Program
O NoDu
#divadlo #hudba #galerie #kavárna #vernisáž #přednášky #ostatní #free mondays

Milan Mazúr: Kapitola ÓCUKA - Epilog

Projekt Ócuka je časově sběrným projektem, jehož různé podoby budou vznikat v průběhu roku 2018. Jednotlivé části na sebe navazují a vznikají jako kapitoly knihy. Tematicky zachovávají koncepční linku s hlavními motivy jako spánek, určitý nepokoj, konzum či hedonismus. Vizuální podoba jednotlivých celků se mění zasazením do konkrétního galerijní prostředí.  Ócuka je fiktivní ''postava'' z románu Harukiho Murakamiho.  Základem projektu je řada tematických videí doplněných site specific videem natočeným v místě konkrétní galerie - nyní v galerii Video NoD. V krátkém videu se daný prostor stane filmovým prostředím a získá zcela nový charakter. S takto koncepčně transformovaným prostředím budou z dalších krátkých videí určitým způsobem komunikovat zpomalené lidské postavy.  Jedním z ústředních videí je Night travel, které reaguje na událost, kdy se ztratil let Malaysia Airlines 370 a dosud nebylo objasněno co za udalostí stálo. Noční let, noční spánek, pohodlná sedadla, příjemný personál, pocit relaxu - to jsou spojení, které jsou ve videu zobrazené. Za tímto vizuálem je ale událost, která mění charakter viděného.

Timbre Timbre (CAN), support: Chris Cundy (UK)

Od posledního a zároveň prvního pražského koncertu uplynuly tři roky. Letos se kanadská parta vrací, aby 26. zá…

Tereza Zelenková: Had, který zmizel v díře ve stěně

Londýnská fotografka českého původu Tereza Zelenková se v britském prostředí díky vítězství v…

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší…

Zóna demokracie - umění, politika a my - pátek

Zóna demokracie - umění, politika a my 6. - 7. října 2017 prostory divadla, galerie a video galerie Zóna demokracie je ú…

Zóna demokracie - umění, politika a my - sobota

Zóna demokracie - umění, politika a my 6. - 7. října 2017 prostory divadla, galerie a video galerie Zóna demokracie je ú…

THE IMPRO BIG BAND (Omar Argentino Galvan feat. IMPROvariace)

„Sound painting“ je znakový jazyk, který se využívá k vytváření zcela improvizovaných sc…

Díra na trhu: Interdimenzionální čočka

Planeta Země. Daleká budoucnost. Lidstvo je na vrcholu evolučního vývoje. Průměrná lidská bytost využívá 85-95…

BE25 | Vladimír Kokolia: Obraz podle podoby

Dvě strany téhož se potkaly a slíbily si věrnost. Více se již nikdy nespatřily. Obraz jednoho žil v obraze druhého. Když už byl…

BE25 | Dušan Záhoranský: Small Talk

Objekt vytvořený pro exteriér Experimetálního prostoru NoD je třírozměrnou textovou definicí místa. Typografie…

BE25 | Kent Hugo

Filmový tvůrce a režisér kanadského původu Kent Hugo v říjnu umělecky ztvární panoramatickou 360° projekci v…

BE25 | μSputnik

μSputnik je první inscenace uvedená v μMikro. Společně se Sputnikem, první umělou družicí Země, cestujeme vesmírem a…

BE25 | Loutky a cigára

České loutkářství se dostalo 1.12.2016 na seznam UNESCO. Od té doby se s čeští loutkáři rozutekli po světě a…

BE25 | Gutenberg, le musical!

Legračně bizarní Gutenberg, le musical! nás seznámí se dvěma autory Samem a Maxem, kteří nám představují svoje…

BE25 | μSputnik

μSputnik je první inscenace uvedená v μMikro. Společně se Sputnikem, první umělou družicí Země, cestujeme vesmírem a…

BE25 | Prokletí rodu Gordonů

Prokletí rodu Gordonů je interaktivní detektivní příběh, ve kterém se hlavní hrdina – potomek starobylé…

BE25 | GOON: Krvavá pomsta

Unikátní loutkové představení vzniklo jako magisterský projekt na Katedře alternativního a loutkového divadla…

BE25 | VINNETOU

Příběh pro děti, kterým by se měli inspirovat i dospělí a humor pro dospělé, který pochopí i děti. Inscenace je volně…

BE25 | Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší…

BE25 | Soundz Czech

I tento rok nabízí ROXY a NoD v rámci narozenin výběr toho nejzajímavějšího, co se momentálně na česk…

BE25 I Bio NoD: HOROR/STRACH

První z plánovaných sérií promítání zaměřených na dané téma - tentokrát…

BE25 | SANDMAN

Jak se vám v noci spí? Zdají se vám sny? Trpíte nočními můrami? Nemůžete se ráno probudit nebo raději nesp…

BE25 | SANDMAN THEATERip

Skupina 20 000 židů pod mořem zkoumá vliv prostředí pro vznik samotné performance. Dopředu nemají nic domluvené, využ…

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod &scaron…

And So I Watch You From Afar (NIR, Sargent House)

Severoirští And So I Watch You From Afar se 7.11.2017 po dvou letech vrací do Prahy! Opět zahrají v Experimentáln…

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod &scaron…

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

Michael Malarkey (US) - PŘESUNUTO

Koncert Michaela Malarkeyho se pro velký zájem přesouvá z NoD do většího prostoru klubu Roxy v Praze. Datum koncertu zůst…

en

Tomáš Absolon & Jan Horčík: Plakaat

Galerie NoD
Tomáš Absolon & Jan Horčík: Plakaat
Kurátor: Pavel Kubesa
​1. - 25. 6. 2017

