Komentovaná prohlídka a autorské prezentace vystavujících umělců výstavy ZERO STARS Agaty …
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
Projekt tří umělců spjatých svým společným studiem na Royal College of Art London a dlouholetým působením na londýnské umělecké scéně v druhém desetiletí nového milénia s názvem ZERO STARS se věnuje ozvěnám fašistických ideologií v Evropě i za jejími hranicemi. Autoři se prostřednictvím vlastních uměleckých výzkumů vydávají na cestu prozkoumávání historických i mocenských struktur ve vztahu k současnému geopolitickému terénu evropského regionu. Společně – nad rámec výzkumu – do své práce vnáší emocionální a subjektivní element perspektivy našeho sdíleného prožívání přítomnosti. Agata Madejska, Peter Watkins a Tereza Zelenková se ve své tvorbě ve fundamentu věnují možnostem pravdivosti fotografického obrazu (a obrazových reprezentací) a limitům jejich vnímání. Současně se ve své praxi, primárně ukotvené v klasické fotografii, snaží o to rozšiřovat možnosti fotografie k dalším trans-mediálním výstupům. Agata Madejska (UK/PL) se ve své připravované práci (textilní a kovové objekty) zaměřuje na způsoby artikulace osobní i institucionální moci, zpochybňuje racionální organizaci společnosti, různé ideologické narativy a všímá si způsobů a manipulací v interakcích mezi domácí a státní politikou. Tereza Zelenková (CZ) prostřednictvím fotografických transferů, textilních objektů a textu zkoumá vztah architektury a moci a způsoby, jakým různá architektonická dědictví coby „ideologické konstrukty“ nadále informují naši bezprostřední zkušenost veřejného prostoru a současnou politiku. Peter Watkins (UK) se zaměřuje na konkrétní procesy „kulturního a fyzického vymazávání“ založené na autorské výzkumné práci s archivem předmětů z Památníku Lidice. Prostřednictvím multi-kanálové video instalace, zvuku a fotogrammetrie aktivuje historické artefakty a zkoumá je v současnosném kontextu. Společný autorský projekt ve spolupráci s kurátorem Jenem Kratochvilem se tak pokouší odkrývat na historickém pozadí a analýze politiky reprezentace moci nebezpečné strategie a obrazy populismu a šovinistického útlaku.
PubQuiz neboli hospodský kvíz je vědomostní týmová hra oblíbená po celém světě. O co jde?…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Neobvyklé…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
„Letím a dopadám na prdel, lehám si na záda, držkou do bláta. Málokdo tenhle manévr umí…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Inscenace může obsahovat střelné zbraně, fyzické i verbální násilí, kouřové efekty, vulgární…
První společný projekt Divadla NoD a spolku StorytellingCZ ve kterém se živé vyprávění příběhů potkáv…
PubQuiz neboli hospodský kvíz je vědomostní týmová hra oblíbená po celém světě. O co jde?…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Inscenace může obsahovat střelné zbraně, fyzické i verbální násilí, kouřové efekty, vulgární…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
PubQuiz neboli hospodský kvíz je vědomostní týmová hra oblíbená po celém světě. O co jde?…
Už počtrnácté se bude předávat titul MISTR IMPROVIZACE a putovní pohár, tentokrát skutečně i s třešničkou…
„Letím a dopadám na prdel, lehám si na záda, držkou do bláta. Málokdo tenhle manévr umí…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
První společný projekt Divadla NoD a spolku StorytellingCZ ve kterém se živé vyprávění příběhů potkáv…
PubQuiz neboli hospodský kvíz je vědomostní týmová hra oblíbená po celém světě. O co jde?…
