Program
O NoDu
#divadlo #hudba #galerie #kavárna #vernisáž #přednášky #studio #ostatní #free mondays

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

Jana Bernartová: Možnost zobrazení

Jana Bernartová ve své práci zkoumá vztah mezi virtuálností digitálního prostoru a jeho materiálními přechody do světa věcí. Dodržuje zásady a možnosti přednastavení a standardizace a jejich případné selhání. Ve svých minimalistických instalacích sleduje problematiku uchopení barevnosti ve skupenstvích a kombinacích, jako tradiční pigment a digitální barva, barva a její pojmenování, barva ve veřejném prostoru, škála různosti jedné barvy, virtuální vs. reálné, možnosti vnímání (oka), možnosti jazyka barvy definovat.  Projekt pro galerii Video NoD je součástí cyklu Tekuté krystaly RGB, který autorka rozvíjí od roku 2016 a jeho podstatou je uvažování o zobrazení digitálních barev - kdy neexistuje jejich přesné zobrazení. 

BE25 | Dušan Zahoranský: Small Talk

Objekt vytvořený pro exteriér Experimetálního prostoru NoD je třírozměrnou textovou definicí místa. Typografie, skladba slov a plastický tvar vytvoří společně krátký prostorový verš. Vznášející se mezi domy, nad hlavami chodců bude spouštět asociace související s pozorováním. Mikropříběh promítnutý do tvaru bude čitelný z různých stran. Objekt je poctou české experimentální poezii, která od 60. let objevně používá slova, typografii a použitím spíše výtvarných, než literárních prostředků, osvobozuje jazyk od nánosu klišé, frází. Navrací slovu jeho poetickou moc. Objekt je součástí dlouhodobé dramaturgie Galerie NoD pracovat s aktuálním uměním ve veřejném prostoru.

20 000 židů po mořem: TheatreRIP.Osamelost.komixovych.hrdinu.impr

Skupina 20 000 židů pod mořem zkoumá vliv prostředí pro vznik samotné performance. Dopředu nemají nic domluvené, využí…

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

Bufo Alvarius - The Underground Secret

Dokumentární film Bufo Alvarius – The Underground Secret režiséra Filipa Záruby. Strhující audio-vizu…

Martina Smutná: Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme

Výstava  Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme se věnuje kontroverznímu období československé…

Free Mondays w/ VLMV (ALMA) (UK)

VLMV (ex. ALMA) Jsi srdcař, milovník post-rocku a atmosferických ambientních melodií? Pokud ano, zamiluješ si určitě i…

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší…

Bio NoD: Sci-fi / Vesmír

Kapitola dvě, Planeta Země, NoD. Druhé promítání projektu Bio NoD, který tentokrát budou spojovat filmy na té…

Janek Lesák & kol.: MĚSÍČNÍ SONÁTA č. 11

Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dr…

K. May, T. Volánková & kol.: Vinnetou

Příběh pro děti, kterým by se měli inspirovat i dospělí a humor pro dospělé, který pochopí i děti. Inscenace je volně…

PKF Prague Philharmonia: Krása dneška / Hudba a poezie - Václav Kopta

S hercem Václavem Koptou – synem předního českého textaře, překladatele a divadelního scenáristy Pavla Kopty, autora…

Nový typ ženy - emancipace a vizuální reprezentace žen za socialismu (diskuze)

Beseda s česko-německou spisovatelkou a publicistkou Alenou Wagnerovou a historičkami Denisou Nečasovou a Janou Oravcovou v rámci…

Linda Dušková & kolektiv: Sandman

Jak se vám v noci spí? Zdají se vám sny? Trpíte nočními můrami? Nemůžete se ráno probudit nebo raději nesp…

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

Free Mondays w/ Mynth (AUT)

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod &scaron…

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

IDDQD: GOON - Krvavá pomsta

Unikátní loutkové představení vzniklo jako magisterský projekt na Katedře alternativního a loutkového divadla…

11:55: Pravda o 17/11 - závěr brakové trilogie

Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyře&scaron…

11:55: Pravda o 17/11 - závěr brakové trilogie

Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyře&scaron…

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

11:55: Pravda o 17/11 - závěr brakové trilogie

Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyře&scaron…

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

Janek Lesák & kol.: MĚSÍČNÍ SONÁTA č. 11

Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dr…

11:55: Městečko Fake news

„Diano, je 8.15 ráno. Právě jsem přišel do kanceláře. Děkuji za pravidelný přísun kávy a koblih, vy v…

11:55: Hodní chlapci

Kolik agrese a puzení k násilnému chování v sobě musíme potlačit, abychom se stali „kultivovanými“…

Janek Lesák & kol.: MĚSÍČNÍ SONÁTA č. 11

Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dr…

en
Galerie

Archiv

2017 2018 2016 0
#divadlo #hudba #galerie

Jana Bernartová: Možnost zobrazení

<p>Jana Bernartov&aacute; ve sv&eacute; pr&aacute;ci zkoum&aacute; vztah mezi virtu&aacute;lnost&iacute; digit&aacute;ln&iacute;ho prostoru a jeho materi&aacute;ln&iacute;mi přechody do světa věc&iacute;. Dodržuje z&aacute;sady a možnosti přednastaven&iacute; a standardizace a jejich př&iacute;padn&eacute; selh&aacute;n&iacute;. Ve sv&yacute;ch minimalistick&yacute;ch instalac&iacute;ch sleduje problematiku uchopen&iacute; barevnosti ve skupenstv&iacute;ch a kombinac&iacute;ch, jako tradičn&iacute; pigment a digit&aacute;ln&iacute; barva, barva a jej&iacute; pojmenov&aacute;n&iacute;, barva ve veřejn&eacute;m prostoru, &scaron;k&aacute;la různosti jedn&eacute; barvy, virtu&aacute;ln&iacute; vs. re&aacute;ln&eacute;, možnosti vn&iacute;m&aacute;n&iacute; (oka), možnosti jazyka barvy definovat.&nbsp;</p> <p>Projekt pro galerii Video NoD je souč&aacute;st&iacute; cyklu <em>Tekut&eacute; krystaly RGB</em>, kter&yacute; autorka rozv&iacute;j&iacute; od roku 2016 a jeho podstatou je uvažov&aacute;n&iacute; o zobrazen&iacute; digit&aacute;ln&iacute;ch barev - kdy neexistuje jejich přesn&eacute; zobrazen&iacute;.&nbsp;</p>

Komentovaná prohlídka výstavy Paralelní pozdravy

<p><strong>Přijďte na komentovanou prohl&iacute;dku v&yacute;stavy Paraleln&iacute; pozdravy dvou zn&aacute;m&yacute;ch umělkyň Anny Hulačov&eacute; a Jany Vojn&aacute;rov&eacute;. V&yacute;stavou provede kur&aacute;tor v&yacute;stavy Pavel Kubesa a obě autorky.</strong></p>

