Program
O NoDu
#divadlo #hudba #galerie #kavárna #vernisáž #přednášky #ostatní #free mondays

Pavla Malinová & Pavel Dvořák: Šikana očí, kolo se točí

Pavla Malinová citlivě zachází s barevnými vztahy, vyjadřuje se zjednodušenými, někdy záměrně deformovanými tvary, pracuje s nadsázkou a ironií. Má smysl pro vyváženou kompozici, střídá a kombinuje reálné prvky s abstraktními. Jejím obrazům nechybí vnitřní napětí. Vychází z odkazu některých avantgardních směrů minulého století, ale se v jejím projevu zrcadlí současnost. Pavel Dvořák má cit pro monumentální vyjádření, jeho obrazy působí odvážně jak zvolenými motivy, tak výtvarným řešením, ve kterém volí výraznou zkratku. Tvorba obou umělců má společné rysy, působí expresivně, projevuje se v ní smysl pro zdůraznění podstatných rysů a zároveň cit pro detail obohacující výraz. Oba představí soubory obrazů z poslední doby.

Štěpán Kubík: SCN/GRP

Generovaná geometrická kompozice inspirovaná prvními abstraktními filmy 20. let (Oskar Fischinger, Hans Richter, Man Ray, Viking Eggeling). Štěpán Kubík je studentem druhého ročníku ateliéru Vizuální komunikace pod vedením docenta Stanislava Zippeho na Technické univerzitě v Liberci.  

PhilHarmonia Octet: křest CD

  PhilHarmonia Octet slaví 10 let své existence s novým CD, které představí posluchačům 23. května 2017 v …

Díra na trhu: Interdimenzionální čočka

Planeta Země. Daleká budoucnost. Lidstvo je na vrcholu evolučního vývoje. Průměrná lidská bytost využívá 85-95…

David Greig: Evropa

Dva uprchlíci se ocitnou na nástupišti malého železničního nádraží v malém městě kdesi uprostřed bl…

FREE MONDAYS | The MICRONAUT (GER, 3000°) / support: TMA (CZ)

Do Prahy se vrací německý producent Stefan Streck aka The Micronaut. Multižánrový umělec, který tvoří chytlavé…

PKF - Prague Philharmonia: Krása dneška / Miroslav Srnka x Milan Slavický

MIROSLAV SRNKA (1975) X MILAN SLAVICKÝ (1947–2009) Díla jednoho z nejúspěšnějších českých…

Tomáš Absolon & Jan Horčík: Plakaat

Tomáš Absolon platí za jednoho z výrazných představitelů současné mladé nefigurativní malby, je mal…

Stanislava Benešová, David Kolovratník, Václav Kostohryz: Mezi námi

Trojice autorů se schází v tématicky uchopené výstavě. Vedle výtvarných postupů autory spojuje zájem o…

NoD / Kviiiz

Další vydání vědomostního zápolení na vlnách vašich mozkových závitů. Postavte si…

Tvůrčí skupina Díra na trhu: Plešatá zpěvačka (Ionesco, Jánová, Valerián)

Inscenace Plešatá zpěvačka 2015 vychází z původního dramatu od Eugèna Ionesca z roku 1950. Autor se…

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod &scaron…

Zdenka Josefi: Sofie

Tématem inscenace je povrchnost, izolovanost, snaha o vnější dokonalost v kontrastu s vnitřní prázdnotou a falešn…

Díra na trhu: Interdimenzionální čočka

Planeta Země. Daleká budoucnost. Lidstvo je na vrcholu evolučního vývoje. Průměrná lidská bytost využívá 85-95…

Nebeský - Trmíková & NoD: Miluji tě jak po smrti

Do Experimentálního prostoru NoD se v další sezóně vrací režisér Jan Nebeský s premié…

And So I Watch You From Afar (NIR, Sargent House)

Severoirští And So I Watch You From Afar se 7.11.2017 po dvou letech vrací do Prahy! Opět zahrají v Experimentáln…

en

Archiv

2017 2016
#divadlo #hudba #galerie

Linda Dušková & kolektiv: Sandman

Jak se vám v noci spí? Zdají se vám sny? Trpíte nočními můrami? Nemůžete se ráno probudit nebo raději nespíte vůbec? Sleep & Pain je tu pro vás. Pojďte dál, lehněte si. Zhluboka dýchejte. Teď zhasneme. "Některé věci nás zneklidňují. To ale není přesně to, o čem tu bude řeč. Jde spíše o ty představy, slova nebo myšlenky, které se pod námi náhle propadnou jako padací dveře a my se řítíme z našeho bezpečného, příčetného světa na jakési mnohem temnější a bezútěšnější místo. Temnoty je nevyčerpatelné množství. Začíná to ve tmě, tak jako my všichni." - N. Gaiman Autorská inscenace režisérky Lindy Duškové se zabývá spánkem a jeho poruchami. Vypráví příběh Sandmana, postavy, která prochází díly autorů N. Gaimana, E. T. A. Hoffmana nebo H. Ch. Andersena. Ale kdo je ve skutečnosti Sandman a jak ovlivňuje naše životy? 

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni, nedrželi ho za ruku ani se nemohli schovat do jeho náruče? Na tyto otázky odpovídá inscenace tanečního souboru 420PEOPLE, která vychází z autentických osobních materiálů a reálných zkušeností účinkujících.  Inscenaci bychom chtěli s láskou věnovat našim dětem, rodičům a partnerům, kterým začneme říkat, že je máme rádi, až ve chvíli, když už jsou od nás příliš daleko.  Projekt je výsledkem spolupráce souboru 420PEOPLE, Experimentálního prostoru NoD a hudebního uskupení Zabelov.

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie. Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky. - - - - - - - - - - -  PRESS: "Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín  "V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo "Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI

Linda Dušková & kolektiv: Sandman

Jak se vám v noci spí? Zdají se vám sny? Trpíte nočními můrami? Nemůžete se ráno probudit nebo raději nespíte vůbec? Sleep & Pain je tu pro vás. Pojďte dál, lehněte si. Zhluboka dýchejte. Teď zhasneme. "Některé věci nás zneklidňují. To ale není přesně to, o čem tu bude řeč. Jde spíše o ty představy, slova nebo myšlenky, které se pod námi náhle propadnou jako padací dveře a my se řítíme z našeho bezpečného, příčetného světa na jakési mnohem temnější a bezútěšnější místo. Temnoty je nevyčerpatelné množství. Začíná to ve tmě, tak jako my všichni." - N. Gaiman Autorská inscenace režisérky Lindy Duškové se zabývá spánkem a jeho poruchami. Vypráví příběh Sandmana, postavy, která prochází díly autorů N. Gaimana, E. T. A. Hoffmana nebo H. Ch. Andersena. Ale kdo je ve skutečnosti Sandman a jak ovlivňuje naše životy? 

Nebeský - Trmíková & NoD: Miluji tě jak po smrti

Do Experimentálního prostoru NoD se v další sezóně vrací režisér Jan Nebeský s premiérou nové činoherní inscenace Miluji tě jak po smrti. V hlavních rolích se představí Lucie Trmíková, která je zároveň autorkou scénáře, a Karel Dobrý v alternaci s Miloslavem Königem. Připravovaná divadelní inscenace je věnována pozoruhodné dvojici Gottfrieda Benna /1886 – 1956/ a Else Lasker-Schülerové /1869 – 1945/. Mladý muž z rodiny pastora a o sedmnáct let starší básnířka židovského původu se poznali v Berlíně před rokem 1912. Vzájemné citové vzplanutí nalezlo svůj výraz v poezii obou dvou. Jejich příběh ukazuje obtížnost německo - židovské symbiózy. Elsa Lasker- Schűlerová byla podle Karla Krause „nejsilnější a nejneschůdnější lyrický zjev moderního Německa.“Gottfried Benn byl mezinárodně uznávaným lyrikem, už za svého života pokládán za nejzajímavějšího a současně i nejskandálnějšího básníka své doby. Přestože citové vzplanutí Elsy a Gottfrieda v roce 1912 bylo krátké, poznamenalo je oba na celý život. „Jan Nebeský patří k těm tvůrcům, kteří jsou s NoDem neodmyslitelně spjati. Jsme velmi rádi, že po úspěchu inscenací Kabaret Shakerspeare, Peklo – Dantovské variace nebo Dvojí domov / z Čepa naše spolupráce dále pokračuje.“říká Natálie Preslová, dramaturg Experimentálního prostoru NoD a dodává: “ Inscenace Miluji tě jak po smrti vypráví o ničivé síle lásky, což je podle mne téma, které Nebeského dlouhodobě zajímá. Zároveň v ní sledujeme příběh lidí, kteří se potkali v nejhorší možné době, která nám může připomenout současný svět kolem nás, možná více, než bychom čekali.“ - - - - - - - - - - PRESS: "Inscenace Jana Nebeského má podobu až jakéhosi divokého dada kabaretu, v němž je řada pasáží zhudebněná a kde se oba hrdinové představují jako extrémní tvorové jdoucí vždy a za všech okolností na hranu, jejich láska je nekončící boj o to, kdo s koho. Výborná je živě reprodukovaná hudba – na této podobě díla se nečekaně sešly dvě výrazné osobnosti – Martin Dohnal a Emil Viklický." - Jana Machalická, Lidové noviny "... záleží na tom, nakolik je člověk ochoten přijmout rozporuplnost postav ve vysoké kabaretní nadsázce. Inscenace pokračuje ve stylu Nebeského obrazivých kontroverzních střetů nejrůznějších paradoxů, poutavých, ale mnohdy nesnesitelných charakterů, které se nechtějí a neumí zařadit do main-streamové společnosti. Z osobní zkušenosti si myslím, že nejlepší způsob, jak takové představení vnímat, je nechat se unášet na vlně obrazů a představ, a doslova si je prožít." - Jana Soprová, Scéna.cz

