Program
O NoDu
#divadlo #hudba #galerie #kavárna #vernisáž #přednášky #studio #ostatní #free mondays

Tomáš Bárta: Plán sedimentu

Tomáš Bárta se etabloval jako svébytný malíř, kreslíř a tvůrce prostorových objektů a instalací ve kterých tematizuje různé typy sedimentace zásahů do veřejného prostoru a architektury. Bárta zkoumá a volně dokumentuje různé stopy vědomé či nevědomé lidské činnosti v urbánním prostředí, hledá indexy zacházení s otevřeným prostorem nebo konkrétní historickou či současnou architekturou, které poté reflektuje ve své mediálně různorodé tvorbě. Jednotlivé způsoby zásahů se stávají Bártovi vzorem pro jeho volné uchopování v různých technikách malby a kresby, stejně tak jako vodítkem k používání konkrétních a specifických materiálů, které tvarují charakter proměny městské krajiny.

František Pecháček: Tekutý národ

Památník na Národce byl (pře)sazen, na piazzettě ND tají poslední kousky ledovce odkazu Láska a víra zvítězí laminátového srdce Kurta Gebauera. Varovné signály totalitních režimů straší nejen v médiích. Politici bičují svá ega v křečovitě podbízivé úsměvy. Je to fake, prázdná gesta, cesta do nikam - nebo cesta zpátky?  Projekt reflektuje aktuální dění na české politické scéně. Autor v projekci pracuje formou fluidní simulace. Syntéza obrazu založená na předloze patří mezi nové výzkumné směry oboru počítačové grafiky. Jejím cílem je vygenerovat obraz, který respektuje novou strukturu, ale v detailech je k nerozeznání od originální předlohy.proměny městské krajiny.

BE25 | Dušan Zahoranský: Small Talk

Objekt vytvořený pro exteriér Experimetálního prostoru NoD je třírozměrnou textovou definicí místa. Typografie, skladba slov a plastický tvar vytvoří společně krátký prostorový verš. Vznášející se mezi domy, nad hlavami chodců bude spouštět asociace související s pozorováním. Mikropříběh promítnutý do tvaru bude čitelný z různých stran. Objekt je poctou české experimentální poezii, která od 60. let objevně používá slova, typografii a použitím spíše výtvarných, než literárních prostředků, osvobozuje jazyk od nánosu klišé, frází. Navrací slovu jeho poetickou moc. Objekt je součástí dlouhodobé dramaturgie Galerie NoD pracovat s aktuálním uměním ve veřejném prostoru.

Linda Dušková & kolektiv: Sandman

Jak se vám v noci spí? Zdají se vám sny? Trpíte nočními můrami? Nemůžete se ráno probudit nebo raději nesp…

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

11:55: Hodní chlapci

Kolik agrese a puzení k násilnému chování v sobě musíme potlačit, abychom se stali „kultivovanými“…

NoD / Kviiiz

Další vydání vědomostního zápolení na vlnách vašich mozkových závitů. Postavte si…

Díra na trhu: Interdimenzionální čočka

Planeta Země. Daleká budoucnost. Lidstvo je na vrcholu evolučního vývoje. Průměrná lidská bytost využívá 85-95…

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší…

IDDQD: GOON - Krvavá pomsta

Unikátní loutkové představení vzniklo jako magisterský projekt na Katedře alternativního a loutkového divadla…

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

11:55: Městečko Fake news

„Diano, je 8.15 ráno. Právě jsem přišel do kanceláře. Děkuji za pravidelný přísun kávy a koblih, vy v…

11:55: Pýcha a předsudek aneb láska voní po hnijícím mase

Příběh o mladých dívkách, které se poprvé v životě zamilují. Příběh plný lásky, nen…

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod &scaron…

Linda Dušková & kolektiv: Sandman

Jak se vám v noci spí? Zdají se vám sny? Trpíte nočními můrami? Nemůžete se ráno probudit nebo raději nesp…

K. May, T. Volánková & kol.: Vinnetou

Příběh pro děti, kterým by se měli inspirovat i dospělí a humor pro dospělé, který pochopí i děti. Inscenace je volně…

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

11:55: Pýcha a předsudek aneb láska voní po hnijícím mase

Příběh o mladých dívkách, které se poprvé v životě zamilují. Příběh plný lásky, nen…

11:55: Já v žádném případě netvrdím, že jsem bůh

Pět režisérů, jedna inscenace. Zábavný náhled do divadelní zkoušky, kde se herci pokoušejí reží…

11:55: Městečko Fake news

„Diano, je 8.15 ráno. Právě jsem přišel do kanceláře. Děkuji za pravidelný přísun kávy a koblih, vy v…

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

en

Archiv

2017 2016 0
#divadlo #hudba #galerie

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o tom, že jsou superhrdinové. Ze stejné studie vyplývá, že ještě vyšší procento superhrdinů sní o tom, že jsou vámi.  Buď ve střehu. Nespi. Pracuj na sobě. Mysli na ostatní, ne na sebe. Sportuj a odpočívej. Zároveň! Čti. Studuj. Zdokonaluj se. Nikdy se nezastavuj. Zapomeň na bolest. Fyzickou i psychickou. Bolest pro tebe neexistuje. Protože když se svět řítí na pokraj zkázy, koho kurva zajímá, že Batmana bolí hlava? Časosběrná dokumentární inscenace otevírá třinácté komnaty nejslavnějších komixových hrdinů.

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie. Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky. - - - - - - - - - - -  PRESS: "Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín  "V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo "Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI

IDDQD: GOON - Krvavá pomsta

Unikátní loutkové představení vzniklo jako magisterský projekt na Katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU. Autoři zvolili takové zpracování, které vychází vstříc nejen dospělému publiku, ale zejména adolescentům. Díky neotřelé kombinaci populárního komiksového námětu, originálních loutek, chytlavých dialogů a bryskního humoru vás tvůrci tohoto autorského představení snadno přesvědčí o tom, že loutkové divadlo není jen pro ty nejmenší diváky, ale že jde s dobou a především vstříc potřebám současného mladého publika. Tak vezměte své mladší sourozence a přijďte se podívat na to, co se stane, když se Goon krvavě pomstí. Dostane vás to taky! Představení je vhodné pro diváky od 14 let. Inscenace je volně inspirovaná komiksem Goon, který vytvořil Eric Powell. V inscenaci je použitý hudební motiv písně Funny Honey (Chicago musical) a melodie hry PacMan.

K. May, T. Volánková & kol.: Vinnetou

Příběh pro děti, kterým by se měli inspirovat i dospělí a humor pro dospělé, který pochopí i děti. Inscenace je volně inspirována jedním z nejznámějších románů o přátelství mezi Vinnetouem a Old Shatterhandem. Velice naivním a záměrně groteskním způsobem podává velmi zkreslenou zprávu o světě indiánů, banditů a kovbojů ale především o přátelství, které je mnohdy víc než sama láska. Představení, které využívá na divadle tradiční filmové principy jako je střih, švenkování, kamerová jízda a zároveň pracuje s kombinací živých herců a loutek, které nahrazují u filmu běžnou změnu měřítka. Loutky i herci pak hrají ve výseči, která opět odkazuje k ohraničenému filmovému plátnu, aby z ní ve finále opět vystoupili do divadelního prostoru. V původní podobě vznikla tato inscenace v rámci workshopu Terezy Volánkové s 2. ročníkem herectví KALD DAMU.

Tomáš Bárta: Plán sedimentu

Tomáš Bárta se etabloval jako svébytný malíř, kreslíř a tvůrce prostorových objektů a instalací ve kterých tematizuje různé typy sedimentace zásahů do veřejného prostoru a architektury. Bárta zkoumá a volně dokumentuje různé stopy vědomé či nevědomé lidské činnosti v urbánním prostředí, hledá indexy zacházení s otevřeným prostorem nebo konkrétní historickou či současnou architekturou, které poté reflektuje ve své mediálně různorodé tvorbě. Jednotlivé způsoby zásahů se stávají Bártovi vzorem pro jeho volné uchopování v různých technikách malby a kresby, stejně tak jako vodítkem k používání konkrétních a specifických materiálů, které tvarují charakter proměny městské krajiny.

František Pecháček: Tekutý národ

Památník na Národce byl (pře)sazen, na piazzettě ND tají poslední kousky ledovce odkazu Láska a víra zvítězí laminátového srdce Kurta Gebauera. Varovné signály totalitních režimů straší nejen v médiích. Politici bičují svá ega v křečovitě podbízivé úsměvy. Je to fake, prázdná gesta, cesta do nikam - nebo cesta zpátky?  Projekt reflektuje aktuální dění na české politické scéně. Autor v projekci pracuje formou fluidní simulace. Syntéza obrazu založená na předloze patří mezi nové výzkumné směry oboru počítačové grafiky. Jejím cílem je vygenerovat obraz, který respektuje novou strukturu, ale v detailech je k nerozeznání od originální předlohy.proměny městské krajiny.

Srdce na playe aneb Jak se dostal Heardt na Burning man

Pojďte se seznámit s týmem stojícím za projektem Heardt, který měl svou premiéru na festivalu Burning Man a poté na pražském Signálu. Budeme si povídat o životě na poušti, jaké je plánovat projekt přes oceán a jak se z toho nepo*rat.

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni, nedrželi ho za ruku ani se nemohli schovat do jeho náruče? Na tyto otázky odpovídá inscenace tanečního souboru 420PEOPLE, která vychází z autentických osobních materiálů a reálných zkušeností účinkujících.  Inscenaci bychom chtěli s láskou věnovat našim dětem, rodičům a partnerům, kterým začneme říkat, že je máme rádi, až ve chvíli, když už jsou od nás příliš daleko.  Projekt je výsledkem spolupráce souboru 420PEOPLE, Experimentálního prostoru NoD a hudebního uskupení Zabelov.

NOC DIVADEL 2017: 20 000 židů pod mořem & Goon - Krvavá pomsta!

od 17:00 - 20 000 židů pod mořem: Pýcha a předsudek aneb láska voní po hnijícím mase THEATERip.impr (VYPRODÁNO) Skupina 20 000 židů pod mořem zkoumá vliv prostředí pro vznik samotné performance. Dopředu nemají nic domluvené, využívají techniku improvizace. Vstupují do cizí scénografie a berou tento prostor, jako inspiraci. V NoDu to vyzkouší ve scénografii představení souboru 11:55 – Pýcha a předsudek aneb láska voní po hnijícím mase. Hrají: E. Jeřábek, L. Karda, A. Nováková, P. Sedláčková, J. Sůra, T. Yankova a V. Zimmermann. -> VSTUP ZDARMA

Linda Dušková & kolektiv: Sandman

Jak se vám v noci spí? Zdají se vám sny? Trpíte nočními můrami? Nemůžete se ráno probudit nebo raději nespíte vůbec? Sleep & Pain je tu pro vás. Pojďte dál, lehněte si. Zhluboka dýchejte. Teď zhasneme. "Některé věci nás zneklidňují. To ale není přesně to, o čem tu bude řeč. Jde spíše o ty představy, slova nebo myšlenky, které se pod námi náhle propadnou jako padací dveře a my se řítíme z našeho bezpečného, příčetného světa na jakési mnohem temnější a bezútěšnější místo. Temnoty je nevyčerpatelné množství. Začíná to ve tmě, tak jako my všichni." - N. Gaiman Autorská inscenace režisérky Lindy Duškové se zabývá spánkem a jeho poruchami. Vypráví příběh Sandmana, postavy, která prochází díly autorů N. Gaimana, E. T. A. Hoffmana nebo H. Ch. Andersena. Ale kdo je ve skutečnosti Sandman a jak ovlivňuje naše životy? 

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod šapitó, které Krůty autorsky staví z osobních zkušeností a postojů, se tři herečky jako cvičená i divoká zvěř prohýbají pod bičem, který práská v rytmu prapodivných otázek. A protože se holky krůtí nerady berou moc vážně, naplní celou manéž nadsázkou. Jakkoliv se snaží přijít na to, co to ta svoboda vlastně je. Urputně hledají odpověď na generační otázku: Co vlastně chceš? A ve chvíli, kdy si naivně myslí, že jsou naprosto obnažené a mluví čistou pravdu, někdo zase jen roztáhne další oponu. 

Kasha Jandáčková: K smrti štastní

Naučili nás věřit v to, že všechno dobře dopadne, že dobro zvítězí nad zlem a že za naše problémy vždy může někdo jiný. Co ale dělat ve světě, kde jsme všichni tak nějak sami? Grimmovská inscenace ze světa, v němž šťastným koncem zdaleka nic nekončí. Režisérka Kateřina Jandáčková se rozhodla ve své autorské inscenaci podrobit klasické pohádky střetu se světem dneška. Na jevišti se objeví známé postavy, jako je například Popelka, Šípková Růženka, Sněhurka nebo Karkulka, které ale budou nuceny objevovat i to, co je čeká v období mezi „šťastným koncem“ a smrtí. Právě relativizace šťastných konců je stěžejním tématem inscenace. „Od malička nám vyprávějí příběhy se šťastnými konci. Vyrůstáme tak nepřipravení na selhání a životní prohry. V inscenaci se společně s herci snažíme postihnout pocit generace, která je od malička ujišťována o tom, že je vše možné, a která tak zákonitě spěje k deziluzi ve střetu s realitou, především proto, že věří v něco nebo v někoho, kdo je zachrání a vyřeší jejich trápení. Ale i když v životě uspějeme, stále chceme víc, a proto je otázkou, co skutečně můžeme považovat za onen šťastný konec.“ vysvětluje režisérka Kateřina Jandáčková, která je i autorkou scénáře. Jednou z dominantních složek inscenace je pohyb. Kateřina Jandáčková ke své absolventské inscenaci přizvala tanečníka a choreografa Petra Šavela. Premiéra 18. prosince 2015 v divadle Disk Obnovená premiéra 18. září 2016 v Experimentálním prostoru NoD.

Díra na trhu: Interdimenzionální čočka

Planeta Země. Daleká budoucnost. Lidstvo je na vrcholu evolučního vývoje. Průměrná lidská bytost využívá 85-95% kapacity svého mozku. Lidé se zbavili veškerých závislostí a tzv. fyzických potřeb (hmotná strava, stárnutí, nemoce, emoce). Je běžné ovládat levitaci, telepatii a pohybovat se svobodně mimo hmotu. Naši dva hrdinové, patří mezi ty nejvyzrálejší zástupce lidské rasy na planetě. Snoubí se v nich veškerá moudrost lidstva. Zářící bytosti pevné ve svém středu. Jsou však přesto vyvrheli. Zabývají se totiž divadlem. 4 stěny, 3 herci, 2 dimenze, 1 jeviště. Divadelní badatelé z daleké budoucnosti se setkávají s herečkou z 20. st. Navzájem si předávají zkušenosti z jejich světů. Naleznou odpověď na otázku Života, Vesmíru a vůbec? 

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod šapitó, které Krůty autorsky staví z osobních zkušeností a postojů, se tři herečky jako cvičená i divoká zvěř prohýbají pod bičem, který práská v rytmu prapodivných otázek. A protože se holky krůtí nerady berou moc vážně, naplní celou manéž nadsázkou. Jakkoliv se snaží přijít na to, co to ta svoboda vlastně je. Urputně hledají odpověď na generační otázku: Co vlastně chceš? A ve chvíli, kdy si naivně myslí, že jsou naprosto obnažené a mluví čistou pravdu, někdo zase jen roztáhne další oponu. 

BE25 | SANDMAN THEATERip

Skupina 20 000 židů pod mořem zkoumá vliv prostředí pro vznik samotné performance. Dopředu nemají nic domluvené, využívají techniku improvizace. Vstupují do cizí scénografie a berou tento prostor, jako inspiraci. V NoDu to vyzkouší ve scénografii představení Sandman. 

BE25 | SANDMAN

Jak se vám v noci spí? Zdají se vám sny? Trpíte nočními můrami? Nemůžete se ráno probudit nebo raději nespíte vůbec? Sleep & Pain je tu pro vás. Pojďte dál, lehněte si. Zhluboka dýchejte. Teď zhasneme. "Některé věci nás zneklidňují. To ale není přesně to, o čem tu bude řeč. Jde spíše o ty představy, slova nebo myšlenky, které se pod námi náhle propadnou jako padací dveře a my se řítíme z našeho bezpečného, příčetného světa na jakési mnohem temnější a bezútěšnější místo. Temnoty je nevyčerpatelné množství. Začíná to ve tmě, tak jako my všichni." - N. Gaiman Autorská inscenace režisérky Lindy Duškové se zabývá spánkem a jeho poruchami. Vypráví příběh Sandmana, postavy, která prochází díly autorů N. Gaimana, E. T. A. Hoffmana nebo H. Ch. Andersena. Ale kdo je ve skutečnosti Sandman a jak ovlivňuje naše životy? 