František Pecháček: Reload - Recover

<p>Franti&scaron;ek Pech&aacute;ček patř&iacute; mezi v&yacute;znamn&eacute; osobnosti česk&eacute; vizu&aacute;ln&iacute; sc&eacute;ny. Specializuje se na 2D a 3D grafiku - animaci a tvorbu generovan&eacute;ho virtu&aacute;ln&iacute;ho prostřed&iacute;. Mezi jeho speciality patř&iacute; video projekce a video mapping budov a prostřed&iacute;. Pod&iacute;l&iacute; se na tvorbě vizu&aacute;lu sc&eacute;ny divadeln&iacute;ch představen&iacute; v N&aacute;rodn&iacute;m divadle. Pro panoramatickou projekci galerie Video NoD formou fluidn&iacute; simulace a 3D animace vytvořil rozpou&scaron;těj&iacute;c&iacute; se objekty voskov&eacute; struktury zd&aacute;nlivě připom&iacute;naj&iacute;c&iacute; v&yacute;znamn&eacute; symboly.&nbsp;</p>

Anna Hulačová & Jana Vojnárová: Paralelní pozdravy

<p>V&yacute;stava&nbsp;<em>Paraleln&iacute; pozdravy</em>&nbsp;je&nbsp;komunikac&iacute; dvou medi&iacute;, kter&eacute; jsou fyzik&aacute;lně odli&scaron;n&eacute;,&nbsp;ale existuje mezi nimi&nbsp;jak&eacute;si tematick&eacute; pouto, kter&eacute; funguje&nbsp;jako vstupn&iacute; br&aacute;na k průniku jednoho světa do&nbsp;druh&eacute;ho&nbsp;a naopak. Fyzick&eacute; propojen&iacute; sochy a&nbsp;malby, vz&aacute;jemně do sebe vstupuj&iacute;c&iacute;ch, se rozehr&aacute;v&aacute; v&nbsp;charakteristick&eacute;&nbsp;prostorov&eacute;&nbsp;architektuře&nbsp;v&yacute;stavy, kter&aacute; přesahuje tradičn&iacute; prostor galerie. V&yacute;stava tak vytv&aacute;ř&iacute; různ&eacute; imprese odehr&aacute;vaj&iacute;c&iacute; se pomez&iacute; science fiction a historick&eacute; reference:&nbsp;v komunikaci a prolnut&iacute; děl obou autorek vn&iacute;m&aacute;me př&iacute;m&eacute; n&aacute;znaky vstupov&aacute;n&iacute; do různ&yacute;ch časov&yacute;ch dimenz&iacute;, paraleln&iacute;ch světů a vesm&iacute;rů, kter&eacute; plod&iacute; různ&eacute; fyzick&eacute; mutace.</p>

Tomáš Bárta: Plán sedimentu

<p>Tom&aacute;&scaron; B&aacute;rta se etabloval jako sv&eacute;bytn&yacute; mal&iacute;ř, kresl&iacute;ř a tvůrce prostorov&yacute;ch objektů a instalac&iacute; ve kter&yacute;ch tematizuje různ&eacute; typy sedimentace z&aacute;sahů do veřejn&eacute;ho prostoru a architektury. B&aacute;rta zkoum&aacute; a volně dokumentuje různ&eacute; stopy vědom&eacute; či nevědom&eacute; lidsk&eacute; činnosti v urb&aacute;nn&iacute;m prostřed&iacute;, hled&aacute; indexy zach&aacute;zen&iacute; s otevřen&yacute;m prostorem nebo konkr&eacute;tn&iacute; historickou či současnou architekturou, kter&eacute; pot&eacute; reflektuje ve sv&eacute; medi&aacute;lně různorod&eacute; tvorbě. Jednotliv&eacute; způsoby z&aacute;sahů se st&aacute;vaj&iacute; B&aacute;rtovi vzorem pro jeho voln&eacute; uchopov&aacute;n&iacute; v různ&yacute;ch technik&aacute;ch malby a kresby, stejně tak jako vod&iacute;tkem k použ&iacute;v&aacute;n&iacute; konkr&eacute;tn&iacute;ch a specifick&yacute;ch materi&aacute;lů, kter&eacute; tvaruj&iacute; charakter proměny městsk&eacute; krajiny.</p>

František Pecháček: Tekutý národ

<p><em>Pam&aacute;tn&iacute;k na N&aacute;rodce byl (pře)sazen, na piazzettě ND taj&iacute; posledn&iacute; kousky ledovce odkazu L&aacute;ska a v&iacute;ra zv&iacute;těz&iacute; lamin&aacute;tov&eacute;ho srdce Kurta Gebauera. Varovn&eacute; sign&aacute;ly totalitn&iacute;ch režimů stra&scaron;&iacute; nejen v m&eacute;di&iacute;ch. Politici bičuj&iacute; sv&aacute; ega v křečovitě podb&iacute;ziv&eacute; &uacute;směvy. Je to fake, pr&aacute;zdn&aacute; gesta, cesta do nikam - nebo cesta zp&aacute;tky?&nbsp;</em><br /> <br /> Projekt reflektuje aktu&aacute;ln&iacute; děn&iacute; na česk&eacute; politick&eacute; sc&eacute;ně. Autor v projekci pracuje formou fluidn&iacute; simulace. Synt&eacute;za obrazu založen&aacute; na předloze patř&iacute; mezi nov&eacute; v&yacute;zkumn&eacute; směry oboru poč&iacute;tačov&eacute; grafiky. Jej&iacute;m c&iacute;lem je vygenerovat obraz, kter&yacute; respektuje novou strukturu, ale v detailech je k nerozezn&aacute;n&iacute; od origin&aacute;ln&iacute; předlohy.proměny městsk&eacute; krajiny.</p>

BE25 | Indiánek s Vladimírem Kokoliou a Kateřinou Šedou

<p>Galerie NoD a <a href="http://linhartovanadace.cz/">Linhartova nadace</a> a&nbsp;spolupr&aacute;ci s <a href="https://www.artedu.cz/">Artedu.cz</a> pro v&aacute;s připravily dal&scaron;&iacute; z&aacute;kusek. Tentokr&aacute;t s Vladim&iacute;rem Kokoliou a Kateřinou &Scaron;edou ochutn&aacute;te indi&aacute;nka.</p> <p>A co se dozv&iacute;te? Kateřina &Scaron;ed&aacute; u Kokolii &scaron;est let studovala. On tvrd&iacute;, že ji nikdy neučil. Katčiny den&iacute;kov&eacute; z&aacute;znamy z t&eacute; doby ukazuj&iacute; dilema dobře zn&aacute;m&eacute; mlad&yacute;m umělcům: nenechat se ovlivnit &ndash; a nezanedbat ž&aacute;dn&yacute; vliv. Nech&aacute;te se ovlivnit? 22. 10. v NoDu.</p> <p>Učitel a student, dva umělci světov&eacute;ho form&aacute;tu, dva př&aacute;tel&eacute; se setkaj&iacute; a pov&iacute; něco o tom, čemu věř&iacute;, co pro to dělaj&iacute; a jestli je to jen jejich probl&eacute;m. A proč sepsali každ&yacute; svůj &bdquo;Slovn&iacute;k&ldquo;, kter&yacute; pr&aacute;vě společně vyd&aacute;vaj&iacute; v Nakladatelstv&iacute; AVU. Moderovat bude Jana Bernartov&aacute;.</p> <p>Připraven&aacute; bude k&aacute;va, čaj a dal&scaron;&iacute; v&yacute;běr dobrot. Přijďte s n&aacute;mi ochutnat v&yacute;tvarn&eacute; uměn&iacute; a hudbu do galerie se sladkou tečkou.</p> <p>Vstup 80 Kč</p>