Jana Vrána & NoD: Resolution

„Změnila jsem sama sebe…“ Audiovizuální taneční show, která se zabývá příčinou, průběhem a výsledkem ZMĚNY. Inspirováno pravdivým příběhem hlavní postavy J.V., která se vědomě rozhodla ke ZMĚNĚ a ukončila destruktivní návyky, vybudované v minulosti. - - - - - PRESS Nejpřesvědčivěji a nejsilněji působí Jana Vrána svou fyzickou prezencí, svou silou, houževnatostí a charismatickým výrazem. Jejímu Odhodlání/Resolution věříme. Postava jí ztvárněná je silná; je jasné, že to dá. - Nina Vangeli (Tanenčí zóna) Jana Vrána a její tým vystačily s tvůrčím dechem až do konce. Jednotlivé obrazy a scény byly natolik poutavé, že neztratily během celého představení divákovu pozornost. Z velké části se jednalo o jakési futuristické vize, mnohdy doslova až neuvěřitelné vizuální výjevy a krajiny, nad kterými jste mohli jen žasnout. - Josef Bartoš (Taneční aktuality)

PSYCHEDELIKATESY: Tomáš Páleníček: Psilocybin – Ďábel anebo mocný pomocník

Serotoninu podobný psilocybin je hlavní účinnou látkou obsaženou v halucinogenních houbách známých jako lysohlávky. Jeho užití vyvolává řadu dramatických změn vnímání a prožívání reality, včetně vizuálních halucinací. Díky svým účinkům „obnažujícím duši“ patří mezi širokou skupinu látek nazývaných psychedelika. Přesto že je psilocybin na seznamu kontrolovaných návykových látek, jinými slovy se řadí mezi ty „nejnebezpečnější drogy“ - látky bez lékařského využití, současné vědecké poznatky svědčí o naprostém opaku. Nejen že na psilocybinu nevzniká závislost, ale dnes již můžeme konstatovat, že pokud je tato substance podána v bezpečných kontrolovaných podmínkách, může mít řadu pozitivních účinků na duševní zdraví lidí. Za zmínku stojí i léčebný potenciál u některých neuropsychiatrických poruch, včetně závislostí, deprese a některých typů úzkostných poruch. Vzhledem k tomu, že se jedná o substanci kontrolovanou drogovou legislativou, je velmi málo zemí, kde je možné s ní legálně pracovat v humánním výzkumu. Česká Republika tak v současnosti patří mezi jednu z mála zemí na světě, kde aktuálně probíhá klinický výzkum psilocybinu u zdravých dobrovolníků. V Národním ústavu duševního zdraví, kde tyto výzkumy probíhají, již dvacet dobrovolníků absolvovalo výzkumná sezení s tuto látkou. Jedním z hlavních cílů je porozumět mechanismům, kterými psychedelika ovlivňují naše vnímání a myšlení a jakými mechanismy vedou k následným dlouhodobým změnám našeho myšlení a prožívání. Ve svém příspěvku se pokusím prezentovat výsledky našeho výzkumu v kontextu nálezů zjištěných v jiných laboratořích.

Štěpán Kubík: SCN/GRP

Generovaná geometrická kompozice inspirovaná prvními abstraktními filmy 20. let (Oskar Fischinger, Hans Richter, Man Ray, Viking Eggeling). Štěpán Kubík je studentem druhého ročníku ateliéru Vizuální komunikace pod vedením docenta Stanislava Zippeho na Technické univerzitě v Liberci.  

Pavla Malinová & Pavel Dvořák: Šikana očí, kolo se točí

Pavla Malinová citlivě zachází s barevnými vztahy, vyjadřuje se zjednodušenými, někdy záměrně deformovanými tvary, pracuje s nadsázkou a ironií. Má smysl pro vyváženou kompozici, střídá a kombinuje reálné prvky s abstraktními. Jejím obrazům nechybí vnitřní napětí. Vychází z odkazu některých avantgardních směrů minulého století, ale se v jejím projevu zrcadlí současnost. Pavel Dvořák má cit pro monumentální vyjádření, jeho obrazy působí odvážně jak zvolenými motivy, tak výtvarným řešením, ve kterém volí výraznou zkratku. Tvorba obou umělců má společné rysy, působí expresivně, projevuje se v ní smysl pro zdůraznění podstatných rysů a zároveň cit pro detail obohacující výraz. Oba představí soubory obrazů z poslední doby.

PKF - Prague Philharmonia: Krása dneška / Slavomír Hořínka x Svatopluk Havelka

Slavomír Hořínka představuje výraznou osobnost nastupující generace hudebních skladatelů; odpovídá tomu i řada ocenění včetně ceny OSA v kategorii „Nejúspěšnější mladý autor vážné hudby“. Na čtvrtém večeru řady Krása dneška vzpomene mj. na jednoho ze svých učitelů skladby na HAMU Svatopluka Havelku (1925–2009). Předprodej vstupenek:  www.pkf.cz v síti GoOut v předprodeji v kavárně NoDu (všední dny od 16:00 do 20:00) Rezervace studentských vstupenek na e-mailu vstupenky@pkf.cz či na tel. 224 267 644.   generální partneři: hlavní město Praha a Ministerstvo kultury ČR hlavní partneři: Hyundai, Mountfield partner cyklu S: NoD mediální partneři cyklu S: A2, His Voice, Radio 1 speciální poděkování: GoOut

UFAJR & Kaplan Bros - dvojité křtiny

Postrockoví velikáni Ufajr se vrací, po dlouhých sedmi letech jim vychází plnohodnotná deska s názvem Musí tu být ještě někdo. Bratři Kaplani, jinak také velmi aktivní ve Vložte kočku, přicházejí s novým materiálem po téměř třech letech. Obě kapely v jednu noc, na jednom podiu, představí a pokřtí nové songy.

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni, nedrželi ho za ruku ani se nemohli schovat do jeho náruče? Na tyto otázky odpovídá inscenace tanečního souboru 420PEOPLE, která vychází z autentických osobních materiálů a reálných zkušeností účinkujících.  Inscenaci bychom chtěli s láskou věnovat našim dětem, rodičům a partnerům, kterým začneme říkat, že je máme rádi, až ve chvíli, když už jsou od nás příliš daleko.  Projekt je výsledkem spolupráce souboru 420PEOPLE, Experimentálního prostoru NoD a hudebního uskupení Zabelov.

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie. Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky. - - - - - - - - - - -  PRESS: "Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín  "V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo "Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI

CHROME SPARKS Live (USA) @ NoD

Výborný americký producent elektroniky Chrome Sparks se po dlouhém čekání poprvé představí Praze. Za sebou má tour s The M Machine, The Glitch Mob nebo Flume a především mnoho úspěšných releasů jako “Marijuana” nebo “Send The Pain On”. Svou tvorbou, která je energickou kombinací taneční hudby, omamných melodií, dowtempa a vokálů, si získal spoustu fanoušků i u nás. Už v úterý 11/4 představí svůj exkluzivní live set v Experimentálním prostoru NoD. Jako support vystoupí Bratři, kteří představí i svou novou tvorbu. Vstupenky jsou stále k dispozici v předprodeji za 230czk + popl, na místě pak za 280 czk.   Line up: 19:00 doors 19:30 Bratři (CZ) 20:30 Chrome Sparks live (USA)   Similar artist: Odesza, Girraffage, Slow Magic, Flume, Hermitude, Royksopp, Chet Faker, Dream Koala, Com Truise, Cashmere Cat, Sun Glitters, Tycho, XXYYXX, Gold Panda, Purity Ring, Tourist, RÜFÜS, Roosevelt, TEED, Young Magic

FREE MONDAYS | Eugene Morrow

20:00 doors 20:15 Flash Boy 21:00 Eugene Morrow

Kasha Jandáčková: K smrti štastní

Naučili nás věřit v to, že všechno dobře dopadne, že dobro zvítězí nad zlem a že za naše problémy vždy může někdo jiný. Co ale dělat ve světě, kde jsme všichni tak nějak sami? Grimmovská inscenace ze světa, v němž šťastným koncem zdaleka nic nekončí. Režisérka Kateřina Jandáčková se rozhodla ve své autorské inscenaci podrobit klasické pohádky střetu se světem dneška. Na jevišti se objeví známé postavy, jako je například Popelka, Šípková Růženka, Sněhurka nebo Karkulka, které ale budou nuceny objevovat i to, co je čeká v období mezi „šťastným koncem“ a smrtí. Právě relativizace šťastných konců je stěžejním tématem inscenace. „Od malička nám vyprávějí příběhy se šťastnými konci. Vyrůstáme tak nepřipravení na selhání a životní prohry. V inscenaci se společně s herci snažíme postihnout pocit generace, která je od malička ujišťována o tom, že je vše možné, a která tak zákonitě spěje k deziluzi ve střetu s realitou, především proto, že věří v něco nebo v někoho, kdo je zachrání a vyřeší jejich trápení. Ale i když v životě uspějeme, stále chceme víc, a proto je otázkou, co skutečně můžeme považovat za onen šťastný konec.“ vysvětluje režisérka Kateřina Jandáčková, která je i autorkou scénáře. Jednou z dominantních složek inscenace je pohyb. Kateřina Jandáčková ke své absolventské inscenaci přizvala tanečníka a choreografa Petra Šavela. Premiéra 18. prosince 2015 v divadle Disk Obnovená premiéra 18. září 2016 v Experimentálním prostoru NoD.