Nová autorská inscenace tvůrčího kolektivu 8lidí. Příjemné horko. Hustá pára. Vůně citrusu. Velk…
Nová autorská inscenace tvůrčího kolektivu 8lidí. Příjemné horko. Hustá pára. Vůně citrusu. Velk…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Inscenace může obsahovat střelné zbraně, fyzické i verbální násilí, kouřové efekty, vulgární…
„Letím a dopadám na prdel, lehám si na záda, držkou do bláta. Málokdo tenhle manévr umí…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
PubQuiz neboli hospodský kvíz je vědomostní týmová hra oblíbená po celém světě. O co jde?…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Nová autorská inscenace tvůrčího kolektivu 8lidí. Příjemné horko. Hustá pára. Vůně citrusu. Velk…
Nová autorská inscenace tvůrčího kolektivu 8lidí. Příjemné horko. Hustá pára. Vůně citrusu. Velk…
„Letím a dopadám na prdel, lehám si na záda, držkou do bláta. Málokdo tenhle manévr umí…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Inscenace může obsahovat střelné zbraně, fyzické i verbální násilí, kouřové efekty, vulgární…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
<p>Drama pro dva herce o povaze svobody, hrdinství a osobní zodpovědnosti.</p> <p>Kdy přichází vhodná doba na to začít bránit svobodu? A jak člověk zjistí, jestli se k tomu hodí? Nejhorší zlo, bez ohledu na to, jaký je rok, je plíživé zlo, takové, které roste potichu a nenápadně a když si konečně uvědomíme, jak je nebezpečné, už je příliš pozdě začít s ním bojovat. Příběh inspirovaný životem politického vězně, Josefa Černohorského, a našimi vlastními životy… </p> <p> </p> <p><em>„Víš co se dělo v padesátým třetím v Plzni? Nevíš!“</em></p> <p><strong>MUNDŮR – CHLEBA – SIRKY – HNUTÍ</strong></p> <p><em>„Se svobodou je to jako s klíčema… Začneš si jich vážit, až když je ztratíš.“</em></p> <p><strong>KAFE – HNÍZDO – KYTKA – YTONG</strong></p> <p><em>„A víš, co se děje teďka, vlastně?“</em></p> <p><strong>– HRNEK – GIBS – ČAJ A CUKR – SEDM KOSTEK PŘESNĚ</strong></p> <p> </p>
<p><strong>Každá se nakonec dočká svýho Kokota.</strong></p> <p>Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch vlastních milostnejch příběhů. Herečky krůtí je s nima znova prožijou, jenom o dost intenzivnějš a bizarnějš. Bude to upřímný, pravdivý, vtipný, děsně patetický a totálně nesmyslný. Láska je přesně taková. Má zlomenou nožičku, je trochu rozladěná, ale nejvíc dojemná.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p>* <strong><u>Přidejte se do NoD gangu!</u></strong></p> <p>Už sedmou sezónu pro vás tvoříme Divadlo NoD. Chtěli bychom vám poděkovat za všechny vyprodané sály a za to, že okruh vás diváků roste tak rychle, že nestačíme tisknout lístky!</p> <p>Jako poděkování máme pro ty nejvěrnější z vás pozvánku do našeho NoD GANGu. Pokud si na kterékoli představení v našem divadle koupíte mecenášskou vstupenku za 1000 Kč, budete mít u nás přednostní předprodej na vyprodané tituly, premiéry, speciální akce, na které se běžní diváci nedostanou, a 10 % slevu na baru.</p> <p>A stejně jako ve většině jiných gangů, členství je doživotní. Těšíme se na vás a děkujeme, že s námi tvoříte NoD. #nodgang</p>
<p>Příběh o mladých dívkách, které se poprvé v životě zamilují. Příběh plný lásky, nenávisti a oživlých mrtvol. Příběh o touze po krvi a čerstvém lidském mase. Béčková romantická klasika.</p> <p><em>Představení je uváděno s anglickými titulky, jejichž vznik a překlad byl možný díky podpoře IDU (Institut uměni – Divadelní ústav) v Praze.</em></p>
