Program
O NoDu
#divadlo #hudba #galerie #kavárna #vernisáž #přednášky #studio #ostatní #free mondays

IDDQD: GOON - Krvavá pomsta

Unikátní loutkové představení vzniklo jako magisterský projekt na Katedře alternativního a loutkového divadla…

František Pecháček: Reload - Recover

František Pecháček patří mezi významné osobnosti české vizuální scény. Specializuje se na 2D a 3D grafiku - animaci a tvorbu generovaného virtuálního prostředí. Mezi jeho speciality patří video projekce a video mapping budov a prostředí. Podílí se na tvorbě vizuálu scény divadelních představení v Národním divadle. Pro panoramatickou projekci galerie Video NoD formou fluidní simulace a 3D animace vytvořil rozpouštějící se objekty voskové struktury zdánlivě připomínající významné symboly. 

Anna Hulačová & Jana Vojnárová: Paralelní pozdravy

Výstava Paralelní pozdravy je komunikací dvou medií, které jsou fyzikálně odlišné, ale existuje mezi nimi jakési tematické pouto, které funguje jako vstupní brána k průniku jednoho světa do druhého a naopak. Fyzické propojení sochy a malby, vzájemně do sebe vstupujících, se rozehrává v charakteristické prostorové architektuře výstavy, která přesahuje tradiční prostor galerie. Výstava tak vytváří různé imprese odehrávající se pomezí science fiction a historické reference: v komunikaci a prolnutí děl obou autorek vnímáme přímé náznaky vstupování do různých časových dimenzí, paralelních světů a vesmírů, které plodí různé fyzické mutace.

BE25 | Dušan Zahoranský: Small Talk

Objekt vytvořený pro exteriér Experimetálního prostoru NoD je třírozměrnou textovou definicí místa. Typografie, skladba slov a plastický tvar vytvoří společně krátký prostorový verš. Vznášející se mezi domy, nad hlavami chodců bude spouštět asociace související s pozorováním. Mikropříběh promítnutý do tvaru bude čitelný z různých stran. Objekt je poctou české experimentální poezii, která od 60. let objevně používá slova, typografii a použitím spíše výtvarných, než literárních prostředků, osvobozuje jazyk od nánosu klišé, frází. Navrací slovu jeho poetickou moc. Objekt je součástí dlouhodobé dramaturgie Galerie NoD pracovat s aktuálním uměním ve veřejném prostoru.

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

PKF Prague Philharmonia: Krása dneška / Hudba a film – Martin Kubala

Režisér a kameraman Martin Kubala, autor řady výjimečných dokumentů o výjimečných osobnostech ze světa hudby, filmu, divadla…

11:55: Městečko Fake news

„Diano, je 8.15 ráno. Právě jsem přišel do kanceláře. Děkuji za pravidelný přísun kávy a koblih, vy v…

11:55: Pýcha a předsudek aneb láska voní po hnijícím mase

Příběh o mladých dívkách, které se poprvé v životě zamilují. Příběh plný lásky, nen…

Maso krůtí: Cirkusvobody

MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod &scaron…

Komentovaná prohlídka výstavy Paralelní pozdravy

Přijďte na komentovanou prohlídku výstavy Paralelní pozdravy dvou známých umělkyň Anny Hulačové a Jany Vojná…

Linda Dušková & kolektiv: Sandman

Jak se vám v noci spí? Zdají se vám sny? Trpíte nočními můrami? Nemůžete se ráno probudit nebo raději nesp…

K. May, T. Volánková & kol.: Vinnetou

Příběh pro děti, kterým by se měli inspirovat i dospělí a humor pro dospělé, který pochopí i děti. Inscenace je volně…

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

K. May, T. Volánková & kol.: Vinnetou

Příběh pro děti, kterým by se měli inspirovat i dospělí a humor pro dospělé, který pochopí i děti. Inscenace je volně…