Tereza Hradilková: Švihla / Swish

Nápad na nové taneční sólo Terezy Hradilkové vznikl při práci na tanečním filmu Beating, natáčeném v pražském boxerském spolku Palaestra: „Fascinovalo mě, jak boxeři skáčou přes švihadlo. Líbila se mi lehkost, se kterou se pohybovali, rytmus, který střídali, pohyb rukou a nohou, který byl sám o sobě tancem. Nadchly mě i různé varianty skoků a přeskoků; perlou navíc byl pro mě zvuk švihadla, který tento pohyb doprovází,“ vysvětluje autorka projektu Tereza Hradilková. Taneční představení Švihla dokazuje, že skákání přes švihadlo není jen dětská hra; symbolizuje i ambici, touhu po výkonu, snahu o sebezdokonalování. „Přeskakuješ sám sebe, překračuješ své hranice, nebo jsi naopak uvězněn v opakujícím se kruhu, ze kterého nelze vystoupit?,“ ptá se choreografka a tanečnice, jejíž inscenace Promenná/Variable (společně s izraelskou choreografkou Einat Ganz) byla ve světové premiéře uvedena na Festivalu 4 + 4 dny před sedmi lety a následně slavila úspěchy na mnoha prestižních tanečních přehlídkách v zahraničí.

David Greig: Evropa

Dva uprchlíci se ocitnou na nástupišti malého železničního nádraží v malém městě kdesi uprostřed blíže nepojmenované postkomunistické země v srdci Evropy. Jenomže tohle nádraží bylo právě uzavřeno, vlaky už tu nezastavují - ani pro ty, kteří by chtěli odsud pryč, ani pro ty, kteří sem míří. Dva špinaví, cize vypadající lidé městečko zneklidňují, jejich přítomnost se brzy stane katalyzátorem mezilidských vztahů jeho “slušných občanů”. Greigova Evropa je příběhem o touze mít nějaké místo, kam patřím a kde jsem doma, ale také o tom, jak rychle se z takového místa může stát vězení.  Česká premiéra hry současného britského dramatika Davida Greiga je druhou premiérou dramaturgické linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo zahájilo v sezóně 2016/2017. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Sezóny 2016/17 a 2017/18 jsou tématicky zaměřeny na blížící se výročí vzniku Československé republiky.

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod šapitó, které Krůty autorsky staví z osobních zkušeností a postojů, se tři herečky jako cvičená i divoká zvěř prohýbají pod bičem, který práská v rytmu prapodivných otázek. A protože se holky krůtí nerady berou moc vážně, naplní celou manéž nadsázkou. Jakkoliv se snaží přijít na to, co to ta svoboda vlastně je. Urputně hledají odpověď na generační otázku: Co vlastně chceš? A ve chvíli, kdy si naivně myslí, že jsou naprosto obnažené a mluví čistou pravdu, někdo zase jen roztáhne další oponu. 

Anna Kukuczková: O tom se nemluví

Jmenuji se Inna. Nikdy mě nenapadlo, že by se mi něco takového mohlo stát. Neznám nikoho ze svého okolí, komu se to stalo. Ale já to přece taky nikomu neřekla. O tom se prostě asi nemluví. Autorské představení o znásilnění, o krutém zásahu do života člověka, který poznamená lidskou duši na celý život. Ale jak zapomenout? Jak dál žít? Může člověk v takové situaci odpustit? Inscenace je inspirovaná autentickými výpověďmi a příběhy žen, které se staly oběťmi znásilnění. Bakalářské představení Anny Kukuczkové, studentky katedry pantomimy HAMU

Nebeský - Trmíková & NoD: Miluji tě jak po smrti

Do Experimentálního prostoru NoD se v další sezóně vrací režisér Jan Nebeský s premiérou nové činoherní inscenace Miluji tě jak po smrti. V hlavních rolích se představí Lucie Trmíková, která je zároveň autorkou scénáře, a Karel Dobrý v alternaci s Miloslavem Königem. Připravovaná divadelní inscenace je věnována pozoruhodné dvojici Gottfrieda Benna /1886 – 1956/ a Else Lasker-Schülerové /1869 – 1945/. Mladý muž z rodiny pastora a o sedmnáct let starší básnířka židovského původu se poznali v Berlíně před rokem 1912. Vzájemné citové vzplanutí nalezlo svůj výraz v poezii obou dvou. Jejich příběh ukazuje obtížnost německo - židovské symbiózy. Elsa Lasker- Schűlerová byla podle Karla Krause „nejsilnější a nejneschůdnější lyrický zjev moderního Německa.“Gottfried Benn byl mezinárodně uznávaným lyrikem, už za svého života pokládán za nejzajímavějšího a současně i nejskandálnějšího básníka své doby. Přestože citové vzplanutí Elsy a Gottfrieda v roce 1912 bylo krátké, poznamenalo je oba na celý život. „Jan Nebeský patří k těm tvůrcům, kteří jsou s NoDem neodmyslitelně spjati. Jsme velmi rádi, že po úspěchu inscenací Kabaret Shakerspeare, Peklo – Dantovské variace nebo Dvojí domov / z Čepa naše spolupráce dále pokračuje.“říká Natálie Preslová, dramaturg Experimentálního prostoru NoD a dodává: “ Inscenace Miluji tě jak po smrti vypráví o ničivé síle lásky, což je podle mne téma, které Nebeského dlouhodobě zajímá. Zároveň v ní sledujeme příběh lidí, kteří se potkali v nejhorší možné době, která nám může připomenout současný svět kolem nás, možná více, než bychom čekali.“ - - - - - - - - - - PRESS: "Inscenace Jana Nebeského má podobu až jakéhosi divokého dada kabaretu, v němž je řada pasáží zhudebněná a kde se oba hrdinové představují jako extrémní tvorové jdoucí vždy a za všech okolností na hranu, jejich láska je nekončící boj o to, kdo s koho. Výborná je živě reprodukovaná hudba – na této podobě díla se nečekaně sešly dvě výrazné osobnosti – Martin Dohnal a Emil Viklický." - Jana Machalická, Lidové noviny "... záleží na tom, nakolik je člověk ochoten přijmout rozporuplnost postav ve vysoké kabaretní nadsázce. Inscenace pokračuje ve stylu Nebeského obrazivých kontroverzních střetů nejrůznějších paradoxů, poutavých, ale mnohdy nesnesitelných charakterů, které se nechtějí a neumí zařadit do main-streamové společnosti. Z osobní zkušenosti si myslím, že nejlepší způsob, jak takové představení vnímat, je nechat se unášet na vlně obrazů a představ, a doslova si je prožít." - Jana Soprová, Scéna.cz

Tvůrčí skupina Díra na trhu: Plešatá zpěvačka (Ionesco, Jánová, Valerián)

Inscenace Plešatá zpěvačka 2015 vychází z původního dramatu od Eugèna Ionesca z roku 1950. Autor se inspiroval slovníkem rumunsko-anglické konverzace a ze všech nesmyslných a strohých frází, které v učebnici našel, dal dohromady dialogy pro dva anglické manželské páry. Na formální a nezáživné návštěvě u jednoho z nich řeší naprosté nesmysly, neposlouchají se a do krve se hádají o banálních problémech. Ionesco tak absurdním způsobem poukazoval na problémy mezilidské komunikace a vzájemného neporozumnění. Vznikla tím absurdní komedie, která svou nadčasovostí a aktuálností inspirovala zase nás. Naše “falešná zpěvačka” nastavuje zrcadlo téhle úžasné době, ve které všichni žijeme. Ionescův námět jsme přenesli do současné nekompromisní doby a prostředí, které je blízké mladým lidem. Ocitáme se v pražském dekadentním baru, kde vidíme dekadentní obrazy a dekadentní instalace. Sraz tu má pražská dekadentní mládež. Všichni hlásají svůj dekadentní názor a zároveň se dekadentně neposlouchají. Nezajímá je nikdo, kromě jich samotných. Nerespektují nikoho, kromě vlastního ega. Ničeho a nikoho se nebojí… snad kromě Velitele Požárníků… a režiséra.

