Game's NoD over

dsc-0715-2.JPG
Dlouhé podzimní neděle jsou jako stvořené pro stolní hry! Pestrý výběr těch nejzajímavějších Vám je k dispozici na baru v Café NoD, stačí si jen vybrat. Zahrajte si TICKET TO RIDE: EUROPE DIXIT – základní hra DIXIT – rozšíření 3 DIXIT – rozšíření 2,4,5, od 16.11. JUNGLE SPEED CARCASSONNE – základní hra SCRABBLE ŠACHY AZ KVIZ CINK! DOMINION QUORIDOR POSLEDNÍ SLOVO BANG! – základní hra BANG! – MĚSTO DUCHŮ - ZLATÁ HOREČKA - DIVOKÝ ZÁPAD - FISTFUL - ÚDOLÍ STÍNŮ

Ondřej David: Kitchen Drama - Apokalypsa v kuchyni

favorit-copy[1].jpg
Kuchaři vylezli ven ze zaprasených kuchyní a derou se na výsluní. Paničky, kumpáni a jiná zvířátka se hrnou ke sporákům. Kdo nevaří, bude znemožněn. Kdo nebude mluvit o jídle, ať raději mlčí. Tak pravil Kuchař. Jíst chci a pojídán být chci. --- Profesionální kuchyně se v posledních letech stala jednou z nejčastějších lokací především mediálního zobrazení. S fetišistickým zaujetím se podrobuje důkladné analýze základní lidská dovednost - příprava pokrmů. To, co se dříve považovalo za zcela zřejmé a tudíž nestálo ani za řeč, se náhle stává dramatem antického rozměru. Ten, kdo nedává na odiv svou schopnost či neschopnost vařit a jíst, jako by ani nebyl. Dělnická třída u piva již neřeší politiku a fotbal, ale vaření, každý druhý intelektuál je najednou letitý gurmán. Kuchaři, dříve schovaní kdesi v útrobách restaurace, nažehlili své rondony, vyleštili stříbrná tělesa a napochodovali hlavním vchodem mezi elitu. Kitchen Drama je následkem společnosti, která vyplnila svou podstatu jídlem. Tam, kde selhaly koncepty elit, nastupují recepty kuchařů. Když chybí vize, přichází na řadu selský rozum a tomu není radno se vzpouzet. Mudrující kuchaři, vážení hodnotitelé a všeliké autorky kuchařek dosáhly statutu celebrit. To jim umožňuje vyjadřovat se k celospolečenským problémům a do značné míry tím ovlivňovat hodnotovou orientaci lidí. Kuchyně však není demokratickou institucí, kuchyně je prostředím totality. Masožravec, Nenasytná žena, Jemný muž a Anorektička. Čtyři postavy v kuchyni pod vedením kuchaře, který se náhle stal hvězdou. Co je tam dostalo? Proč se chtějí naučit vařit - znovu a jinak? Myslí si, že poznají sebe sama? A podaří se jim to? Obnovená premiéra inscenace Ondřeje Davida. Sledujte zákulisí Kitchen Drama na FB Reportáž ČT Projekt vznikl za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy.

    Nebeský - Trmíková - Prachař & 420PEOPLE & Experimentální prostor NoD: Peklo - Dantovské variace

    web-vizual-peklo.jpg
    David Prachař a 420PEOPLE v tragikomedii o souboji se životem mírně za zenitem. Hudba a tanec v kolotoči nudy, lenosti a apatie. Peklo není místo, je to stav duše. Osvědčené tvůrčí trio Nebeský – Trmíková – Prachař se vrací do Experimentálního prostoru NoD. Ve spolupráci s výjimečným souborem současného tance 420PEOPLE zde zinscenují Peklo, představení inspirované Božskou komedií Dante Alighieriho a tématem krize středního věku. V hlavní roli tragikomického podobenství o souboji se smutkem, nudou a leností, které se vkrádají do lidského života po uplynutí jeho první poloviny, se představí David Prachař. Jedná se již o druhé představení, kde se na divadelní scéně setká se souborem 420PEOPLE , který má za sebou spolupráci se světově uznávanými choreografy, jako je například Ohad Naharin. Brilantní herecké mistrovství, prvotřídní taneční výkony v osobité choreografii, nevšedně pojatý klasický námět, genius loci výjimečného místa… Peklo - Dantovské variace slibuje mimořádný divácký zážitek! Máte dotaz? Po každém uvedení následuje krátká moderovaná diskuze zdarma. Rozhovor (nejenom) o Pekle a krizi středního věku s Natašou Novotnou a Davidem Prachařem. --- Představení vzniká v koprodukční spolupráci Jedl o.s., Experimentálního prostoru NoD a 420PEOPLE. Partnerem inscenace je Činohra Divadla X. F. Šaldy a Národní divadlo. Představení vzniká za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy, Nadace Život umělce, Nadace Český literární fond, Státního fondu kultury ČR, Fondation BNP Paribas.