<p>Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni, nedrželi ho za ruku ani se nemohli schovat do jeho náruče? Na tyto otázky odpovídá inscenace tanečního souboru 420PEOPLE, která vychází z autentických osobních materiálů a reálných zkušeností účinkujících. </p> <p>Inscenaci bychom chtěli s láskou věnovat našim dětem, rodičům a partnerům, kterým začneme říkat, že je máme rádi, až ve chvíli, když už jsou od nás příliš daleko. <br /> <br /> <strong>Projekt je výsledkem spolupráce souboru 420PEOPLE, Experimentálního prostoru NoD a hudebního uskupení Zabelov.</strong></p>
<p>Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyřešené, a tím uzavřít svou brakovou trilogii, která v průběhu let vznikla pod režijním vedením Petry Tejnorové. První díl s názvem Umění braku ON AIR vyprávěl příběh detektiva Johna Sinclaira, Syna Světla. Druhý díl přinesl brakovou klasiku – obraz viktoriánské Anglie, napadené nezemským morem a ohrožené zombie apokalypsou. Ve třetím díle se chceme obrátit k naší současnosti. Brak už totiž není potřeba vyhledávat v laciných paperbacích – máme pocit, že v něm žijeme; valí se na nás z novin, časopisů i obrazovek našich chytrých telefonů. Lidé, unavení složitými peripetiemi polistopadového vývoje naší země, začínají opět toužit po jednodušším, srozumitelnějším světě, který neklade otázky. Chceme se začít ptát dřív, než se jednoho dne probudíme a dostaneme odpovědi už hotové. Chceme se stát svými vlastními reportéry.</p> <p>- - - - - - - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Dvě mladé herečky a čtyři mladí herci – nesoudí, neříkají, na čí straně je ta nejopravdovější pravda, ani si nestěžují na ukradenou revoluci. Jen jim přijde nepatřičné, že by měli žít ve světě, kde se slova pravda a láska stávají sprostou nadávkou a kde je svobodné myšlení třeba zadupat do země.</em><strong> - Zdeněk A. Tichý, Artzóna</strong></p> <p><em>Domnívám se, že jde zřejmě o dosud nejpovedenější politickou satiru na divadelních prknech. (...) Každopádně je dobré, že se mladá generace takto probouzí, a že se inscenace, kteru můžete vidět v Experimentálním prostoru NoD, nezaměřuje jen na snadný a zasloužený terč – tedy Miloše Zemana. Upozorňuje totiž na daleko nebezpečnější fenomén dnešní doby: na všehoschopného trestně stíhaného oligarchu a někdejšího agenta StB, spojeného s komunisty a xenofobními okamurovci. Jsem totiž přesvědčen, že tohle může polistopadový vývoj zničit daleko víc než zkorumpovaný systém kmotrů a lobbistů, s nímž si svobodná a demokratická společnost vždy nějak poradí.</em> <strong>- Jaroslav Kmenta, Reportér Magazín</strong></p>
<p>Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyřešené, a tím uzavřít svou brakovou trilogii, která v průběhu let vznikla pod režijním vedením Petry Tejnorové. První díl s názvem Umění braku ON AIR vyprávěl příběh detektiva Johna Sinclaira, Syna Světla. Druhý díl přinesl brakovou klasiku – obraz viktoriánské Anglie, napadené nezemským morem a ohrožené zombie apokalypsou. Ve třetím díle se chceme obrátit k naší současnosti. Brak už totiž není potřeba vyhledávat v laciných paperbacích – máme pocit, že v něm žijeme; valí se na nás z novin, časopisů i obrazovek našich chytrých telefonů. Lidé, unavení složitými peripetiemi polistopadového vývoje naší země, začínají opět toužit po jednodušším, srozumitelnějším světě, který neklade otázky. Chceme se začít ptát dřív, než se jednoho dne probudíme a dostaneme odpovědi už hotové. Chceme se stát svými vlastními reportéry.