Kinokabaret / Lukáš Valíšek: NUR

Cyklus KINOKABARET si klade za cíl představovat tvorbu mladých scénaristů. Dosud nerealizované filmy dostanou možnost alespoň na jeden večer ožít v podobě inscenovaného čtení.  Setkání českého řidiče kamionu s migrujícím „arabáčem“ nemůže dopadnout dobře. Nebo jo? Road-movie, která si na zas tak moc nehraje. Dva svérázové, duševně nevyrovnaný čecháček a frankofonní přismažený provokatér. Jazykově si nerozumí, ale cestu mají společnou, a to je hlavní. Když se nedaří, je lehčí křičet proti všemu a všem. Marek má strach o práci, kterou nesnáší. Nur je migrant, kterého ostatní migranti nemají rádi. Marka jímá hrůza, že by ztratil pracně vytvořenou masku drsného kluka, ale Nur provokuje a rád, pobaveně a cíleně. A nakonec, proč ne. K tomu všemu se na cestě vyskytuje všudypřítomný páreček důchodců jako analogický předobraz.  Text je výhybkou pro autora, který se dosud věnoval mnohem více fikční tvorbě, nyní čerpá z blízkých zdrojů a tvoří sociálnější dramata. Nur explicitně není o násilí, migraci nebo xenofobii, nýbrž o spřízněném vztahu dvou cestujících lidí; zůstává tak v jisté rovině nestranný. 

Kasha Jandáčková: K smrti štastní

Naučili nás věřit v to, že všechno dobře dopadne, že dobro zvítězí nad zlem a že za naše problémy vždy může někdo jiný. Co ale dělat ve světě, kde jsme všichni tak nějak sami? Grimmovská inscenace ze světa, v němž šťastným koncem zdaleka nic nekončí. Režisérka Kateřina Jandáčková se rozhodla ve své autorské inscenaci podrobit klasické pohádky střetu se světem dneška. Na jevišti se objeví známé postavy, jako je například Popelka, Šípková Růženka, Sněhurka nebo Karkulka, které ale budou nuceny objevovat i to, co je čeká v období mezi „šťastným koncem“ a smrtí. Právě relativizace šťastných konců je stěžejním tématem inscenace. „Od malička nám vyprávějí příběhy se šťastnými konci. Vyrůstáme tak nepřipravení na selhání a životní prohry. V inscenaci se společně s herci snažíme postihnout pocit generace, která je od malička ujišťována o tom, že je vše možné, a která tak zákonitě spěje k deziluzi ve střetu s realitou, především proto, že věří v něco nebo v někoho, kdo je zachrání a vyřeší jejich trápení. Ale i když v životě uspějeme, stále chceme víc, a proto je otázkou, co skutečně můžeme považovat za onen šťastný konec.“ vysvětluje režisérka Kateřina Jandáčková, která je i autorkou scénáře. Jednou z dominantních složek inscenace je pohyb. Kateřina Jandáčková ke své absolventské inscenaci přizvala tanečníka a choreografa Petra Šavela. Premiéra 18. prosince 2015 v divadle Disk Obnovená premiéra 18. září 2016 v Experimentálním prostoru NoD.

Daniel Vlček: Okem mechanické reprodukce

Daniela Vlčka zajímá souvislost mezi uměleckým ztvárněním a industriální výrobou. Zabývá se vztahem mezi zvukem a jeho vizuálním vyjádřením. Přebírá určité formáty z průmyslové oblasti. Pracuje s tématem smyčky, s opakováním motivů. Původně odvozoval charakter svých obrazů z vinylových desek, které užíval i jako DJ. Představovaly pro něj určitý typ šablon, do kterých se zaznamenává paměť. Snažil se přenést hudební prvky na plátno, výtvarně vystihnout hudební postupy. Vycházel z vizualizace zvuku, která se stala impulzem k jeho kresbám a obrazům. Chtěl až konstruktivistickým způsobem vykrývat plochu, zaznamenat rytmus ubíhající v čase. Ten lze vyjádřit jako spirálu, vycházející právě z principu gramofonové desky. Touto metodou mechanického opakovaní podle šablony dospívá k vlastní abstraktní struktuře. Vysledek však podvrací mechanickou produkci a odhaluje non-mechanický charakter Vlčkovi práce.

Pavel Karafiát: Objects On Horizon - Hic Sunt Dragones

Pojem "Hic sunt dracones" (zde jsou draci) byl používán některými starými kartografy pro označení neznámých území, která dosud nebyla odkrtyta ani zmapována. Označovali tak místa, která jsou na horizontu našeho známého světa. Místa na okraji mapy se ve všech  dobách stávají projekčním plátnem našich fantazií, obav, objevitelských obsesí, strachů  z neznámých bytostí a zhustěných mytologických představ. Pavel Karafiát vytváří digitální realtime 3d grafiky pomocí generativních, parametrických i ručních postupů. Pro Video Nod připravil speciální sérii velkoformátových animací - obrazů. www.pavelkarafiat.cz

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie. Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky. - - - - - - - - - - -  PRESS: "Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín  "V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo "Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI

FREE MONDAYS | SONS OF SETTLERS (JAR) // support: Anna Vaverková

Sons of Settlers je původně čtyřčlenná formace z Jihoafrické republiky. Se svým silně melodickým folkem ve stylu Mumford and Sons, Beirut nebo Fleet Foxes si získali přízeň i v Evropě. Do NoDu dorazí dva “synové” z této kapely, tak je přijďte podpořit.

David Greig: Evropa

Dva uprchlíci se ocitnou na nástupišti malého železničního nádraží v malém městě kdesi uprostřed blíže nepojmenované postkomunistické země v srdci Evropy. Jenomže tohle nádraží bylo právě uzavřeno, vlaky už tu nezastavují - ani pro ty, kteří by chtěli odsud pryč, ani pro ty, kteří sem míří. Dva špinaví, cize vypadající lidé městečko zneklidňují, jejich přítomnost se brzy stane katalyzátorem mezilidských vztahů jeho “slušných občanů”. Greigova Evropa je příběhem o touze mít nějaké místo, kam patřím a kde jsem doma, ale také o tom, jak rychle se z takového místa může stát vězení.  Česká premiéra hry současného britského dramatika Davida Greiga je druhou premiérou dramaturgické linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo zahájilo v sezóně 2016/2017. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Sezóny 2016/17 a 2017/18 jsou tématicky zaměřeny na blížící se výročí vzniku Československé republiky.

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod šapitó, které Krůty autorsky staví z osobních zkušeností a postojů, se tři herečky jako cvičená i divoká zvěř prohýbají pod bičem, který práská v rytmu prapodivných otázek. A protože se holky krůtí nerady berou moc vážně, naplní celou manéž nadsázkou. Jakkoliv se snaží přijít na to, co to ta svoboda vlastně je. Urputně hledají odpověď na generační otázku: Co vlastně chceš? A ve chvíli, kdy si naivně myslí, že jsou naprosto obnažené a mluví čistou pravdu, někdo zase jen roztáhne další oponu. 

David Greig: Evropa

Dva uprchlíci se ocitnou na nástupišti malého železničního nádraží v malém městě kdesi uprostřed blíže nepojmenované postkomunistické země v srdci Evropy. Jenomže tohle nádraží bylo právě uzavřeno, vlaky už tu nezastavují - ani pro ty, kteří by chtěli odsud pryč, ani pro ty, kteří sem míří. Dva špinaví, cize vypadající lidé městečko zneklidňují, jejich přítomnost se brzy stane katalyzátorem mezilidských vztahů jeho “slušných občanů”. Greigova Evropa je příběhem o touze mít nějaké místo, kam patřím a kde jsem doma, ale také o tom, jak rychle se z takového místa může stát vězení.  Česká premiéra hry současného britského dramatika Davida Greiga je druhou premiérou dramaturgické linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo zahájilo v sezóně 2016/2017. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Sezóny 2016/17 a 2017/18 jsou tématicky zaměřeny na blížící se výročí vzniku Československé republiky.

Divadlo NIE: Muzeum Vzpomínek

Na své vzpomínky se nemůžeme zcela spoléhat, zároveň však neexistuje žádná jiná skutečnost než ta, kterou si neseme právě v nich. Každý okamžik, který prožijeme, získává na důležitosti jedině díky minulosti. Kdyby z našeho vědomí někdo vymazal minulost, ztratily by přítomnost a budoucnost veškerý význam. Od nicoty nás odděluje jen naše schopnost uchovávat věci v paměti . NIE zbudovalo vlastní „přenosné“ muzeum vytvořené ze 70 m2 rezavých kartoték. Pět postav v tomto prostoru znovu skládá dohromady život, který skončil. Dva bratři, soused, učitelka a přítelkyně.   S něhou, humorem a s živou hudbou vyprávějí příběhy o člověku, jehož ztratili. O bratrovi, chlapci ze sousedství, první lásce. Diváci sedí těsně u sebe v důvěrném, malém prostoru připomínajícím archiv a herce i příběhy mají doslova na dosah ruky. Po představení se rezavé zásuvky otevřou a z předmětů, jež v sobě skrývají, tak vznikne výstava. Místo se promění v malé muzeum, prostor, který jitří smysly a podněcuje k úvahám o našich vlastních životech a vzpomínkách.   Představení Muzeum vzpomínek bude v Praze slavit svou 400 reprízu! Během posledních 4 let navštívilo divadlo NIE s tímto představením deset zemí světa, kromě Evropy zavítalo i na scénu New Victory Theatre, Off Broadway, New York. Divadlo NIE vzniklo v Čechách v roce 2001. Od svého vzniku NIE vytvořilo 32 představení a zájezdovalo ve 34 zemích. Kromě představení mohou v NoDu návštěvníci také shlédnout krátkou výstavu fotografií mapující práci divadla NIE během posledních 16-ti let. Tato výstava bude mít v NoDu premiéru. Poté se vydá ve stopách divadla NIE a bude prezentována u příležitosti jejich vystupování v Čechách i ve světě. Divadlo NIE je v Evropě považováno za průkopníka divadla pro mládež a dospělé. Představení Muzeum vzpomínek sklidilo několik mezinárodních ocenění. Hrálo se nejen na festivalech a v divadlech, ale i ve školách. Na 18 000 mladých lidí ve věku 15 - 20 let v Evropě a v Americe dodnes shlédli představení. 

