Představíme současnou tvorbu mladé skladatelské generace. Kde čerpají inspiraci? Jak se tvoří skladba na zakázku? Jak…
Závěrečný koncert cyklu soudobé hudby přinese hudební lahůdky z tvorby současné skladatelské generace. Aneb. Co…
<p>Sólová výstava Hynka Alta, výrazné postavy současného vizuálního umění a fotografie, zkoumá infrastrukturní pilíře současné životní zkušenosti: probádává průniky kulturních opěrných bodů (popkulturních ikon ze světa pohádky či pornografie) s fyzickým světem veřejného prostoru a inženýrských sítí. Alt si zde všímá analogických kvalit, které oba infrastrukturní póly sbližují: pohádku, pornografií či vodovodní potrubí spojuje určitá kvalita "širokosti", propojování vzdálených míst a entit a formování podobného druhu zapojení do mechsnismu a chodu světa a životních forem v 21. století. Kurátor: Pavel Kubesa</p>
<p>Připravovaná sólová autorská výstava malířky Antonie Stanové v Galerii<br /> NoD prezentuje nejnovější autorčinu tvorbu posledního roku aktivní<br /> tvůrčí činnosti. V aktuálních pracích je zřejmý posun od figurativněji<br /> laděných prací směrem k čistšímu, abstraktněji pojatému obrazovému<br /> výrazu. Malířčina plátna, která v sobě nesou stopy času svého<br /> vznikání, navracejí do malířské hry pocit materiality. Díky doslova<br /> fyzickému prostupování obrazových znaků a symbolů s podkladovými,<br /> často nalezenými a přirozeně patinovanými textíliemi, které používá<br /> namísto tradičních malířských pláten, vyvolávají její malby nad rámec<br /> vizuální zkušenosti i zkušenost haptickou, tj. jakési pocity doteku.<br /> </p>
<p>Společný výstavní projekt tří výrazných a solitérních osobností české vizuální scény. Kolaborativní prostorová instalace se zamýšlí nad možnostmi a legitimitou čisté vizuální formy v době rostoucí politizace jednotlivých sfér a aktivit široké společnosti. Výstavu doprovází autorská esej kurátora Pavla Kubesy.</p> <p>"<em>Rathouský, Homola a Reichel (...) se ve své tvorbě vydali dlouhodoběji na cestu strategie formy. Jejich tvůrčí principy revidují a tematizují řadu historických poloh a společenských milieu (Rathouského gotika, Homolova popkultura, Reichlova „síť“), formu ve snaze o ryzí malířský tvar však systematicky v rovině percepce, recepce a narativu vyprazdňují. Ve společném projektu <strong>Daň ze ztracené hodnoty</strong>, který je obdobím vzniku ukotven v čase koronavirové karantény a z ní pramenících pocitu různých forem (společenských, ekonomických, politických) ztrát, zkouší trojice autorů redefinovat smysl malířské výstavy prostřednictvím ryze instalační distribuce vizuálního tvarosloví.</em>"</p> <p>(úryvek z textu k výstavě)</p>
<p>Komentovaná prohlídka nejnovější sólové výstavy SLOVA (WOULD I WERE) sochaře, performera a konceptuálního umělce Martina Zeta proběhne za účasti autora a kurátora Pavla Kubesy. Výstava je umělcovou reakcí na proces jak vnitřní (osobní), tak i vnější (společenské) transformace, kterou v aktuálním (post)pandemickém období pozoruje, tvaruje a (spolu)prožívá. V minimalizující prostorové instalaci prozkoumává terén a směr přeskupování morálních témat, introspektivně ohledává možnosti sebepopisu, sebektiriky, sebeurčení či emancipace v nepřehledné psycho-politické krajině globalizované podoby světa.</p> <p>K výstavě si můžete přečíst esej <strong><em><a href="https://nod.roxy.cz/gallery/exhibitions-detail/615/martin-zet-slova-would-i-were">Mezi nevyvratitelností a nezměnitelností</a> </em></strong>kurátora Pavla Kubesy.</p>
<p>Nově připravovaná výstava sochaře, performera a konceptuálního umělce Martina Zeta je reakcí na proces jak vnitřní (osobní), tak i vnější (společenské) transformace, kterou v aktuálním (post)pandemickém období pozoruje, tvaruje a (spolu)prožívá. V minimalizující prostorové instalaci prozkoumává terén a směr přeskupování morálních témat, introspektivně ohledává možnosti sebepopisu, sebektiriky, sebeurčení či emancipace v nepřehledné psycho-politické krajině globalizované podoby světa. Tyto sebekritické strategie zařazuje do vztahu k přirozenému jazyku a významům v rozličných jazykových hrách. Současně neopomíjí poukázat na roli jazyka coby nástroje popisu a manipulace vnější reality a jeho relaci vůči konceptu "pravdy".</p> <p> </p> <p> </p>