Release party knihy Davida Černého

Nakladatelsví BiggBoss vydává společně s MeetFactory rozsáhlou monografii významného českého sochaře Davida Černého, patřícího k nejvýraznějším zástupcům své generace, jehož práce lze v mnoha ohledech považovat za společensky angažované. Publikace chronologicky představuje jeho dosavadní tvorbu, která se kromě své umělecké kvality vyznačuje také osobitým komentářem společenského dění v České republice i ve světě za posledních 25 let.  Textovou stránku knihy tvoří materiály z novin, časopisů, katalogů a elektronických souborů dostupných v archivu umělce, uspořádaných teoretikem umění Tomášem Pospiszylem. Autory grafického zpracování jsou Petr Bosák, Robert Jansa a Adam Macháček (2017 Designers), několikanásobní držitelé ocenění Nejkrásnější česká kniha. V doprovodné stati glosuje Tomáš Pospiszyl solitérnost, charakteristickou právě pro Černého: “David Černý většinou odmítá přistoupit na běžná pravidla uměleckých institucí, ignoruje jejich rituály a hierarchie. Vynaložil hodně úsilí, aby se bez nich obešel, aby na nich nebyl závislý. Spolupracuje sice se soukromými galeristy, ale převážnou část komerčního i produkčního zázemí svých operací si obstarává sám. Komunikuje se soukromými i veřejnými investory a bez výrazné pomoci kurátorů a galeristů dokázal vytvořit vlastní produkční model mezinárodního rozsahu, který se ukázal být dlouhodobě životaschopný. Jeho díla tak dnes najdeme na zajímavých veřejných místech prakticky po celém světě a také většina sběratelů jeho díla pochází ze zahraničí.” “Doufám, že svým uměním něco říkám. Třeba ale někdo v budoucnosti zjistí, že bylo o ničem, nebo to bude nějak úplně jinak. Kdo to má sakra vědět?” dodává sám David Černý a popisuje tím i svou celoživotní tendenci v hledání výrazu aktuální sochařské tvorby.

BE25 | Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie. Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky. - - - - - - - - - - -  PRESS: "Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín  "V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo "Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI

BE25 | VINNETOU

Příběh pro děti, kterým by se měli inspirovat i dospělí a humor pro dospělé, který pochopí i děti. Inscenace je volně inspirována jedním z nejznámějších románů o přátelství mezi Vinnetouem a Old Shatterhandem. Velice naivním a záměrně groteskním způsobem podává velmi zkreslenou zprávu o světě indiánů, banditů a kovbojů ale především o přátelství, které je mnohdy víc než sama láska. Představení, které využívá na divadle tradiční filmové principy jako je střih, švenkování, kamerová jízda a zároveň pracuje s kombinací živých herců a loutek, které nahrazují u filmu běžnou změnu měřítka. Loutky i herci pak hrají ve výseči, která opět odkazuje k ohraničenému filmovému plátnu, aby z ní ve finále opět vystoupili do divadelního prostoru. V původní podobě vznikla tato inscenace v rámci workshopu Terezy Volánkové s 2. ročníkem herectví KALD DAMU.

BE25 | GOON: Krvavá pomsta

Unikátní loutkové představení vzniklo jako magisterský projekt na Katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU. Autoři zvolili takové zpracování, které vychází vstříc nejen dospělému publiku, ale zejména adolescentům. Díky neotřelé kombinaci populárního komiksového námětu, originálních loutek, chytlavých dialogů a bryskního humoru vás tvůrci tohoto autorského představení snadno přesvědčí o tom, že loutkové divadlo není jen pro ty nejmenší diváky, ale že jde s dobou a především vstříc potřebám současného mladého publika. Tak vezměte své mladší sourozence a přijďte se podívat na to, co se stane, když se Goon krvavě pomstí. Dostane vás to taky! Představení je vhodné pro diváky od 14 let. Inscenace je volně inspirovaná komiksem Goon, který vytvořil Eric Powell. V inscenaci je použitý hudební motiv písně Funny Honey (Chicago musical) a melodie hry PacMan.

BE25 | Prokletí rodu Gordonů

Prokletí rodu Gordonů je interaktivní detektivní příběh, ve kterém se hlavní hrdina – potomek starobylého rodu – vrací, stíhán podivnými sny, na rodinné panství, kde došlo k několika záhadným vraždám. Ty vyšetřuje místní detektiv, ale hlavní hrdina mu nevěří a vyšetřuje vše na vlastní pěst. Jak celé představení dopadne je zčásti na divácích, protože mají možnost na několika místech do děje vstoupit a ovlivnit jeho směřování, podle dostupných indícií.

BE25 | μSputnik

μSputnik je první inscenace uvedená v μMikro. Společně se Sputnikem, první umělou družicí Země, cestujeme vesmírem a zažíváme dobrodružství spojená se závody o dobytí vesmíru a studenou válkou. Autorská inscenace o dobrodružství, které ve vesmíru zažívá Sputnik, první umělá družice planety Země. Zároveň je to první inscenace v novém miniaturním divadelním prostoru μMikro – transportní divadelní scéna pro jednoho diváka a dva herce. Divák pozoruje představení průzorem 4‚4 × 7 cm, ve kterém se na principu filmového střihu střídají jednotlivé kazety s různými scénami. Technologie představení je postavena na principu papírových mechanických automat a pop-up knížek.

BE25 | Indiánek s Vladimírem Kokoliou a Kateřinou Šedou

Galerie NoD a Linhartova nadace a spolupráci s Artedu.cz pro vás připravily další zákusek. Tentokrát s Vladimírem Kokoliou a Kateřinou Šedou ochutnáte indiánka. A co se dozvíte? Kateřina Šedá u Kokolii šest let studovala. On tvrdí, že ji nikdy neučil. Katčiny deníkové záznamy z té doby ukazují dilema dobře známé mladým umělcům: nenechat se ovlivnit – a nezanedbat žádný vliv. Necháte se ovlivnit? 22. 10. v NoDu. Učitel a student, dva umělci světového formátu, dva přátelé se setkají a poví něco o tom, čemu věří, co pro to dělají a jestli je to jen jejich problém. A proč sepsali každý svůj „Slovník“, který právě společně vydávají v Nakladatelství AVU. Moderovat bude Jana Bernartová. Připravená bude káva, čaj a další výběr dobrot. Přijďte s námi ochutnat výtvarné umění a hudbu do galerie se sladkou tečkou. Vstup 80 Kč

BE25 | Gutenberg, le musical!

Strhující show o legendárním vynálezu, plnění životních snů a osudové lásce. Vrcholně úspěšný off brodwayský muzikál Gutenberg! The musical! v jednom z prvních evropských nastudování poprvé přijíždí do Prahy.  Show plná živé hudby autorů Scotta Browna a Anthony Kinga, (jinak např. členové skupiny Improve Everywhere) s originální výpravou a vtipnými texty, vypráví příběh o člověku, který změnil svět tím, že přidělal písmenka na svůj lis na víno. Všechny role tohoto unikátního hudebního díla hrají, tančí a zpívají Philippe d’Avilla a Sébastien Valter.  Max a Sam napsali muzikál. Je to epický příběh se všemi prology, epilogy, sólovými výstupy a masovými davovými scénami, prostě se vším, co k pořádnému muzikálu patří. A doufají, že se jim podaří realizovat svůj největší sen ... Uvést tohle představení na Broadwayi!!! Muzikál vznikl v roce 2005 v rámci rezidence v new yorském kabaretu UCBT. Poprvé byl uveden v Londýně v lednu 2006 a následně v září 2006 v rámci New york musical theatre festival, kde získal tři různá ocenění včetně Ceny za nejlepší libreto. Po tomto úspěchu byl hrán na různých scénách Off-Brodwaye, poté ve 40 dalších městech USA a zanedlouho také v zahraničí (Kanada, Finsko, Austrálie). Toto uvedení je prvním v rámci Francie, kde měl Gutenberg, le musical premiéru v roce 2015 v Aktéon théâtre v Paříži.

BE25 | Loutky a cigára

České loutkářství se dostalo 1.12.2016 na seznam UNESCO. Od té doby se s čeští loutkáři rozutekli po světě a snaží se pod nálepkou kulturního dědictví reprezentovat českou kulturu. Pro nevalné kvality těchto produkcí uspořádalo české ministerstvo kultury na tyto loutkáře hon. Je to ale boj s větrnými mlýny.

BE25 | μSputnik

μSputnik je první inscenace uvedená v μMikro. Společně se Sputnikem, první umělou družicí Země, cestujeme vesmírem a zažíváme dobrodružství spojená se závody o dobytí vesmíru a studenou válkou. Autorská inscenace o dobrodružství, které ve vesmíru zažívá Sputnik, první umělá družice planety Země. Zároveň je to první inscenace v novém miniaturním divadelním prostoru μMikro – transportní divadelní scéna pro jednoho diváka a dva herce. Divák pozoruje představení průzorem 4‚4 × 7 cm, ve kterém se na principu filmového střihu střídají jednotlivé kazety s různými scénami. Technologie představení je postavena na principu papírových mechanických automat a pop-up knížek.

BE25 | Soubor 11:55: Předehra v NoDu

Než budete od ledna moci navštívit všechny inscenace souboru 11:55 v prostoru NoD, necháme vás nakouknout do jejich kuchyně. V rámci zahájení narozenin BE25 představí svou IMPROVIZACI - proces, který doprovází každé jejich zkoušení. Neopakovatelné představení, které už víckrát neuvidíte. Později k tanci a poslechu zahrají všechny kapely souboru 11:55, dokonce i žijící legenda Hovada z Ruprechtic.  19:30 IMPROVIZACE 21:00 KONCERT

BE25 | Vladimír Kokolia: Obraz podle podoby

Dvě strany téhož se potkaly a slíbily si věrnost. Více se již nikdy nespatřily. Obraz jednoho žil v obraze druhého. Když už byl velký, vydal se na zpáteční cestu do světa. Ve světě bylo spousta světla a obraz začal být vidět. Každý se v něm mohl uvidět. Kdo se ale díval déle, mohl v sobě zahlédnout i k nepoznání změněnou věrnou podobu druhé strany. Vladimír Kokolia (*1956) patří k nejosobitějším českým umělcům generace 80. let 20. století. V roce 1990 se stal prvním laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého, nejprestižnějšího ocenění pro umělce do 35 let, od roku 1992 je pedagogem ateliéru experimentální grafiky na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 2012 obdržel Cenu od Dalibora Chatrného, kterou uděluje mladá umělecká scéna výrazným osobnostem českého umění, které mají stálý vliv na její formování a charakter. Výstava Obraz podle podoby je dalším pokusem Kokolii vyrovnat se prostřednictvím malířského uvažování s principem a časem dívání. Kokoliu zajímají možnosti znázornění samotného procesu pohledu probíhajícího v čase a prostoru. Vladimír Kokolia tematizuje vztah diváka a obrazu prostřednictvím stereoskopických obrazů, které jistým způsobem narušují standardizovaný způsob pozorování. Kokolia svými intervencemi a zásahy do prostoru galerie s pomocí různých obrazových formátů (malby, kresby, instalace) otevírá a vizualizuje jakési silové pole obrazu, prostor utváření podoby. „Maluji, co vidím. To ale neznamená pouze pozorované věci, ale také i to, jak samotný proces dívání vypadá.  (…) Ve výsledku to není nic komplikovaného. Jedná se pouze o věc záznamu pole vidění, o malování zorného pole,“ říká. Stereoskopická malba vyžaduje po divákovi proměnu zažitého způsobu dívání. Pozorovatel do jisté míry vstupuje do obrazu, otevírá svým pohledem vnitřní prostorové dimenze, které se stávají v podstatě námětem, jediným předmětem zobrazení, byť jsou jen prázdným ideálním prostorem hloubky viditelného pole. Tento prázdný prostor nic nepřipomíná, nenese žádné významové konotace. „Kokoliovi jde o sjednocení divácké percepce, o semknutí masy pod jednou identickou zrakovou zkušeností, o sdílený vjem. Jednotnost této percepce je zaručena kombinací fyziologických podmínek zraku a současně i záměrnou, až silovou stimulací takového typu vědomí a vnímání, které není kontaminováno nánosy kulturně podmíněných interpretací viděného. Kokolia bojuje zobrazením prázdné hloubky pole za osvobození vidění,“ říká kurátor výstavy Pavel Kubesa. Výstava Obraz podle podoby je po dlouhých letech první sólovou výstavou Vladimíra Kokolii v Praze.

BE25 | Dušan Zahoranský: Small Talk

Objekt vytvořený pro exteriér Experimetálního prostoru NoD je třírozměrnou textovou definicí místa. Typografie, skladba slov a plastický tvar vytvoří společně krátký prostorový verš. Vznášející se mezi domy, nad hlavami chodců bude spouštět asociace související s pozorováním. Mikropříběh promítnutý do tvaru bude čitelný z různých stran. Objekt je poctou české experimentální poezii, která od 60. let objevně používá slova, typografii a použitím spíše výtvarných, než literárních prostředků, osvobozuje jazyk od nánosu klišé, frází. Navrací slovu jeho poetickou moc. Objekt je součástí dlouhodobé dramaturgie Galerie NoD pracovat s aktuálním uměním ve veřejném prostoru.

BE25 | Kent Hugo: A Very Cool Shade Of Hot

Filmový tvůrce a režisér kanadského původu Kent Hugo v říjnu umělecky ztvární panoramatickou 360° projekci v galerii NoD. Použitím jedinečného hravého stylu animace a střihu pomohl vytvořit identitu kanadské MTV (MTV Canadian Blood, 2005). Je autorem videoklipů, krátkých filmů. Komerčně pracoval také se světovými klienty, jako je SEAT, Warp Records and Vice. Jeho projekt pro Video NoD je založen na specifickém animačním stylu. Video panorama se změní v pohyblivou 3D "gif" koláž. http://www.hugonought.com

Díra na trhu: Interdimenzionální čočka

Planeta Země. Daleká budoucnost. Lidstvo je na vrcholu evolučního vývoje. Průměrná lidská bytost využívá 85-95% kapacity svého mozku. Lidé se zbavili veškerých závislostí a tzv. fyzických potřeb (hmotná strava, stárnutí, nemoce, emoce). Je běžné ovládat levitaci, telepatii a pohybovat se svobodně mimo hmotu. Naši dva hrdinové, patří mezi ty nejvyzrálejší zástupce lidské rasy na planetě. Snoubí se v nich veškerá moudrost lidstva. Zářící bytosti pevné ve svém středu. Jsou však přesto vyvrheli. Zabývají se totiž divadlem. 4 stěny, 3 herci, 2 dimenze, 1 jeviště. Divadelní badatelé z daleké budoucnosti se setkávají s herečkou z 20. st. Navzájem si předávají zkušenosti z jejich světů. Naleznou odpověď na otázku Života, Vesmíru a vůbec? 

PKF Prague Philharmonia: Krása dneška / Zdenek Merta: Jakou moc má text

S hostem pořadu – producentem, klavíristou a hudebním skladatelem Zdenkem Mertou – o tom, jak významnou roli hraje v tvorbě hudebních skladatelů text. Jak se pozná dobrý textař a kde čerpá inspiraci? Finalistka soutěže Hlas ČeskoSlovenska, Kristýna Daňhelová, se vedle blues, jazz a muzikálu věnuje od malička folklóru.