Divadlo NIE: Muzeum Vzpomínek

Na své vzpomínky se nemůžeme zcela spoléhat, zároveň však neexistuje žádná jiná skutečnost než ta, kterou si neseme právě v nich. Každý okamžik, který prožijeme, získává na důležitosti jedině díky minulosti. Kdyby z našeho vědomí někdo vymazal minulost, ztratily by přítomnost a budoucnost veškerý význam. Od nicoty nás odděluje jen naše schopnost uchovávat věci v paměti . NIE zbudovalo vlastní „přenosné“ muzeum vytvořené ze 70 m2 rezavých kartoték. Pět postav v tomto prostoru znovu skládá dohromady život, který skončil. Dva bratři, soused, učitelka a přítelkyně.   S něhou, humorem a s živou hudbou vyprávějí příběhy o člověku, jehož ztratili. O bratrovi, chlapci ze sousedství, první lásce. Diváci sedí těsně u sebe v důvěrném, malém prostoru připomínajícím archiv a herce i příběhy mají doslova na dosah ruky. Po představení se rezavé zásuvky otevřou a z předmětů, jež v sobě skrývají, tak vznikne výstava. Místo se promění v malé muzeum, prostor, který jitří smysly a podněcuje k úvahám o našich vlastních životech a vzpomínkách.   Představení Muzeum vzpomínek bude v Praze slavit svou 400 reprízu! Během posledních 4 let navštívilo divadlo NIE s tímto představením deset zemí světa, kromě Evropy zavítalo i na scénu New Victory Theatre, Off Broadway, New York. Divadlo NIE vzniklo v Čechách v roce 2001. Od svého vzniku NIE vytvořilo 32 představení a zájezdovalo ve 34 zemích. Kromě představení mohou v NoDu návštěvníci také shlédnout krátkou výstavu fotografií mapující práci divadla NIE během posledních 16-ti let. Tato výstava bude mít v NoDu premiéru. Poté se vydá ve stopách divadla NIE a bude prezentována u příležitosti jejich vystupování v Čechách i ve světě. Divadlo NIE je v Evropě považováno za průkopníka divadla pro mládež a dospělé. Představení Muzeum vzpomínek sklidilo několik mezinárodních ocenění. Hrálo se nejen na festivalech a v divadlech, ale i ve školách. Na 18 000 mladých lidí ve věku 15 - 20 let v Evropě a v Americe dodnes shlédli představení. 

Divadlo NIE - Muzeum Vzpomínek

Na své vzpomínky se nemůžeme zcela spoléhat, zároveň však neexistuje žádná jiná skutečnost než ta, kterou si neseme právě v nich. Každý okamžik, který prožijeme, získává na důležitosti jedině díky minulosti. Kdyby z našeho vědomí někdo vymazal minulost, ztratily by přítomnost a budoucnost veškerý význam. Od nicoty nás odděluje jen naše schopnost uchovávat věci v paměti . NIE zbudovalo vlastní „přenosné“ muzeum vytvořené ze 70 m2 rezavých kartoték. Pět postav v tomto prostoru znovu skládá dohromady život, který skončil. Dva bratři, soused, učitelka a přítelkyně.   S něhou, humorem a s živou hudbou vyprávějí příběhy o člověku, jehož ztratili. O bratrovi, chlapci ze sousedství, první lásce. Diváci sedí těsně u sebe v důvěrném, malém prostoru připomínajícím archiv a herce i příběhy mají doslova na dosah ruky. Po představení se rezavé zásuvky otevřou a z předmětů, jež v sobě skrývají, tak vznikne výstava. Místo se promění v malé muzeum, prostor, který jitří smysly a podněcuje k úvahám o našich vlastních životech a vzpomínkách.   Představení Muzeum vzpomínek bude v Praze slavit svou 400 reprízu! Během posledních 4 let navštívilo divadlo NIE s tímto představením deset zemí světa, kromě Evropy zavítalo i na scénu New Victory Theatre, Off Broadway, New York. Divadlo NIE vzniklo v Čechách v roce 2001. Od svého vzniku NIE vytvořilo 32 představení a zájezdovalo ve 34 zemích. Kromě představení mohou v NoDu návštěvníci také shlédnout krátkou výstavu fotografií mapující práci divadla NIE během posledních 16-ti let. Tato výstava bude mít v NoDu premiéru. Poté se vydá ve stopách divadla NIE a bude prezentována u příležitosti jejich vystupování v Čechách i ve světě. Divadlo NIE je v Evropě považováno za průkopníka divadla pro mládež a dospělé. Představení Muzeum vzpomínek sklidilo několik mezinárodních ocenění. Hrálo se nejen na festivalech a v divadlech, ale i ve školách. Na 18 000 mladých lidí ve věku 15 - 20 let v Evropě a v Americe dodnes shlédli představení. 

Tvůrčí skupina Díra na trhu: Plešatá zpěvačka (Ionesco, Jánová, Valerián)

Inscenace Plešatá zpěvačka 2015 vychází z původního dramatu od Eugèna Ionesca z roku 1950. Autor se inspiroval slovníkem rumunsko-anglické konverzace a ze všech nesmyslných a strohých frází, které v učebnici našel, dal dohromady dialogy pro dva anglické manželské páry. Na formální a nezáživné návštěvě u jednoho z nich řeší naprosté nesmysly, neposlouchají se a do krve se hádají o banálních problémech. Ionesco tak absurdním způsobem poukazoval na problémy mezilidské komunikace a vzájemného neporozumnění. Vznikla tím absurdní komedie, která svou nadčasovostí a aktuálností inspirovala zase nás. Naše “falešná zpěvačka” nastavuje zrcadlo téhle úžasné době, ve které všichni žijeme. Ionescův námět jsme přenesli do současné nekompromisní doby a prostředí, které je blízké mladým lidem. Ocitáme se v pražském dekadentním baru, kde vidíme dekadentní obrazy a dekadentní instalace. Sraz tu má pražská dekadentní mládež. Všichni hlásají svůj dekadentní názor a zároveň se dekadentně neposlouchají. Nezajímá je nikdo, kromě jich samotných. Nerespektují nikoho, kromě vlastního ega. Ničeho a nikoho se nebojí… snad kromě Velitele Požárníků… a režiséra.

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni, nedrželi ho za ruku ani se nemohli schovat do jeho náruče? Na tyto otázky odpovídá inscenace tanečního souboru 420PEOPLE, která vychází z autentických osobních materiálů a reálných zkušeností účinkujících.  Inscenaci bychom chtěli s láskou věnovat našim dětem, rodičům a partnerům, kterým začneme říkat, že je máme rádi, až ve chvíli, když už jsou od nás příliš daleko.  Projekt je výsledkem spolupráce souboru 420PEOPLE, Experimentálního prostoru NoD a hudebního uskupení Zabelov.

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni, nedrželi ho za ruku ani se nemohli schovat do jeho náruče? Na tyto otázky odpovídá inscenace tanečního souboru 420PEOPLE, která vychází z autentických osobních materiálů a reálných zkušeností účinkujících.  Inscenaci bychom chtěli s láskou věnovat našim dětem, rodičům a partnerům, kterým začneme říkat, že je máme rádi, až ve chvíli, když už jsou od nás příliš daleko.  Projekt je výsledkem spolupráce souboru 420PEOPLE, Experimentálního prostoru NoD a hudebního uskupení Zabelov.