<p>Jednodenní opening a zpřístupnění karanténního projektu DIVOCe!, v rámci kterého se po dobu karantény v uzavřené galerii rozrůstal umělecký archiv pandemického období.<br /> <br /> Umělci do uzavřené Galerie NoD kontinuálně přispívali od 10. 4. do konce trvání karantény a nuceného uzavření výstavních institucí (11. 5. 2020). Každý den do galerie přibylo jedno dílo od jednoho konkrétního umělce. Výstavní koncept vycházel z principu skupinového, „zřetězeného“ kurátorování: umělec, který dodal dílo do galerie danný den současně nominoval umělce, který dílo dodá do galerie den následující.<br /> <br /> Do projektu tak vstoupilo 31 současných umělců, kteří různými způsoby a uměleckými strategiemi přispěli k tematizaci celospolečenské zkušenosti koronavirové pandemie COVID-19. V uzavřené galerii tak vznikaly nejen site-specific prostorové intervence, ale umělci přispívali i klasickými díly, která buďto právě v období karantény vznikala, nebo staršími artefakty, které měli potenciál období krizového stavu uměleckým jazykem komentovat.<br /> <br /> ---<br /> <br /> <strong>Projekt bude na vyžádání (u obsluhy kavárny NoD) zpřístupněn pro zájemce i v následujících třech dnech 5.-7. 6. 2020 v čase 17:00-20:00.</strong></p>
<p>Galerie NoD reaguje na situaci celostátního stavu nouze realizací skupinového uměleckého projektu <strong><em>DIVOCe!</em></strong>, který právě probíhající období karantény tematizuje a umělecky zpracovává. Počínaje datem 8. 4. 2020 bude každý den do uzavřené, veřejnosti nepřístupné galerie přibývat vždy jedno umělecké dílo aktivní/ho umělkyně/umělce (či umělecké skupiny). Konkrétní vystavující vždy současně nominuje další současnou a aktivní uměleckou osobnost, která dodá umělecké dílo do Galerie NoD následující den. Řetězová reakce nominování a vystavování potrvá až do konce vládou nařízeného uzavření kulturních institucí. Jednotlivá díla se kumulují v karanténě uzavřené galerie bez reálných návštěvníků. Souběžně s fyzickou realizací vystavování děl probíhá také kontinuální prezentace projektu v prostředí digitálních médii a platforem sociálních sítí. Ke dni ukončení karantény a opětovnému otevření kulturních institucí proběhne vernisáž celého projektu a výstava bude současně zakončena. Prvním nominovaným a vystavujícím umělcem je Martin Zet. </p> <p>Nominovaní a následně vystavující umělci:<br /> <strong>Martin Zet<br /> Lenka Tyrpeklová<br /> Milena Dopitová<br /> Tomáš Hlavina<br /> Jan Pfeiffer<br /> Janek Rous<br /> Magdaléna Stanová<br /> Šárka Koudelová<br /> Jimena Mendoza<br /> Lenka Vítková<br /> Igor Korpaczewski<br /> Matěj Lipavský<br /> Petr Stibral<br /> Sláva Sobotovičová & David Fesl<br /> Ivan Pinkava<br /> Ondřej Filípek<br /> Jan Uličný<br /> Erika Velická<br /> Aneta Juklíčková<br /> Johana Pošová & Barbora Fastrová<br /> Peter Kolárčik</strong><br /> <strong>Mária Jančová<br /> Eva Koťátková<br /> Dominik Lang<br /> Jiří Kovanda</strong><br /> <strong>Romana Drdová<br /> Tadeáš Podracký<br /> David Možný<br /> Petr Lysáček<br /> Petra Čiklová<br /> Vendula Chalánková</strong></p> <p>Umělci do uzavřené Galerie NoD kontinuálně přispívali od 10. 4. do konce trvání karantény a nuceného uzavření výstavních institucí (11. 5. 2020).</p>