THE IMPRO BIG BAND (Omar Argentino Galvan feat. IMPROvariace)

„Sound painting“ je znakový jazyk, který se využívá k vytváření zcela improvizovaných scén v reálném čase a který kombinuje různé umělecké disciplíny. „Dirigent“ má k dispozici různé znaky, kterými řídí skupinu umělců, a jejichž prostřednictvím vytváří a skládá příběh. Tuto improvizační techniku vytvořil Walter Thompson a následně ji rozšířil po celém světě. IMPROV BIG BAND show později vznikla upravením původního Thompsonova formátu a s velkým úspěchem byla uvedena v Mexiku, na ostrově Reunion, v Portoriku, ve Španělsku a na mnoha dalších místech. IMPROV BIG BAND si hraje s různými uměleckými formami (herectvím, hudbou, poezií, tancem atd.) a pod vedením „dirigenta“ vytváří neopakovatelnou improvizační show. V říjnu 2017 tuto show v Praze představí improvizátor a učitel techniky sound painting – Omar Argentino Galvan. Několik dní povede workshop sound paintingu pro místní improvizační skupinu IMPROvariace, který bude zakončen prvním živým vystoupením IMPROV BIG BAND v České republice. IMPRO BIG BAND live show se uskuteční v neděli 8. října v 19:30 v Divadle NoD (Dlouhá 33, Praha 1). Vstupenky budou k dispozici přes GoOut. Cena 200 Kč (dospělí) / 150 Kč (studenti).

Zóna demokracie - umění, politika a my - sobota

Zóna demokracie - umění, politika a my 6. - 7. října 2017 prostory divadla, galerie a video galerie Zóna demokracie je úvodním projektem nového pravidelného cyklu debat na téma “umění a demokracie”. Svým názvem, ale také zaměřením, volně navazuje na legendární akci Linhartovy nadace Totalitní zóna, která se konala přesně před 27 lety “pod Stalinem” na Letné. Jednalo se o několikadenní festival nezávislé kultury, jehož součástí bylo mj. i pirátské vysílání rádia Stalin, ze kterého se později zrodilo známé Rádio 1. Na festivalu Zóna demokracie vystoupí v rámci přednášek a diskuzí zástupci z řad umělců, tvůrců, politiků a odborníků na umění v kontextu politického vývoje v České republice. Jednotlivé diskuzní bloky budou prokládány divadelními a hudebními vystoupeními, projekcemi, záznamy uměleckých performancí, které reflektují aktuální či historická politická témata na domácí scéně i v zahraničí. Zóna demokracie probíhá jako součást Festivalu demokracie v rámci Fóra 2000. Vstup na všechny akce ZDARMA.

Zóna demokracie - umění, politika a my - pátek

Zóna demokracie - umění, politika a my 6. - 7. října 2017 prostory divadla, galerie a video galerie Zóna demokracie je úvodním projektem nového pravidelného cyklu debat na téma “umění a demokracie”. Svým názvem, ale také zaměřením, volně navazuje na legendární akci Linhartovy nadace Totalitní zóna, která se konala přesně před 27 lety “pod Stalinem” na Letné. Jednalo se o několikadenní festival nezávislé kultury, jehož součástí bylo mj. i pirátské vysílání rádia Stalin, ze kterého se později zrodilo známé Rádio 1. Na festivalu Zóna demokracie vystoupí v rámci přednášek a diskuzí zástupci z řad umělců, tvůrců, politiků a odborníků na umění v kontextu politického vývoje v České republice. Jednotlivé diskuzní bloky budou prokládány divadelními a hudebními vystoupeními, projekcemi, záznamy uměleckých performancí, které reflektují aktuální či historická politická témata na domácí scéně i v zahraničí. Zóna demokracie probíhá jako součást Festivalu demokracie v rámci Fóra 2000. Vstup na všechny akce ZDARMA.

Všechno bude fajn - filmová projekce

Laskavě anarchistický film Robina Kvapila, Pavla Šplíchala a jejich nepřátel. Hlavní osu filmu tvoří příběh Standy Kadlece, až příliš důvěřivého a hodného člověka a jeho těhotné ženy Aleny. Na druhé straně to je příběh Ladiho, nejbližšího asistenta brněnského primátora Langa. Ladi je Standovým spolužákem z gymnázia, svou povahou nicméně Standův protipól. Zatímco Standova dobrota a slušné chování odsuzují Standu k životní roli "lůzra", Ladi sbírá bezostyšné úspěchy... Komedie, Česko, 2017, 71 min Režie: Robin Kvapil Scénář: Robin Kvapil a Pavel Šplíchal Kamera: Šimon Dvořáček Hrají: Johana Švarcová, Marek Pospíchal, Robert Mikluš, Luboš Veselý, Marie Ludvíková. Vstup 100,-

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie. Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky. - - - - - - - - - - -  PRESS: "Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín  "V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo "Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI

Tereza Zelenková: Had, který zmizel v díře ve stěně

Londýnská fotografka českého původu Tereza Zelenková se v britském prostředí díky vítězství v British Jerwood Photoworks Award (2015) etablovala jako zralá umělkyně tematizující jak různé inspirace napříč literaturou, moderní filosofií či různých forem mysticismu (otázkami smrti počínaje a posvátného konče), tak svým systematickým a dlouhodobým mapováním a dokumentováním konkrétních míst kulturní krajiny spjatých s různými lokálními mytologiemi a mysteriózními historickými událostmi. V uplynylých dvou letech se pravidleně navracela do krajin rodné České republiky, v níž objevovala řadu často mizejících historických a folklórních míst. Zelenková svůj fotografický výzkum zahaluje pod charakteristickou vizuální imaginací, která historické či mytologické fakty rozvíjí ve volnějších, intimnějších symbolických obrazech. 

Díra na trhu: Interdimenzionální čočka

Planeta Země. Daleká budoucnost. Lidstvo je na vrcholu evolučního vývoje. Průměrná lidská bytost využívá 85-95% kapacity svého mozku. Lidé se zbavili veškerých závislostí a tzv. fyzických potřeb (hmotná strava, stárnutí, nemoce, emoce). Je běžné ovládat levitaci, telepatii a pohybovat se svobodně mimo hmotu. Naši dva hrdinové, patří mezi ty nejvyzrálejší zástupce lidské rasy na planetě. Snoubí se v nich veškerá moudrost lidstva. Zářící bytosti pevné ve svém středu. Jsou však přesto vyvrheli. Zabývají se totiž divadlem. 4 stěny, 3 herci, 2 dimenze, 1 jeviště. Divadelní badatelé z daleké budoucnosti se setkávají s herečkou z 20. st. Navzájem si předávají zkušenosti z jejich světů. Naleznou odpověď na otázku Života, Vesmíru a vůbec? 

Tvůrčí skupina Díra na trhu: Plešatá zpěvačka (Ionesco, Jánová, Valerián)

Inscenace Plešatá zpěvačka 2015 vychází z původního dramatu od Eugèna Ionesca z roku 1950. Autor se inspiroval slovníkem rumunsko-anglické konverzace a ze všech nesmyslných a strohých frází, které v učebnici našel, dal dohromady dialogy pro dva anglické manželské páry. Na formální a nezáživné návštěvě u jednoho z nich řeší naprosté nesmysly, neposlouchají se a do krve se hádají o banálních problémech. Ionesco tak absurdním způsobem poukazoval na problémy mezilidské komunikace a vzájemného neporozumnění. Vznikla tím absurdní komedie, která svou nadčasovostí a aktuálností inspirovala zase nás. Naše “falešná zpěvačka” nastavuje zrcadlo téhle úžasné době, ve které všichni žijeme. Ionescův námět jsme přenesli do současné nekompromisní doby a prostředí, které je blízké mladým lidem. Ocitáme se v pražském dekadentním baru, kde vidíme dekadentní obrazy a dekadentní instalace. Sraz tu má pražská dekadentní mládež. Všichni hlásají svůj dekadentní názor a zároveň se dekadentně neposlouchají. Nezajímá je nikdo, kromě jich samotných. Nerespektují nikoho, kromě vlastního ega. Ničeho a nikoho se nebojí… snad kromě Velitele Požárníků… a režiséra.

Kasha Jandáčková: K smrti štastní

Naučili nás věřit v to, že všechno dobře dopadne, že dobro zvítězí nad zlem a že za naše problémy vždy může někdo jiný. Co ale dělat ve světě, kde jsme všichni tak nějak sami? Grimmovská inscenace ze světa, v němž šťastným koncem zdaleka nic nekončí. Režisérka Kateřina Jandáčková se rozhodla ve své autorské inscenaci podrobit klasické pohádky střetu se světem dneška. Na jevišti se objeví známé postavy, jako je například Popelka, Šípková Růženka, Sněhurka nebo Karkulka, které ale budou nuceny objevovat i to, co je čeká v období mezi „šťastným koncem“ a smrtí. Právě relativizace šťastných konců je stěžejním tématem inscenace. „Od malička nám vyprávějí příběhy se šťastnými konci. Vyrůstáme tak nepřipravení na selhání a životní prohry. V inscenaci se společně s herci snažíme postihnout pocit generace, která je od malička ujišťována o tom, že je vše možné, a která tak zákonitě spěje k deziluzi ve střetu s realitou, především proto, že věří v něco nebo v někoho, kdo je zachrání a vyřeší jejich trápení. Ale i když v životě uspějeme, stále chceme víc, a proto je otázkou, co skutečně můžeme považovat za onen šťastný konec.“ vysvětluje režisérka Kateřina Jandáčková, která je i autorkou scénáře. Jednou z dominantních složek inscenace je pohyb. Kateřina Jandáčková ke své absolventské inscenaci přizvala tanečníka a choreografa Petra Šavela. Premiéra 18. prosince 2015 v divadle Disk Obnovená premiéra 18. září 2016 v Experimentálním prostoru NoD.

Aleš Zapletal: Permakultura

Permakultura, filosofie dlouhodobě udržitelného přírodního hospodaření, byla široce popularizována od sedmdesátých let dvacátého století. Hlavní projev tohoto hnutí, zemědělská plocha, obývaná současně různými rostlinnými a živočišnými druhy, se autorovi výstavy stala ústředním principem, který metaforicky uplatňuje na obrazové ploše. Jednotlivé stavební prvky nově tvořených „ekosystémů“ zastupují místo přírodních společenství lidské artefakty, tedy objekty obecně považované za produkt „kultury“, nikoliv „přírody“. Nově vzniklé struktury jsou spekulací nad permakulturou proklamovaným „návratem k přirozenosti“. Představa přirozenosti je ve vnitřně provázaném cyklu obrazů opakovaně exponována, ať už formou malířské stylizace, výběrem „organických“ motivů, nebo naopak odkazy k virtuální realitě počítačových her. 

Milan Mazúr: Kapitola ÓCUKA - Epilog

Projekt Ócuka je časově sběrným projektem, jehož různé podoby budou vznikat v průběhu roku 2018. Jednotlivé části na sebe navazují a vznikají jako kapitoly knihy. Tematicky zachovávají koncepční linku s hlavními motivy jako spánek, určitý nepokoj, konzum či hedonismus. Vizuální podoba jednotlivých celků se mění zasazením do konkrétního galerijní prostředí.  Ócuka je fiktivní ''postava'' z románu Harukiho Murakamiho.  Základem projektu je řada tematických videí doplněných site specific videem natočeným v místě konkrétní galerie - nyní v galerii Video NoD. V krátkém videu se daný prostor stane filmovým prostředím a získá zcela nový charakter. S takto koncepčně transformovaným prostředím budou z dalších krátkých videí určitým způsobem komunikovat zpomalené lidské postavy.  Jedním z ústředních videí je Night travel, které reaguje na událost, kdy se ztratil let Malaysia Airlines 370 a dosud nebylo objasněno co za udalostí stálo. Noční let, noční spánek, pohodlná sedadla, příjemný personál, pocit relaxu - to jsou spojení, které jsou ve videu zobrazené. Za tímto vizuálem je ale událost, která mění charakter viděného.

Linda Dušková & kolektiv: Sandman

Jak se vám v noci spí? Zdají se vám sny? Trpíte nočními můrami? Nemůžete se ráno probudit nebo raději nespíte vůbec? Sleep & Pain je tu pro vás. Pojďte dál, lehněte si. Zhluboka dýchejte. Teď zhasneme. "Některé věci nás zneklidňují. To ale není přesně to, o čem tu bude řeč. Jde spíše o ty představy, slova nebo myšlenky, které se pod námi náhle propadnou jako padací dveře a my se řítíme z našeho bezpečného, příčetného světa na jakési mnohem temnější a bezútěšnější místo. Temnoty je nevyčerpatelné množství. Začíná to ve tmě, tak jako my všichni." - N. Gaiman Autorská inscenace režisérky Lindy Duškové se zabývá spánkem a jeho poruchami. Vypráví příběh Sandmana, postavy, která prochází díly autorů N. Gaimana, E. T. A. Hoffmana nebo H. Ch. Andersena. Ale kdo je ve skutečnosti Sandman a jak ovlivňuje naše životy? 

Juliana Höschlová & Marta Antoniak: Bulimia Cocktail Party

V Praze a Krakově, 7. srpna 2017 „Chodili jsme na základku, když byly hračky z kindervajíček od Mikuláše vzácností a do mekáče se chodilo jenom za vysvědčení. Barevný artefakty začínajícího kapitalismu, jehož definici jsme začali chápat až tak o dekádu později, v nás vyvolávaly stavy excitovanýho vytržení. Sbírali jsme kelímky od jogurtů, tetovačky ze zvýkaček a pogy. A dneska? Dneska máme kocovinu. Hltáme věci, informace, emoce, požíráme data a polykáme vše, co nám přijde pod nos, s obalem i bez… A nestíháme trávit. Jako generace ,bulimiků z donucení‘ neustále intuitivně filtrujeme, abychom se neztratili pod nánosem odpadu. V hlavě nám tepe ten špatný typ kocoviny, který přináší světabol a nostalgii, jako po velkým večírku plným koktejlů a barevných paraplíček.“ ------- Výstava Bulimia Cocktail Party poprvé představí uměleckou spolupráci dvou umělkyň z nastupující generace polské a české umělecké scény, které sbližuje podobné kulturně-společenského zázemí: Julianu Höschlovou (CZ) a Martu Antoniak (PL). Juliana Höschlová (*1987), absolventka pražské AVU, je v českém prostředí známa díky svým intenzivním performancím a angažovanou konceptuální kresbou a videoartem, ve kterých se v posledních letech zabývá převážně kritikou masové kultury, mechanismů konzumní společnosti a obrazovou manipulací. V rámci příprav výstavy Bulimia Cocktail Party uspořádala Juliana sbírku igelitových tašek, jejichž spojením a smytím reklamních ploch vytvořila monumentální abstraktní malbu. Sbírka igelitek byla ztížena tím, že probíhala v Juliany přechodném působišti v „deplastujícím“ se Rakousku a většina tašek tak připutovala z Čech. Výstavu doplňuje také příběh z dystopického světa – z tzv. Whitelandu, kde teče černá ropná řeka a všichni lidé se prohýbají pod tíhou vlastních břich. Juliana Höschlová zprostředkovává příběh pomocí jednoduchých ilustrací promítaných v galerii skrze meotary. Marta Antoniak (*1986) je malířka, svůj doktorský titul získala nedávno na Krakovské Akademii výtvarných umění. Prezentovaná díla představují Martu jako umělkyni pečlivě zkoumající své médium, které získalo v posledních letech podobu jedinečného reliéfu. Pomocí roztavených plastových hraček, žvýkačkových tetování vytváří líbivé a přesto znepokojivé asambláže pohybující se na hranici kýče. Její malby-reliéfy často zobrazují parazity, které se šíří pod lidskou kůží a při pozorování probouzejí brnivý tělesný pocit: svádí ke zkoumání dotekem. Společná výstava aktuální tvorby Juliany a Marty vzniká se s přesvědčením, že jejich formální projevy dokáží ve vzájemném propojení vytvořit silný vizuální zážitek. Ve druhé rovině výstava reflektuje nostalgický pocit generace prožívající dětství v devadesátých letech v postkomunistické zemi, kdy byly nástrahy spotřební kultury v nedohlednu stejně jako svět dospělých, a aktuální rozšířený pocit hypersaturace i obavu z jeho ekologických důsledků. Pozn.: Juliana Höschlová sesbírala 246 plastových igelitek. Ze jejich zaslání děkujeme: Zuzana Belasová, Papaa Bermansu, Martin Bláha, Robert Čep, Hedvika Čepová, Jan Dytrych, Kristýna Dytrych Šormová,  Daniel Fabry, Veronika Hauer, Andreas Heller, Zuzana Kolouchová, Ivana Kremláčková, Anika Kronberger, Veronika Maděrová, Ingeborg Pock, Jakob Pock, Renáta Počinková, Veronika Quinn Novotná,  Eva Riebová, Petr Studnička, Šárka Studničková, Iva Škaloudová, Lucie Šplíchalová

Jan Pfeiffer: Dvojí pravidlo pro jednu věc

Jan Pfeiffer se etabloval jako umělec pracující s rozlišnými formáty vytváření komplexních symbolických situací, které tematizují různé symbolické kontexty. Jeho práce jsou naplněny historickými, mytologickými, náboženskými či kulturními konotacemi jak konkrétních míst, tak ryze abstraktních, až antropologických motivů. Projekt Dvojí pravidlo pro jednu věc je rozsáhlým inscenačním a situačním celkem, který se rozprostírá mezi medii performance, krátkého filmu, scénografie a architektury. 