BE25 | Dušan Zahoranský: Small Talk

<p>Objekt vytvořen&yacute; pro exteri&eacute;r Experimet&aacute;ln&iacute;ho prostoru NoD je tř&iacute;rozměrnou textovou definic&iacute; m&iacute;sta. Typografie, skladba slov a plastick&yacute; tvar vytvoř&iacute; společně kr&aacute;tk&yacute; prostorov&yacute; ver&scaron;. Vzn&aacute;&scaron;ej&iacute;c&iacute; se mezi domy, nad hlavami chodců bude spou&scaron;tět asociace souvisej&iacute;c&iacute; s pozorov&aacute;n&iacute;m. Mikropř&iacute;běh prom&iacute;tnut&yacute; do tvaru bude čiteln&yacute; z různ&yacute;ch stran. Objekt je poctou česk&eacute; experiment&aacute;ln&iacute; poezii, kter&aacute; od 60. let objevně použ&iacute;v&aacute; slova, typografii a použit&iacute;m sp&iacute;&scaron;e v&yacute;tvarn&yacute;ch, než liter&aacute;rn&iacute;ch prostředků, osvobozuje jazyk od n&aacute;nosu kli&scaron;&eacute;, fr&aacute;z&iacute;. Navrac&iacute; slovu jeho poetickou moc. Objekt je souč&aacute;st&iacute; dlouhodob&eacute; dramaturgie Galerie NoD pracovat s aktu&aacute;ln&iacute;m uměn&iacute;m ve veřejn&eacute;m prostoru.</p>

BE25 | Vladimír Kokolia: Obraz podle podoby

<p><strong><em>Dvě strany t&eacute;hož se potkaly a sl&iacute;bily si věrnost. V&iacute;ce se již nikdy nespatřily. Obraz jednoho žil v obraze druh&eacute;ho. Když už byl velk&yacute;, vydal se na zp&aacute;tečn&iacute; cestu do světa. Ve světě bylo spousta světla a obraz začal b&yacute;t vidět. Každ&yacute; se v něm mohl uvidět. Kdo se ale d&iacute;val d&eacute;le, mohl v sobě zahl&eacute;dnout i k nepozn&aacute;n&iacute; změněnou věrnou podobu druh&eacute; strany.</em></strong></p> <p>Vladim&iacute;r Kokolia (*1956) patř&iacute; k nejosobitěj&scaron;&iacute;m česk&yacute;m umělcům generace 80. let 20. stolet&iacute;. V roce 1990 se stal prvn&iacute;m laure&aacute;tem Ceny Jindřicha Chalupeck&eacute;ho, nejprestižněj&scaron;&iacute;ho oceněn&iacute; pro umělce do 35 let, od roku 1992 je pedagogem ateli&eacute;ru experiment&aacute;ln&iacute; grafiky na Akademii v&yacute;tvarn&yacute;ch uměn&iacute; v&nbsp;Praze. V roce 2012 obdržel Cenu od Dalibora Chatrn&eacute;ho, kterou uděluje mlad&aacute; uměleck&aacute; sc&eacute;na v&yacute;razn&yacute;m osobnostem česk&eacute;ho uměn&iacute;, kter&eacute; maj&iacute; st&aacute;l&yacute; vliv na jej&iacute; formov&aacute;n&iacute; a charakter.</p> <p>V&yacute;stava&nbsp;<em>Obraz podle podoby</em>&nbsp;je dal&scaron;&iacute;m pokusem Kokolii vyrovnat se prostřednictv&iacute;m mal&iacute;řsk&eacute;ho uvažov&aacute;n&iacute; s principem a časem d&iacute;v&aacute;n&iacute;. Kokoliu zaj&iacute;maj&iacute; možnosti zn&aacute;zorněn&iacute; samotn&eacute;ho procesu pohledu prob&iacute;haj&iacute;c&iacute;ho v čase a prostoru. Vladim&iacute;r Kokolia tematizuje vztah div&aacute;ka a obrazu prostřednictv&iacute;m stereoskopick&yacute;ch obrazů, kter&eacute; jist&yacute;m způsobem naru&scaron;uj&iacute; standardizovan&yacute; způsob pozorov&aacute;n&iacute;. Kokolia sv&yacute;mi intervencemi a z&aacute;sahy do prostoru galerie s&nbsp;pomoc&iacute; různ&yacute;ch obrazov&yacute;ch form&aacute;tů (malby, kresby, instalace) otev&iacute;r&aacute; a vizualizuje jak&eacute;si silov&eacute; pole obrazu, prostor utv&aacute;řen&iacute;&nbsp;<em>podoby</em>. &bdquo;<em>Maluji, co vid&iacute;m. To ale neznamen&aacute; pouze pozorovan&eacute; věci, ale tak&eacute; i to, jak samotn&yacute; proces d&iacute;v&aacute;n&iacute; vypad&aacute;.&nbsp; (&hellip;) Ve v&yacute;sledku to nen&iacute; nic komplikovan&eacute;ho. Jedn&aacute; se pouze o věc z&aacute;znamu pole viděn&iacute;, o malov&aacute;n&iacute; zorn&eacute;ho pole,</em>&ldquo; ř&iacute;k&aacute;. Stereoskopick&aacute; malba vyžaduje po div&aacute;kovi proměnu zažit&eacute;ho způsobu d&iacute;v&aacute;n&iacute;. Pozorovatel do jist&eacute; m&iacute;ry vstupuje do obrazu, otev&iacute;r&aacute; sv&yacute;m pohledem vnitřn&iacute; prostorov&eacute; dimenze, kter&eacute; se st&aacute;vaj&iacute; v&nbsp;podstatě n&aacute;mětem, jedin&yacute;m předmětem zobrazen&iacute;, byť jsou jen pr&aacute;zdn&yacute;m ide&aacute;ln&iacute;m prostorem hloubky viditeln&eacute;ho pole. Tento pr&aacute;zdn&yacute; prostor nic nepřipom&iacute;n&aacute;, nenese ž&aacute;dn&eacute; v&yacute;znamov&eacute; konotace. &bdquo;<em>Kokoliovi jde o sjednocen&iacute; div&aacute;ck&eacute; percepce, o semknut&iacute; masy pod jednou identickou zrakovou zku&scaron;enost&iacute;, o sd&iacute;len&yacute; vjem. Jednotnost t&eacute;to percepce je zaručena kombinac&iacute; fyziologick&yacute;ch podm&iacute;nek zraku a současně i z&aacute;měrnou, až silovou stimulac&iacute; takov&eacute;ho typu vědom&iacute; a vn&iacute;m&aacute;n&iacute;, kter&eacute; nen&iacute; kontaminov&aacute;no n&aacute;nosy kulturně podm&iacute;něn&yacute;ch interpretac&iacute; viděn&eacute;ho. Kokolia bojuje zobrazen&iacute;m pr&aacute;zdn&eacute; hloubky pole za osvobozen&iacute; viděn&iacute;,</em>&ldquo; ř&iacute;k&aacute; kur&aacute;tor v&yacute;stavy Pavel Kubesa.</p> <p>V&yacute;stava Obraz podle podoby je po dlouh&yacute;ch letech prvn&iacute; s&oacute;lovou v&yacute;stavou Vladim&iacute;ra Kokolii v&nbsp;Praze.</p>

