Představíme současnou tvorbu mladé skladatelské generace. Kde čerpají inspiraci? Jak se tvoří skladba na zakázku? Jak…
Závěrečný koncert cyklu soudobé hudby přinese hudební lahůdky z tvorby současné skladatelské generace. Aneb. Co…
<p>Název projektu odkazuje k sérii velkoformátových obrazů “Café Deutschland” německého malíře Jorga Immendorfa z let 1977- 1982. V ní Immendorf využívá pomyslný prostor kavárny jako místo pro glosování společenské a politické situace. Tyto složité kompozice jsou plny kritických postřehů a ironických komentářů. Autor se v této sérii zabývá rozdělením Německa na dva od sebe oddělené státy, komunistický východ a kapitalistický západ, otevřeně zde kritizuje konzumní společnost, maloměšťáckost atd. Roubal nachází v tomto cyklu s ohledem na skutečnost Brexitu, migrační krize, krize EU a dalších mnoho paralel k současnosti. Roubal si všímá vzestupu krajní pravice ve většině evropských zemí, vlivu propagandou a „fake news“, vzrůstajícího sociálního napětí. Roubalovy poslední práce se právě těmito tématy zabývaly a tvoří předehru projektu “Cafe Böhmen”. Roubalova tvorba téměř vždy reaguje na současné dění ve společnosti – pomocí výtvarného jazyka upozorňuje na současnou geopolitickou situaci. V aktuální sérii ji reflektuje prostřednictvím hrubé svářečské práce s kovem, dřevem či papírem a experimentováním s různými stavebními materiály a zvukovými efekty.</p>
<p><strong>Vladimír Turner</strong> svou tvorbu nepojímá jako typicky individuální autorské umělecké projekty, ale spíše jako společenskou situaci či sdílenou zkušenost. Přestože se častokrát v tvůrčím procesu ocitá zcela sám, tak jak klasicky chápané umělecké dílo, tak například aktivistická akce jsou pro něj vždy svým způsobem utvářením sociálních struktur a aplikací společensko-analitických, kritických či environmentálních strategií. V posledních letech se jeho zájem posouvá od dříve akcentované urbánní tematiky spojené s problematikou městské kultury a společnosti k tématům krajiny mimo městké prostředí. "Defekty antropocénu" pozoruje, zkoumá a komentuje prostředky současného vizuálního umění či prostřednictvím filmového jazyka. Logiku své práce obohacuje o strategie mezioborové spolupráce a všímá si například toho, jak mohou být enviromentalistické pozice inspirovány sociální a kulturní ekologií. </p> <p>Přestože jednotlivé teoretické a praktické vědy a zájmy formující oblast a zacílení Turnerovy činnosti využívají odlišné metody výzkumu a aplikací, pojí je s jeho uměleckými aktivitami společný zájem.</p> <p>Vladimír Turner se mimo svou volnou (i tak převážně environmentálně a kriticky orientovanou) tvorbu věnuje práci na několika ekologických projektech různých neziskových organizací (viz například kampaň <a href="http://recyklujbezjedu.cz/" target="_blank">recyklujbezjedu.cz</a> pro sdružení Arnika) .</p> <p>Připravovaný projekt zavěšeného objektu nad křižovatkou Dlouhá-Rybná chce vytvářet určitou strukturovanou situaci, v níž se nám před zraky diváká, návštěvníků Experimentálního prostoru NoD a náhodných kolemjdoucích zhmotní v monumentální instalaci plastové "plody moře 21.stoleti", gigantický úlovek spotřebního obalového materiálu v protrhané rybářské síti. </p> <p>Samotná instalace "<strong><em>Frutti di Mare</em></strong>" se má stát součástí rozsáhlé kampaně artikulující aktuální "plastovou krizi", problémy recyklace a téma lidské zodpovědnosti a vztahu vůči krajině a nerostným zdrojům obživy a energie.</p> <p><strong>Projekt vzniká ve spolupráci s iniciativou Keep It Clean.</strong></p>