Tomáš Absolon platí za jednoho z výrazných představitelů současné mladé nefigurativní malby. Rozvíjí vlastní úsporný vizuální jazyk inspirovaný intuitivním vnímáním různých zákonitostí na hranicích matematiky, sémiotiky a širšího kulturního vědomí světa „sítě“. Absolonovy obrazy jsou často vícevrstevnaté a ploché zároveň, v prostorově nespecifikovaných plánech pozadí a popředí se objevují malířsky jinak pojatá planární gesta či ostré linie, někdy fungující i jako reminiscence jakési plakátové estetiky. Jan Horčík se zase etabloval jako již nepřehlédnutelný typograf, který zásobuje mezinárodní prostředí současného grafického designu elegantními a "šťavnatými" designy nových písem, která rozvíjí svou rafinovanost jak v "headlineových" nápisech či logotypech, tak v různých kaligrafických a volně modifikovaných, až experimentálních písmových formách.

Tomáš Absolon a Jan Horčík netvoří žádnou uměleckou dvojici. Absolona a Horčíka pojí spíše určitá senzitivita, podobné smýšlení a pozornost k příbuzným jevům, týž zájem o prozkoumávání možností těchto fenoménů vycházející z  jejich společné „knihovny inspirací“. Toto sdílené „nalazení“ je dovádí k vzájemnému tvůrčímu dialogu mezi doménou písma a médiem obrazu.

Iniciačním momentem jejich spolupráce jsou různé rozvahy nad charakterem vizuální kultury v širším společenském prostředí (městem a jeho vizuálními systémy počínaje, grafickým designem plakátové formy konče), ale také zaujetí povahou písma jakožto nástroje a estetického objektu zároveň. Písmo můžeme v určitém kontextu chápat jako platformu pro demonstraci a rozvíjení bazálních estetických principů. Písmo, coby konkrétní design vizuálního grafického systému reprezentujícího přirozený jazyk, je výsledkem konstrukce elementárních linií a geometrických tvarů ve vzájemných vztazích a poměrech do propracované kresebné kompozice různě pojatých tahů glyfů (tj. konkrétní grafická realizace písmenného znaku) a „prázdného místa“ okolo nich. Takováto kompozice může být podrobována aplikaci celé škály estetických termínů (např. vyváženost, ladnost, jemnost), tzn. stává se předmětem estetického hodnocení. Navíc se jím stává v týchž kvalitách, v nichž evaluujeme díla vizuálního umění (tj. v kvalitách jako jsou linie, barva, tah, tvar, kompozice, ad.). Oblasti typografie a malířství tak můžeme chápat jako dva způsoby tvorby v rámci jedné domény vizuálních, estetických formálních kvalit.

Podobně pak i v rámci projektu Plakaat se rozehrává vztah ztvárnění písmene a obrazu-malby. Inspirační tok obou autorů zde plyne po obousměrných trajektoriích, kdy se vždy určitý výstup (obraz, glyf, formální či obsahová idea) jednoho autora stává předmětem pro volné znovu-uchopení a přepracování autorem druhým. Tento vztah však není možné chápat jako ryze kauzální a zpětně vysledovatelný. Jednotlivé vstupy jsou často mnohem více spíše „impulsem“, motivací k volné tvorbě, nežli nějakou pevnou formální „předlohou“.

Přesto se zde v komparaci některých konkrétních obrazů Tomáše Absolona a plakátu Jana Horčíka odkrývá zajímavý posun, „chvění“, které vzniká na vibrujících hranách obou střetávajících se médií. Současná písmová tvorba se totiž téměř výhradně odehrává v prostředí digitálních grafických softwarů, které tak logicky předurčují charakter glyfů především v jejich „vektorové“ přesnosti ad infinitum, nesměrných možností detailů v tahu, stínování a náběhů liter, vizuální identičnosti různých jejich provedení napříč digitálními zobrazovacími zařízeními. Oba autory však zajímá mnohem více jakýsi moment rukodělnosti, odchylky aktuálního provedení od ideálního vzoru glyfu, okamžik, kdy glyf pomalu přestává být písmenem/grafémem (tj. základní, nedělitelnou složkou psaného jazyka) a stává se mnohem více gestem, ať už kresebným, tak malířským a nabývá tak právě autonomního charakteru estetického znaku, který referuje pouze k sobě samému a svému formálnímu vyhotovení. Některé z Horčíkových „abeced“ se vydávají právě tímto směrem, tematizují materialitu a praktické provádění konkrétních nápisů (jako například v designu písma Joe182 vycházejícího z praxe nástěnných nápisů markerem),  rozvíjejí kaligrafické principy (viz například font Oasis) a zavádějí tím do fontů prvky ručního psaní. Volné zpracovávání Horčíkových glyfů v některých Absolonových plátnech pak dovádí toto gesto k jeho malířské manifestaci. Tomáš Absolon rozvolňuje písmovou formu do ryzí obrazové kompozice vycházející z potřeb a principů budování současného obrazu. Kontura písmena se rozmývá a výsledná obrazová symbolika osciluje na hranici označování a neoznačování vůbec. Tenze, která zde vzniká, je tak základním interpretačním motivem v rovině divácké percepce: pozorovatel se oddává volné hře těkavých významů osnované vizualitou děl. Pevným bodem celého procesu se pak stává smyslové a intelektuální potěšení z této vizuální hry.