BE25 | Kent Hugo: A Very Cool Shade Of Hot

<p>Filmov&yacute; tvůrce a režis&eacute;r kanadsk&eacute;ho původu&nbsp;Kent&nbsp;Hugo&nbsp;v ř&iacute;jnu umělecky ztv&aacute;rn&iacute; panoramatickou 360&deg; projekci v galerii NoD. Použit&iacute;m jedinečn&eacute;ho hrav&eacute;ho stylu animace a střihu pomohl vytvořit identitu kanadsk&eacute; MTV (<em>MTV Canadian Blood</em>, 2005). Je autorem videoklipů, kr&aacute;tk&yacute;ch filmů. Komerčně pracoval tak&eacute; se světov&yacute;mi klienty, jako je&nbsp;SEAT, Warp Records and Vice. Jeho projekt pro Video NoD je založen na specifick&eacute;m animačn&iacute;m stylu. Video panorama se změn&iacute; v pohyblivou 3D &quot;gif&quot; kol&aacute;ž.</p> <p><a href="http://www.hugonought.com/" target="_blank">http://www.hugonought.com</a></p>

Tereza Zelenková: Had, který zmizel v díře ve stěně

<p>Lond&yacute;nsk&aacute; fotografka česk&eacute;ho původu Tereza Zelenkov&aacute; se v britsk&eacute;m prostřed&iacute; d&iacute;ky v&iacute;tězstv&iacute; v British Jerwood Photoworks Award (2015) etablovala jako zral&aacute; umělkyně tematizuj&iacute;c&iacute; jak různ&eacute; inspirace např&iacute;č literaturou, modern&iacute; filosofi&iacute; či různ&yacute;ch forem mysticismu (ot&aacute;zkami smrti poč&iacute;naje a posv&aacute;tn&eacute;ho konče), tak sv&yacute;m systematick&yacute;m a dlouhodob&yacute;m mapov&aacute;n&iacute;m a dokumentov&aacute;n&iacute;m konkr&eacute;tn&iacute;ch m&iacute;st kulturn&iacute; krajiny spjat&yacute;ch s různ&yacute;mi lok&aacute;ln&iacute;mi mytologiemi a mysteri&oacute;zn&iacute;mi historick&yacute;mi ud&aacute;lostmi. V uplynyl&yacute;ch dvou letech se pravidleně navracela do krajin rodn&eacute; Česk&eacute; republiky, v n&iacute;ž objevovala řadu často mizej&iacute;c&iacute;ch historick&yacute;ch a folkl&oacute;rn&iacute;ch m&iacute;st. Zelenkov&aacute; svůj fotografick&yacute; v&yacute;zkum zahaluje pod charakteristickou vizu&aacute;ln&iacute; imaginac&iacute;, kter&aacute; historick&eacute; či mytologick&eacute; fakty rozv&iacute;j&iacute; ve volněj&scaron;&iacute;ch, intimněj&scaron;&iacute;ch symbolick&yacute;ch obrazech.&nbsp;</p>

Aleš Zapletal: Permakultura

<p>Permakultura, filosofie dlouhodobě udržiteln&eacute;ho př&iacute;rodn&iacute;ho hospodařen&iacute;, byla &scaron;iroce popularizov&aacute;na od sedmdes&aacute;t&yacute;ch let dvac&aacute;t&eacute;ho stolet&iacute;. Hlavn&iacute; projev tohoto hnut&iacute;, zemědělsk&aacute; plocha, ob&yacute;van&aacute; současně různ&yacute;mi rostlinn&yacute;mi a živoči&scaron;n&yacute;mi druhy, se autorovi v&yacute;stavy stala &uacute;středn&iacute;m principem, kter&yacute; metaforicky uplatňuje na obrazov&eacute; plo&scaron;e. Jednotliv&eacute; stavebn&iacute; prvky nově tvořen&yacute;ch &bdquo;ekosyst&eacute;mů&ldquo; zastupuj&iacute; m&iacute;sto př&iacute;rodn&iacute;ch společenstv&iacute; lidsk&eacute; artefakty, tedy objekty obecně považovan&eacute; za produkt &bdquo;kultury&ldquo;, nikoliv &bdquo;př&iacute;rody&ldquo;. Nově vznikl&eacute; struktury jsou spekulac&iacute; nad permakulturou proklamovan&yacute;m &bdquo;n&aacute;vratem k přirozenosti&ldquo;. Představa přirozenosti je ve vnitřně prov&aacute;zan&eacute;m cyklu obrazů opakovaně exponov&aacute;na, ať už formou mal&iacute;řsk&eacute; stylizace, v&yacute;běrem &bdquo;organick&yacute;ch&ldquo; motivů, nebo naopak odkazy k virtu&aacute;ln&iacute; realitě poč&iacute;tačov&yacute;ch her.&nbsp;</p>

Milan Mazúr: Kapitola ÓCUKA - Epilog

<p>Projekt &Oacute;cuka je časově sběrn&yacute;m projektem, jehož různ&eacute; podoby budou vznikat v průběhu roku 2018. Jednotliv&eacute; č&aacute;sti na sebe navazuj&iacute; a vznikaj&iacute; jako kapitoly knihy. Tematicky zachov&aacute;vaj&iacute; koncepčn&iacute; linku&nbsp;s hlavn&iacute;mi motivy jako sp&aacute;nek, určit&yacute; nepokoj, konzum či hedonismus.&nbsp;Vizu&aacute;ln&iacute; podoba jednotliv&yacute;ch celků se měn&iacute; zasazen&iacute;m do konkr&eacute;tn&iacute;ho galerijn&iacute; prostřed&iacute;.&nbsp;</p> <p>&Oacute;cuka je fiktivn&iacute; &#39;&#39;postava&#39;&#39; z rom&aacute;nu Harukiho Murakamiho.&nbsp;</p> <p>Z&aacute;kladem projektu je řada tematick&yacute;ch vide&iacute; doplněn&yacute;ch site specific videem natočen&yacute;m v m&iacute;stě konkr&eacute;tn&iacute; galerie - nyn&iacute; v galerii Video NoD. V kr&aacute;tk&eacute;m videu se dan&yacute; prostor stane filmov&yacute;m prostřed&iacute;m a z&iacute;sk&aacute; zcela nov&yacute; charakter. S takto koncepčně transformovan&yacute;m prostřed&iacute;m budou z dal&scaron;&iacute;ch kr&aacute;tk&yacute;ch vide&iacute; určit&yacute;m způsobem komunikovat zpomalen&eacute; lidsk&eacute; postavy.&nbsp;</p> <p>Jedn&iacute;m z &uacute;středn&iacute;ch vide&iacute;&nbsp;je&nbsp;<em>Night travel</em>, kter&eacute; reaguje na ud&aacute;lost, kdy se ztratil let Malaysia Airlines 370 a dosud nebylo objasněno co za udalost&iacute; st&aacute;lo. Nočn&iacute; let, nočn&iacute; sp&aacute;nek, pohodln&aacute; sedadla, př&iacute;jemn&yacute; person&aacute;l, pocit relaxu -&nbsp;to jsou spojen&iacute;, kter&eacute; jsou ve videu zobrazen&eacute;. Za t&iacute;mto vizu&aacute;lem je ale ud&aacute;lost, kter&aacute; měn&iacute; charakter viděn&eacute;ho.</p>