      Krása dneška – Cyklus moderní a soudobé hudby | Německý komunismus

      pkf.jpg
      NoD hostí unikátní cyklus koncertů PKF - Prague Philharmonia! Paul Dessau Concertino pro sólové housle, flétnu, klarinet a lesní roh (1924) Paul Dessau Smyčcový kvartet č. 4 "99 Bars for Barbara" (1948) Kurt Weill Sonáta pro violoncello a klavír (1920) Hanns Eisler Sonáta pro housle a klavír "Reisesonate" (1938) Hanns Eisler Kammer - Sinfonie, op. 69 (1940) --- Tak jako v minulých sezonách, tak i v průběhu této zachováváme monotematickou podobu koncertů s hosty „napříč“ souvisejícími s jednotlivými tématy. A tak se při prezentaci německé hudby 20. století vycházející z idejí komunismu a socialismu nejraději setkáme s některým z předáků komunistické strany. Je ostatně pozoruhodné, že díla Dessaua, Weilla a Eislera se ocitala i v době dovršeného socialismu u nás velice zřídka na koncertním pódiu, jakoby naše avantgarda dělnické třídy nedůvěřovala opravdovosti vyznání těchto skladatelů. Stejný případ je koncert z díla Luigi Nona, který zalíbení v idejích komunismu prakticky uplatnil několika cestami do tehdejšího Československa, kde se na něho opět hledělo s krajní podezřívavostí. Psal totiž o komunismu ryze formalistickou, ba modernistickou hudbou. Pak si odpočineme přímo americkou imperialistickou hudbou zejména meziválečné americké avantgardy, která v některých případech stále zůstává mimo pozornost světové hudební veřejnosti, ač jde o hudbu vysoce svéráznou, jejíž svéráz vetkla do amerického hudebního paradigmatu zejména osobnost Charlese Ivese. Jeden večer bychom chtěli věnovat i písňovému dílu Isaaka Osipoviče Dunajevského, kterého máme všichni zapsaného jako skladatele masových písní, a tudíž opovržení hodného. Leč skladatel kombinoval na tehdejší teroristickou dobu v Sovětském svazu nepřijatelnou jazzovou hudbu s optimismem nového světa a nového mládí. Jeho písňová tvorba pak v sobě spojuje nejlepší tradice ruské písně, Chopina a hluboké bolavé ruské duše. A aby toho citu nebylo příliš, přijde matematická hudba Iannise Xenakise, dá se říci komponujícího matematika a architekta. Hudba jako konstrukce ze železobetonu, most vypočítaný tak, aby nespadl po nájezdu 50 ruských tanků. Petr Kofroň Dramaturg, moderátor a dirigent Krásy dneška

        Markéta Vacovská, Lenka Dusilová & Spitfire Company & DAMÚZA: One Step Before the Fall