Olga Krykun: 720/027

Olga Krykun: 720/027 Nenáročná vizuální hra v době informačního smogu. Projekt uchopuje každodennost, ve které člověk čím dál víc pochybuje o informacích a vjemech. Zvykli jsme si pochybovat, tento pocit by se mohl rozšířit i na běžné vnímání reality. Olga Krykun studuje v Ateliéru Supermédia pražské UMPRUM, pracuje s reálným i mediálním obrazem a prostorem. 

Nebeský - Trmíková & NoD: Miluji tě jak po smrti

Do Experimentálního prostoru NoD se v další sezóně vrací režisér Jan Nebeský s premiérou nové činoherní inscenace Miluji tě jak po smrti. V hlavních rolích se představí Lucie Trmíková, která je zároveň autorkou scénáře, a Karel Dobrý v alternaci s Miloslavem Königem. Připravovaná divadelní inscenace je věnována pozoruhodné dvojici Gottfrieda Benna /1886 – 1956/ a Else Lasker-Schülerové /1869 – 1945/. Mladý muž z rodiny pastora a o sedmnáct let starší básnířka židovského původu se poznali v Berlíně před rokem 1912. Vzájemné citové vzplanutí nalezlo svůj výraz v poezii obou dvou. Jejich příběh ukazuje obtížnost německo - židovské symbiózy. Elsa Lasker- Schűlerová byla podle Karla Krause „nejsilnější a nejneschůdnější lyrický zjev moderního Německa.“Gottfried Benn byl mezinárodně uznávaným lyrikem, už za svého života pokládán za nejzajímavějšího a současně i nejskandálnějšího básníka své doby. Přestože citové vzplanutí Elsy a Gottfrieda v roce 1912 bylo krátké, poznamenalo je oba na celý život. „Jan Nebeský patří k těm tvůrcům, kteří jsou s NoDem neodmyslitelně spjati. Jsme velmi rádi, že po úspěchu inscenací Kabaret Shakerspeare, Peklo – Dantovské variace nebo Dvojí domov / z Čepa naše spolupráce dále pokračuje.“říká Natálie Preslová, dramaturg Experimentálního prostoru NoD a dodává: “ Inscenace Miluji tě jak po smrti vypráví o ničivé síle lásky, což je podle mne téma, které Nebeského dlouhodobě zajímá. Zároveň v ní sledujeme příběh lidí, kteří se potkali v nejhorší možné době, která nám může připomenout současný svět kolem nás, možná více, než bychom čekali.“ - - - - - - - - - - PRESS: "Inscenace Jana Nebeského má podobu až jakéhosi divokého dada kabaretu, v němž je řada pasáží zhudebněná a kde se oba hrdinové představují jako extrémní tvorové jdoucí vždy a za všech okolností na hranu, jejich láska je nekončící boj o to, kdo s koho. Výborná je živě reprodukovaná hudba – na této podobě díla se nečekaně sešly dvě výrazné osobnosti – Martin Dohnal a Emil Viklický." - Jana Machalická, Lidové noviny "... záleží na tom, nakolik je člověk ochoten přijmout rozporuplnost postav ve vysoké kabaretní nadsázce. Inscenace pokračuje ve stylu Nebeského obrazivých kontroverzních střetů nejrůznějších paradoxů, poutavých, ale mnohdy nesnesitelných charakterů, které se nechtějí a neumí zařadit do main-streamové společnosti. Z osobní zkušenosti si myslím, že nejlepší způsob, jak takové představení vnímat, je nechat se unášet na vlně obrazů a představ, a doslova si je prožít." - Jana Soprová, Scéna.cz

Díra na trhu: Interdimenzionální čočka

Planeta Země. Daleká budoucnost. Lidstvo je na vrcholu evolučního vývoje. Průměrná lidská bytost využívá 85-95% kapacity svého mozku. Lidé se zbavili veškerých závislostí a tzv. fyzických potřeb (hmotná strava, stárnutí, nemoce, emoce). Je běžné ovládat levitaci, telepatii a pohybovat se svobodně mimo hmotu. Naši dva hrdinové, patří mezi ty nejvyzrálejší zástupce lidské rasy na planetě. Snoubí se v nich veškerá moudrost lidstva. Zářící bytosti pevné ve svém středu. Jsou však přesto vyvrheli. Zabývají se totiž divadlem. 4 stěny, 3 herci, 2 dimenze, 1 jeviště. Divadelní badatelé z daleké budoucnosti se setkávají s herečkou z 20. st. Navzájem si předávají zkušenosti z jejich světů. Naleznou odpověď na otázku Života, Vesmíru a vůbec? 

Zdenka Josefi: Sofie

Tématem inscenace je povrchnost, izolovanost, snaha o vnější dokonalost v kontrastu s vnitřní prázdnotou a falešná představa o sobě samém.  Odříznutí od reality. Cesta oproštění se od hodnot, věcí, které již neexistují. Představení vypráví příběh ženy z bohaté, vzdělané rodiny, která žije v rezidenční lokalitě na okraji města. Jak tráví svůj čas? Žije ze vzpomínek? Nakupuje? Sleduje reklamy? Čeká?

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod šapitó, které Krůty autorsky staví z osobních zkušeností a postojů, se tři herečky jako cvičená i divoká zvěř prohýbají pod bičem, který práská v rytmu prapodivných otázek. A protože se holky krůtí nerady berou moc vážně, naplní celou manéž nadsázkou. Jakkoliv se snaží přijít na to, co to ta svoboda vlastně je. Urputně hledají odpověď na generační otázku: Co vlastně chceš? A ve chvíli, kdy si naivně myslí, že jsou naprosto obnažené a mluví čistou pravdu, někdo zase jen roztáhne další oponu. 

Tomáš Absolon & Jan Horčík: Plakaat

Tomáš Absolon platí za jednoho z výrazných představitelů současné mladé nefigurativní malby, je malířem, který rozvíjí vlastní úsporný vizuální jazyk v inspiračním toku malířského modernismu a intuitivního vnímání různých zákonitostí na hranicích matematiky, fyziky a širšího kulturního vědomí světa „sítě“. Absolonovy obrazy jsou vícevrstevnaté, v nekonečných plochých prostorách pozadí se objevují malířsky jinak pojatá gesta či ostré linie, reminiscence jakési plakátové estetiky. Jan Horčík se zase etabloval jako již nepřehlédnutelný typograf, který zásobuje mezinárodní prostředí současného grafického designu elegantními a "šťavnatými" designy nových písem, která rozvíjí svou rafinovanost především v "headlineových" nápisech či logotypech.  Výstava Plakaat je dialogem mezi médiem malby a typografií, v níž oba autoři zpracovávají vzájemné estetické impulsy vlastními výrazovými prostředky.  

Stanislava Benešová, David Kolovratník, Václav Kostohryz: Mezi námi

Trojice autorů se schází v tématicky uchopené výstavě. Vedle výtvarných postupů autory spojuje zájem o člověka či živočicha (zvíře) zachyceného ve svém specifickém mnohdy zcela individuálním prostředí. Autoři vedou tichý dialog napříč žánry. Stanislava Benešová ve svých rozměrných plátnech zpracovává čistě malířským jazykem téma příběhů dětských představitelů. David Kolovratník se ve své práci nově zajímá o nepoznanou minulost části své rodiny. Zpracovává zděděný foto archiv, jehož fragmenty jsou mu předlohou k rozměrným plátnům. Obrazy pro výstavu "Mezi námi" doplňuje videoprojekcí složenou z pásů kinofilmů. Jejich autentickým poškozením vznikly nové abstraktní obrazce mísící se s postavami a deformující původní, již nečitelnou informaci. Václav Kostohryz připravil bronzové odlitky precizně ručně modelovaných figur kaloňů, chameleonů či kiwi bird. Autoři jsou finalisté loňského ročníku Samorostů. 

FREE MONDAYS | The MICRONAUT (GER, 3000°) / support: TMA (CZ)

Do Prahy se vrací německý producent Stefan Streck aka The Micronaut. Multižánrový umělec, který tvoří chytlavé melodie, střídá je s více atmosferickými doplněnými vokály, samply a kytarou. Techno romantik a "one-man orchestra". 

David Greig: Evropa

Dva uprchlíci se ocitnou na nástupišti malého železničního nádraží v malém městě kdesi uprostřed blíže nepojmenované postkomunistické země v srdci Evropy. Jenomže tohle nádraží bylo právě uzavřeno, vlaky už tu nezastavují - ani pro ty, kteří by chtěli odsud pryč, ani pro ty, kteří sem míří. Dva špinaví, cize vypadající lidé městečko zneklidňují, jejich přítomnost se brzy stane katalyzátorem mezilidských vztahů jeho “slušných občanů”. Greigova Evropa je příběhem o touze mít nějaké místo, kam patřím a kde jsem doma, ale také o tom, jak rychle se z takového místa může stát vězení.  Česká premiéra hry současného britského dramatika Davida Greiga je druhou premiérou dramaturgické linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo zahájilo v sezóně 2016/2017. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Sezóny 2016/17 a 2017/18 jsou tématicky zaměřeny na blížící se výročí vzniku Československé republiky.

Díra na trhu: Interdimenzionální čočka

Planeta Země. Daleká budoucnost. Lidstvo je na vrcholu evolučního vývoje. Průměrná lidská bytost využívá 85-95% kapacity svého mozku. Lidé se zbavili veškerých závislostí a tzv. fyzických potřeb (hmotná strava, stárnutí, nemoce, emoce). Je běžné ovládat levitaci, telepatii a pohybovat se svobodně mimo hmotu. Naši dva hrdinové, patří mezi ty nejvyzrálejší zástupce lidské rasy na planetě. Snoubí se v nich veškerá moudrost lidstva. Zářící bytosti pevné ve svém středu. Jsou však přesto vyvrheli. Zabývají se totiž divadlem. 4 stěny, 3 herci, 2 dimenze, 1 jeviště. Divadelní badatelé z daleké budoucnosti se setkávají s herečkou z 20. st. Navzájem si předávají zkušenosti z jejich světů. Naleznou odpověď na otázku Života, Vesmíru a vůbec? 

PhilHarmonia Octet: křest CD

  PhilHarmonia Octet slaví 10 let své existence s novým CD, které představí posluchačům 23. května 2017 v Experimentálním prostoru NoD. PhilHarmonia Octet vznikl z iniciativy dvou skvělých, mezinárodně úspěšných českých muzikantů – hobojisty Viléma Veverky a fagotisty Václava Vonáška. Jejich záměrem bylo vytvořit soubor z nejlepších českých hráčů současnosti, který by konfrontoval domácí hudebně interpretační tradici s moderními evropskými styly a trendy. Hráči ansámblu jsou vynikající sólisté, laureáti mezinárodních soutěží a členové předních světových orchestrů (Berlínská filharmonie, WDR Köln, Česká filharmonie ad.) U příležitosti 10. výročí od svého založení přichází PhilHarmonia Octet s novou nahrávkou, která přibližuje tři zcela odlišné tváře dechového okteta napříč dvěma staletími. Nové CD „Music for Wind instruments“  obsahující skladby L.v. Beethovena, G. Kleina a W. A. Mozarta představí ansámbl pražskému publiku 23. května 2017 v Experimentálním prostoru NoD od 20 hodin. Předprodej vstupenek ZDE. Více informací ZDE. Celé album na webu Supraphon: ZDE. 

Linda Dušková & kolektiv: Sandman

Jak se vám v noci spí? Zdají se vám sny? Trpíte nočními můrami? Nemůžete se ráno probudit nebo raději nespíte vůbec? Sleep & Pain je tu pro vás. Pojďte dál, lehněte si. Zhluboka dýchejte. Teď zhasneme. "Některé věci nás zneklidňují. To ale není přesně to, o čem tu bude řeč. Jde spíše o ty představy, slova nebo myšlenky, které se pod námi náhle propadnou jako padací dveře a my se řítíme z našeho bezpečného, příčetného světa na jakési mnohem temnější a bezútěšnější místo. Temnoty je nevyčerpatelné množství. Začíná to ve tmě, tak jako my všichni." - N. Gaiman Autorská inscenace režisérky Lindy Duškové se zabývá spánkem a jeho poruchami. Vypráví příběh Sandmana, postavy, která prochází díly autorů N. Gaimana, E. T. A. Hoffmana nebo H. Ch. Andersena. Ale kdo je ve skutečnosti Sandman a jak ovlivňuje naše životy? 

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni, nedrželi ho za ruku ani se nemohli schovat do jeho náruče? Na tyto otázky odpovídá inscenace tanečního souboru 420PEOPLE, která vychází z autentických osobních materiálů a reálných zkušeností účinkujících.  Inscenaci bychom chtěli s láskou věnovat našim dětem, rodičům a partnerům, kterým začneme říkat, že je máme rádi, až ve chvíli, když už jsou od nás příliš daleko.  Projekt je výsledkem spolupráce souboru 420PEOPLE, Experimentálního prostoru NoD a hudebního uskupení Zabelov.

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie. Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky. - - - - - - - - - - -  PRESS: "Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín  "V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo "Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI

Linda Dušková & kolektiv: Sandman

Jak se vám v noci spí? Zdají se vám sny? Trpíte nočními můrami? Nemůžete se ráno probudit nebo raději nespíte vůbec? Sleep & Pain je tu pro vás. Pojďte dál, lehněte si. Zhluboka dýchejte. Teď zhasneme. "Některé věci nás zneklidňují. To ale není přesně to, o čem tu bude řeč. Jde spíše o ty představy, slova nebo myšlenky, které se pod námi náhle propadnou jako padací dveře a my se řítíme z našeho bezpečného, příčetného světa na jakési mnohem temnější a bezútěšnější místo. Temnoty je nevyčerpatelné množství. Začíná to ve tmě, tak jako my všichni." - N. Gaiman Autorská inscenace režisérky Lindy Duškové se zabývá spánkem a jeho poruchami. Vypráví příběh Sandmana, postavy, která prochází díly autorů N. Gaimana, E. T. A. Hoffmana nebo H. Ch. Andersena. Ale kdo je ve skutečnosti Sandman a jak ovlivňuje naše životy? 