Juliana Höschlová & Marta Antoniak: Bulimia Cocktail Party

<p><strong>V&nbsp;Praze a Krakově, 7. srpna 2017 </strong></p> <p><strong>&bdquo;Chodili jsme na z&aacute;kladku, když byly hračky z kindervaj&iacute;ček od Mikul&aacute;&scaron;e vz&aacute;cnost&iacute; a do mek&aacute;če se chodilo jenom za vysvědčen&iacute;. Barevn&yacute; artefakty zač&iacute;naj&iacute;c&iacute;ho kapitalismu, jehož definici jsme začali ch&aacute;pat až tak o dek&aacute;du později, v n&aacute;s vyvol&aacute;valy stavy excitovan&yacute;ho vytržen&iacute;. Sb&iacute;rali jsme kel&iacute;mky od jogurtů, tetovačky ze zv&yacute;kaček a pogy.</strong></p> <p><strong>A dneska? Dneska m&aacute;me kocovinu. Hlt&aacute;me věci, informace, emoce, pož&iacute;r&aacute;me data a polyk&aacute;me v&scaron;e, co n&aacute;m přijde pod nos, s&nbsp;obalem i bez&hellip; A nest&iacute;h&aacute;me tr&aacute;vit. Jako generace </strong><strong>,</strong><strong>bulimiků z&nbsp;donucen&iacute;</strong><strong>&lsquo; </strong><strong>neust&aacute;le intuitivně filtrujeme, abychom se neztratili pod n&aacute;nosem odpadu. V&nbsp;hlavě n&aacute;m tepe ten &scaron;patn&yacute; typ kocoviny, kter&yacute; přin&aacute;&scaron;&iacute; světabol a nostalgii, jako po velk&yacute;m več&iacute;rku pln&yacute;m koktejlů a barevn&yacute;ch parapl&iacute;ček.&ldquo;</strong></p> <p>-------</p> <p>V&yacute;stava Bulimia Cocktail Party poprv&eacute; představ&iacute; uměleckou spolupr&aacute;ci dvou umělkyň z nastupuj&iacute;c&iacute; generace polsk&eacute; a česk&eacute; uměleck&eacute; sc&eacute;ny, kter&eacute; sbližuje podobn&eacute; kulturně-společensk&eacute;ho z&aacute;zem&iacute;: Julianu H&ouml;schlovou (CZ) a Martu Antoniak (PL).</p> <p>Juliana H&ouml;schlov&aacute; (*1987), absolventka pražsk&eacute; AVU, je v česk&eacute;m prostřed&iacute; zn&aacute;ma d&iacute;ky sv&yacute;m intenzivn&iacute;m performanc&iacute;m a angažovanou konceptu&aacute;ln&iacute; kresbou a videoartem, ve kter&yacute;ch se v posledn&iacute;ch letech zab&yacute;v&aacute; přev&aacute;žně kritikou masov&eacute; kultury, mechanismů konzumn&iacute; společnosti a obrazovou manipulac&iacute;. V&nbsp;r&aacute;mci př&iacute;prav v&yacute;stavy Bulimia Cocktail Party uspoř&aacute;dala Juliana sb&iacute;rku igelitov&yacute;ch ta&scaron;ek, jejichž spojen&iacute;m a smyt&iacute;m reklamn&iacute;ch ploch vytvořila monument&aacute;ln&iacute; abstraktn&iacute; malbu. Sb&iacute;rka igelitek byla zt&iacute;žena t&iacute;m, že prob&iacute;hala v&nbsp;Juliany přechodn&eacute;m působi&scaron;ti v&nbsp;&bdquo;deplastuj&iacute;c&iacute;m&ldquo; se Rakousku a vět&scaron;ina ta&scaron;ek tak připutovala z&nbsp;Čech. V&yacute;stavu doplňuje tak&eacute; př&iacute;běh z&nbsp;dystopick&eacute;ho světa &ndash; z&nbsp;tzv. Whitelandu, kde teče čern&aacute; ropn&aacute; řeka a v&scaron;ichni lid&eacute; se proh&yacute;baj&iacute; pod t&iacute;hou vlastn&iacute;ch břich. Juliana H&ouml;schlov&aacute; zprostředkov&aacute;v&aacute; př&iacute;běh pomoc&iacute; jednoduch&yacute;ch ilustrac&iacute; prom&iacute;tan&yacute;ch v&nbsp;galerii skrze meotary.</p> <p>Marta Antoniak (*1986) je mal&iacute;řka, svůj doktorsk&yacute; titul z&iacute;skala ned&aacute;vno na Krakovsk&eacute; Akademii v&yacute;tvarn&yacute;ch uměn&iacute;. Prezentovan&aacute; d&iacute;la představuj&iacute; Martu jako umělkyni pečlivě zkoumaj&iacute;c&iacute; sv&eacute; m&eacute;dium, kter&eacute; z&iacute;skalo v&nbsp;posledn&iacute;ch letech podobu jedinečn&eacute;ho reli&eacute;fu. Pomoc&iacute; roztaven&yacute;ch plastov&yacute;ch hraček, žv&yacute;kačkov&yacute;ch tetov&aacute;n&iacute; vytv&aacute;ř&iacute; l&iacute;biv&eacute; a přesto znepokojiv&eacute; asambl&aacute;že pohybuj&iacute;c&iacute; se na hranici k&yacute;če. Jej&iacute; malby-reli&eacute;fy často zobrazuj&iacute; parazity, kter&eacute; se &scaron;&iacute;ř&iacute; pod lidskou kůž&iacute; a při pozorov&aacute;n&iacute; probouzej&iacute; brniv&yacute; tělesn&yacute; pocit: sv&aacute;d&iacute; ke zkoum&aacute;n&iacute; dotekem.</p> <p><br /> Společn&aacute; v&yacute;stava aktu&aacute;ln&iacute; tvorby Juliany a Marty vznik&aacute; se s&nbsp;přesvědčen&iacute;m, že jejich form&aacute;ln&iacute; projevy dok&aacute;ž&iacute; ve vz&aacute;jemn&eacute;m propojen&iacute; vytvořit siln&yacute; vizu&aacute;ln&iacute; z&aacute;žitek. Ve druh&eacute; rovině v&yacute;stava reflektuje nostalgick&yacute; pocit generace prož&iacute;vaj&iacute;c&iacute; dětstv&iacute; v&nbsp;devades&aacute;t&yacute;ch letech v&nbsp;postkomunistick&eacute; zemi, kdy byly n&aacute;strahy spotřebn&iacute; kultury v&nbsp;nedohlednu stejně jako svět dospěl&yacute;ch, a aktu&aacute;ln&iacute; roz&scaron;&iacute;řen&yacute; pocit hypersaturace i obavu z&nbsp;jeho ekologick&yacute;ch důsledků.</p> <p><em>Pozn.: Juliana H&ouml;schlov&aacute; sesb&iacute;rala 246 plastov&yacute;ch igelitek. Ze jejich zasl&aacute;n&iacute; děkujeme: Zuzana Belasov&aacute;, Papaa Bermansu, Martin Bl&aacute;ha,</em> <em>Robert Čep, Hedvika Čepov&aacute;, Jan Dytrych</em><em>,</em><em> Krist&yacute;na Dytrych &Scaron;ormov&aacute;, </em>&nbsp;<em>Daniel Fabry, Veronika Hauer, Andreas Heller</em><em>,</em><em> Zuzana Kolouchov&aacute;, Ivana Kreml&aacute;čkov&aacute;, Anika Kronberger, Veronika Maděrov&aacute;, Ingeborg Pock, Jakob Pock, Ren&aacute;ta Počinkov&aacute;, Veronika Quinn</em> <em>Novotn&aacute;,&nbsp; Eva Riebov&aacute;, Petr Studnička, &Scaron;&aacute;rka Studničkov&aacute;</em><em>, </em><em>Iva &Scaron;kaloudov&aacute;, Lucie &Scaron;pl&iacute;chalov&aacute;</em></p>

