Program
O NoDu
#divadlo #hudba #galerie #kavárna #vernisáž #přednášky #studio #ostatní #free mondays

IDDQD: GOON - Krvavá pomsta

Unikátní loutkové představení vzniklo jako magisterský projekt na Katedře alternativního a loutkového divadla…

František Pecháček: Reload - Recover

František Pecháček patří mezi významné osobnosti české vizuální scény. Specializuje se na 2D a 3D grafiku - animaci a tvorbu generovaného virtuálního prostředí. Mezi jeho speciality patří video projekce a video mapping budov a prostředí. Podílí se na tvorbě vizuálu scény divadelních představení v Národním divadle. Pro panoramatickou projekci galerie Video NoD formou fluidní simulace a 3D animace vytvořil rozpouštějící se objekty voskové struktury zdánlivě připomínající významné symboly. 

Anna Hulačová & Jana Vojnárová: Paralelní pozdravy

Výstava Paralelní pozdravy je komunikací dvou medií, které jsou fyzikálně odlišné, ale existuje mezi nimi jakési tematické pouto, které funguje jako vstupní brána k průniku jednoho světa do druhého a naopak. Fyzické propojení sochy a malby, vzájemně do sebe vstupujících, se rozehrává v charakteristické prostorové architektuře výstavy, která přesahuje tradiční prostor galerie. Výstava tak vytváří různé imprese odehrávající se pomezí science fiction a historické reference: v komunikaci a prolnutí děl obou autorek vnímáme přímé náznaky vstupování do různých časových dimenzí, paralelních světů a vesmírů, které plodí různé fyzické mutace.

BE25 | Dušan Zahoranský: Small Talk

Objekt vytvořený pro exteriér Experimetálního prostoru NoD je třírozměrnou textovou definicí místa. Typografie, skladba slov a plastický tvar vytvoří společně krátký prostorový verš. Vznášející se mezi domy, nad hlavami chodců bude spouštět asociace související s pozorováním. Mikropříběh promítnutý do tvaru bude čitelný z různých stran. Objekt je poctou české experimentální poezii, která od 60. let objevně používá slova, typografii a použitím spíše výtvarných, než literárních prostředků, osvobozuje jazyk od nánosu klišé, frází. Navrací slovu jeho poetickou moc. Objekt je součástí dlouhodobé dramaturgie Galerie NoD pracovat s aktuálním uměním ve veřejném prostoru.

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

PKF Prague Philharmonia: Krása dneška / Hudba a film – Martin Kubala

Režisér a kameraman Martin Kubala, autor řady výjimečných dokumentů o výjimečných osobnostech ze světa hudby, filmu, divadla…

11:55: Městečko Fake news

„Diano, je 8.15 ráno. Právě jsem přišel do kanceláře. Děkuji za pravidelný přísun kávy a koblih, vy v…

11:55: Pýcha a předsudek aneb láska voní po hnijícím mase

Příběh o mladých dívkách, které se poprvé v životě zamilují. Příběh plný lásky, nen…

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod &scaron…

Komentovaná prohlídka výstavy Paralelní pozdravy

Přijďte na komentovanou prohlídku výstavy Paralelní pozdravy dvou známých umělkyň Anny Hulačové a Jany Vojná…

Linda Dušková & kolektiv: Sandman

Jak se vám v noci spí? Zdají se vám sny? Trpíte nočními můrami? Nemůžete se ráno probudit nebo raději nesp…

K. May, T. Volánková & kol.: Vinnetou

Příběh pro děti, kterým by se měli inspirovat i dospělí a humor pro dospělé, který pochopí i děti. Inscenace je volně…

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

K. May, T. Volánková & kol.: Vinnetou

Příběh pro děti, kterým by se měli inspirovat i dospělí a humor pro dospělé, který pochopí i děti. Inscenace je volně…

Janek Lesák & kol.: MĚSÍČNÍ SONÁTA č. 11

Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dr…

11:55: Pýcha a předsudek aneb láska voní po hnijícím mase

Příběh o mladých dívkách, které se poprvé v životě zamilují. Příběh plný lásky, nen…

11:55: Já v žádném případě netvrdím, že jsem bůh

Pět režisérů, jedna inscenace. Zábavný náhled do divadelní zkoušky, kde se herci pokoušejí reží…

11:55: Městečko Fake news

„Diano, je 8.15 ráno. Právě jsem přišel do kanceláře. Děkuji za pravidelný přísun kávy a koblih, vy v…