<p>V období karantény, krizového stavu a pandemických opatření, která vedly k zavření kulturních institucí jsme pro vás vytvořili interaktivní <a href="http://my.matterport.com/show/?m=QZemED44msg">virtuální prohlídku</a> naší galerie. Výstavu Kryštofa Strejce <strong><em>Sám sobě kadeřníkem</em></strong>, která byla pouhé dva dny po svém otevření veřejnosti z důvodů opatření proti šíření koronaviru CO-VID19 uzavřena, si tak můžete projít v klidu doma na svých počítačích, tabletech či na obrazovkách svých smartphounů. A máte-li brýle pro virtuální realitu, neváhjete je nasadit!</p> <p>Projekt 3D VIRTUAL TOUR je součástí kampaně <a href="https://www.instagram.com/explore/tags/noddigital/"><strong>#NoDdigital</strong></a>, v rámci které Galerie NoD přispívá k udržení umělecké produkce a dostupnosti umělecké tvorby v dobách pandemické krize.</p> <p>---</p> <p>Kryštof Strejc, absolvent ateliéru Malby na pražské UMPRUM (2019), finalista Ceny kritiky za mladou malbu, představuje v Galerii NoD nejnovější polohu své malířské tvorby. Výstava Sám sobě kadeřníkem tematizuje nejen Strejcovo přemýšlení o malbě a potřeby "reorganizace obrazu" (od formálního či materiálního experimentu směrem k pokusu o precizování malířské figurace a artikulace námětu), současně je ale i alegorickým pohledem na stav současné umělecké scény ve vztahu k otázkám společenské odpovědnosti, svědomí a role umělce a umění ve spletité a nejisté skutečnosti.</p>
<p>Kryštof Strejc, absolvent ateliéru Malby na pražské UMPRUM (2019), finalista Ceny kritiky za mladou malbu, představuje v Galerii NoD nejnovější polohu své malířské tvorby. Výstava Sám sobě kadeřníkem tematizuje nejen Strejcovo přemýšlení o malbě a potřeby "reorganizace obrazu" (od formálního či materiálního experimentu směrem k pokusu o precizování malířské figurace a artikulace námětu), současně je ale i alegorickým pohledem na stav současné umělecké scény ve vztahu k otázkám společenské odpovědnosti, svědomí a role umělce a umění ve spletité a nejisté skutečnosti.</p>
<p>"<strong><em>Co zůstává za maskou? A co je to to, co zůstává bez masky? To co zbyde, je živé, anebo mrtvé. Je maska smrt, nebo život?</em></strong>" </p> <p>Společný výstavní projekt Ostatky dvojice českých umělkyň se věnuje fenoménu "masky" a s ní spojeným mytologiím, mysticismu a víře, ale i otázkám hlubinné psychologie. Vzdáleně odkazuje na probíhající období masopustu v časech chladného února. Autorky zkoumají dichotomii masky a přirozeného já, vztah masky a sociálně konstruované normality. „Mnohem více nás zajímá intuitivní uchopení vzpomínek z dětství, z období, kdy pro nás maska v lidových rituálech a tradicích nebyla zcela rozklíčovatelnou a my nebyli schopni zcela pochopit, že pod maskou se skrývá bytost, kterou známe. Maska pro nás není jen fantaskním převlekem, ale make-upem každodennosti, každodenní koláží mentálního nastavení.”</p> <p>Výstavou <strong><em>O</em></strong><strong><em>statky</em></strong> osobně provedou obě umělkyně za účasti kurátora výstavy. </p> <p>---</p> <p><strong>Galerie NoD<br /> Tereza Štětinová & Karolína Rossí<br /> Ostatky<br /> Kurátor / Curated by: Pavel Kubesa<br /> Architektura / Architecture by: Jan Pfeiffer<br /> Výstava probíhá v termínu 5. 2. - 28. 2. 2020</strong><br /> <br /> Otevírací doba Galerie NoD:<br /> Po-Pá: 10-20<br /> So-Ne: 14-20<br /> <br /> VSTUP ZDARMA</p>
<p>"<strong><em>Co zůstává za maskou. Co zůstává bez masky. To co zbyde, je živé, či mrtvé? Je maska smrt, nebo život?</em></strong>" </p> <p>Společný výstavní projekt Ostatky dvojice českých umělkyň se věnuje fenoménu "masky" a s ní spojeným mytologiím, mysticismu a víře, ale i otázkám hlubinné psychologie. Vzdáleně odkazuje na probíhající období masopustu v časech chladného února. Autorky zkoumají dichotomii masky a přirozeného já, vztah masky a sociálně konstruované normality. „Mnohem více nás zajímá intuitivní uchopení vzpomínek z dětství, z období, kdy pro nás maska v lidových rituálech a tradicích nebyla zcela rozklíčovatelnou a my nebyli schopni zcela pochopit, že pod maskou se skrývá bytost, kterou známe. Maska pro nás není jen fantaskním převlekem, ale make-upem každodennosti, každodenní koláží mentálního nastavení.”</p>