<p>Club of Opportunities: prostředí se skrytou vnitřní dramaturgií. Přecházíme mezi žánry, mezi vysokým a nízkým. Volné přecházení mezi výrazovými prostředky nás vtahuje do herního pole. Do jakési gamifikované zkušenosti plné přímočarých emocí, absurdních souvislostí a závěrem ubíhajícím v jemné mlze. <br /> <br /> Jakub Jansa po dlouhodobém zkoumání světa hlasatelství pokroku a pošetilého vizionářství, aktuálně ohledává moderní formy ústní lidové slovesnosti v době social-sittingu. V real-timově vytvářeném eposu Club of Opportunities zachycuje v postmoderní mytologii postavy poutavých vypravěčů a nechává zviditelnit přehlížené entity jako je kořen celeru. <br /> <br /> Club of Opportunities nabývají podobu “quality TV” seriálu. Narozdíl od filmu nezůstává pouze u plochého obrazu, ale narativ se postupně odkrývá skrze video, objekty a performence. <br /> <br /> Pátý díl s podtitulem Keeping in Line, navazuje na předchozí epizody Bowling Bar (Bowling Bar), April Showers bring May flowers (Gamu), My name is Red Herring (Fotograf Gallery), Britanica Bootcamp (Ceaac, Strasbourg). <br /> <br /> Jansa na projektu spolupracuje s kameramany Kryštofem Hlůže a Kryštofem Melkou, návrhářkou Karolínou Juříkouvou, filozofem Kamilem Nábělkem a mnoha dalšími.</p>
<p>Výstava <strong><em>PRAG_KASSEL: Hybrid Inconvenience</em></strong> (Hybridní nesnáze) rozvíjí existující spolupráci ateliéru Dušana Zahoranského a Pavly Scerankové z pražské AVU a ateliéru Floriana Slotawy na kasselské Kunsthochschule. Skupinový projekt se dlouhodobě zajímá o možnosti prostorových forem ve vztahu k proměňujícím se sociálním, kulturním a technologickým paradigmatům. S příklonem k otázkám české a německé vzájemné historie a identity se projekt věnuje tématu významné historické události Mnichovské dohody (1938) a rozpracovává možnosti jejího symbolického potenciálu v jazyce současného vizuálního umění. </p> <p>Projekt <strong><em>PRAG_KASSEL: Hybrid Inconvenience</em></strong> je dosavadním vyvrcholením spolupráce studentů ateliérů Intermediální tvorby II. pod vedením Pavly Scerankové a Dušana Zahoranského na pražské Akademii výtvarných umění a Floriana Slotawy na Kunsthochschule v Kasselu. V návaznosti na předešlé reciproční aktivity, které zahrnovaly mimo jiné společné výstavní aktivity v Galerii hlavního města Prahy v Colloredo-Mansfeldském paláci v červnu 2017 a společnou prezentaci děl v Kasselu v květnu 2018, se projekt etabluje jako aktivita prohlubující česko-německé vztahy a vztah dvou prestižních škol na poli výtvarného umění. </p> <p>Jedním z cílů projektu je snaha o konceptuální analýzu a extrahování symbolických forem a dějů strukturovaného historického geopolitického fenoménu Mnichovské dohoda, politického aktu, který zásadně ovlivnil chod dějinných událostí 20. století a který může rezonovat a získávat na své aktuálnosti i v současné celospolečenské diskusi.</p> <p>Přizvaná šestice autorů se pokouší na základě podnětů̊ česko-německých vztahů, repetitivnosti dějinných událostí, reflexe geopolitického uspořádání a postavení člověka v současné Evropě vystavět symbolický narativ reflektující některé z volných interpretací dějů, pohybů, energií či situačních celků formujících danou historickou událost. Autoři usilují o nalezení společného uměleckého jazyka, díky kterému budou problematickou událost tematizovat nikoli ze zavedených pozic příslušníků̊ dvou národů, nýbrž z pozice jednotné generace, která reflektuje stigma historického momentu s odstupem a ve snaze o aktualizaci odkazu v dnešní politickém a společenském kontextu.<br /> <br /> „Autoři se zamýšlejí nad symbolickým charakterem významné dějinné události, abstrahují její historickou konkrétnost. Tři němečtí a tři čeští umělci usilují o to využít její potenciál směrem k archetypálnímu <strong><em>chápání vztahu člověka a místa</em></strong>, <strong><em>teritoria a politického aktu</em></strong>, <strong><em>přeskupení</em></strong>, promýšlejí pojmy vyvlastnění či zbavení, charakteristiky útlaku a „kolonizace“ či „impéria“. Ptáme se společně co je to strategie, kalkul a rovnováha sil, zkoumáme možnosti prototypování nových forem politických a mezinárodních vztahů a spolupráce, forem vespolné identity a přemýšlíme nad rolí obou národů v jejich budování. V průběhu příprav projektu jsme si kladli otázky typu „<em>Jak se proměňuje fenomenální charakter prostoru na základě různých symbolických či politických aktů vůle?</em>“ či „<em>Jaký je</em><em> charakter a uspořádání prostoru, který je vytvářen dialogicky, nebo naopak strukturován „diktátem“?