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie. Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky. - - - - - - - - - - -  PRESS: "Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín  "V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo "Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI

Nebeský - Trmíková - Prachař & 420PEOPLE: PEKLO - Dantovské variace

David Prachař a 420PEOPLE v tragikomedii o souboji se životem mírně za zenitem. Hudba a tanec v kolotoči nudy, lenosti a apatie. Osvědčené tvůrčí trio Nebeský – Trmíková – Prachař se vrací do Experimentálního prostoru NoD. Ve spolupráci s výjimečným souborem současného tance 420PEOPLE zde zinscenují Peklo, představení inspirované Božskou komedií Dante Alighieriho a tématem krize středního věku. V hlavní roli tragikomického podobenství o souboji se smutkem, nudou a leností, které se vkrádají do lidského života po uplynutí jeho první poloviny, se představí David Prachař. Jedná se již o druhé představení, kde se na divadelní scéně setká se souborem 420PEOPLE , který má za sebou spolupráci se světově uznávanými choreografy, jako je například Ohad Naharin. Brilantní herecké mistrovství, prvotřídní taneční výkony v osobité choreografii, nevšedně pojatý klasický námět, genius loci výjimečného místa… Peklo - Dantovské variace slibuje mimořádný divácký zážitek! PRESS Ač napsal Dante Alighieri Božskou komedii už ve 14. století, v pražském prostoru NoD dokazují, že jeho verše neztratily nic na kráse ani v dnešní době. Představení Peklo se může pochlubit skvělou hudbou, tanečními výkony a hlavně Davidem Prachařem. Tomáš Šťástka, iDnes.cz Pohybová stránka inscenace je překvapivě odlehčená a překvapivě krásná. Pravá hrůza čiší ze slov, nikoli z jevištních obrazů, které soubor před námi zpodobuje. V tomhle pekle bychom se nakonec tolik nebáli, je totiž záludně příjemné (ale ne nadarmo se říká, že cesta do něj je rovná a přímá). Lucie Kocourková, Taneční aktuality ... Divoká rozjívenost, matná bezbřehost a nuda, extravagantnost, extáze zdivočelých smyslů se násobí a simultánně zmnožují ve „výronech“ lidské mysli a představivosti. Marcela Benoniová, Opera PLUS 

Jana Vrána & NoD: Resolution

„Změnila jsem sama sebe…“ Audiovizuální taneční show, která se zabývá příčinou, průběhem a výsledkem ZMĚNY. Inspirováno pravdivým příběhem hlavní postavy J.V., která se vědomě rozhodla ke ZMĚNĚ a ukončila destruktivní návyky, vybudované v minulosti. - - - - - PRESS Nejpřesvědčivěji a nejsilněji působí Jana Vrána svou fyzickou prezencí, svou silou, houževnatostí a charismatickým výrazem. Jejímu Odhodlání/Resolution věříme. Postava jí ztvárněná je silná; je jasné, že to dá. - Nina Vangeli (Tanenčí zóna) Jana Vrána a její tým vystačily s tvůrčím dechem až do konce. Jednotlivé obrazy a scény byly natolik poutavé, že neztratily během celého představení divákovu pozornost. Z velké části se jednalo o jakési futuristické vize, mnohdy doslova až neuvěřitelné vizuální výjevy a krajiny, nad kterými jste mohli jen žasnout. - Josef Bartoš (Taneční aktuality)

Nebeský - Trmíková & NoD: Miluji tě jak po smrti

Do Experimentálního prostoru NoD se v další sezóně vrací režisér Jan Nebeský s premiérou nové činoherní inscenace Miluji tě jak po smrti. V hlavních rolích se představí Lucie Trmíková, která je zároveň autorkou scénáře, a Karel Dobrý v alternaci s Miloslavem Königem. Připravovaná divadelní inscenace je věnována pozoruhodné dvojici Gottfrieda Benna /1886 – 1956/ a Else Lasker-Schülerové /1869 – 1945/. Mladý muž z rodiny pastora a o sedmnáct let starší básnířka židovského původu se poznali v Berlíně před rokem 1912. Vzájemné citové vzplanutí nalezlo svůj výraz v poezii obou dvou. Jejich příběh ukazuje obtížnost německo - židovské symbiózy. Elsa Lasker- Schűlerová byla podle Karla Krause „nejsilnější a nejneschůdnější lyrický zjev moderního Německa.“Gottfried Benn byl mezinárodně uznávaným lyrikem, už za svého života pokládán za nejzajímavějšího a současně i nejskandálnějšího básníka své doby. Přestože citové vzplanutí Elsy a Gottfrieda v roce 1912 bylo krátké, poznamenalo je oba na celý život. „Jan Nebeský patří k těm tvůrcům, kteří jsou s NoDem neodmyslitelně spjati. Jsme velmi rádi, že po úspěchu inscenací Kabaret Shakerspeare, Peklo – Dantovské variace nebo Dvojí domov / z Čepa naše spolupráce dále pokračuje.“říká Natálie Preslová, dramaturg Experimentálního prostoru NoD a dodává: “ Inscenace Miluji tě jak po smrti vypráví o ničivé síle lásky, což je podle mne téma, které Nebeského dlouhodobě zajímá. Zároveň v ní sledujeme příběh lidí, kteří se potkali v nejhorší možné době, která nám může připomenout současný svět kolem nás, možná více, než bychom čekali.“ - - - - - - - - - - PRESS: "Inscenace Jana Nebeského má podobu až jakéhosi divokého dada kabaretu, v němž je řada pasáží zhudebněná a kde se oba hrdinové představují jako extrémní tvorové jdoucí vždy a za všech okolností na hranu, jejich láska je nekončící boj o to, kdo s koho. Výborná je živě reprodukovaná hudba – na této podobě díla se nečekaně sešly dvě výrazné osobnosti – Martin Dohnal a Emil Viklický." - Jana Machalická, Lidové noviny "... záleží na tom, nakolik je člověk ochoten přijmout rozporuplnost postav ve vysoké kabaretní nadsázce. Inscenace pokračuje ve stylu Nebeského obrazivých kontroverzních střetů nejrůznějších paradoxů, poutavých, ale mnohdy nesnesitelných charakterů, které se nechtějí a neumí zařadit do main-streamové společnosti. Z osobní zkušenosti si myslím, že nejlepší způsob, jak takové představení vnímat, je nechat se unášet na vlně obrazů a představ, a doslova si je prožít." - Jana Soprová, Scéna.cz

David Greig: Evropa

Dva uprchlíci se ocitnou na nástupišti malého železničního nádraží v malém městě kdesi uprostřed blíže nepojmenované postkomunistické země v srdci Evropy. Jenomže tohle nádraží bylo právě uzavřeno, vlaky už tu nezastavují - ani pro ty, kteří by chtěli odsud pryč, ani pro ty, kteří sem míří. Dva špinaví, cize vypadající lidé městečko zneklidňují, jejich přítomnost se brzy stane katalyzátorem mezilidských vztahů jeho “slušných občanů”. Greigova Evropa je příběhem o touze mít nějaké místo, kam patřím a kde jsem doma, ale také o tom, jak rychle se z takového místa může stát vězení.  Česká premiéra hry současného britského dramatika Davida Greiga je druhou premiérou dramaturgické linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo zahájilo v sezóně 2016/2017. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Sezóny 2016/17 a 2017/18 jsou tématicky zaměřeny na blížící se výročí vzniku Československé republiky.

Pavel Příkaský & Miroslava Večeřová: Images That Occupy Thoughts

Výstava Pavla Příkaského a Miroslavy Večeřové se zabývá „pohybem z plochy obrazu do prostoru“. Malíř Pavel Příkaský a fotografka Miroslava Večeřová působící mezi Prahou a Londýnem spolu spolupracují již dlouhodobě. Jasně rozpoznatelný rukopis vycházející z Příkaského specifické malby a fotografické vidění světa Večeřové se prolínají v různých typech instalačních zásahů a uzpůsobování si fyzického či imateriálního prostoru galerie. Výstava Images That Occupy Thoughts rozvíjí tvůrčí koncept této autorské spolupráce a volně navazuje na jejich dřívější projekty Relief (Galerie 35m, 2016), Inner Monologue (Galerie SPZ, 2016), Dream That Money Can Buy (Drdova Gallery, 2016), Fake Breathing (Galerie KIV - Karlín Studios, 2015) či Příkaského sólový projekt Subtropical Climate v Entrance Gallery (2015) a Večeřové Girlfriend ve Veletržním Paláci (2016).   Výstavu Images That Occupy Thoughts rámuje médium malby, které přesahuje svůj standardní formát závěsného obrazu a infikuje charakter přítomné fotografie, živého těla, videa a povahu prostorové instalace. Obraz (image) je prostředkem k pochopení předpojmového světa, cestou k navození pocitu, snahou o zpřítomnění doteku, je něčím, co spojuje kognitivní tělo s iracionální stránkou jeho bytí.

Ladislav Tejml: Everything’s Gonna Be Alright 3

Spěje svět k temným zítřkům, nebo se jen opájíme vzrušující katastrofickou fikcí. Dokážeme se vysoukat ze sevření virtuální anakondy, nebo si stačí povolit opasek. Jsou ty návleky skutečné, nebo trochu větší příliv metainformací. Píše tento text člověk, nebo jsem si pořídil nové boty.  Ladislav Tejml v loňském roce představil pražskému publiku projekt autorských webových stránek Click by click. V připravované panoramatické projekci pro galerii Video NoD rozvíjí specifickou vizuální koláž 3D animací.

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie. Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky. - - - - - - - - - - -  PRESS: "Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín  "V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo "Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI

PKF - Prague Philharmonia: Krása dneška / Petr Kotík x Jan Rychlík

Program PETR KOTÍK: Hudba pro tři, in Memoriam Jan Rychlík pro violu, violoncello a kontrabas Etude č. 7 pro sólový hoboj Smyčcový kvartet č. 1 Gratulační koncert bude oslavou jedné z nejvýraznějších osobností soudobé hudby – českého hudebního skladatele, dirigenta a flétnisty Petra Kotíka. Neúnavný propagátor evropské a americké avantgardy žije od roku 1969 v USA, na svou rodnou zem ale nezapomíná a buduje i zde platformu pro uvádění nové hudby – festival Ostravské dny. Zásadní inspirací Kotíkovy tvorby jsou myšlenky amerického skladatele Johna Cage, na večeru s PKF – Prague Philharmonia však zavzpomíná na svého učitele kompozice Jana Rychlíka, mistra rytmizace slova a filmové hudby (např. Limonádový Joe, Hudba z Marsu či O věcech nadpřirozených). O koncertním cyklu Cyklus soudobé hudby Krása dneška patří k tradičním a zároveň výjimečným počinům PKF – Prague Philharmonia. V sezóně 2016–2017 koncertní řada nese podtitul Dualismus v českém 21. století a představuje v rámci 6 koncertů šest dvojic významných osobností českého 20. století. Hlavní úlohu večerů zastane hudba, výjimečností pak je přítomnost samotných hudebních skladatelů, kteří zároveň vystupují na koncertech jako průvodci svou tvorbou.