Nebeský - Trmíková & NoD: Miluji tě jak po smrti

Do Experimentálního prostoru NoD se v další sezóně vrací režisér Jan Nebeský s premiérou nové činoherní inscenace Miluji tě jak po smrti. V hlavních rolích se představí Lucie Trmíková, která je zároveň autorkou scénáře, a Karel Dobrý v alternaci s Miloslavem Königem. Připravovaná divadelní inscenace je věnována pozoruhodné dvojici Gottfrieda Benna /1886 – 1956/ a Else Lasker-Schülerové /1869 – 1945/. Mladý muž z rodiny pastora a o sedmnáct let starší básnířka židovského původu se poznali v Berlíně před rokem 1912. Vzájemné citové vzplanutí nalezlo svůj výraz v poezii obou dvou. Jejich příběh ukazuje obtížnost německo - židovské symbiózy. Elsa Lasker- Schűlerová byla podle Karla Krause „nejsilnější a nejneschůdnější lyrický zjev moderního Německa.“Gottfried Benn byl mezinárodně uznávaným lyrikem, už za svého života pokládán za nejzajímavějšího a současně i nejskandálnějšího básníka své doby. Přestože citové vzplanutí Elsy a Gottfrieda v roce 1912 bylo krátké, poznamenalo je oba na celý život. „Jan Nebeský patří k těm tvůrcům, kteří jsou s NoDem neodmyslitelně spjati. Jsme velmi rádi, že po úspěchu inscenací Kabaret Shakerspeare, Peklo – Dantovské variace nebo Dvojí domov / z Čepa naše spolupráce dále pokračuje.“říká Natálie Preslová, dramaturg Experimentálního prostoru NoD a dodává: “ Inscenace Miluji tě jak po smrti vypráví o ničivé síle lásky, což je podle mne téma, které Nebeského dlouhodobě zajímá. Zároveň v ní sledujeme příběh lidí, kteří se potkali v nejhorší možné době, která nám může připomenout současný svět kolem nás, možná více, než bychom čekali.“ - - - - - - - - - - PRESS: "Inscenace Jana Nebeského má podobu až jakéhosi divokého dada kabaretu, v němž je řada pasáží zhudebněná a kde se oba hrdinové představují jako extrémní tvorové jdoucí vždy a za všech okolností na hranu, jejich láska je nekončící boj o to, kdo s koho. Výborná je živě reprodukovaná hudba – na této podobě díla se nečekaně sešly dvě výrazné osobnosti – Martin Dohnal a Emil Viklický." - Jana Machalická, Lidové noviny "... záleží na tom, nakolik je člověk ochoten přijmout rozporuplnost postav ve vysoké kabaretní nadsázce. Inscenace pokračuje ve stylu Nebeského obrazivých kontroverzních střetů nejrůznějších paradoxů, poutavých, ale mnohdy nesnesitelných charakterů, které se nechtějí a neumí zařadit do main-streamové společnosti. Z osobní zkušenosti si myslím, že nejlepší způsob, jak takové představení vnímat, je nechat se unášet na vlně obrazů a představ, a doslova si je prožít." - Jana Soprová, Scéna.cz

Jana Vrána & NoD: Resolution

„Změnila jsem sama sebe…“ Audiovizuální taneční show, která se zabývá příčinou, průběhem a výsledkem ZMĚNY. Inspirováno pravdivým příběhem hlavní postavy J.V., která se vědomě rozhodla ke ZMĚNĚ a ukončila destruktivní návyky, vybudované v minulosti. - - - - - PRESS Nejpřesvědčivěji a nejsilněji působí Jana Vrána svou fyzickou prezencí, svou silou, houževnatostí a charismatickým výrazem. Jejímu Odhodlání/Resolution věříme. Postava jí ztvárněná je silná; je jasné, že to dá. - Nina Vangeli (Tanenčí zóna) Jana Vrána a její tým vystačily s tvůrčím dechem až do konce. Jednotlivé obrazy a scény byly natolik poutavé, že neztratily během celého představení divákovu pozornost. Z velké části se jednalo o jakési futuristické vize, mnohdy doslova až neuvěřitelné vizuální výjevy a krajiny, nad kterými jste mohli jen žasnout. - Josef Bartoš (Taneční aktuality)

PSYCHEDELIKATESY: Tomáš Páleníček: Psilocybin – Ďábel anebo mocný pomocník

Serotoninu podobný psilocybin je hlavní účinnou látkou obsaženou v halucinogenních houbách známých jako lysohlávky. Jeho užití vyvolává řadu dramatických změn vnímání a prožívání reality, včetně vizuálních halucinací. Díky svým účinkům „obnažujícím duši“ patří mezi širokou skupinu látek nazývaných psychedelika. Přesto že je psilocybin na seznamu kontrolovaných návykových látek, jinými slovy se řadí mezi ty „nejnebezpečnější drogy“ - látky bez lékařského využití, současné vědecké poznatky svědčí o naprostém opaku. Nejen že na psilocybinu nevzniká závislost, ale dnes již můžeme konstatovat, že pokud je tato substance podána v bezpečných kontrolovaných podmínkách, může mít řadu pozitivních účinků na duševní zdraví lidí. Za zmínku stojí i léčebný potenciál u některých neuropsychiatrických poruch, včetně závislostí, deprese a některých typů úzkostných poruch. Vzhledem k tomu, že se jedná o substanci kontrolovanou drogovou legislativou, je velmi málo zemí, kde je možné s ní legálně pracovat v humánním výzkumu. Česká Republika tak v současnosti patří mezi jednu z mála zemí na světě, kde aktuálně probíhá klinický výzkum psilocybinu u zdravých dobrovolníků. V Národním ústavu duševního zdraví, kde tyto výzkumy probíhají, již dvacet dobrovolníků absolvovalo výzkumná sezení s tuto látkou. Jedním z hlavních cílů je porozumět mechanismům, kterými psychedelika ovlivňují naše vnímání a myšlení a jakými mechanismy vedou k následným dlouhodobým změnám našeho myšlení a prožívání. Ve svém příspěvku se pokusím prezentovat výsledky našeho výzkumu v kontextu nálezů zjištěných v jiných laboratořích.

Štěpán Kubík: SCN/GRP

Generovaná geometrická kompozice inspirovaná prvními abstraktními filmy 20. let (Oskar Fischinger, Hans Richter, Man Ray, Viking Eggeling). Štěpán Kubík je studentem druhého ročníku ateliéru Vizuální komunikace pod vedením docenta Stanislava Zippeho na Technické univerzitě v Liberci.  

Pavla Malinová & Pavel Dvořák: Šikana očí, kolo se točí

Pavla Malinová citlivě zachází s barevnými vztahy, vyjadřuje se zjednodušenými, někdy záměrně deformovanými tvary, pracuje s nadsázkou a ironií. Má smysl pro vyváženou kompozici, střídá a kombinuje reálné prvky s abstraktními. Jejím obrazům nechybí vnitřní napětí. Vychází z odkazu některých avantgardních směrů minulého století, ale se v jejím projevu zrcadlí současnost. Pavel Dvořák má cit pro monumentální vyjádření, jeho obrazy působí odvážně jak zvolenými motivy, tak výtvarným řešením, ve kterém volí výraznou zkratku. Tvorba obou umělců má společné rysy, působí expresivně, projevuje se v ní smysl pro zdůraznění podstatných rysů a zároveň cit pro detail obohacující výraz. Oba představí soubory obrazů z poslední doby.

PKF - Prague Philharmonia: Krása dneška / Slavomír Hořínka x Svatopluk Havelka

Slavomír Hořínka představuje výraznou osobnost nastupující generace hudebních skladatelů; odpovídá tomu i řada ocenění včetně ceny OSA v kategorii „Nejúspěšnější mladý autor vážné hudby“. Na čtvrtém večeru řady Krása dneška vzpomene mj. na jednoho ze svých učitelů skladby na HAMU Svatopluka Havelku (1925–2009). Předprodej vstupenek:  www.pkf.cz v síti GoOut v předprodeji v kavárně NoDu (všední dny od 16:00 do 20:00) Rezervace studentských vstupenek na e-mailu vstupenky@pkf.cz či na tel. 224 267 644.   generální partneři: hlavní město Praha a Ministerstvo kultury ČR hlavní partneři: Hyundai, Mountfield partner cyklu S: NoD mediální partneři cyklu S: A2, His Voice, Radio 1 speciální poděkování: GoOut

UFAJR & Kaplan Bros - dvojité křtiny

Postrockoví velikáni Ufajr se vrací, po dlouhých sedmi letech jim vychází plnohodnotná deska s názvem Musí tu být ještě někdo. Bratři Kaplani, jinak také velmi aktivní ve Vložte kočku, přicházejí s novým materiálem po téměř třech letech. Obě kapely v jednu noc, na jednom podiu, představí a pokřtí nové songy.

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni, nedrželi ho za ruku ani se nemohli schovat do jeho náruče? Na tyto otázky odpovídá inscenace tanečního souboru 420PEOPLE, která vychází z autentických osobních materiálů a reálných zkušeností účinkujících.  Inscenaci bychom chtěli s láskou věnovat našim dětem, rodičům a partnerům, kterým začneme říkat, že je máme rádi, až ve chvíli, když už jsou od nás příliš daleko.  Projekt je výsledkem spolupráce souboru 420PEOPLE, Experimentálního prostoru NoD a hudebního uskupení Zabelov.

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie. Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky. - - - - - - - - - - -  PRESS: "Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín  "V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo "Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI

CHROME SPARKS Live (USA) @ NoD

Výborný americký producent elektroniky Chrome Sparks se po dlouhém čekání poprvé představí Praze. Za sebou má tour s The M Machine, The Glitch Mob nebo Flume a především mnoho úspěšných releasů jako “Marijuana” nebo “Send The Pain On”. Svou tvorbou, která je energickou kombinací taneční hudby, omamných melodií, dowtempa a vokálů, si získal spoustu fanoušků i u nás. Už v úterý 11/4 představí svůj exkluzivní live set v Experimentálním prostoru NoD. Jako support vystoupí Bratři, kteří představí i svou novou tvorbu. Vstupenky jsou stále k dispozici v předprodeji za 230czk + popl, na místě pak za 280 czk.   Line up: 19:00 doors 19:30 Bratři (CZ) 20:30 Chrome Sparks live (USA)   Similar artist: Odesza, Girraffage, Slow Magic, Flume, Hermitude, Royksopp, Chet Faker, Dream Koala, Com Truise, Cashmere Cat, Sun Glitters, Tycho, XXYYXX, Gold Panda, Purity Ring, Tourist, RÜFÜS, Roosevelt, TEED, Young Magic

FREE MONDAYS | Eugene Morrow

20:00 doors 20:15 Flash Boy 21:00 Eugene Morrow

Kasha Jandáčková: K smrti štastní

Naučili nás věřit v to, že všechno dobře dopadne, že dobro zvítězí nad zlem a že za naše problémy vždy může někdo jiný. Co ale dělat ve světě, kde jsme všichni tak nějak sami? Grimmovská inscenace ze světa, v němž šťastným koncem zdaleka nic nekončí. Režisérka Kateřina Jandáčková se rozhodla ve své autorské inscenaci podrobit klasické pohádky střetu se světem dneška. Na jevišti se objeví známé postavy, jako je například Popelka, Šípková Růženka, Sněhurka nebo Karkulka, které ale budou nuceny objevovat i to, co je čeká v období mezi „šťastným koncem“ a smrtí. Právě relativizace šťastných konců je stěžejním tématem inscenace. „Od malička nám vyprávějí příběhy se šťastnými konci. Vyrůstáme tak nepřipravení na selhání a životní prohry. V inscenaci se společně s herci snažíme postihnout pocit generace, která je od malička ujišťována o tom, že je vše možné, a která tak zákonitě spěje k deziluzi ve střetu s realitou, především proto, že věří v něco nebo v někoho, kdo je zachrání a vyřeší jejich trápení. Ale i když v životě uspějeme, stále chceme víc, a proto je otázkou, co skutečně můžeme považovat za onen šťastný konec.“ vysvětluje režisérka Kateřina Jandáčková, která je i autorkou scénáře. Jednou z dominantních složek inscenace je pohyb. Kateřina Jandáčková ke své absolventské inscenaci přizvala tanečníka a choreografa Petra Šavela. Premiéra 18. prosince 2015 v divadle Disk Obnovená premiéra 18. září 2016 v Experimentálním prostoru NoD.

Tereza Hradilková: Švihla / Swish

Nápad na nové taneční sólo Terezy Hradilkové vznikl při práci na tanečním filmu Beating, natáčeném v pražském boxerském spolku Palaestra: „Fascinovalo mě, jak boxeři skáčou přes švihadlo. Líbila se mi lehkost, se kterou se pohybovali, rytmus, který střídali, pohyb rukou a nohou, který byl sám o sobě tancem. Nadchly mě i různé varianty skoků a přeskoků; perlou navíc byl pro mě zvuk švihadla, který tento pohyb doprovází,“ vysvětluje autorka projektu Tereza Hradilková. Taneční představení Švihla dokazuje, že skákání přes švihadlo není jen dětská hra; symbolizuje i ambici, touhu po výkonu, snahu o sebezdokonalování. „Přeskakuješ sám sebe, překračuješ své hranice, nebo jsi naopak uvězněn v opakujícím se kruhu, ze kterého nelze vystoupit?,“ ptá se choreografka a tanečnice, jejíž inscenace Promenná/Variable (společně s izraelskou choreografkou Einat Ganz) byla ve světové premiéře uvedena na Festivalu 4 + 4 dny před sedmi lety a následně slavila úspěchy na mnoha prestižních tanečních přehlídkách v zahraničí.

David Greig: Evropa

Dva uprchlíci se ocitnou na nástupišti malého železničního nádraží v malém městě kdesi uprostřed blíže nepojmenované postkomunistické země v srdci Evropy. Jenomže tohle nádraží bylo právě uzavřeno, vlaky už tu nezastavují - ani pro ty, kteří by chtěli odsud pryč, ani pro ty, kteří sem míří. Dva špinaví, cize vypadající lidé městečko zneklidňují, jejich přítomnost se brzy stane katalyzátorem mezilidských vztahů jeho “slušných občanů”. Greigova Evropa je příběhem o touze mít nějaké místo, kam patřím a kde jsem doma, ale také o tom, jak rychle se z takového místa může stát vězení.  Česká premiéra hry současného britského dramatika Davida Greiga je druhou premiérou dramaturgické linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo zahájilo v sezóně 2016/2017. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Sezóny 2016/17 a 2017/18 jsou tématicky zaměřeny na blížící se výročí vzniku Československé republiky.

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod šapitó, které Krůty autorsky staví z osobních zkušeností a postojů, se tři herečky jako cvičená i divoká zvěř prohýbají pod bičem, který práská v rytmu prapodivných otázek. A protože se holky krůtí nerady berou moc vážně, naplní celou manéž nadsázkou. Jakkoliv se snaží přijít na to, co to ta svoboda vlastně je. Urputně hledají odpověď na generační otázku: Co vlastně chceš? A ve chvíli, kdy si naivně myslí, že jsou naprosto obnažené a mluví čistou pravdu, někdo zase jen roztáhne další oponu. 

Anna Kukuczková: O tom se nemluví

Jmenuji se Inna. Nikdy mě nenapadlo, že by se mi něco takového mohlo stát. Neznám nikoho ze svého okolí, komu se to stalo. Ale já to přece taky nikomu neřekla. O tom se prostě asi nemluví. Autorské představení o znásilnění, o krutém zásahu do života člověka, který poznamená lidskou duši na celý život. Ale jak zapomenout? Jak dál žít? Může člověk v takové situaci odpustit? Inscenace je inspirovaná autentickými výpověďmi a příběhy žen, které se staly oběťmi znásilnění. Bakalářské představení Anny Kukuczkové, studentky katedry pantomimy HAMU

Nebeský - Trmíková & NoD: Miluji tě jak po smrti

Do Experimentálního prostoru NoD se v další sezóně vrací režisér Jan Nebeský s premiérou nové činoherní inscenace Miluji tě jak po smrti. V hlavních rolích se představí Lucie Trmíková, která je zároveň autorkou scénáře, a Karel Dobrý v alternaci s Miloslavem Königem. Připravovaná divadelní inscenace je věnována pozoruhodné dvojici Gottfrieda Benna /1886 – 1956/ a Else Lasker-Schülerové /1869 – 1945/. Mladý muž z rodiny pastora a o sedmnáct let starší básnířka židovského původu se poznali v Berlíně před rokem 1912. Vzájemné citové vzplanutí nalezlo svůj výraz v poezii obou dvou. Jejich příběh ukazuje obtížnost německo - židovské symbiózy. Elsa Lasker- Schűlerová byla podle Karla Krause „nejsilnější a nejneschůdnější lyrický zjev moderního Německa.“Gottfried Benn byl mezinárodně uznávaným lyrikem, už za svého života pokládán za nejzajímavějšího a současně i nejskandálnějšího básníka své doby. Přestože citové vzplanutí Elsy a Gottfrieda v roce 1912 bylo krátké, poznamenalo je oba na celý život. „Jan Nebeský patří k těm tvůrcům, kteří jsou s NoDem neodmyslitelně spjati. Jsme velmi rádi, že po úspěchu inscenací Kabaret Shakerspeare, Peklo – Dantovské variace nebo Dvojí domov / z Čepa naše spolupráce dále pokračuje.“říká Natálie Preslová, dramaturg Experimentálního prostoru NoD a dodává: “ Inscenace Miluji tě jak po smrti vypráví o ničivé síle lásky, což je podle mne téma, které Nebeského dlouhodobě zajímá. Zároveň v ní sledujeme příběh lidí, kteří se potkali v nejhorší možné době, která nám může připomenout současný svět kolem nás, možná více, než bychom čekali.“ - - - - - - - - - - PRESS: "Inscenace Jana Nebeského má podobu až jakéhosi divokého dada kabaretu, v němž je řada pasáží zhudebněná a kde se oba hrdinové představují jako extrémní tvorové jdoucí vždy a za všech okolností na hranu, jejich láska je nekončící boj o to, kdo s koho. Výborná je živě reprodukovaná hudba – na této podobě díla se nečekaně sešly dvě výrazné osobnosti – Martin Dohnal a Emil Viklický." - Jana Machalická, Lidové noviny "... záleží na tom, nakolik je člověk ochoten přijmout rozporuplnost postav ve vysoké kabaretní nadsázce. Inscenace pokračuje ve stylu Nebeského obrazivých kontroverzních střetů nejrůznějších paradoxů, poutavých, ale mnohdy nesnesitelných charakterů, které se nechtějí a neumí zařadit do main-streamové společnosti. Z osobní zkušenosti si myslím, že nejlepší způsob, jak takové představení vnímat, je nechat se unášet na vlně obrazů a představ, a doslova si je prožít." - Jana Soprová, Scéna.cz

Tvůrčí skupina Díra na trhu: Plešatá zpěvačka (Ionesco, Jánová, Valerián)

Inscenace Plešatá zpěvačka 2015 vychází z původního dramatu od Eugèna Ionesca z roku 1950. Autor se inspiroval slovníkem rumunsko-anglické konverzace a ze všech nesmyslných a strohých frází, které v učebnici našel, dal dohromady dialogy pro dva anglické manželské páry. Na formální a nezáživné návštěvě u jednoho z nich řeší naprosté nesmysly, neposlouchají se a do krve se hádají o banálních problémech. Ionesco tak absurdním způsobem poukazoval na problémy mezilidské komunikace a vzájemného neporozumnění. Vznikla tím absurdní komedie, která svou nadčasovostí a aktuálností inspirovala zase nás. Naše “falešná zpěvačka” nastavuje zrcadlo téhle úžasné době, ve které všichni žijeme. Ionescův námět jsme přenesli do současné nekompromisní doby a prostředí, které je blízké mladým lidem. Ocitáme se v pražském dekadentním baru, kde vidíme dekadentní obrazy a dekadentní instalace. Sraz tu má pražská dekadentní mládež. Všichni hlásají svůj dekadentní názor a zároveň se dekadentně neposlouchají. Nezajímá je nikdo, kromě jich samotných. Nerespektují nikoho, kromě vlastního ega. Ničeho a nikoho se nebojí… snad kromě Velitele Požárníků… a režiséra.