</em>“ Zajímalo nás zda existují paralely mezi konkrétní historickou událostí ve fyzickém světě a praxemi v prostředí digitálních technologií a sítí. Jak by mohl vypadat ideální fenomenální a politický prostor sjednocující různá etnika, národy a menšiny? Lze takový prostor modelovat prostředky jazyka vizuálního umění? V základu se však dotýkáme i mnohem intimnějších otázek, jako je „místo pro život“, „domov“ či jeho opouštění...“, říká kurátor výstavy Pavel Kubesa.<br /> <br /> Projekt PRAG_KASSEL: Hybrid Inconveniece se proto nesnaží o konkrétní historický výklad významného výročí události celoevropského významu, ale pokouší se dekonstruovat „mnichovský mýtus“ a nahlédnout jeho imaginární stavební bloky z různých perspektiv se zaměřením na jejich symbolický potenciál.</p>
<p>Malba je pro Reichela výzvou ke zkoumání jejích hranic a očekávání, které standardně vzbuzuje. Reichelovy práce problematizují současnou praxi globalizovaného a digitalizovaného světa umění, zkoumají vztah závěsného obrazu a jeho rozvíjení v rozličných situacích. Malba prostupuje do dřevěných objektů, recyklovaných „second-handových“ textilií či rozsáhlejších instalačních celků, které rozehrávají malířské tvarosloví v čase a 3D prostoru. Některé situace přesahují až k intervencím do veřejného prostoru, do kterého vnáší moment neočekávanosti, „bezdůvodnosti“. Derivované elementy rozličních mytologií se stávají základními prvky obrazového prostoru a třírozměrných objektů, které jsou zasazeny do environmentu symbolů tržního (post)kapitalismu. </p>
<p>Srdečně zveme na komentovanou prohlídku výstavy Petra Duba: Projektivní test v Galerii NoD, která se uskuteční v úterý 3. 7. 2018 od 18:00. Komentovaná prohlídka proběhne za účasti autora.</p>
<p>Výstava Projektivní test prezentuje Dubovu nejnovější malířskou sérii instalačních objektů orientovaných duplicitně na středovou osu. Autor v ní demonstruje neuchopitelnost abstraktního obrazu jako obsahové konstanty v rámci umělecké úmluvy, absenci mentálního středu obrazu a orientaci naší západní kultury na dominující pravoúhlé uspořádání světa. Host výstavy – fotograf Zdeněk Porcal vystavená díla reinterpretuje fotografickým přístupem. Malba jako objekt a (re)fotodokumentace výstavy je v podání obou vystavujících dialogem mezi pozicí autora programujícího umělecký zážitek a vzniklou iluzí manipulující schopnost diváka dekódovat jeho pravý obsah.</p>
<p>Zveme Vás na vernisáž experimentálního snímku Ócuka vizuálního umělce Milana Mazúra, která proběhne 5.5. v 19:00 v Galerii NoD v Praze.<br /> <br /> Film Ócuka je prvním celoročním konceptem na hranici video artového díla a hraného filmu autora <strong>Milana Mazúra</strong> a jeho prozatím největším projektem po ukončení vysokoškolského studia na UMPRUM.<br /> <br /> Vizuální snímek je inspirovaný dílem japonského spisovatele Harukiho Murakamiho a to románem Kafka na pobřeží. Ócuka navazuje na výstavu KAPITOLA ÓCUKA – EPILOG, která proběhla v NoDu v Praze v roce 2017 a následující autorovy projekty. Vernisáž samotného filmu o necelý rok později symbolicky završuje cestu započatou právě v NoDu.<br /> <br /> Ve filmu se představí Ester Geislerová a dále ve vedlejších rolích český hudební producent David Doubek alias Ventolin, Sarah Dubná a Los Hafanos. O hudbu a zvuk se postaral slovenský elektronický producent Stroon, producent Karlo (gumbgu), ambientní producent Loscil a ambientní hudebník Michal Valko.</p>
<p><strong>Přijďte na komentovanou prohlídku výstavy<em> Kapitola druhá / Chapter Two </em></strong><strong>s autory Filipem Dvořákem a Martinem Kolarovem a kurátorem Pavlem Kubesou. </strong></p> <p> </p>
<p>Kolaborativní výstava dvou mladých umělců, kteří se zabývají tématem vznešena, krajiny a modelu. Filip Dvořák, vítěz Ceny kritiky za mladou malbu 2017 a Martin Kolarov rozvíjejí své niterné úvahy prostřednictvím často až podvědomé sítě emocionálních asociací, které se snaží "zpomalit" a tím letmo zahlédnout v různých materiálových řešeních. </p>