Jan Pfeiffer: Dvojí pravidlo pro jednu věc

<p>Jan Pfeiffer se etabloval jako umělec pracuj&iacute;c&iacute; s&nbsp;rozli&scaron;n&yacute;mi form&aacute;ty vytv&aacute;řen&iacute; komplexn&iacute;ch symbolick&yacute;ch situac&iacute;, kter&eacute; tematizuj&iacute; různ&eacute; symbolick&eacute; kontexty. Jeho pr&aacute;ce jsou naplněny historick&yacute;mi, mytologick&yacute;mi, n&aacute;božensk&yacute;mi či kulturn&iacute;mi konotacemi jak konkr&eacute;tn&iacute;ch m&iacute;st, tak ryze abstraktn&iacute;ch, až antropologick&yacute;ch motivů. Projekt Dvoj&iacute; pravidlo pro jednu věc je rozs&aacute;hl&yacute;m inscenačn&iacute;m a situačn&iacute;m celkem, kter&yacute; se rozprost&iacute;r&aacute; mezi medii performance, kr&aacute;tk&eacute;ho filmu, sc&eacute;nografie a architektury.&nbsp;</p>

Olga Krykun: 720/027

<p><strong>Olga Krykun: 720/027<br /> Nen&aacute;ročn&aacute; vizu&aacute;ln&iacute; hra v době informačn&iacute;ho smogu.</strong></p> <p>Projekt uchopuje každodennost, ve kter&eacute; člověk č&iacute;m d&aacute;l v&iacute;c pochybuje o informac&iacute;ch a vjemech. Zvykli jsme si pochybovat, tento pocit by se mohl roz&scaron;&iacute;řit i na běžn&eacute; vn&iacute;m&aacute;n&iacute; reality. Olga Krykun studuje v Ateli&eacute;ru Superm&eacute;dia pražsk&eacute; UMPRUM, pracuje s re&aacute;ln&yacute;m i medi&aacute;ln&iacute;m obrazem a prostorem.&nbsp;</p>

Tomáš Absolon & Jan Horčík: Plakaat

<p>Tom&aacute;&scaron; Absolon plat&iacute; za jednoho z v&yacute;razn&yacute;ch představitelů současn&eacute; mlad&eacute; nefigurativn&iacute; malby, je mal&iacute;řem, kter&yacute; rozv&iacute;j&iacute; vlastn&iacute; &uacute;sporn&yacute; vizu&aacute;ln&iacute; jazyk v inspiračn&iacute;m toku mal&iacute;řsk&eacute;ho modernismu a intuitivn&iacute;ho vn&iacute;m&aacute;n&iacute; různ&yacute;ch z&aacute;konitost&iacute; na hranic&iacute;ch matematiky, fyziky a &scaron;ir&scaron;&iacute;ho kulturn&iacute;ho vědom&iacute; světa &bdquo;s&iacute;tě&ldquo;. Absolonovy obrazy jsou v&iacute;cevrstevnat&eacute;, v nekonečn&yacute;ch ploch&yacute;ch prostor&aacute;ch pozad&iacute; se objevuj&iacute; mal&iacute;řsky jinak pojat&aacute; gesta či ostr&eacute; linie, reminiscence jak&eacute;si plak&aacute;tov&eacute; estetiky. Jan Horč&iacute;k se zase etabloval jako již nepřehl&eacute;dnuteln&yacute; typograf, kter&yacute; z&aacute;sobuje mezin&aacute;rodn&iacute; prostřed&iacute; současn&eacute;ho grafick&eacute;ho designu elegantn&iacute;mi a &quot;&scaron;ťavnat&yacute;mi&quot; designy nov&yacute;ch p&iacute;sem, kter&aacute; rozv&iacute;j&iacute; svou rafinovanost předev&scaron;&iacute;m v &quot;headlineov&yacute;ch&quot; n&aacute;pisech či logotypech.&nbsp;<br /> <br /> V&yacute;stava Plakaat je dialogem mezi m&eacute;diem malby a typografi&iacute;, v n&iacute;ž oba autoři zpracov&aacute;vaj&iacute; vz&aacute;jemn&eacute; estetick&eacute; impulsy vlastn&iacute;mi v&yacute;razov&yacute;mi prostředky.<br /> &nbsp;</p>

Stanislava Benešová, David Kolovratník, Václav Kostohryz: Mezi námi

<p>Trojice autorů se sch&aacute;z&iacute; v t&eacute;maticky uchopen&eacute; v&yacute;stavě. Vedle v&yacute;tvarn&yacute;ch postupů autory spojuje z&aacute;jem o člověka či živočicha (zv&iacute;ře) zachycen&eacute;ho ve sv&eacute;m specifick&eacute;m mnohdy zcela individu&aacute;ln&iacute;m prostřed&iacute;. Autoři vedou tich&yacute; dialog např&iacute;č ž&aacute;nry. Stanislava Bene&scaron;ov&aacute; ve&nbsp;sv&yacute;ch rozměrn&yacute;ch pl&aacute;tnech&nbsp;zpracov&aacute;v&aacute;&nbsp;čistě mal&iacute;řsk&yacute;m jazykem t&eacute;ma př&iacute;běhů dětsk&yacute;ch představitelů.&nbsp;David Kolovratn&iacute;k se ve sv&eacute; pr&aacute;ci nově zaj&iacute;m&aacute; o nepoznanou minulost č&aacute;sti sv&eacute; rodiny. Zpracov&aacute;v&aacute; zděděn&yacute; foto archiv, jehož fragmenty jsou mu předlohou k rozměrn&yacute;m pl&aacute;tnům.&nbsp;Obrazy pro v&yacute;stavu &quot;Mezi n&aacute;mi&quot; doplňuje videoprojekc&iacute; složenou z p&aacute;sů kinofilmů. Jejich autentick&yacute;m po&scaron;kozen&iacute;m vznikly nov&eacute; abstraktn&iacute; obrazce m&iacute;s&iacute;c&iacute; se s postavami a deformuj&iacute;c&iacute; původn&iacute;, již nečitelnou informaci. V&aacute;clav Kostohryz připravil bronzov&eacute; odlitky precizně ručně modelovan&yacute;ch figur kaloňů, chameleonů či kiwi bird. Autoři jsou finalist&eacute; loňsk&eacute;ho ročn&iacute;ku Samorostů.&nbsp;</p>

Štěpán Kubík: SCN/GRP

<p>Generovan&aacute; geometrick&aacute; kompozice inspirovan&aacute; prvn&iacute;mi abstraktn&iacute;mi filmy 20. let (Oskar Fischinger, Hans Richter, Man Ray, Viking Eggeling). &Scaron;těp&aacute;n Kub&iacute;k je studentem druh&eacute;ho ročn&iacute;ku ateli&eacute;ru Vizu&aacute;ln&iacute; komunikace pod veden&iacute;m docenta Stanislava Zippeho na Technick&eacute; univerzitě v Liberci.<br /> &nbsp;</p>