Kinokabaret / Lukáš Valíšek: NUR

Cyklus KINOKABARET si klade za cíl představovat tvorbu mladých scénaristů. Dosud nerealizované filmy dostanou možnost alespoň na jeden večer ožít v podobě inscenovaného čtení.  Setkání českého řidiče kamionu s migrujícím „arabáčem“ nemůže dopadnout dobře. Nebo jo? Road-movie, která si na zas tak moc nehraje. Dva svérázové, duševně nevyrovnaný čecháček a frankofonní přismažený provokatér. Jazykově si nerozumí, ale cestu mají společnou, a to je hlavní. Když se nedaří, je lehčí křičet proti všemu a všem. Marek má strach o práci, kterou nesnáší. Nur je migrant, kterého ostatní migranti nemají rádi. Marka jímá hrůza, že by ztratil pracně vytvořenou masku drsného kluka, ale Nur provokuje a rád, pobaveně a cíleně. A nakonec, proč ne. K tomu všemu se na cestě vyskytuje všudypřítomný páreček důchodců jako analogický předobraz.  Text je výhybkou pro autora, který se dosud věnoval mnohem více fikční tvorbě, nyní čerpá z blízkých zdrojů a tvoří sociálnější dramata. Nur explicitně není o násilí, migraci nebo xenofobii, nýbrž o spřízněném vztahu dvou cestujících lidí; zůstává tak v jisté rovině nestranný. 

Kasha Jandáčková: K smrti štastní

Naučili nás věřit v to, že všechno dobře dopadne, že dobro zvítězí nad zlem a že za naše problémy vždy může někdo jiný. Co ale dělat ve světě, kde jsme všichni tak nějak sami? Grimmovská inscenace ze světa, v němž šťastným koncem zdaleka nic nekončí. Režisérka Kateřina Jandáčková se rozhodla ve své autorské inscenaci podrobit klasické pohádky střetu se světem dneška. Na jevišti se objeví známé postavy, jako je například Popelka, Šípková Růženka, Sněhurka nebo Karkulka, které ale budou nuceny objevovat i to, co je čeká v období mezi „šťastným koncem“ a smrtí. Právě relativizace šťastných konců je stěžejním tématem inscenace. „Od malička nám vyprávějí příběhy se šťastnými konci. Vyrůstáme tak nepřipravení na selhání a životní prohry. V inscenaci se společně s herci snažíme postihnout pocit generace, která je od malička ujišťována o tom, že je vše možné, a která tak zákonitě spěje k deziluzi ve střetu s realitou, především proto, že věří v něco nebo v někoho, kdo je zachrání a vyřeší jejich trápení. Ale i když v životě uspějeme, stále chceme víc, a proto je otázkou, co skutečně můžeme považovat za onen šťastný konec.“ vysvětluje režisérka Kateřina Jandáčková, která je i autorkou scénáře. Jednou z dominantních složek inscenace je pohyb. Kateřina Jandáčková ke své absolventské inscenaci přizvala tanečníka a choreografa Petra Šavela. Premiéra 18. prosince 2015 v divadle Disk Obnovená premiéra 18. září 2016 v Experimentálním prostoru NoD.

Daniel Vlček: Okem mechanické reprodukce

Daniela Vlčka zajímá souvislost mezi uměleckým ztvárněním a industriální výrobou. Zabývá se vztahem mezi zvukem a jeho vizuálním vyjádřením. Přebírá určité formáty z průmyslové oblasti. Pracuje s tématem smyčky, s opakováním motivů. Původně odvozoval charakter svých obrazů z vinylových desek, které užíval i jako DJ. Představovaly pro něj určitý typ šablon, do kterých se zaznamenává paměť. Snažil se přenést hudební prvky na plátno, výtvarně vystihnout hudební postupy. Vycházel z vizualizace zvuku, která se stala impulzem k jeho kresbám a obrazům. Chtěl až konstruktivistickým způsobem vykrývat plochu, zaznamenat rytmus ubíhající v čase. Ten lze vyjádřit jako spirálu, vycházející právě z principu gramofonové desky. Touto metodou mechanického opakovaní podle šablony dospívá k vlastní abstraktní struktuře. Vysledek však podvrací mechanickou produkci a odhaluje non-mechanický charakter Vlčkovi práce.

Pavel Karafiát: Objects On Horizon - Hic Sunt Dragones

Pojem "Hic sunt dracones" (zde jsou draci) byl používán některými starými kartografy pro označení neznámých území, která dosud nebyla odkrtyta ani zmapována. Označovali tak místa, která jsou na horizontu našeho známého světa. Místa na okraji mapy se ve všech  dobách stávají projekčním plátnem našich fantazií, obav, objevitelských obsesí, strachů  z neznámých bytostí a zhustěných mytologických představ. Pavel Karafiát vytváří digitální realtime 3d grafiky pomocí generativních, parametrických i ručních postupů. Pro Video Nod připravil speciální sérii velkoformátových animací - obrazů. www.pavelkarafiat.cz

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie. Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky. - - - - - - - - - - -  PRESS: "Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín  "V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo "Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI

FREE MONDAYS | SONS OF SETTLERS (JAR) // support: Anna Vaverková

Sons of Settlers je původně čtyřčlenná formace z Jihoafrické republiky. Se svým silně melodickým folkem ve stylu Mumford and Sons, Beirut nebo Fleet Foxes si získali přízeň i v Evropě. Do NoDu dorazí dva “synové” z této kapely, tak je přijďte podpořit.

David Greig: Evropa

Dva uprchlíci se ocitnou na nástupišti malého železničního nádraží v malém městě kdesi uprostřed blíže nepojmenované postkomunistické země v srdci Evropy. Jenomže tohle nádraží bylo právě uzavřeno, vlaky už tu nezastavují - ani pro ty, kteří by chtěli odsud pryč, ani pro ty, kteří sem míří. Dva špinaví, cize vypadající lidé městečko zneklidňují, jejich přítomnost se brzy stane katalyzátorem mezilidských vztahů jeho “slušných občanů”. Greigova Evropa je příběhem o touze mít nějaké místo, kam patřím a kde jsem doma, ale také o tom, jak rychle se z takového místa může stát vězení.  Česká premiéra hry současného britského dramatika Davida Greiga je druhou premiérou dramaturgické linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo zahájilo v sezóně 2016/2017. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Sezóny 2016/17 a 2017/18 jsou tématicky zaměřeny na blížící se výročí vzniku Československé republiky.

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod šapitó, které Krůty autorsky staví z osobních zkušeností a postojů, se tři herečky jako cvičená i divoká zvěř prohýbají pod bičem, který práská v rytmu prapodivných otázek. A protože se holky krůtí nerady berou moc vážně, naplní celou manéž nadsázkou. Jakkoliv se snaží přijít na to, co to ta svoboda vlastně je. Urputně hledají odpověď na generační otázku: Co vlastně chceš? A ve chvíli, kdy si naivně myslí, že jsou naprosto obnažené a mluví čistou pravdu, někdo zase jen roztáhne další oponu. 

David Greig: Evropa

Dva uprchlíci se ocitnou na nástupišti malého železničního nádraží v malém městě kdesi uprostřed blíže nepojmenované postkomunistické země v srdci Evropy. Jenomže tohle nádraží bylo právě uzavřeno, vlaky už tu nezastavují - ani pro ty, kteří by chtěli odsud pryč, ani pro ty, kteří sem míří. Dva špinaví, cize vypadající lidé městečko zneklidňují, jejich přítomnost se brzy stane katalyzátorem mezilidských vztahů jeho “slušných občanů”. Greigova Evropa je příběhem o touze mít nějaké místo, kam patřím a kde jsem doma, ale také o tom, jak rychle se z takového místa může stát vězení.  Česká premiéra hry současného britského dramatika Davida Greiga je druhou premiérou dramaturgické linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo zahájilo v sezóně 2016/2017. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Sezóny 2016/17 a 2017/18 jsou tématicky zaměřeny na blížící se výročí vzniku Československé republiky.

Divadlo NIE: Muzeum Vzpomínek

Na své vzpomínky se nemůžeme zcela spoléhat, zároveň však neexistuje žádná jiná skutečnost než ta, kterou si neseme právě v nich. Každý okamžik, který prožijeme, získává na důležitosti jedině díky minulosti. Kdyby z našeho vědomí někdo vymazal minulost, ztratily by přítomnost a budoucnost veškerý význam. Od nicoty nás odděluje jen naše schopnost uchovávat věci v paměti . NIE zbudovalo vlastní „přenosné“ muzeum vytvořené ze 70 m2 rezavých kartoték. Pět postav v tomto prostoru znovu skládá dohromady život, který skončil. Dva bratři, soused, učitelka a přítelkyně.   S něhou, humorem a s živou hudbou vyprávějí příběhy o člověku, jehož ztratili. O bratrovi, chlapci ze sousedství, první lásce. Diváci sedí těsně u sebe v důvěrném, malém prostoru připomínajícím archiv a herce i příběhy mají doslova na dosah ruky. Po představení se rezavé zásuvky otevřou a z předmětů, jež v sobě skrývají, tak vznikne výstava. Místo se promění v malé muzeum, prostor, který jitří smysly a podněcuje k úvahám o našich vlastních životech a vzpomínkách.   Představení Muzeum vzpomínek bude v Praze slavit svou 400 reprízu! Během posledních 4 let navštívilo divadlo NIE s tímto představením deset zemí světa, kromě Evropy zavítalo i na scénu New Victory Theatre, Off Broadway, New York. Divadlo NIE vzniklo v Čechách v roce 2001. Od svého vzniku NIE vytvořilo 32 představení a zájezdovalo ve 34 zemích. Kromě představení mohou v NoDu návštěvníci také shlédnout krátkou výstavu fotografií mapující práci divadla NIE během posledních 16-ti let. Tato výstava bude mít v NoDu premiéru. Poté se vydá ve stopách divadla NIE a bude prezentována u příležitosti jejich vystupování v Čechách i ve světě. Divadlo NIE je v Evropě považováno za průkopníka divadla pro mládež a dospělé. Představení Muzeum vzpomínek sklidilo několik mezinárodních ocenění. Hrálo se nejen na festivalech a v divadlech, ale i ve školách. Na 18 000 mladých lidí ve věku 15 - 20 let v Evropě a v Americe dodnes shlédli představení. 

Divadlo NIE: Muzeum Vzpomínek

Na své vzpomínky se nemůžeme zcela spoléhat, zároveň však neexistuje žádná jiná skutečnost než ta, kterou si neseme právě v nich. Každý okamžik, který prožijeme, získává na důležitosti jedině díky minulosti. Kdyby z našeho vědomí někdo vymazal minulost, ztratily by přítomnost a budoucnost veškerý význam. Od nicoty nás odděluje jen naše schopnost uchovávat věci v paměti . NIE zbudovalo vlastní „přenosné“ muzeum vytvořené ze 70 m2 rezavých kartoték. Pět postav v tomto prostoru znovu skládá dohromady život, který skončil. Dva bratři, soused, učitelka a přítelkyně.   S něhou, humorem a s živou hudbou vyprávějí příběhy o člověku, jehož ztratili. O bratrovi, chlapci ze sousedství, první lásce. Diváci sedí těsně u sebe v důvěrném, malém prostoru připomínajícím archiv a herce i příběhy mají doslova na dosah ruky. Po představení se rezavé zásuvky otevřou a z předmětů, jež v sobě skrývají, tak vznikne výstava. Místo se promění v malé muzeum, prostor, který jitří smysly a podněcuje k úvahám o našich vlastních životech a vzpomínkách.   Představení Muzeum vzpomínek bude v Praze slavit svou 400 reprízu! Během posledních 4 let navštívilo divadlo NIE s tímto představením deset zemí světa, kromě Evropy zavítalo i na scénu New Victory Theatre, Off Broadway, New York. Divadlo NIE vzniklo v Čechách v roce 2001. Od svého vzniku NIE vytvořilo 32 představení a zájezdovalo ve 34 zemích. Kromě představení mohou v NoDu návštěvníci také shlédnout krátkou výstavu fotografií mapující práci divadla NIE během posledních 16-ti let. Tato výstava bude mít v NoDu premiéru. Poté se vydá ve stopách divadla NIE a bude prezentována u příležitosti jejich vystupování v Čechách i ve světě. Divadlo NIE je v Evropě považováno za průkopníka divadla pro mládež a dospělé. Představení Muzeum vzpomínek sklidilo několik mezinárodních ocenění. Hrálo se nejen na festivalech a v divadlech, ale i ve školách. Na 18 000 mladých lidí ve věku 15 - 20 let v Evropě a v Americe dodnes shlédli představení. 

Divadlo NIE - Muzeum Vzpomínek

Na své vzpomínky se nemůžeme zcela spoléhat, zároveň však neexistuje žádná jiná skutečnost než ta, kterou si neseme právě v nich. Každý okamžik, který prožijeme, získává na důležitosti jedině díky minulosti. Kdyby z našeho vědomí někdo vymazal minulost, ztratily by přítomnost a budoucnost veškerý význam. Od nicoty nás odděluje jen naše schopnost uchovávat věci v paměti . NIE zbudovalo vlastní „přenosné“ muzeum vytvořené ze 70 m2 rezavých kartoték. Pět postav v tomto prostoru znovu skládá dohromady život, který skončil. Dva bratři, soused, učitelka a přítelkyně.   S něhou, humorem a s živou hudbou vyprávějí příběhy o člověku, jehož ztratili. O bratrovi, chlapci ze sousedství, první lásce. Diváci sedí těsně u sebe v důvěrném, malém prostoru připomínajícím archiv a herce i příběhy mají doslova na dosah ruky. Po představení se rezavé zásuvky otevřou a z předmětů, jež v sobě skrývají, tak vznikne výstava. Místo se promění v malé muzeum, prostor, který jitří smysly a podněcuje k úvahám o našich vlastních životech a vzpomínkách.   Představení Muzeum vzpomínek bude v Praze slavit svou 400 reprízu! Během posledních 4 let navštívilo divadlo NIE s tímto představením deset zemí světa, kromě Evropy zavítalo i na scénu New Victory Theatre, Off Broadway, New York. Divadlo NIE vzniklo v Čechách v roce 2001. Od svého vzniku NIE vytvořilo 32 představení a zájezdovalo ve 34 zemích. Kromě představení mohou v NoDu návštěvníci také shlédnout krátkou výstavu fotografií mapující práci divadla NIE během posledních 16-ti let. Tato výstava bude mít v NoDu premiéru. Poté se vydá ve stopách divadla NIE a bude prezentována u příležitosti jejich vystupování v Čechách i ve světě. Divadlo NIE je v Evropě považováno za průkopníka divadla pro mládež a dospělé. Představení Muzeum vzpomínek sklidilo několik mezinárodních ocenění. Hrálo se nejen na festivalech a v divadlech, ale i ve školách. Na 18 000 mladých lidí ve věku 15 - 20 let v Evropě a v Americe dodnes shlédli představení. 