        Jiri_Strebl_boxer-119.jpg
        Od 26. 11. se zase budeme potkávat v ringu. Markéta Vacovská s Veronikou Kotlíkovou v roli boxera Muhammada Aliho a zpěvačka Lenka Dusilová mají energii, která bourá NoD. Oceňované představení o síle a chuti bojovat, o prohrách i vítězstvích. Červenou nití tanečního příběhu je Parkinsonova choroba a možná vize konce našich životů. Hypnotická hlasová a zvuková vlna v podání zpěvačky Lenky Dusilové a silový tanec Markéty Vacovské (27. 11., 15. 12.) či Veroniky Kotlíkové (26. 11.) se v jediném momentu střetávají uprostřed boxerské arény. Multižánrový projekt vysoce oceňované umělecké skupiny Spitfire Company tematizuje motiv boje, vyčerpanosti, projevů Parkinsonovy choroby a kolapsu. Je možné najít poetiku na místě, jako je boxerský ring? Boxer přece v ringu taky tančí, ovšem s cílem svého partnera položit na lopatky, zničit jej. Sám Muhammad Ali o sobě prohlásil: „Létám jako motýl, bodám jako včela. Tvoje pěsti nemohou zasáhnout to, co tvoje oči neuvidí.“ Ali šel od vítězství k vítězství, koho však nedokázal porazit, bylo jeho vlastní tělo a nemoc. A tento okamžik, onen moment pádu, tvoří nejsilnější část celého představení. Zápas v ringu umocňuje hlas a hudba Lenky Dusilové, která v některých okamžicích tvoří dokonce dominantní složku celého prožitku. To hlavní se potom odehrává v rovině střetu tance a hudby. Přijďte se podívat na příběh jednoho zápasu a najít bojovníka, který je v každém z nás. Ocenění: Nominace na Cenu Thálie za mimořádný jevištní výkon, Divadelní události 2012 (Vladimír Hulec: Divadelní noviny) Ceny České taneční platformy 2013 - Markéta Vacovská - Tanečnice roku a Martin Špetlík - Světelný design roku Ceny divadelních novin 2012/13 - Petr Boháč – Režie a koncept projektu, v kategorii Alternativní divadlo a Markéta Vacovská – Choreografie, v oboru Tanec a balet Herald Angel Award a nominace Total Theatre Award - Edinburgh Fringe 2013 "Inscenace je vystavená rovněž jako taneční sólo, nemohla by ovšem existovat bez hudební složky, kterou je živě vznikající hudba Lenky Dusilové, jde tedy vlastně o dvě prolínající se sólové exhibice v jednom. Může křehká tanečnice věrohodně zobrazit na jevišti představitele tak výsostně mužské sportovní disciplíny, jakou je box? Stoprocentně! A dokazuje to již druhé obsazení této inscenace. Na premiéře v roce 2012 tančila roli v ringu choreografka celého kusu Markéta Vacovská, která za svůj výkon získala titul Tanečnice roku v rámci cen České taneční platformy 2013 a jako choreografka získala v téže sezoně Cenu Divadelních novin (Petr Boháč byl oceněn jako režisér). Nyní roli nastudovala Veronika Kotlíková z taneční skupiny VerTeDance a podává rovněž naprosto strhující výkon." Lucie Kocourková, OperaPlus, 23. 2. 2014 „Nejde o žádný instantní taneček na krásu, doplněný boxerskými prvky, ale o silový tanec (neplést s křečovitým), sebevědomou a jasně vedenou performanci, v níž je znát práce každého svalu a kde je každý pohyb proveden tak, jako kdyby byl hlavním nositelem výrazu právě on a žádný jiný.“ 
(Jakub Novák, Aktualne.cz, 5.12. 2012) „Spojení obou osobností, napůl improvizované zvukové plochy vytvářené na syntezátor a zpěv Lenky Dusilové spolu s extrémně náročným fyzickým výkonem Markéty Vacovské plným pohybové fantazie a abstraktních obrazů odkrývajících existenciální roviny lidského těla i duše.” (Vladimír Hulec, Divadení události 2012, Divadení noviny) „Tanec Markéty Vacovské má v sobě výbušné momenty, tak jako byla výbušná Aliho osobnost i rétorika a přesto má vždy blízko k pádu na zem, tak jako když nejednou sám inkasoval k.o.” (Tomáš Kůs, Aliho pěsti ve tmě (CityOutPrague) „Na scéně jsou jen dvě ženy a neskutečná energie. Jen tanec a zpěv, hudba, zvuk, žádná slova a přece vysloveno vše, co mělo.” Domonik Melichar, Ztracené tělo (Divadení noviny) „Dusilová osciluje mezi kytarovými melodiemi indie stylu s přídechem naděje a synchronizovanými válečnickými pokřiky. Její hlas a hudba jsou dokonalým doprovodem agresivní, manické energii a bojovnému tanci Markéty Vacovské." (Rachael Collins, Prague Film and Theatre Centre) Herald* "a gut-wrenching tour-de-force" The Skinny** “a powerful piece” ThreeWeeks** "A performance which well deserved the standing ovation it received from this audience." Délka: 43 min

          Markéta Vacovská, Lenka Dusilová & Spitfire Company & DAMÚZA: One Step Before the Fall