Janek Lesák & kol.: MĚSÍČNÍ SONÁTA č. 11

Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dr…

11:55: Pýcha a předsudek aneb láska voní po hnijícím mase

Příběh o mladých dívkách, které se poprvé v životě zamilují. Příběh plný lásky, nen…

11:55: Já v žádném případě netvrdím, že jsem bůh

Pět režisérů, jedna inscenace. Zábavný náhled do divadelní zkoušky, kde se herci pokoušejí reží…

11:55: Městečko Fake news

„Diano, je 8.15 ráno. Právě jsem přišel do kanceláře. Děkuji za pravidelný přísun kávy a koblih, vy v…

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

20 000 židů po mořem: TheatreRIP.Osamelost.komixovych.hrdinu.impr

Skupina 20 000 židů pod mořem zkoumá vliv prostředí pro vznik samotné performance. Dopředu nemají nic domluvené, využí…

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

Martina Smutná: Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme

Výstava  Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme se bude věnovat kontroverznímu období československ…

Jana Bernartová: Možnost zobrazení

Jana Bernartová ve své práci zkoumá vztah mezi virtuálností digitálního prostoru a jeho materiá…

Free Mondays w/ VLMV (ALMA) (UK)

Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší…

Bio NoD: Sci-fi / Vesmír

  Celovečerní film: Ex Machina Český krátkometrážní + diskuze s reřisérem: brzy oznámíme n…

Janek Lesák & kol.: MĚSÍČNÍ SONÁTA č. 11

Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dr…

Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

Free Mondays w/ Mynth (AUT)