Tvůrčí skupina Díra na trhu: Plešatá zpěvačka (Ionesco, Jánová, Valerián)

Inscenace Plešatá zpěvačka 2015 vychází z původního dramatu od Eugèna Ionesca z roku 1950. Autor se inspiroval slovníkem rumunsko-anglické konverzace a ze všech nesmyslných a strohých frází, které v učebnici našel, dal dohromady dialogy pro dva anglické manželské páry. Na formální a nezáživné návštěvě u jednoho z nich řeší naprosté nesmysly, neposlouchají se a do krve se hádají o banálních problémech. Ionesco tak absurdním způsobem poukazoval na problémy mezilidské komunikace a vzájemného neporozumnění. Vznikla tím absurdní komedie, která svou nadčasovostí a aktuálností inspirovala zase nás. Naše “falešná zpěvačka” nastavuje zrcadlo téhle úžasné době, ve které všichni žijeme. Ionescův námět jsme přenesli do současné nekompromisní doby a prostředí, které je blízké mladým lidem. Ocitáme se v pražském dekadentním baru, kde vidíme dekadentní obrazy a dekadentní instalace. Sraz tu má pražská dekadentní mládež. Všichni hlásají svůj dekadentní názor a zároveň se dekadentně neposlouchají. Nezajímá je nikdo, kromě jich samotných. Nerespektují nikoho, kromě vlastního ega. Ničeho a nikoho se nebojí… snad kromě Velitele Požárníků… a režiséra.

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni, nedrželi ho za ruku ani se nemohli schovat do jeho náruče? Na tyto otázky odpovídá inscenace tanečního souboru 420PEOPLE, která vychází z autentických osobních materiálů a reálných zkušeností účinkujících.  Inscenaci bychom chtěli s láskou věnovat našim dětem, rodičům a partnerům, kterým začneme říkat, že je máme rádi, až ve chvíli, když už jsou od nás příliš daleko.  Projekt je výsledkem spolupráce souboru 420PEOPLE, Experimentálního prostoru NoD a hudebního uskupení Zabelov.

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni, nedrželi ho za ruku ani se nemohli schovat do jeho náruče? Na tyto otázky odpovídá inscenace tanečního souboru 420PEOPLE, která vychází z autentických osobních materiálů a reálných zkušeností účinkujících.  Inscenaci bychom chtěli s láskou věnovat našim dětem, rodičům a partnerům, kterým začneme říkat, že je máme rádi, až ve chvíli, když už jsou od nás příliš daleko.  Projekt je výsledkem spolupráce souboru 420PEOPLE, Experimentálního prostoru NoD a hudebního uskupení Zabelov.

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie. Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky. - - - - - - - - - - -  PRESS: "Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín  "V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo "Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI

Nebeský - Trmíková - Prachař & 420PEOPLE: PEKLO - Dantovské variace

David Prachař a 420PEOPLE v tragikomedii o souboji se životem mírně za zenitem. Hudba a tanec v kolotoči nudy, lenosti a apatie. Osvědčené tvůrčí trio Nebeský – Trmíková – Prachař se vrací do Experimentálního prostoru NoD. Ve spolupráci s výjimečným souborem současného tance 420PEOPLE zde zinscenují Peklo, představení inspirované Božskou komedií Dante Alighieriho a tématem krize středního věku. V hlavní roli tragikomického podobenství o souboji se smutkem, nudou a leností, které se vkrádají do lidského života po uplynutí jeho první poloviny, se představí David Prachař. Jedná se již o druhé představení, kde se na divadelní scéně setká se souborem 420PEOPLE , který má za sebou spolupráci se světově uznávanými choreografy, jako je například Ohad Naharin. Brilantní herecké mistrovství, prvotřídní taneční výkony v osobité choreografii, nevšedně pojatý klasický námět, genius loci výjimečného místa… Peklo - Dantovské variace slibuje mimořádný divácký zážitek! PRESS Ač napsal Dante Alighieri Božskou komedii už ve 14. století, v pražském prostoru NoD dokazují, že jeho verše neztratily nic na kráse ani v dnešní době. Představení Peklo se může pochlubit skvělou hudbou, tanečními výkony a hlavně Davidem Prachařem. Tomáš Šťástka, iDnes.cz Pohybová stránka inscenace je překvapivě odlehčená a překvapivě krásná. Pravá hrůza čiší ze slov, nikoli z jevištních obrazů, které soubor před námi zpodobuje. V tomhle pekle bychom se nakonec tolik nebáli, je totiž záludně příjemné (ale ne nadarmo se říká, že cesta do něj je rovná a přímá). Lucie Kocourková, Taneční aktuality ... Divoká rozjívenost, matná bezbřehost a nuda, extravagantnost, extáze zdivočelých smyslů se násobí a simultánně zmnožují ve „výronech“ lidské mysli a představivosti. Marcela Benoniová, Opera PLUS 

Jana Vrána & NoD: Resolution

„Změnila jsem sama sebe…“ Audiovizuální taneční show, která se zabývá příčinou, průběhem a výsledkem ZMĚNY. Inspirováno pravdivým příběhem hlavní postavy J.V., která se vědomě rozhodla ke ZMĚNĚ a ukončila destruktivní návyky, vybudované v minulosti. - - - - - PRESS Nejpřesvědčivěji a nejsilněji působí Jana Vrána svou fyzickou prezencí, svou silou, houževnatostí a charismatickým výrazem. Jejímu Odhodlání/Resolution věříme. Postava jí ztvárněná je silná; je jasné, že to dá. - Nina Vangeli (Tanenčí zóna) Jana Vrána a její tým vystačily s tvůrčím dechem až do konce. Jednotlivé obrazy a scény byly natolik poutavé, že neztratily během celého představení divákovu pozornost. Z velké části se jednalo o jakési futuristické vize, mnohdy doslova až neuvěřitelné vizuální výjevy a krajiny, nad kterými jste mohli jen žasnout. - Josef Bartoš (Taneční aktuality)

Nebeský - Trmíková & NoD: Miluji tě jak po smrti

Do Experimentálního prostoru NoD se v další sezóně vrací režisér Jan Nebeský s premiérou nové činoherní inscenace Miluji tě jak po smrti. V hlavních rolích se představí Lucie Trmíková, která je zároveň autorkou scénáře, a Karel Dobrý v alternaci s Miloslavem Königem. Připravovaná divadelní inscenace je věnována pozoruhodné dvojici Gottfrieda Benna /1886 – 1956/ a Else Lasker-Schülerové /1869 – 1945/. Mladý muž z rodiny pastora a o sedmnáct let starší básnířka židovského původu se poznali v Berlíně před rokem 1912. Vzájemné citové vzplanutí nalezlo svůj výraz v poezii obou dvou. Jejich příběh ukazuje obtížnost německo - židovské symbiózy. Elsa Lasker- Schűlerová byla podle Karla Krause „nejsilnější a nejneschůdnější lyrický zjev moderního Německa.“Gottfried Benn byl mezinárodně uznávaným lyrikem, už za svého života pokládán za nejzajímavějšího a současně i nejskandálnějšího básníka své doby. Přestože citové vzplanutí Elsy a Gottfrieda v roce 1912 bylo krátké, poznamenalo je oba na celý život. „Jan Nebeský patří k těm tvůrcům, kteří jsou s NoDem neodmyslitelně spjati. Jsme velmi rádi, že po úspěchu inscenací Kabaret Shakerspeare, Peklo – Dantovské variace nebo Dvojí domov / z Čepa naše spolupráce dále pokračuje.“říká Natálie Preslová, dramaturg Experimentálního prostoru NoD a dodává: “ Inscenace Miluji tě jak po smrti vypráví o ničivé síle lásky, což je podle mne téma, které Nebeského dlouhodobě zajímá. Zároveň v ní sledujeme příběh lidí, kteří se potkali v nejhorší možné době, která nám může připomenout současný svět kolem nás, možná více, než bychom čekali.“ - - - - - - - - - - PRESS: "Inscenace Jana Nebeského má podobu až jakéhosi divokého dada kabaretu, v němž je řada pasáží zhudebněná a kde se oba hrdinové představují jako extrémní tvorové jdoucí vždy a za všech okolností na hranu, jejich láska je nekončící boj o to, kdo s koho. Výborná je živě reprodukovaná hudba – na této podobě díla se nečekaně sešly dvě výrazné osobnosti – Martin Dohnal a Emil Viklický." - Jana Machalická, Lidové noviny "... záleží na tom, nakolik je člověk ochoten přijmout rozporuplnost postav ve vysoké kabaretní nadsázce. Inscenace pokračuje ve stylu Nebeského obrazivých kontroverzních střetů nejrůznějších paradoxů, poutavých, ale mnohdy nesnesitelných charakterů, které se nechtějí a neumí zařadit do main-streamové společnosti. Z osobní zkušenosti si myslím, že nejlepší způsob, jak takové představení vnímat, je nechat se unášet na vlně obrazů a představ, a doslova si je prožít." - Jana Soprová, Scéna.cz

David Greig: Evropa

Dva uprchlíci se ocitnou na nástupišti malého železničního nádraží v malém městě kdesi uprostřed blíže nepojmenované postkomunistické země v srdci Evropy. Jenomže tohle nádraží bylo právě uzavřeno, vlaky už tu nezastavují - ani pro ty, kteří by chtěli odsud pryč, ani pro ty, kteří sem míří. Dva špinaví, cize vypadající lidé městečko zneklidňují, jejich přítomnost se brzy stane katalyzátorem mezilidských vztahů jeho “slušných občanů”. Greigova Evropa je příběhem o touze mít nějaké místo, kam patřím a kde jsem doma, ale také o tom, jak rychle se z takového místa může stát vězení.  Česká premiéra hry současného britského dramatika Davida Greiga je druhou premiérou dramaturgické linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo zahájilo v sezóně 2016/2017. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Sezóny 2016/17 a 2017/18 jsou tématicky zaměřeny na blížící se výročí vzniku Československé republiky.

Pavel Příkaský & Miroslava Večeřová: Images That Occupy Thoughts

Výstava Pavla Příkaského a Miroslavy Večeřové se zabývá „pohybem z plochy obrazu do prostoru“. Malíř Pavel Příkaský a fotografka Miroslava Večeřová působící mezi Prahou a Londýnem spolu spolupracují již dlouhodobě. Jasně rozpoznatelný rukopis vycházející z Příkaského specifické malby a fotografické vidění světa Večeřové se prolínají v různých typech instalačních zásahů a uzpůsobování si fyzického či imateriálního prostoru galerie. Výstava Images That Occupy Thoughts rozvíjí tvůrčí koncept této autorské spolupráce a volně navazuje na jejich dřívější projekty Relief (Galerie 35m, 2016), Inner Monologue (Galerie SPZ, 2016), Dream That Money Can Buy (Drdova Gallery, 2016), Fake Breathing (Galerie KIV - Karlín Studios, 2015) či Příkaského sólový projekt Subtropical Climate v Entrance Gallery (2015) a Večeřové Girlfriend ve Veletržním Paláci (2016).   Výstavu Images That Occupy Thoughts rámuje médium malby, které přesahuje svůj standardní formát závěsného obrazu a infikuje charakter přítomné fotografie, živého těla, videa a povahu prostorové instalace. Obraz (image) je prostředkem k pochopení předpojmového světa, cestou k navození pocitu, snahou o zpřítomnění doteku, je něčím, co spojuje kognitivní tělo s iracionální stránkou jeho bytí.

Ladislav Tejml: Everything’s Gonna Be Alright 3

Spěje svět k temným zítřkům, nebo se jen opájíme vzrušující katastrofickou fikcí. Dokážeme se vysoukat ze sevření virtuální anakondy, nebo si stačí povolit opasek. Jsou ty návleky skutečné, nebo trochu větší příliv metainformací. Píše tento text člověk, nebo jsem si pořídil nové boty.  Ladislav Tejml v loňském roce představil pražskému publiku projekt autorských webových stránek Click by click. V připravované panoramatické projekci pro galerii Video NoD rozvíjí specifickou vizuální koláž 3D animací.

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie. Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky. - - - - - - - - - - -  PRESS: "Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín  "V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo "Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI

PKF - Prague Philharmonia: Krása dneška / Petr Kotík x Jan Rychlík

Program PETR KOTÍK: Hudba pro tři, in Memoriam Jan Rychlík pro violu, violoncello a kontrabas Etude č. 7 pro sólový hoboj Smyčcový kvartet č. 1 Gratulační koncert bude oslavou jedné z nejvýraznějších osobností soudobé hudby – českého hudebního skladatele, dirigenta a flétnisty Petra Kotíka. Neúnavný propagátor evropské a americké avantgardy žije od roku 1969 v USA, na svou rodnou zem ale nezapomíná a buduje i zde platformu pro uvádění nové hudby – festival Ostravské dny. Zásadní inspirací Kotíkovy tvorby jsou myšlenky amerického skladatele Johna Cage, na večeru s PKF – Prague Philharmonia však zavzpomíná na svého učitele kompozice Jana Rychlíka, mistra rytmizace slova a filmové hudby (např. Limonádový Joe, Hudba z Marsu či O věcech nadpřirozených). O koncertním cyklu Cyklus soudobé hudby Krása dneška patří k tradičním a zároveň výjimečným počinům PKF – Prague Philharmonia. V sezóně 2016–2017 koncertní řada nese podtitul Dualismus v českém 21. století a představuje v rámci 6 koncertů šest dvojic významných osobností českého 20. století. Hlavní úlohu večerů zastane hudba, výjimečností pak je přítomnost samotných hudebních skladatelů, kteří zároveň vystupují na koncertech jako průvodci svou tvorbou.

FREE MONDAYS | Startér rádia Wave: ETTE ENAKA (CZ), SILVER SPRINGS (CZ)

V rámci speciálního vydání Startéru Radia Wave vystoupí tentokrát znojemští Ette Enaka, kteří holdují alternativnímu rocku. Doplní je americko-česká formace Silver Springs, kteří svou inspiraci hledají třeba v kapelách jako Foo Fighters, Kings of Leon, ale i Bon Iver. Všichni hudební objevitelé by určitě neměli vynechat! Ette Enaka Pod názvem Ette Enaka se nachází Aleš z De Mood, Vítek z Rutky Laskier a Miloš z Maniac Floor. Právě fanoušci De Mood si přijdou na své, jelikož kapela svým stylem a zvukem na Moody navazuje. Za sebou mají první desítku koncertů a EP, které vyšlo na podzim 2016 na labelu Happy Mutant. Silver Springs Silver Springs jsou nejspíš jedinou kapelou na světě, která se dala dohromady v Los Angeles a první koncert odehrála v Liberci. Trvalo jim to necelé dva roky. Od jara 2015 se stihli na rok rozpadnout, změnit polovinu rozestavení a přesunout se z USA do České republiky – a to je nejmladšímu členovi teprve 20 let.  V současné době plánují na přelomu února a března vydat debutové album, už teď si z něj ale můžete poslechnout první singl Shelter Love. Kapela se otevřeně hlásí k zámořské tradici alternativního a indie rocku; neštítí se jednoduchých kompozic a zpěvných refrénů, primární důraz klade na energii, ale zároveň odmítá nálepku klasické "patkaté" kytarové tancovačky. Dva zakládající členové, frontman Niko Jalauzidis a kytarista Elijah Cooper, ostatně za svoje vzory označují třeba Foo Fighters, Kings of Leon, ale i Bon Iver. Kde jiní kladou důraz na image, chtějí Silver Springs v první řadě zapustit melodické háčky.