          Jiri_Strebl_boxer-119.jpg
          Od 26. 11. se zase budeme potkávat v ringu. Markéta Vacovská s Veronikou Kotlíkovou v roli boxera Muhammada Aliho a zpěvačka Lenka Dusilová mají energii, která bourá NoD. Oceňované představení o síle a chuti bojovat, o prohrách i vítězstvích. Červenou nití tanečního příběhu je Parkinsonova choroba a možná vize konce našich životů. Hypnotická hlasová a zvuková vlna v podání zpěvačky Lenky Dusilové a silový tanec Markéty Vacovské (27. 11., 15. 12.) či Veroniky Kotlíkové (26. 11.) se v jediném momentu střetávají uprostřed boxerské arény. Multižánrový projekt vysoce oceňované umělecké skupiny Spitfire Company tematizuje motiv boje, vyčerpanosti, projevů Parkinsonovy choroby a kolapsu. Je možné najít poetiku na místě, jako je boxerský ring? Boxer přece v ringu taky tančí, ovšem s cílem svého partnera položit na lopatky, zničit jej. Sám Muhammad Ali o sobě prohlásil: „Létám jako motýl, bodám jako včela. Tvoje pěsti nemohou zasáhnout to, co tvoje oči neuvidí.“ Ali šel od vítězství k vítězství, koho však nedokázal porazit, bylo jeho vlastní tělo a nemoc. A tento okamžik, onen moment pádu, tvoří nejsilnější část celého představení. Zápas v ringu umocňuje hlas a hudba Lenky Dusilové, která v některých okamžicích tvoří dokonce dominantní složku celého prožitku. To hlavní se potom odehrává v rovině střetu tance a hudby. Přijďte se podívat na příběh jednoho zápasu a najít bojovníka, který je v každém z nás. Ocenění: Nominace na Cenu Thálie za mimořádný jevištní výkon, Divadelní události 2012 (Vladimír Hulec: Divadelní noviny) Ceny České taneční platformy 2013 - Markéta Vacovská - Tanečnice roku a Martin Špetlík - Světelný design roku Ceny divadelních novin 2012/13 - Petr Boháč – Režie a koncept projektu, v kategorii Alternativní divadlo a Markéta Vacovská – Choreografie, v oboru Tanec a balet Herald Angel Award a nominace Total Theatre Award - Edinburgh Fringe 2013 "Inscenace je vystavená rovněž jako taneční sólo, nemohla by ovšem existovat bez hudební složky, kterou je živě vznikající hudba Lenky Dusilové, jde tedy vlastně o dvě prolínající se sólové exhibice v jednom. Může křehká tanečnice věrohodně zobrazit na jevišti představitele tak výsostně mužské sportovní disciplíny, jakou je box? Stoprocentně! A dokazuje to již druhé obsazení této inscenace. Na premiéře v roce 2012 tančila roli v ringu choreografka celého kusu Markéta Vacovská, která za svůj výkon získala titul Tanečnice roku v rámci cen České taneční platformy 2013 a jako choreografka získala v téže sezoně Cenu Divadelních novin (Petr Boháč byl oceněn jako režisér). Nyní roli nastudovala Veronika Kotlíková z taneční skupiny VerTeDance a podává rovněž naprosto strhující výkon." Lucie Kocourková, OperaPlus, 23. 2. 2014 „Nejde o žádný instantní taneček na krásu, doplněný boxerskými prvky, ale o silový tanec (neplést s křečovitým), sebevědomou a jasně vedenou performanci, v níž je znát práce každého svalu a kde je každý pohyb proveden tak, jako kdyby byl hlavním nositelem výrazu právě on a žádný jiný.“ 
(Jakub Novák, Aktualne.cz, 5.12. 2012) „Spojení obou osobností, napůl improvizované zvukové plochy vytvářené na syntezátor a zpěv Lenky Dusilové spolu s extrémně náročným fyzickým výkonem Markéty Vacovské plným pohybové fantazie a abstraktních obrazů odkrývajících existenciální roviny lidského těla i duše.” (Vladimír Hulec, Divadení události 2012, Divadení noviny) „Tanec Markéty Vacovské má v sobě výbušné momenty, tak jako byla výbušná Aliho osobnost i rétorika a přesto má vždy blízko k pádu na zem, tak jako když nejednou sám inkasoval k.o.” (Tomáš Kůs, Aliho pěsti ve tmě (CityOutPrague) „Na scéně jsou jen dvě ženy a neskutečná energie. Jen tanec a zpěv, hudba, zvuk, žádná slova a přece vysloveno vše, co mělo.” Domonik Melichar, Ztracené tělo (Divadení noviny) „Dusilová osciluje mezi kytarovými melodiemi indie stylu s přídechem naděje a synchronizovanými válečnickými pokřiky. Její hlas a hudba jsou dokonalým doprovodem agresivní, manické energii a bojovnému tanci Markéty Vacovské." (Rachael Collins, Prague Film and Theatre Centre) Herald* "a gut-wrenching tour-de-force" The Skinny** “a powerful piece” ThreeWeeks** "A performance which well deserved the standing ovation it received from this audience." Délka: 43 min

            Lena Yellow koncert

            nova-lena-yellow.jpg
            Zpěvačka známé vokální skupiny Yellow Sisters a Mateřské.com Lena Yellow přichází se svým sólovým projektem, na kterém se spolupodílí skladatel a pianista Tomáš Sýkora. Deska Positivity obsahuje převážně autorské skladby a je přímo nabitá pozitivní energií. Z hudby sálá inspirace afro-americkým soulem, popem a jazzem. Ke spolupráci byly přizváni vokalisté z Bostonské Berklee College of Music a zkušení hráči: Adam Koller (bicí, perkuse), Tomáš Fuchs (kytara), Miloš Klápště (baskytara, kontrabas). Některé píšně Tomáš Sýkora zaranžoval pro dechovou sekci a smyčcový kvartet. Deska se nahrávala v Biotech Studiu, o zvuk se postaral Ecson Waldes. FB Lena Yellow bandzone Lena Yellow pozvánka na křest www.lenayellow.com