FREE MONDAYS | Startér rádia Wave: ETTE ENAKA (CZ), SILVER SPRINGS (CZ)

V rámci speciálního vydání Startéru Radia Wave vystoupí tentokrát znojemští Ette Enaka, kteří holdují alternativnímu rocku. Doplní je americko-česká formace Silver Springs, kteří svou inspiraci hledají třeba v kapelách jako Foo Fighters, Kings of Leon, ale i Bon Iver. Všichni hudební objevitelé by určitě neměli vynechat! Ette Enaka Pod názvem Ette Enaka se nachází Aleš z De Mood, Vítek z Rutky Laskier a Miloš z Maniac Floor. Právě fanoušci De Mood si přijdou na své, jelikož kapela svým stylem a zvukem na Moody navazuje. Za sebou mají první desítku koncertů a EP, které vyšlo na podzim 2016 na labelu Happy Mutant. Silver Springs Silver Springs jsou nejspíš jedinou kapelou na světě, která se dala dohromady v Los Angeles a první koncert odehrála v Liberci. Trvalo jim to necelé dva roky. Od jara 2015 se stihli na rok rozpadnout, změnit polovinu rozestavení a přesunout se z USA do České republiky – a to je nejmladšímu členovi teprve 20 let.  V současné době plánují na přelomu února a března vydat debutové album, už teď si z něj ale můžete poslechnout první singl Shelter Love. Kapela se otevřeně hlásí k zámořské tradici alternativního a indie rocku; neštítí se jednoduchých kompozic a zpěvných refrénů, primární důraz klade na energii, ale zároveň odmítá nálepku klasické "patkaté" kytarové tancovačky. Dva zakládající členové, frontman Niko Jalauzidis a kytarista Elijah Cooper, ostatně za svoje vzory označují třeba Foo Fighters, Kings of Leon, ale i Bon Iver. Kde jiní kladou důraz na image, chtějí Silver Springs v první řadě zapustit melodické háčky.

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod šapitó, které Krůty autorsky staví z osobních zkušeností a postojů, se tři herečky jako cvičená i divoká zvěř prohýbají pod bičem, který práská v rytmu prapodivných otázek. A protože se holky krůtí nerady berou moc vážně, naplní celou manéž nadsázkou. Jakkoliv se snaží přijít na to, co to ta svoboda vlastně je. Urputně hledají odpověď na generační otázku: Co vlastně chceš? A ve chvíli, kdy si naivně myslí, že jsou naprosto obnažené a mluví čistou pravdu, někdo zase jen roztáhne další oponu. 

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie. Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky. - - - - - - - - - - -  PRESS: "Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín  "V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo "Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI

Jana Vrána & NoD: Resolution

„Změnila jsem sama sebe…“ Audiovizuální taneční show, která se zabývá příčinou, průběhem a výsledkem ZMĚNY. Inspirováno pravdivým příběhem hlavní postavy J.V., která se vědomě rozhodla ke ZMĚNĚ a ukončila destruktivní návyky, vybudované v minulosti. - - - - - PRESS Nejpřesvědčivěji a nejsilněji působí Jana Vrána svou fyzickou prezencí, svou silou, houževnatostí a charismatickým výrazem. Jejímu Odhodlání/Resolution věříme. Postava jí ztvárněná je silná; je jasné, že to dá. - Nina Vangeli (Tanenčí zóna) Jana Vrána a její tým vystačily s tvůrčím dechem až do konce. Jednotlivé obrazy a scény byly natolik poutavé, že neztratily během celého představení divákovu pozornost. Z velké části se jednalo o jakési futuristické vize, mnohdy doslova až neuvěřitelné vizuální výjevy a krajiny, nad kterými jste mohli jen žasnout. - Josef Bartoš (Taneční aktuality)

Nebeský - Trmíková & NoD: Miluji tě jak po smrti

Do Experimentálního prostoru NoD se v další sezóně vrací režisér Jan Nebeský s premiérou nové činoherní inscenace Miluji tě jak po smrti. V hlavních rolích se představí Lucie Trmíková, která je zároveň autorkou scénáře, a Karel Dobrý v alternaci s Miloslavem Königem. Připravovaná divadelní inscenace je věnována pozoruhodné dvojici Gottfrieda Benna /1886 – 1956/ a Else Lasker-Schülerové /1869 – 1945/. Mladý muž z rodiny pastora a o sedmnáct let starší básnířka židovského původu se poznali v Berlíně před rokem 1912. Vzájemné citové vzplanutí nalezlo svůj výraz v poezii obou dvou. Jejich příběh ukazuje obtížnost německo - židovské symbiózy. Elsa Lasker- Schűlerová byla podle Karla Krause „nejsilnější a nejneschůdnější lyrický zjev moderního Německa.“Gottfried Benn byl mezinárodně uznávaným lyrikem, už za svého života pokládán za nejzajímavějšího a současně i nejskandálnějšího básníka své doby. Přestože citové vzplanutí Elsy a Gottfrieda v roce 1912 bylo krátké, poznamenalo je oba na celý život. „Jan Nebeský patří k těm tvůrcům, kteří jsou s NoDem neodmyslitelně spjati. Jsme velmi rádi, že po úspěchu inscenací Kabaret Shakerspeare, Peklo – Dantovské variace nebo Dvojí domov / z Čepa naše spolupráce dále pokračuje.“říká Natálie Preslová, dramaturg Experimentálního prostoru NoD a dodává: “ Inscenace Miluji tě jak po smrti vypráví o ničivé síle lásky, což je podle mne téma, které Nebeského dlouhodobě zajímá. Zároveň v ní sledujeme příběh lidí, kteří se potkali v nejhorší možné době, která nám může připomenout současný svět kolem nás, možná více, než bychom čekali.“ - - - - - - - - - - PRESS: "Inscenace Jana Nebeského má podobu až jakéhosi divokého dada kabaretu, v němž je řada pasáží zhudebněná a kde se oba hrdinové představují jako extrémní tvorové jdoucí vždy a za všech okolností na hranu, jejich láska je nekončící boj o to, kdo s koho. Výborná je živě reprodukovaná hudba – na této podobě díla se nečekaně sešly dvě výrazné osobnosti – Martin Dohnal a Emil Viklický." - Jana Machalická, Lidové noviny "... záleží na tom, nakolik je člověk ochoten přijmout rozporuplnost postav ve vysoké kabaretní nadsázce. Inscenace pokračuje ve stylu Nebeského obrazivých kontroverzních střetů nejrůznějších paradoxů, poutavých, ale mnohdy nesnesitelných charakterů, které se nechtějí a neumí zařadit do main-streamové společnosti. Z osobní zkušenosti si myslím, že nejlepší způsob, jak takové představení vnímat, je nechat se unášet na vlně obrazů a představ, a doslova si je prožít." - Jana Soprová, Scéna.cz

Kasha Jandáčková: K smrti štastní

Naučili nás věřit v to, že všechno dobře dopadne, že dobro zvítězí nad zlem a že za naše problémy vždy může někdo jiný. Co ale dělat ve světě, kde jsme všichni tak nějak sami? Grimmovská inscenace ze světa, v němž šťastným koncem zdaleka nic nekončí. Režisérka Kateřina Jandáčková se rozhodla ve své autorské inscenaci podrobit klasické pohádky střetu se světem dneška. Na jevišti se objeví známé postavy, jako je například Popelka, Šípková Růženka, Sněhurka nebo Karkulka, které ale budou nuceny objevovat i to, co je čeká v období mezi „šťastným koncem“ a smrtí. Právě relativizace šťastných konců je stěžejním tématem inscenace. „Od malička nám vyprávějí příběhy se šťastnými konci. Vyrůstáme tak nepřipravení na selhání a životní prohry. V inscenaci se společně s herci snažíme postihnout pocit generace, která je od malička ujišťována o tom, že je vše možné, a která tak zákonitě spěje k deziluzi ve střetu s realitou, především proto, že věří v něco nebo v někoho, kdo je zachrání a vyřeší jejich trápení. Ale i když v životě uspějeme, stále chceme víc, a proto je otázkou, co skutečně můžeme považovat za onen šťastný konec.“ vysvětluje režisérka Kateřina Jandáčková, která je i autorkou scénáře. Jednou z dominantních složek inscenace je pohyb. Kateřina Jandáčková ke své absolventské inscenaci přizvala tanečníka a choreografa Petra Šavela. Premiéra 18. prosince 2015 v divadle Disk Obnovená premiéra 18. září 2016 v Experimentálním prostoru NoD.