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod šapitó, které Krůty autorsky staví z osobních zkušeností a postojů, se tři herečky jako cvičená i divoká zvěř prohýbají pod bičem, který práská v rytmu prapodivných otázek. A protože se holky krůtí nerady berou moc vážně, naplní celou manéž nadsázkou. Jakkoliv se snaží přijít na to, co to ta svoboda vlastně je. Urputně hledají odpověď na generační otázku: Co vlastně chceš? A ve chvíli, kdy si naivně myslí, že jsou naprosto obnažené a mluví čistou pravdu, někdo zase jen roztáhne další oponu. 

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie. Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky. - - - - - - - - - - -  PRESS: "Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín  "V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo "Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI

Jana Vrána & NoD: Resolution

„Změnila jsem sama sebe…“ Audiovizuální taneční show, která se zabývá příčinou, průběhem a výsledkem ZMĚNY. Inspirováno pravdivým příběhem hlavní postavy J.V., která se vědomě rozhodla ke ZMĚNĚ a ukončila destruktivní návyky, vybudované v minulosti. - - - - - PRESS Nejpřesvědčivěji a nejsilněji působí Jana Vrána svou fyzickou prezencí, svou silou, houževnatostí a charismatickým výrazem. Jejímu Odhodlání/Resolution věříme. Postava jí ztvárněná je silná; je jasné, že to dá. - Nina Vangeli (Tanenčí zóna) Jana Vrána a její tým vystačily s tvůrčím dechem až do konce. Jednotlivé obrazy a scény byly natolik poutavé, že neztratily během celého představení divákovu pozornost. Z velké části se jednalo o jakési futuristické vize, mnohdy doslova až neuvěřitelné vizuální výjevy a krajiny, nad kterými jste mohli jen žasnout. - Josef Bartoš (Taneční aktuality)

Nebeský - Trmíková & NoD: Miluji tě jak po smrti

Do Experimentálního prostoru NoD se v další sezóně vrací režisér Jan Nebeský s premiérou nové činoherní inscenace Miluji tě jak po smrti. V hlavních rolích se představí Lucie Trmíková, která je zároveň autorkou scénáře, a Karel Dobrý v alternaci s Miloslavem Königem. Připravovaná divadelní inscenace je věnována pozoruhodné dvojici Gottfrieda Benna /1886 – 1956/ a Else Lasker-Schülerové /1869 – 1945/. Mladý muž z rodiny pastora a o sedmnáct let starší básnířka židovského původu se poznali v Berlíně před rokem 1912. Vzájemné citové vzplanutí nalezlo svůj výraz v poezii obou dvou. Jejich příběh ukazuje obtížnost německo - židovské symbiózy. Elsa Lasker- Schűlerová byla podle Karla Krause „nejsilnější a nejneschůdnější lyrický zjev moderního Německa.“Gottfried Benn byl mezinárodně uznávaným lyrikem, už za svého života pokládán za nejzajímavějšího a současně i nejskandálnějšího básníka své doby. Přestože citové vzplanutí Elsy a Gottfrieda v roce 1912 bylo krátké, poznamenalo je oba na celý život. „Jan Nebeský patří k těm tvůrcům, kteří jsou s NoDem neodmyslitelně spjati. Jsme velmi rádi, že po úspěchu inscenací Kabaret Shakerspeare, Peklo – Dantovské variace nebo Dvojí domov / z Čepa naše spolupráce dále pokračuje.“říká Natálie Preslová, dramaturg Experimentálního prostoru NoD a dodává: “ Inscenace Miluji tě jak po smrti vypráví o ničivé síle lásky, což je podle mne téma, které Nebeského dlouhodobě zajímá. Zároveň v ní sledujeme příběh lidí, kteří se potkali v nejhorší možné době, která nám může připomenout současný svět kolem nás, možná více, než bychom čekali.“ - - - - - - - - - - PRESS: "Inscenace Jana Nebeského má podobu až jakéhosi divokého dada kabaretu, v němž je řada pasáží zhudebněná a kde se oba hrdinové představují jako extrémní tvorové jdoucí vždy a za všech okolností na hranu, jejich láska je nekončící boj o to, kdo s koho. Výborná je živě reprodukovaná hudba – na této podobě díla se nečekaně sešly dvě výrazné osobnosti – Martin Dohnal a Emil Viklický." - Jana Machalická, Lidové noviny "... záleží na tom, nakolik je člověk ochoten přijmout rozporuplnost postav ve vysoké kabaretní nadsázce. Inscenace pokračuje ve stylu Nebeského obrazivých kontroverzních střetů nejrůznějších paradoxů, poutavých, ale mnohdy nesnesitelných charakterů, které se nechtějí a neumí zařadit do main-streamové společnosti. Z osobní zkušenosti si myslím, že nejlepší způsob, jak takové představení vnímat, je nechat se unášet na vlně obrazů a představ, a doslova si je prožít." - Jana Soprová, Scéna.cz

Kasha Jandáčková: K smrti štastní

Naučili nás věřit v to, že všechno dobře dopadne, že dobro zvítězí nad zlem a že za naše problémy vždy může někdo jiný. Co ale dělat ve světě, kde jsme všichni tak nějak sami? Grimmovská inscenace ze světa, v němž šťastným koncem zdaleka nic nekončí. Režisérka Kateřina Jandáčková se rozhodla ve své autorské inscenaci podrobit klasické pohádky střetu se světem dneška. Na jevišti se objeví známé postavy, jako je například Popelka, Šípková Růženka, Sněhurka nebo Karkulka, které ale budou nuceny objevovat i to, co je čeká v období mezi „šťastným koncem“ a smrtí. Právě relativizace šťastných konců je stěžejním tématem inscenace. „Od malička nám vyprávějí příběhy se šťastnými konci. Vyrůstáme tak nepřipravení na selhání a životní prohry. V inscenaci se společně s herci snažíme postihnout pocit generace, která je od malička ujišťována o tom, že je vše možné, a která tak zákonitě spěje k deziluzi ve střetu s realitou, především proto, že věří v něco nebo v někoho, kdo je zachrání a vyřeší jejich trápení. Ale i když v životě uspějeme, stále chceme víc, a proto je otázkou, co skutečně můžeme považovat za onen šťastný konec.“ vysvětluje režisérka Kateřina Jandáčková, která je i autorkou scénáře. Jednou z dominantních složek inscenace je pohyb. Kateřina Jandáčková ke své absolventské inscenaci přizvala tanečníka a choreografa Petra Šavela. Premiéra 18. prosince 2015 v divadle Disk Obnovená premiéra 18. září 2016 v Experimentálním prostoru NoD.

Nebeský-Trmíková-Prachař & NoD: Dvojí domov / z Čepa

Prozaik a esejista Jan Čep ve svém díle často hovoří o druhém světě, který je našim očím skrytý, o druhém domovu, ve kterém, jak Čep věří „budou všechny věci přítomny zároveň a touha nebude utrpením, nýbrž slastí bez konce. Uvidíme se tam tváří v tvář, ne už jenom v zrcadle a podobenství, a jizvy našich srdcí zatřpytí se jako hvězdy“. Brány této druhé reality se skrze texty Jana Čepa v nové inscenaci s názvem Dvojí domov pokusí otevřít tvůrci Lucie Trmíková, David Prachař a Jan Nebeský, kteří se po několika úspěšných inscenacích (PEKLO – Dantovské variace, Kabaret Shakespeare, ad.) opět vrací do Experimentálního prostoru NoD. Tradiční tvůrčí trojlístek doplní nově od září 2016 herec Ondřej Pavelka. Všechny jemné pocity i bouřlivá dramata duše Čepových textů skrze hudbu zvnitřní Martin Dohnal. Výtvarně inscenaci oživí Igor Korpaczewski. Název Dvojí domov je též velmi výstižným pro Čepovu celoživotní situaci. V roce 1948 opustil komunistické Československo a až do své smrti žil ve svém druhém domově, ve Francii. Celý život ale nepřestal toužit po Čechách, svém prvním domově, do kterého se po své emigraci už nikdy nevrátil. Jeho dílo bylo po čtyřicet let komunismu jen velmi málo přístupné. Teprve v roce 1991, téměř dvacet let po jeho smrti v exilu ve Francii, vyšlo v Čechách jeho souborné vydání. „V dramaturgii NoDu chceme dát prostor i hlubším až metafyzickým námětům, kterým se právě Jan Čep ve své literatuře věnuje.“ říká Adam Halaš, umělecký šéf Experimentáního prostoru NoD a dodává: „Představení je pro mě především o umění se rozhodnout. Jedná se o zajímavou paralelu na téma krize středního věku, které již bylo v NoDu zpracováno v inscenaci Peklo – Dantovské variace. Intimní až básnické duševno může být jistým protipólem ke křiklavým soudobým tématům, která neustálým omíláním ztratila svůj obsah. Těším se na další spolupráci s triem Nebeský – Trmíková – Prachař, kteří díky své sehranosti a profesionalitě dokáží divákovi takový intimní zážitek zprostředkovat.“ - - - - - PRESS "Dvojí domov je stručně řečeno krásná a poetická inscenace. Má podobu divadelní eseje neokázale se zamýšlející nad životem a smrtí, setkáváním se a míjením, blízkostí i cizotou ... činí to jemně, nepateticky, a ještě s humorem ... " - Jana Machalická (Lidové noviny, 13.10.2015) " Jemnými, přitom divadelně bohatými a proměnlivými prostředky nás Jan Nebeský se svými kolegy dovedl k existenciálnímu ztišení, po němž by snad bylo příhodnější zážitek ještě dlouze dodýchat než ho okamžitě odměnit potleskem. Ten si ovšem tvůrci zaslouží." - Jan Kerbr (Divadelní noviny, 24.10.2015) "Druhý domov je intenzivní svět skrytý uvnitř. Chce se mi běžet přes pustá a neznámá pole, jako duchovně zaměřenému spisovateli, esejistovi, překladateli a českému emigrantovi ve Francii Janu Čepovi (1902 až 1974). Můžete běžet také ..." - Dana Benešová-Trčková (ČT24, 29.10.2015)

Les Discrets (FR) // support Flash the Readies

Heartnoize Promotion uvádí: První samostatné turné po třinácti letech existence a zároveň českou premiéru zažijí v lednu francouzští kultovní post-rockeři Les Discrets. Původně studiový projekt okolo muzikantů Fursy Teysseiera a Audrey Hadorn je personálně i nahrávkami propojený s dalšími slavnými kapelami francouzské post-scény jako jsou Alcest, Amesoeurs nebo Phest. Po EP z letošního léta Virée Nocturne vyjde jejich třetí LP Prédateurs na začátku nového roku na velkém metalovém labelu Prophecy Productions. Čekáme velké věci a v krásném sále Divadla NoD se poprvé budeme moci přesvědčit o živé síle této dosud jen velmi málo koncertující kapely.

Íránský festival - festivalová party

Výběr toho nejlepšího z íránské kinematografie za uplynulé dva roky představí od 10. do 21. ledna 6. Festival íránských filmů. V porotě letos zasedne první dáma íránského filmu Rakhshan Banietemad, jeden z nejvýznamnějších filmových kritiků současnosti Ronald Bergan a přední český filmový producent Jan Macola. Program letošního Festivalu íránských filmů představuje výběr z více než 600 titulů z let 2015 a 2016. Většina z 25 snímků, které budou na festivalu uvedeny, reprezentuje současnou „mladistvou“ poetiku íránské kinematografie. Doplní je ale i několik zásadních děl předních osobností íránského filmu – mimo jiné zahajovací snímek Salesman (Klient) režiséra Asghara Farhadího, film který získal dvě významná ocenění na festivalu v Cannes 2016 a který je nominován na Zlatý Glóbus 2017. Každoroční přehlídka íránského umění v srdci ČR dává skvělou příležitost k oslavě. Již po šest let se festival těší vřelému přijetí ze strany diváků a sami organizátoři se snaží v každém ročníku předvést to nejlepší z nadílky íránské kinematografie. Festival od roku 2012 přivedl do kin na íránské filmy přes 20 000 diváků. Festival íránských filmů zahájí 10. ledna ve 20 hodin v pražském Kině Lucerna česká premiéra Farhadího filmu Salesman (Klient). Festival se dále od 10. do 15. ledna uskuteční v pražských kinech Světozor, Lucerna, Bio Oko, Royal a v Kině Pilotů. Kompletní program 6. Festivalu íránských filmů včetně bohatého doprovodného programu naleznete zde: http://iranci.cz/cs/program/.

Mr. Tomka: Obrazy odjinud (Vietnam a Bali)

Projekt pro galerii Video NoD přenese diváka skrze velkoformátové projekce do exotického prostředí Vietnamu a Bali. Romantická vidina pozemského ráje se rozplývá při setkání s autentickými záběry filmařsky zpracovaného materiálu z cest po lákavých destinacích. Jan Vyčichlo vystudoval Audiovizuální tvorbu Fakulty multimediálních komunikací na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Specializuje se na kameru, střihovou a zvukovou kompozici.

TRIKADELIA aneb Tři strany jedné mince

Civilizace si za staletí vybudovala uměle vytvořený svět, který žije svým vlastním životem a samospádem paralelně s přírodními cykly. Jak je to v případě lidské společnosti, která je označována termínem kultura a jak je to s vnímáním světa z pohledu jedince? Autoři ve svém díle nejenže realitu popisují, karikují, parodují či jinak modelují, ale také se snaží s ní splynout. Nachází jiné dimenze, skrytá místa i principy, systémy a řády.  Kolik neobjeveného se, i přes desítky let zkoumání lidského vědomí, skrývá pod povrchem běžně vnímané skutečnosti? Kolektivní výstava se zabývá polohami vnímání světa s důrazem na vizuálně vnímanou skutečnost pod vlivem mentálních pochodů v hlavě člověka, a to v základě ze tří úhlů pohledu jakými je: běžně chápaná realita, jsoucno (vytržení z reality, satori) či moment odvlastnění (poblouznění a snění). Téma výstavy se váže také k odkazu tzv. posvátné geometrie a obrazci metatronovy kostky, která je základním vzorcem přírodních jevů a energií. Jaký by byl vzorec pro život v současné technologicky vyspělé společnosti?     

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod šapitó, které Krůty autorsky staví z osobních zkušeností a postojů, se tři herečky jako cvičená i divoká zvěř prohýbají pod bičem, který práská v rytmu prapodivných otázek. A protože se holky krůtí nerady berou moc vážně, naplní celou manéž nadsázkou. Jakkoliv se snaží přijít na to, co to ta svoboda vlastně je. Urputně hledají odpověď na generační otázku: Co vlastně chceš? A ve chvíli, kdy si naivně myslí, že jsou naprosto obnažené a mluví čistou pravdu, někdo zase jen roztáhne další oponu. 

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli? Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie. Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky. - - - - - - - - - - -  PRESS: "Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín  "V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo "Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI

Tomáš Predka & David Postl: Muž, který se nebral příliš vážně

Listopadový program galerie vyplní společná výstava malíře Tomáše Predky a jeho rakouského kolegy Davida Postla, která bude odkývat vztah abstraktní či konceptuální malby se společenskou satirou. Tomáš Predka se své práci zabývá fragmentárností současného světa, a jeho vizuálními stopami v lidském vědomí a paměti. Predka zpracovává informace z vizuální paměti a přenáší do abstraktní obrazové polohy. Projekt bude formálně navazovat na Predkovu eponymní obrazovou sérii Flashback a současně sestávat se z velkoformátových koláží a obrazů Davida Postla (AT). Konceptem výstavy je jakási satirická instalace s pracovním názvem "Muž který se nebral vážně". Kombinací plastických kreseb "uvězněných" ve vrstvě pryskyřice a plošností papírových obrazů a objektů chtějí autoři postihnout současný fenomén kulturních proměn ve společnosti zejména v rovině idejí a soupeřících ideologiích.

11:55: Střepy a chlebíčky

Jaký je obraz doby, ve které žijeme, v očích dnešní mladé generace? Co o nás vypovídají kauzy, které se v posledních letech objevily na titulních stránkách novin? Sedm lidí, sedm pohledů na věc. Bulvár i závažná témata dostávají stejný prostor. Výsledkem je bizarní svědectví o Češích a České republice. Vezmi si chlebíček a připoj se k naší oslavě češství! Proslav se životem!