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

20 000 židů po mořem: TheatreRIP.Osamelost.komixovych.hrdinu.impr

Skupina 20 000 židů pod mořem zkoumá vliv prostředí pro vznik samotné performance. Dopředu nemají nic domluvené, využí…

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

Martina Smutná: Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme

Výstava  Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme se bude věnovat kontroverznímu období československ…

Jana Bernartová: Možnost zobrazení

Jana Bernartová ve své práci zkoumá vztah mezi virtuálností digitálního prostoru a jeho materiá…

Free Mondays w/ VLMV (ALMA) (UK)

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší…

Bio NoD: Sci-fi / Vesmír

  Celovečerní film: Ex Machina Český krátkometrážní + diskuze s reřisérem: brzy oznámíme n…

Janek Lesák & kol.: MĚSÍČNÍ SONÁTA č. 11

Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dr…

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

Free Mondays w/ Mynth (AUT)

Janek Lesák & kol.: MĚSÍČNÍ SONÁTA č. 11

Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dr…

Janek Lesák & kol.: MĚSÍČNÍ SONÁTA č. 11

Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dr…

en

Tereza Zelenková: Had, který zmizel v díře ve stěně

Galerie NoD
Tereza Zelenková: Had, který zmizel v díře ve stěně

Kurátor: Pavel Kubesa

28. 9. – 15. 10. 2017

Miska mléka pro hada, který zmizel v díře ve zdi

Tereza Zelenková, česká fotografka dlouhodobě žijící a tvořící v Londýně, se kontinuálně věnuje fotografické praxi odehrávající se na pozadí dokumentu, terénního fotografického výzkumu a literárních kontextů. V centru tohoto pole stojí zájem o různé historické, sociologické a transcendentní fakta, které podrobuje důkladné myšlenkové a zkušenostní analýze. Svědectví o závěrech svého bádání předkládá v tematicky sevřených analogových černobílých fotografických souborech, které otevírají svůj specifický prostor vnitřní narace.

V jednom ze svých dřívějších projektů The Absence of Myth (2013) postulovala Tereza Zelenková základní vodítka své umělecké práce. Jedním ze primárních myšlenkových motivů, které iniciují fokus námětů a formálního zpracování, je otázka času a časovosti. (Ideo)logický aparatus fotografie je pro Zelenkovou jakýmsi referenčním médiem, prostředkem k odkazování na síť vztahů mezi různými příběhy, legendami, mýty a konkrétními místy ať už v urbánním, tak i krajinném prostředí. Její fotografické reprezentace však reálný, přítomný čas fotoaparátu rozmělňují, čas snímku zmrazený taje do času minulého, stejně tak jako minulé a neohraničené prosakuje a prorůstá různými skulinami, kmeny a maskami do uzavřené přítomnosti. 

Kruhy mýtu
Podobná koncepce času se uplatňuje v procesu fungování mýtu. Mythos, podobně jako logos či epos, znamenaly ve starověkém Řecku slovo, respektive řeč či příběh. Na rozdíl od racionální logu a subjektivizujícího eposu coby hlasu řečníka, nemá mythos žádného (historického literárního či doslovného) autora. Mýtus se tváří, že je zde od prapočátku a proto je zakoušen jako odvěká a trvalá danost, neboť v mýtu člověk žije.
Toto ahistorické, nedějinné a cyklické pojetí času stojí i v jádru pojetí mýtu rumunského religionisty Mircea Eliade, který zasazuje mýtus do kontextu archaické společnosti. V její svébytné archaické ontologii se jakožto reálným zdá být pouze to, co napodobuje (mimesis) či opakuje základní archetypy, universální struktury bytí a paradigmata jednání. Tyto mimetické a cyklicky se opakující motivy v různých přechodových a obnovovacích rituálech pak ruší tzv. profánní (tj. světský) čas trvání a dějiny se tak v periodicky opakujících se časech přetvářejí právě v mýtus, tj. v něco stálého, vždy přítomného, to co prolíná minulé s přítomným a budoucím. Jakýkoliv děj se pak v mýtickém vědomí stává součástí původního vzoru: je účastno posvátna.

Skuliny a rýhy
Eliadeho posvátno proniká do reality nikoli pouze v gestech ritu a jednání, ale také materiálním prostorem. Eliade hovoří o tzv. hierofanii, o prostupování posvátna do profánního prostoru, které narušuje jeho homogenitu či kontinuitu. Metaforické skuliny a rýhy v krajině tak vkládají do prostoru opěrné body sakrálního, jakési středy, které jsou místem vstupování posvátného do pozemského bytí, tj. místa jakožto kulisy mýtu. Přesto, že je vyvázán z lineárního pojetí času, je mýtus vždy zakotven v určitém místě, krajině a přírodě. 