Janek Lesák & kol.: MĚSÍČNÍ SONÁTA č. 11

Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dr…

Janek Lesák & kol.: MĚSÍČNÍ SONÁTA č. 11

Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dr…

en

Tomáš Bárta: Plán sedimentu

Galerie NoD
Tomáš Bárta: Plán sedimentu

Kurátor: Pavel Kubesa
28. 11. 2017 - 10. 1. 2018

Sedimentace je procesem ukládání pevných částic, respektive úlomkovitého materiálu prostřednictvím selekce a působením určitého silového pole, zpravidla síly gravitace. Takto na dno usazené částice se nazývají sedimenty.
Sedimentace je ale částí širšího geologického procesu utváření sedimentárních hornin. Prvotní etapu různých forem zvětrávání obnažených hornin následuje etapa eroze, tj. postupné narušování a především transport vznikajících zvětralin. K usazení, depozici transportovaných fragmentů původní horniny dochází v místech poklesu energie sytému, v místech tzv. sedimentárních pánví či pastí jakými jsou delty řek, návětrné či závětrné strany překážek, oceánská dna či ledovcová koryta. V těch může působením dalších sil docházet k přeměně původní materiálové struktury nespojitých vrstev sedimentů a jejich konečným zpevněním – k diagenezi. 
Analogicky se dá přemýšlet i o usazování jiných forem, o usazování idejí, myšlenek, o usazování společenských, intelektuálních a jiných metabolitů, o usazování různých forem praxí a činností, o sedimentaci stylu a sedimentaci absence stylu. Principem analogie si proto můžeme pomoci i k metafoře města jakožto sedimentárního útvaru a architektuře jako konkrétní sedimentární pasti. A právě urbánní prostředí a architektura stojí ve středobodu zájmu Tomáše Bárty.
Bárta dlouhodobě a kontinuálně zpracovává a rozšiřuje svůj obsáhlý archiv různých záznamů městských zásahů, stop a konkrétních probíhajících procesů proměny charakteru městské krajiny a architektury. Všímá si jak ideových manipulací s veřejným prostorem, tak i přímých pracovních dělnických zásahů. Gesto rozkopávané silnice je pro něj stejně silným aktem vůle a vědomí jako vnoření plastových oken do prvorepublikové funkcionalistické vily. Tomáš Bárta prozkoumává formáty tohoto vědomí, principy zanášení, zakrývání původních forem (stylu a slohu), které pak volně interpretuje, formálně rozvádí a moduluje ve svých pracích.
Neusiluje však o nějakou ideologickou kritiku či normativní reflexi stavu a způsobů přetváření městského architektonického prostředí. Věnuje se formálnímu a materiálovému experimentu, hledání původní formy per se, tvarosloví čistých forem. Čistá forma je něčím, co je dnes ukryto pod povrchovou vrstvou, je to podloží sedimentárního pole nánosu necitlivých zásahů, přestaveb a aplikace nevhodných funkcí. Transformováním vypozorovaných principů a snahou se s nimi vypořádávat výtvarnou formou se pouští do jistého druhu kreativní archeologie ryzích forem.
Archeologické praktiky modeluje Tomáš Bárta různými technikami odstraňování materiálu, ale i vhodně vyhledaným materiálem či vizuálním symbolem typickým pro dnešní veřejné prostředí a prostranství. Pro aktuální sérii si proto volí dva výrazové prostředky: užití výrazného odstínu žluté barvy a metodu transportu a usazení typicky urbánního materiálu, jakýsi princip přenosu informace z prostředí.
Žlutá je zde reprezentantem nevědomých, devalvujících praktik zacházení s původními vrstvami ryzích forem a současně mocným nástrojem vizuální komunikace, který je těžké „přepsat“ méně invazivním tvaroslovím. Stejně tak ale funguje i jako základní bazální vrstva, podklad a podmínka možnosti vrstvení vůbec. 
Z městského prostředí Tomáš Bárta přenáší dva rozdílné fragmenty: několik druhů kopírovacího papíru a instalaci doplňuje nejjednodušší, bezpříznakovou krycí sítí na lešenářské konstrukce. Síť, prvek vnějšího prostředí vztahující se primárně k metodám rekonstrukcí a přestaveb, podporuje úspornou architekturu výstavu, dotváří její myšlenkový reliéf, ale nevystupuje popisně: je spíše aktivním malířským gestem, strategií řešení možností současného obrazového formátu. Kopírovací papír, naopak coby prvek vnitřního města, element prostoru „administrativy za zavřenými dveřmi“, slouží jako model archeologického obnažování původních forem. Tomáš Bárta v kolážovaných rastrových monochromech odmazává kopírovací pigment a odkrývá hypotetické základní geometrické tvarosloví ukryté pod jeho nánosem. 
Bárta tak pokračuje ve svých snahách o logicko-estetické řešení možností práce s čistými formami. Dílčí výstupy, které ve svých obrazech, kresbách či objektech nabízí, se nemusí omezovat jen na hypotézy o povaze architektonických forem, ale mohou posloužit i jako ilustrace otázek dějin uměleckých forem vůbec. 

Architektura má jakousi zvláštní gravitační sílu. Přitahuje, snad jako žádné jiné „médium“, obrovské množství ne-forem a neslučitelných funkcí: odpadů a úlomků z ostatních kreativních oborů, stejně tak jako slepé uličky a omyly své vlastní současnosti a historie. Společenské prostředí dnešních globálních estetických standardů, etických, praktických či ekonomických imaginací vytváří příliš hrubé síto, jehož oky většina těchto ne-forem propadá a usazuje se nejen na vnějších fasádách promyšlených domů a budov. Původní formy coby kanály komunikace původně navržených funkcí a standardů veřejného prostoru jsou ucpány a nestačí odvádět přívaly dopadajícího balastu. Zaměření Tomáše Bárty není v tomto ohledu kritické: svými metodami se naopak pokouší nalézat postupy znovuzprůchodňování cest k původním formálním řešením a podobám. V dřívějších projektech užívaný motiv sítě (coby metafora struktury či systému), zdá se, nahrazuje téma síta – jakési společenské praxe, která může inteligentní diskuzí oka síta zjemňovat a precizovat tak jeho rozlišovací schopnost. Cesty k původním formám pak můžou zůstat pootevřeny.

Pavel Kubesa