Program
O NoDu
#divadlo #hudba #galerie #kavárna #vernisáž #přednášky #ostatní #free mondays

Nebeský - Trmíková & NoD: Miluji tě jak po smrti

Do Experimentálního prostoru NoD se v další sezóně vrací režisér Jan Nebeský s premié…

Pavla Malinová & Pavel Dvořák: Šikana očí, kolo se točí

Pavla Malinová citlivě zachází s barevnými vztahy, vyjadřuje se zjednodušenými, někdy záměrně deformovanými tvary, pracuje s nadsázkou a ironií. Má smysl pro vyváženou kompozici, střídá a kombinuje reálné prvky s abstraktními. Jejím obrazům nechybí vnitřní napětí. Vychází z odkazu některých avantgardních směrů minulého století, ale se v jejím projevu zrcadlí současnost. Pavel Dvořák má cit pro monumentální vyjádření, jeho obrazy působí odvážně jak zvolenými motivy, tak výtvarným řešením, ve kterém volí výraznou zkratku. Tvorba obou umělců má společné rysy, působí expresivně, projevuje se v ní smysl pro zdůraznění podstatných rysů a zároveň cit pro detail obohacující výraz. Oba představí soubory obrazů z poslední doby.

Štěpán Kubík: SCN/GRP

Generovaná geometrická kompozice inspirovaná prvními abstraktními filmy 20. let (Oskar Fischinger, Hans Richter, Man Ray, Viking Eggeling). Štěpán Kubík je studentem druhého ročníku ateliéru Vizuální komunikace pod vedením docenta Stanislava Zippeho na Technické univerzitě v Liberci.  

PKF - Prague Philharmonia: Krása dneška / Petr Wajsar x Milan Svoboda

PETR WAJSAR (1978) X MILAN SVOBODA (1951)   Pátý večer PKF věnovaný soudobé hudbě přivítá Petra Wajsara &ndash…

Linda Dušková & kolektiv: Sandman

Jak se vám v noci spí? Zdají se vám sny? Trpíte nočními můrami? Nemůžete se ráno probudit nebo raději nesp…

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší…

Nedělní větrník s Pavlou Malinovou a Pavlem Dvořákem

Přijďte v neděli na oblíbený zákusek a kus řeči o umění, hudbě a životě přímo mezi obrazy v galerii. Linhartova nadace a…

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

Linda Dušková & kolektiv: Sandman

Jak se vám v noci spí? Zdají se vám sny? Trpíte nočními můrami? Nemůžete se ráno probudit nebo raději nesp…

PhilHarmonia Octet: křest CD

  PhilHarmonia Octet slaví 10 let své existence s novým CD, které představí posluchačům 23. května 2017 v …

Díra na trhu: Interdimenzionální čočka

Planeta Země. Daleká budoucnost. Lidstvo je na vrcholu evolučního vývoje. Průměrná lidská bytost využívá 85-95…

David Greig: Evropa

Dva uprchlíci se ocitnou na nástupišti malého železničního nádraží v malém městě kdesi uprostřed bl…

FREE MONDAYS | The MICRONAUT (GER, 3000°) / support: TMA (CZ)

Do Prahy se vrací německý producent Stefan Streck aka The Micronaut. Multižánrový umělec, který tvoří chytlavé…

PKF - Prague Philharmonia: Krása dneška / Miroslav Srnka x Milan Slavický

MIROSLAV SRNKA (1975) X MILAN SLAVICKÝ (1947–2009) Díla jednoho z nejúspěšnějších českých…

Tomáš Absolon & Jan Horčík: Plakaat

Tomáš Absolon platí za jednoho z výrazných představitelů současné mladé nefigurativní malby, je mal…

Stanislava Benešová, David Kolovratník, Václav Kostohryz: Mezi námi

Trojice autorů se schází v tématicky uchopené výstavě. Vedle výtvarných postupů autory spojuje zájem o…

Tvůrčí skupina Díra na trhu: Plešatá zpěvačka (Ionesco, Jánová, Valerián)

Inscenace Plešatá zpěvačka 2015 vychází z původního dramatu od Eugèna Ionesca z roku 1950. Autor se…

Díra na trhu: Interdimenzionální čočka

Planeta Země. Daleká budoucnost. Lidstvo je na vrcholu evolučního vývoje. Průměrná lidská bytost využívá 85-95…

Nebeský - Trmíková & NoD: Miluji tě jak po smrti

Do Experimentálního prostoru NoD se v další sezóně vrací režisér Jan Nebeský s premié…

And So I Watch You From Afar (NIR, Sargent House)

Severoirští And So I Watch You From Afar se 7.11.2017 po dvou letech vrací do Prahy! Opět zahrají v Experimentáln…

en

Štěpán Kubík: SCN/GRP

Video NoD
Štěpán Kubík: SCN/GRP
panoramic 360°projection
Kurátorka: Veronika Zajačiková