Knihy na místě
Svým způsobem se Tereza Zelenková vždy obrací k místům, která jsou nabita symbolickým, mýtickým potenciálem. A to právě proto, že dnešní stále více sekularizovaný svět přestává v krajině hledat, nacházet a vidět (ony hierofanické) vstupy transcendence. Díry a zářezy v podobě jeskyních otvorů, kříže protínající rostlý strom či mýtických kamenných postav zbavených tváře nepřestávají být pro její fotografickou imaginaci stopami něčeho, co nás přesahuje. Vedena rozměrnou knihovnou literárních a filosofických odkazů sahajících od snah o znovunastolení jednoty člověka a přírody z řad literárního romantismu, přes modernistické avantgardní směry až po současné environmentální myšlení, mapuje Tereza Zelenková lokální mytologie a vytváří neuzavřený, tekutý atlas míst, která svými skrytými příběhy rozšiřují naše povědomí o šíři vztahu člověka a krajiny. Nová místa se ji do atlasu vlévají pomalu: vždy, když sáhne po správných knihách. 

Estetika
Aktuální soubor fotografií Had, který zmizel v díře ve stěně vznikal v uplynulých dvou letech výhradně v prostředí krajiny České republiky. Tereza Zelenková v sérii 20 snímků, doprovázených útržkovitými výňatky z inspiračních a ilustrativních textů, zaznamenává četná místa s rozvinutými lokálními příběhy a legendami či geografickými zvláštnostmi jakými jsou například Čertuv stůl v Beskydech, Braunův betlém u Kuksu, reliéfy Čertovy Hlavy a Klácelka u Liběchova a Želíz, Panská skála u Kamenického Šenova či Kopicův statek a soutěsky v Českém ráji. V jiných obrazech zas rekonstruuje stylizovanou inscenací okultní seance odehrávající se v okolí Nové Paky po První světové válce nebo zpracovává posmrtnou masku Gustava Myerinka, tak důležitého pro lokální pražskou mystiku. Výrazná je zde až „atgetovská“, účelná a redukovaná forma fotografického záznamu. Zelenková dospívá svými fotografiemi až k jakémusi esteticky subversivnímu dokumentu. Zaznamenává to, co sama vnímá v subjektech svých snímků jako estetickou kategorii vznešena (sublime). Může to být přesně to vznešeno, které Edmund Burke popisuje jako něco, co pramení z pudu sebezáchovy a vychází ze zkušenosti něčeho velkého, silného a mocného, co v nás vyvolává pocit úcty až zhrožení, nebo to může být vznešeno Kantovo, které vychází ze reflexe něčeho bezrozměrného: z toho, co může ještě stále být alespoň myšleno, ale již ne zakoušeno. Taková zkušenost boří novodobý mýtus vlastníka pohledu či vlastníka půdy: místa Terezy Zelenkové nás skrze upomínky na mýty archaického myšlení mohou dovést k vyváženějšímu vztahu člověka, historie a krajiny.

Vznešený had
Podle starořeckého pelasgického mýtů o stvoření Světa had Ofion a bohyně všech věcí Eurynomé, z jejíhož tance a větru byl Ofion zrozen, počali vejce všehomíra. Jednoho dne pokynula Eurynomé na Ofiona a had celé vejce obepnul. Vejce jeho silou prasklo a vylinul se z něj celý svět, hvězdy, slunce, planety, rostliny i živočichové. Eurynomé jednou však naštvána Ofionovým stvořitelským syndromem vykopla mu zuby a zahnala hada do temných děr pod zemí.
Staroslovanská legenda zase hovoří o hadu hospodáříčkovi, který přinášel obyvatelům domu štěstí a prosperitu a bydlíval v každém dobrém stavení kdesi pod prahem či v peci a lidé jej uctívali a přinášeli obětinu ve formě misky čerstvého mléka.
Strukturální antropolog Claude Levi-Strauss v Myšlení přírodních národů zdůrazňuje osvoboditelskou roli mytického myšlení, jelikož jako takové protestuje proti jakékoliv absenci smyslu. Možná by nebylo od věci si toto myšlení připomenout, zkusit si osvojit procedury širšího vnímání krajiny, míst a historie. Dost možná jsou totiž dnes dírami ve stěnách a krajinách mizející hadi právě její mizející oduševnělostí, tlukoucím srdcem. Stálo by za to vědět, kudy se mohou vrátit a přijdou-li i umět je, ať už přinášejí štěstí anebo stvoření, pohostit.

Text: Pavel Kubesa