Pavla Malinová & Pavel Dvořák: Šikana očí, kolo se točí

<p>Pavla Malinov&aacute; citlivě zach&aacute;z&iacute; s barevn&yacute;mi vztahy, vyjadřuje se zjednodu&scaron;en&yacute;mi, někdy z&aacute;měrně deformovan&yacute;mi tvary, pracuje s nads&aacute;zkou a ironi&iacute;. M&aacute; smysl pro vyv&aacute;ženou kompozici, stř&iacute;d&aacute; a kombinuje re&aacute;ln&eacute; prvky s abstraktn&iacute;mi. Jej&iacute;m obrazům nechyb&iacute; vnitřn&iacute; napět&iacute;. Vych&aacute;z&iacute; z odkazu někter&yacute;ch avantgardn&iacute;ch směrů minul&eacute;ho stolet&iacute;, ale se v jej&iacute;m projevu zrcadl&iacute; současnost. Pavel Dvoř&aacute;k m&aacute; cit pro monument&aacute;ln&iacute; vyj&aacute;dřen&iacute;, jeho obrazy působ&iacute; odv&aacute;žně jak zvolen&yacute;mi motivy, tak v&yacute;tvarn&yacute;m ře&scaron;en&iacute;m, ve kter&eacute;m vol&iacute; v&yacute;raznou zkratku. Tvorba obou umělců m&aacute; společn&eacute; rysy, působ&iacute; expresivně, projevuje se v n&iacute; smysl pro zdůrazněn&iacute; podstatn&yacute;ch rysů a z&aacute;roveň cit pro detail obohacuj&iacute;c&iacute; v&yacute;raz. Oba představ&iacute; soubory obrazů z posledn&iacute; doby.</p>

Daniel Vlček: Okem mechanické reprodukce

<p>Daniela Vlčka zaj&iacute;m&aacute; souvislost mezi uměleck&yacute;m ztv&aacute;rněn&iacute;m a industri&aacute;ln&iacute; v&yacute;robou. Zab&yacute;v&aacute; se vztahem mezi zvukem a jeho vizu&aacute;ln&iacute;m vyj&aacute;dřen&iacute;m. Přeb&iacute;r&aacute; určit&eacute; form&aacute;ty z průmyslov&eacute; oblasti. Pracuje s t&eacute;matem smyčky, s opakov&aacute;n&iacute;m motivů. Původně odvozoval charakter sv&yacute;ch obrazů z vinylov&yacute;ch desek, kter&eacute; už&iacute;val i jako DJ. Představovaly pro něj určit&yacute; typ &scaron;ablon, do kter&yacute;ch se zaznamen&aacute;v&aacute; paměť. Snažil se přen&eacute;st hudebn&iacute; prvky na pl&aacute;tno, v&yacute;tvarně vystihnout hudebn&iacute; postupy. Vych&aacute;zel z vizualizace zvuku, kter&aacute; se stala impulzem k jeho kresb&aacute;m a obrazům. Chtěl až konstruktivistick&yacute;m způsobem vykr&yacute;vat plochu, zaznamenat rytmus ub&iacute;haj&iacute;c&iacute; v čase. Ten lze vyj&aacute;dřit jako spir&aacute;lu, vych&aacute;zej&iacute;c&iacute; pr&aacute;vě z principu gramofonov&eacute; desky. Touto metodou mechanick&eacute;ho opakovan&iacute; podle &scaron;ablony dosp&iacute;v&aacute; k vlastn&iacute; abstraktn&iacute; struktuře. Vysledek v&scaron;ak podvrac&iacute; mechanickou produkci a odhaluje non-mechanick&yacute; charakter Vlčkovi pr&aacute;ce.</p>

Pavel Karafiát: Objects On Horizon - Hic Sunt Dragones

<p>Pojem &quot;<em>Hic sunt dracones</em>&quot; (zde jsou draci) byl použ&iacute;v&aacute;n někter&yacute;mi star&yacute;mi kartografy pro označen&iacute; nezn&aacute;m&yacute;ch &uacute;zem&iacute;, kter&aacute; dosud nebyla odkrtyta ani zmapov&aacute;na. Označovali tak m&iacute;sta, kter&aacute; jsou na horizontu na&scaron;eho zn&aacute;m&eacute;ho světa. M&iacute;sta na okraji mapy se ve v&scaron;ech &nbsp;dob&aacute;ch st&aacute;vaj&iacute; projekčn&iacute;m pl&aacute;tnem na&scaron;ich fantazi&iacute;, obav, objevitelsk&yacute;ch obses&iacute;, strachů &nbsp;z nezn&aacute;m&yacute;ch bytost&iacute; a zhustěn&yacute;ch mytologick&yacute;ch představ.</p> <p>Pavel Karafi&aacute;t vytv&aacute;ř&iacute; digit&aacute;ln&iacute; realtime 3d grafiky pomoc&iacute; generativn&iacute;ch, parametrick&yacute;ch i ručn&iacute;ch postupů. Pro Video Nod připravil speci&aacute;ln&iacute; s&eacute;rii velkoform&aacute;tov&yacute;ch animac&iacute; - obrazů.</p> <p><a href="http://www.pavelkarafiat.cz/" target="_blank">www.pavelkarafiat.cz</a></p>

Pavel Příkaský & Miroslava Večeřová: Images That Occupy Thoughts

<p>V&yacute;stava Pavla Př&iacute;kask&eacute;ho a Miroslavy Večeřov&eacute; se zab&yacute;v&aacute; &bdquo;pohybem z plochy obrazu do prostoru&ldquo;. Mal&iacute;ř Pavel Př&iacute;kask&yacute; a fotografka Miroslava Večeřov&aacute; působ&iacute;c&iacute; mezi Prahou a Lond&yacute;nem spolu spolupracuj&iacute; již dlouhodobě. Jasně rozpoznateln&yacute; rukopis vych&aacute;zej&iacute;c&iacute; z Př&iacute;kask&eacute;ho specifick&eacute; malby a fotografick&eacute; viděn&iacute; světa Večeřov&eacute; se prol&iacute;naj&iacute; v různ&yacute;ch typech instalačn&iacute;ch z&aacute;sahů a uzpůsobov&aacute;n&iacute; si fyzick&eacute;ho či imateri&aacute;ln&iacute;ho prostoru galerie. V&yacute;stava Images That Occupy Thoughts rozv&iacute;j&iacute; tvůrč&iacute; koncept t&eacute;to autorsk&eacute; spolupr&aacute;ce a volně navazuje na jejich dř&iacute;věj&scaron;&iacute; projekty Relief (Galerie 35m, 2016), Inner Monologue (Galerie SPZ, 2016), Dream That Money Can Buy (Drdova Gallery, 2016), Fake Breathing (Galerie KIV - Karl&iacute;n Studios, 2015) či Př&iacute;kask&eacute;ho s&oacute;lov&yacute; projekt Subtropical Climate v Entrance Gallery (2015) a Večeřov&eacute; Girlfriend ve Veletržn&iacute;m Pal&aacute;ci (2016).<br /> &nbsp;<br /> V&yacute;stavu Images That Occupy Thoughts r&aacute;muje m&eacute;dium malby, kter&eacute; přesahuje svůj standardn&iacute; form&aacute;t z&aacute;věsn&eacute;ho obrazu a infikuje charakter př&iacute;tomn&eacute; fotografie, živ&eacute;ho těla, videa a povahu prostorov&eacute; instalace. Obraz (image) je prostředkem k pochopen&iacute; předpojmov&eacute;ho světa, cestou k navozen&iacute; pocitu, snahou o zpř&iacute;tomněn&iacute; doteku, je něč&iacute;m, co spojuje kognitivn&iacute; tělo s iracion&aacute;ln&iacute; str&aacute;nkou jeho byt&iacute;.</p>