<p>Odborná přednáška výzkumníků Petra Adámka a Dominiky Grygarové z <a href="http://www.nudz.cz/">Národního ústavu duševního zdraví</a>. Oba přednášející jsou součástí výzkumné skupiny Obraz, mysl a mozek, která se zabývá vlivem výtvarných děl na lidský mozek. <br /> <br /> “Experiment se týká uměleckých děl a empatické reakce na zobrazené postavy. Také jak to ovlivňuje míra znalostí a sebereflexe. Výsledky budou zajímavé jak pro oblast humanitního vědění, tak pro neurovědu z hlediska fungování velkých mozkových sítí,” říká docent Ladislav Kesner, který je vedoucí výzkumné skupiny.<br /> <br /> Více o celém experimentu se můžete dočíst <a href="https://www.ceskegalerie.cz/cs/recenze/554-jak-pusobi-vytvarna-dila-na-lidsky-mozek">zde</a>.</p> <p>Vstup: 120,- (vstupenky v předprodeji i na místě)</p>
<p><strong>Přijďte na komentovanou prohlídku výstavy <em>Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme</em> s autorkou Martinou Smutnou, spolupracujícími umělci Maxem Máslem a Kateřinou Konvalinovou a kurátorem Pavlem Kubesou</strong></p>
<p><strong>Beseda s česko-německou spisovatelkou a publicistkou Alenou Wagnerovou a historičkami Denisou Nečasovou a Janou Oravcovou v rámci doprovodného programu k výstavě Martiny Smutné <em>Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme</em> v Galerii NoD.</strong></p> <p><strong>Diskuze probíhá jako součást pravidelného cyklu debat Zóna demokracie, který podpořil Státní fond kultury ČR.</strong></p> <p><strong>Vstupné dobrovolné.</strong></p>
<p>Výstava <em>Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme</em> se věnuje kontroverznímu období československé historie. Nenárokuje si vykládat minulost skrze příběhy hrdinství či teroru. Na pozadí událostí spojených s únorem 1948 si vybírá tematickou linku všedního života, zaměřenou na naději obyčejných lidí na stabilní, sociální a bezpečný stát. Prostřednictvím expandovaného malířského média a audiovizuálního formátu pracuje s dobovým zobrazováním "nového typu ženy" a sleduje počáteční fázi budování socialismu z hlediska konceptu ženské emancipace.</p>
<p>Jana Bernartová ve své práci zkoumá vztah mezi virtuálností digitálního prostoru a jeho materiálními přechody do světa věcí. Dodržuje zásady a možnosti přednastavení a standardizace a jejich případné selhání. Ve svých minimalistických instalacích sleduje problematiku uchopení barevnosti ve skupenstvích a kombinacích, jako tradiční pigment a digitální barva, barva a její pojmenování, barva ve veřejném prostoru, škála různosti jedné barvy, virtuální vs. reálné, možnosti vnímání (oka), možnosti jazyka barvy definovat. </p> <p>Projekt pro galerii Video NoD je součástí cyklu <em>Tekuté krystaly RGB</em>, který autorka rozvíjí od roku 2016 a jeho podstatou je uvažování o zobrazení digitálních barev - kdy neexistuje jejich přesné zobrazení. </p>
<p><strong>Přijďte na komentovanou prohlídku výstavy Paralelní pozdravy dvou známých umělkyň Anny Hulačové a Jany Vojnárové. Výstavou provede kurátor výstavy Pavel Kubesa a obě autorky.</strong></p>
<p>František Pecháček patří mezi významné osobnosti české vizuální scény. Specializuje se na 2D a 3D grafiku - animaci a tvorbu generovaného virtuálního prostředí. Mezi jeho speciality patří video projekce a video mapping budov a prostředí. Podílí se na tvorbě vizuálu scény divadelních představení v Národním divadle. Pro panoramatickou projekci galerie Video NoD formou fluidní simulace a 3D animace vytvořil rozpouštějící se objekty voskové struktury zdánlivě připomínající významné symboly. </p>
<p>Výstava <em>Paralelní pozdravy</em> je komunikací dvou medií, které jsou fyzikálně odlišné, ale existuje mezi nimi jakési tematické pouto, které funguje jako vstupní brána k průniku jednoho světa do druhého a naopak. Fyzické propojení sochy a malby, vzájemně do sebe vstupujících, se rozehrává v charakteristické prostorové architektuře výstavy, která přesahuje tradiční prostor galerie. Výstava tak vytváří různé imprese odehrávající se pomezí science fiction a historické reference: v komunikaci a prolnutí děl obou autorek vnímáme přímé náznaky vstupování do různých časových dimenzí, paralelních světů a vesmírů, které plodí různé fyzické mutace.</p>