Nebeský-Trmíková-Prachař & NoD: Dvojí domov / z Čepa

Prozaik a esejista Jan Čep ve svém díle často hovoří o druhém světě, který je našim očím skrytý, o druhém domovu, ve kterém, jak Čep věří „budou všechny věci přítomny zároveň a touha nebude utrpením, nýbrž slastí bez konce. Uvidíme se tam tváří v tvář, ne už jenom v zrcadle a podobenství, a jizvy našich srdcí zatřpytí se jako hvězdy“. Brány této druhé reality se skrze texty Jana Čepa v nové inscenaci s názvem Dvojí domov pokusí otevřít tvůrci Lucie Trmíková, David Prachař a Jan Nebeský, kteří se po několika úspěšných inscenacích (PEKLO – Dantovské variace, Kabaret Shakespeare, ad.) opět vrací do Experimentálního prostoru NoD. Tradiční tvůrčí trojlístek doplní nově od září 2016 herec Ondřej Pavelka. Všechny jemné pocity i bouřlivá dramata duše Čepových textů skrze hudbu zvnitřní Martin Dohnal. Výtvarně inscenaci oživí Igor Korpaczewski. Název Dvojí domov je též velmi výstižným pro Čepovu celoživotní situaci. V roce 1948 opustil komunistické Československo a až do své smrti žil ve svém druhém domově, ve Francii. Celý život ale nepřestal toužit po Čechách, svém prvním domově, do kterého se po své emigraci už nikdy nevrátil. Jeho dílo bylo po čtyřicet let komunismu jen velmi málo přístupné. Teprve v roce 1991, téměř dvacet let po jeho smrti v exilu ve Francii, vyšlo v Čechách jeho souborné vydání. „V dramaturgii NoDu chceme dát prostor i hlubším až metafyzickým námětům, kterým se právě Jan Čep ve své literatuře věnuje.“ říká Adam Halaš, umělecký šéf Experimentáního prostoru NoD a dodává: „Představení je pro mě především o umění se rozhodnout. Jedná se o zajímavou paralelu na téma krize středního věku, které již bylo v NoDu zpracováno v inscenaci Peklo – Dantovské variace. Intimní až básnické duševno může být jistým protipólem ke křiklavým soudobým tématům, která neustálým omíláním ztratila svůj obsah. Těším se na další spolupráci s triem Nebeský – Trmíková – Prachař, kteří díky své sehranosti a profesionalitě dokáží divákovi takový intimní zážitek zprostředkovat.“ - - - - - PRESS "Dvojí domov je stručně řečeno krásná a poetická inscenace. Má podobu divadelní eseje neokázale se zamýšlející nad životem a smrtí, setkáváním se a míjením, blízkostí i cizotou ... činí to jemně, nepateticky, a ještě s humorem ... " - Jana Machalická (Lidové noviny, 13.10.2015) " Jemnými, přitom divadelně bohatými a proměnlivými prostředky nás Jan Nebeský se svými kolegy dovedl k existenciálnímu ztišení, po němž by snad bylo příhodnější zážitek ještě dlouze dodýchat než ho okamžitě odměnit potleskem. Ten si ovšem tvůrci zaslouží." - Jan Kerbr (Divadelní noviny, 24.10.2015) "Druhý domov je intenzivní svět skrytý uvnitř. Chce se mi běžet přes pustá a neznámá pole, jako duchovně zaměřenému spisovateli, esejistovi, překladateli a českému emigrantovi ve Francii Janu Čepovi (1902 až 1974). Můžete běžet také ..." - Dana Benešová-Trčková (ČT24, 29.10.2015)

Les Discrets (FR) // support Flash the Readies

Heartnoize Promotion uvádí: První samostatné turné po třinácti letech existence a zároveň českou premiéru zažijí v lednu francouzští kultovní post-rockeři Les Discrets. Původně studiový projekt okolo muzikantů Fursy Teysseiera a Audrey Hadorn je personálně i nahrávkami propojený s dalšími slavnými kapelami francouzské post-scény jako jsou Alcest, Amesoeurs nebo Phest. Po EP z letošního léta Virée Nocturne vyjde jejich třetí LP Prédateurs na začátku nového roku na velkém metalovém labelu Prophecy Productions. Čekáme velké věci a v krásném sále Divadla NoD se poprvé budeme moci přesvědčit o živé síle této dosud jen velmi málo koncertující kapely.

Íránský festival - festivalová party

Výběr toho nejlepšího z íránské kinematografie za uplynulé dva roky představí od 10. do 21. ledna 6. Festival íránských filmů. V porotě letos zasedne první dáma íránského filmu Rakhshan Banietemad, jeden z nejvýznamnějších filmových kritiků současnosti Ronald Bergan a přední český filmový producent Jan Macola. Program letošního Festivalu íránských filmů představuje výběr z více než 600 titulů z let 2015 a 2016. Většina z 25 snímků, které budou na festivalu uvedeny, reprezentuje současnou „mladistvou“ poetiku íránské kinematografie. Doplní je ale i několik zásadních děl předních osobností íránského filmu – mimo jiné zahajovací snímek Salesman (Klient) režiséra Asghara Farhadího, film který získal dvě významná ocenění na festivalu v Cannes 2016 a který je nominován na Zlatý Glóbus 2017. Každoroční přehlídka íránského umění v srdci ČR dává skvělou příležitost k oslavě. Již po šest let se festival těší vřelému přijetí ze strany diváků a sami organizátoři se snaží v každém ročníku předvést to nejlepší z nadílky íránské kinematografie. Festival od roku 2012 přivedl do kin na íránské filmy přes 20 000 diváků. Festival íránských filmů zahájí 10. ledna ve 20 hodin v pražském Kině Lucerna česká premiéra Farhadího filmu Salesman (Klient). Festival se dále od 10. do 15. ledna uskuteční v pražských kinech Světozor, Lucerna, Bio Oko, Royal a v Kině Pilotů. Kompletní program 6. Festivalu íránských filmů včetně bohatého doprovodného programu naleznete zde: http://iranci.cz/cs/program/.

Mr. Tomka: Obrazy odjinud (Vietnam a Bali)

Projekt pro galerii Video NoD přenese diváka skrze velkoformátové projekce do exotického prostředí Vietnamu a Bali. Romantická vidina pozemského ráje se rozplývá při setkání s autentickými záběry filmařsky zpracovaného materiálu z cest po lákavých destinacích. Jan Vyčichlo vystudoval Audiovizuální tvorbu Fakulty multimediálních komunikací na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Specializuje se na kameru, střihovou a zvukovou kompozici.

TRIKADELIA aneb Tři strany jedné mince

Civilizace si za staletí vybudovala uměle vytvořený svět, který žije svým vlastním životem a samospádem paralelně s přírodními cykly. Jak je to v případě lidské společnosti, která je označována termínem kultura a jak je to s vnímáním světa z pohledu jedince? Autoři ve svém díle nejenže realitu popisují, karikují, parodují či jinak modelují, ale také se snaží s ní splynout. Nachází jiné dimenze, skrytá místa i principy, systémy a řády.  Kolik neobjeveného se, i přes desítky let zkoumání lidského vědomí, skrývá pod povrchem běžně vnímané skutečnosti? Kolektivní výstava se zabývá polohami vnímání světa s důrazem na vizuálně vnímanou skutečnost pod vlivem mentálních pochodů v hlavě člověka, a to v základě ze tří úhlů pohledu jakými je: běžně chápaná realita, jsoucno (vytržení z reality, satori) či moment odvlastnění (poblouznění a snění). Téma výstavy se váže také k odkazu tzv. posvátné geometrie a obrazci metatronovy kostky, která je základním vzorcem přírodních jevů a energií. Jaký by byl vzorec pro život v současné technologicky vyspělé společnosti?     

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod šapitó, které Krůty autorsky staví z osobních zkušeností a postojů, se tři herečky jako cvičená i divoká zvěř prohýbají pod bičem, který práská v rytmu prapodivných otázek. A protože se holky krůtí nerady berou moc vážně, naplní celou manéž nadsázkou. Jakkoliv se snaží přijít na to, co to ta svoboda vlastně je. Urputně hledají odpověď na generační otázku: Co vlastně chceš? A ve chvíli, kdy si naivně myslí, že jsou naprosto obnažené a mluví čistou pravdu, někdo zase jen roztáhne další oponu. 

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie. Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky. - - - - - - - - - - -  PRESS: "Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín  "V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo "Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI

Tomáš Predka & David Postl: Muž, který se nebral příliš vážně

Listopadový program galerie vyplní společná výstava malíře Tomáše Predky a jeho rakouského kolegy Davida Postla, která bude odkývat vztah abstraktní či konceptuální malby se společenskou satirou. Tomáš Predka se své práci zabývá fragmentárností současného světa, a jeho vizuálními stopami v lidském vědomí a paměti. Predka zpracovává informace z vizuální paměti a přenáší do abstraktní obrazové polohy. Projekt bude formálně navazovat na Predkovu eponymní obrazovou sérii Flashback a současně sestávat se z velkoformátových koláží a obrazů Davida Postla (AT). Konceptem výstavy je jakási satirická instalace s pracovním názvem "Muž který se nebral vážně". Kombinací plastických kreseb "uvězněných" ve vrstvě pryskyřice a plošností papírových obrazů a objektů chtějí autoři postihnout současný fenomén kulturních proměn ve společnosti zejména v rovině idejí a soupeřících ideologiích.