Ladislav Tejml: Everything’s Gonna Be Alright 3

<p>Spěje svět k temn&yacute;m z&iacute;třkům, nebo se jen op&aacute;j&iacute;me vzru&scaron;uj&iacute;c&iacute; katastrofickou fikc&iacute;. Dok&aacute;žeme se vysoukat ze sevřen&iacute; virtu&aacute;ln&iacute; anakondy, nebo si stač&iacute; povolit opasek. Jsou ty n&aacute;vleky skutečn&eacute;, nebo trochu vět&scaron;&iacute; př&iacute;liv metainformac&iacute;. P&iacute;&scaron;e tento text člověk, nebo jsem si poř&iacute;dil nov&eacute; boty.&nbsp;<br /> <br /> Ladislav Tejml v loňsk&eacute;m roce představil pražsk&eacute;mu publiku projekt autorsk&yacute;ch webov&yacute;ch str&aacute;nek Click by click. V připravovan&eacute; panoramatick&eacute; projekci pro galerii Video NoD rozv&iacute;j&iacute; specifickou vizu&aacute;ln&iacute; kol&aacute;ž 3D animac&iacute;.</p>

Mr. Tomka: Obrazy odjinud (Vietnam a Bali)

<p>Projekt pro galerii Video NoD přenese div&aacute;ka skrze velkoform&aacute;tov&eacute; projekce do exotick&eacute;ho prostřed&iacute; Vietnamu a&nbsp;Bali.</p> <p>Romantick&aacute; vidina pozemsk&eacute;ho r&aacute;je se rozpl&yacute;v&aacute; při setk&aacute;n&iacute; s&nbsp;autentick&yacute;mi z&aacute;běry filmařsky zpracovan&eacute;ho materi&aacute;lu z&nbsp;cest po l&aacute;kav&yacute;ch destinac&iacute;ch.</p> <p>Jan Vyčichlo vystudoval Audiovizu&aacute;ln&iacute; tvorbu Fakulty multimedi&aacute;ln&iacute;ch komunikac&iacute; na Univerzitě Tom&aacute;&scaron;e Bati ve Zl&iacute;ně. Specializuje se na kameru, střihovou a&nbsp;zvukovou kompozici.</p>

TRIKADELIA aneb Tři strany jedné mince

<p>Civilizace si za stalet&iacute; vybudovala uměle vytvořen&yacute;&nbsp;svět, kter&yacute; žije sv&yacute;m vlastn&iacute;m životem a samosp&aacute;dem paralelně s př&iacute;rodn&iacute;mi cykly. Jak je to v př&iacute;padě lidsk&eacute; společnosti, kter&aacute; je označov&aacute;na term&iacute;nem&nbsp;<strong>kultura</strong>&nbsp;a jak&nbsp;je to s vn&iacute;m&aacute;n&iacute;m světa z pohledu jedince? Autoři ve sv&eacute;m d&iacute;le nejenže&nbsp;realitu&nbsp;popisuj&iacute;, karikuj&iacute;,&nbsp;paroduj&iacute; či jinak modeluj&iacute;, ale tak&eacute;&nbsp;se snaž&iacute; s n&iacute; splynout. Nach&aacute;z&iacute; jin&eacute; dimenze, skryt&aacute; m&iacute;sta i principy, syst&eacute;my a ř&aacute;dy.&nbsp;</p> <p>Kolik neobjeven&eacute;ho se, i přes des&iacute;tky let&nbsp;zkoum&aacute;n&iacute; lidsk&eacute;ho vědom&iacute;,&nbsp;skr&yacute;v&aacute; pod povrchem běžně vn&iacute;man&eacute; skutečnosti?</p> <p>Kolektivn&iacute; v&yacute;stava se zab&yacute;v&aacute; polohami vn&iacute;m&aacute;n&iacute; světa s důrazem na vizu&aacute;lně vn&iacute;manou skutečnost pod vlivem ment&aacute;ln&iacute;ch pochodů&nbsp;v hlavě&nbsp;člověka, a to v z&aacute;kladě&nbsp;ze tř&iacute; &uacute;hlů&nbsp;pohledu jak&yacute;mi je: běžně&nbsp;ch&aacute;pan&aacute; realita, jsoucno (vytržen&iacute; z reality, satori) či moment odvlastněn&iacute; (poblouzněn&iacute; a sněn&iacute;). T&eacute;ma v&yacute;stavy se v&aacute;že tak&eacute; k odkazu tzv. posv&aacute;tn&eacute; geometrie a obrazci metatronovy kostky, kter&aacute; je z&aacute;kladn&iacute;m vzorcem př&iacute;rodn&iacute;ch jevů&nbsp;a energi&iacute;. Jak&yacute; by byl vzorec pro život v současn&eacute; technologicky vyspěl&eacute; společnosti?&nbsp;</p> <p>&nbsp;</p> <p>&nbsp;</p>

Tomáš Predka & David Postl: Muž, který se nebral příliš vážně

<p>Listopadov&yacute; program galerie vypln&iacute; společn&aacute; v&yacute;stava mal&iacute;ře Tom&aacute;&scaron;e Predky a jeho rakousk&eacute;ho kolegy Davida Postla, kter&aacute; bude odk&yacute;vat vztah abstraktn&iacute; či konceptu&aacute;ln&iacute; malby se společenskou satirou. Tom&aacute;&scaron; Predka se sv&eacute; pr&aacute;ci zab&yacute;v&aacute; fragment&aacute;rnost&iacute; současn&eacute;ho světa, a jeho vizu&aacute;ln&iacute;mi stopami v lidsk&eacute;m vědom&iacute; a paměti. Predka zpracov&aacute;v&aacute; informace z vizu&aacute;ln&iacute; paměti a přen&aacute;&scaron;&iacute; do abstraktn&iacute; obrazov&eacute; polohy. Projekt bude form&aacute;lně navazovat na Predkovu eponymn&iacute; obrazovou s&eacute;rii Flashback a současně sest&aacute;vat se z velkoform&aacute;tov&yacute;ch kol&aacute;ž&iacute; a obrazů Davida Postla (AT). Konceptem v&yacute;stavy je jak&aacute;si satirick&aacute; instalace s pracovn&iacute;m n&aacute;zvem &quot;Muž kter&yacute; se nebral v&aacute;žně&quot;. Kombinac&iacute; plastick&yacute;ch kreseb &quot;uvězněn&yacute;ch&quot; ve vrstvě pryskyřice a plo&scaron;nost&iacute; pap&iacute;rov&yacute;ch obrazů a objektů chtěj&iacute; autoři postihnout současn&yacute; fenom&eacute;n kulturn&iacute;ch proměn ve společnosti zejm&eacute;na v rovině idej&iacute; a soupeř&iacute;c&iacute;ch ideologi&iacute;ch.</p>