K novému elementarismu

Jedním z nejzřejmějších rysů poslední práce Štěpána Kubíka, nazvané SCN GRP, je pohybující se bod, jehož bílá dráha se rýsuje na černém pozadí. Je tak základní, že jej již nelze více zúžit. Zjevuje se bez začátku a konce po čtyřech stěnách galerie jako nepřetržitě se vynořující dění, přinášející rozvahu o geometrických tvarech – trojúhelníku, čtverci a kruhu, k nimž se bílá linie snaží dospět. Kubík stáhl svou výpověď na mez únosnosti, připouštějící jen obecné znakosloví, téměř jako by chtěl znova obrodit dosavadní, zahlcenou řeč bezbřehého digitálního obrazu, a očistit ji na její nejprostší dřeň, a tím i pro ni nalézt nová východiska. Potlačil iluzi, vyloučil barvu, odmítl vyprávění, zrušil jakékoli odkazy mimo předem daný abstraktní jazyk. Ocitl se na pokraji prázdna, z nějž pronikají prosté geometrické tvary, dočasně svázané se svým místem, na němž nastává očekávané scelování.  Jejich velikost, síla, rychlost, směr určení, délka trvání je náhodná, závislá na autonomním generování, probíhajícím bez jakéhokoli vnějšího zásahu. Důležitým rysem práce SCN GRP je nepřetržitá proměna. Jakmile se zastaví v určitém okamžiku, vznikne bezděčná kompozice, nesoucí případně až náznaky jakéhosi řádu, jemuž se autor snaží vyhnout tím, že zdůrazňuje vlastní tok plynoucích obrazců.  Je mu bližší proudící svět linií, setrvávající uvnitř svých hranic, daných z vnějšího hlediska rozpětím galerie, ale přesto spustitelný i v mnoha dalších možných projekcích. Kubík proniká do oblastí, ve kterých se ještě neustálily významy, do jakéhosi předsémantického vakua, na něž tvůrci digitálních obrazů rychle zapomněli. Vrací se k elementární výrazové abecedě jako nosnému zdroji, obnovuje zrakové dojmy, přeplněné smogem okolního prostředí. Za volný inspirační podnět si vzal počátky abstraktního filmu z dvacátých let minulého století, rozvíjejícího jednoduché, rytmicky se střídající linie a plochy, omezené na základní geometrické tvary.  

Temný prostor nynější Kubíkovy instalace zvolna zaplňují trojúhelníky, čtverce a kruhy. Očekávaný celistvý tvar je mezí, ohraničující jejich existenci. Jakmile dospějí ke své cílové podobě, ztrácejí ji, mění se v rohy, výseče, přímky, rozpadají se a mizí, aby se objevily na jiném místě v jiné velikosti a síle. Kubíka přitahuje jedinečnost chvíle, neopakovatelnost dojmu, okamžitost samovolně vznikající sestavy, jež se nevrací podruhé, ale vždy nabízí nová „konfigurativní“ spojení, jež lidské vědomí nemůže předvídat. Kubík setrvává na hraně ikonoklasmu. Prostřednictvím digitálního obrazu obnovuje účinek a sílu elementárních forem, jež již téměř pozbyly svého platónského charakteru. Zabýval se potlačenými zkušenostními oblastmi, souvisejícími s prvotností smyslového zážitku.   

Kubíkova práce SCN GRP sice setrvává uzavřena sama v sobě, jako by žádného příjemce nepotřebovala, avšak zároveň není jen hermetickým kosmem vnitřních proměnných. Vztahuje se přeneseně k lidskému tělu.  Spojení s divákovou pocitovostí naznačuje její název, jenž není tak libovolně vybraný, jak by se mohlo zdát podle autorova výkladu. Týká se vztahu mozkové činnosti ke smyslům, zejména oblastem ovlivňujícím naši bezprostřední tělesnou pocitovost. SCN je lékařská zkratka pro strukturu suprachiasmatického jádra nukleus hypothalamu, jehož buňky uvolňují chemické látky zvané GRP, jež v těle vyvolávají určité prchavé pocity jako například svědění. Kubíka oslovuje přenos, téměř jako by volně připomínal známého českého průkopníka „vzruchové teorie“, Viléma Laufbergera, jenž svou dnes pozapomenutou „učebnici fyziologie jednání na základě nové teorie paměti“ vydal již v roce 1947. I když SCN GRP překvapuje výraznými sestavami, nejde jen o bezzájmovou a bezúčelnou hru tvarů, pojednávajících čtyři stěny, ale o snahu po jejich zakotvení v nevědomí diváka, s jehož pocity se snaží spojit nekončícím křížením částí, naplňujících svůj předem vytyčený úděl, k jehož scelení dochází až v mysli. Práce SCN GRP tkví v otevřenosti vlastního průběhu, její nedokončitelná „stavba“ se stále děje.

Karel Srp