</p> <p>- - - - - - - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Dvě mladé herečky a čtyři mladí herci – nesoudí, neříkají, na čí straně je ta nejopravdovější pravda, ani si nestěžují na ukradenou revoluci. Jen jim přijde nepatřičné, že by měli žít ve světě, kde se slova pravda a láska stávají sprostou nadávkou a kde je svobodné myšlení třeba zadupat do země.</em><strong> - Zdeněk A. Tichý, Artzóna</strong></p> <p><em>Domnívám se, že jde zřejmě o dosud nejpovedenější politickou satiru na divadelních prknech. (...) Každopádně je dobré, že se mladá generace takto probouzí, a že se inscenace, kteru můžete vidět v Experimentálním prostoru NoD, nezaměřuje jen na snadný a zasloužený terč – tedy Miloše Zemana. Upozorňuje totiž na daleko nebezpečnější fenomén dnešní doby: na všehoschopného trestně stíhaného oligarchu a někdejšího agenta StB, spojeného s komunisty a xenofobními okamurovci. Jsem totiž přesvědčen, že tohle může polistopadový vývoj zničit daleko víc než zkorumpovaný systém kmotrů a lobbistů, s nímž si svobodná a demokratická společnost vždy nějak poradí.</em> <strong>- Jaroslav Kmenta, Reportér Magazín</strong></p>
<p>Příběh, odehrávající se ve vaší fantazii. Inscenace Divadla NoD kombinuje technologii binaurálního zvuku - zvukové virtuální reality a tradičních principů ruchařské práce, aby vás teleportovala do samotného středu světa fantasy - do hlavy hlavního hrdiny. </p> <p>Nasaďte si sluchátka a zavřete oči. Proslýchá se, že Temnota znovu nabírá na síle...</p> <p>- - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>„Experimentální Prostor NoD tentokráte skutečně dostál svému názvu a nově nastavená dramaturgie, kterou reprezentuje umělecké vedení, jímž je režisér Janek Lesák a dramaturgyně Natálie Preslové (…) připravila netradiční výlet do světa fantasy.“</em> <strong>(Lukáš Holubec, i-Divadlo.cz)</strong></p> <p><em>„Po úspěších s Osamělostí komiksových hrdinů a Měsíční sonátou č. 11 přinášejí režisér Janek Lesák s dramaturgyní Natálií Preslovou do Experimentálního prostoru NoD experiment dosud největší: Divadlo, které uvidíte, když zavřete oči. Protentokrát opouštějí žánr sci-fi a uvádějí inscenaci s názvem Fantasy! – přitažlivou podívanou, schopnou přilákat mladé publikum, které do divadla třeba ani běžně nechodí. Já bych ji svým kamarádům – přes jisté výhrady – rozhodně doporučila.“</em><strong> (Kateřina Kykalová, Divadelní noviny)</strong></p> <p><em>“Připadalo mi fascinující sledovat herce, jak potichu našlapují, aby byly slyšet jen ty zvuky, které mají, a jak imitují dračí chrapot, podvodní hluk nebo pomocí loop station vytvoří elfský chorál, z něhož příjemně mrazilo.” </em><strong>(Soňa Hanušová, Kulturio.cz)</strong></p>
<p>Autorská divadelní inscenace reflektující 100 let Česko(slovenské) hokejové republiky.</p> <p>Tak určitě ... Josef Gruss, Jan Palouš, Jaroslav Jirkovský, Otakar Vindyš, Josef Šroubek, Josef Maleček, Jiří Tožička, Jiří Lála, František Pácalt, Vladimír Zábrodský, Bohumil Modrý, Vilibald Šťovík, Stanislav Konopásek, Augustin Bubník, Jaroslav Drobný, Mike Buckna, Josef Trousílek, Miroslav Charoust, František Tikal, Karel Gut, Jiří Holeček, Ivan Hlinka, Jozef Golonka, Jaroslav Jiřík, Vladimír Růžička, Dominik Hašek, Jaromír Jágr, Petr Svoboda, František Kaberle ml., Robert Reichel, Karel Rachůnek, Josef Vašíček, Jan Marek, David Moravec, Tomáš Plekanec, ... </p>
<p>Divadelní comiks-con. </p> <p>American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o tom, že jsou superhrdinové. Ze stejné studie vyplývá, že ještě vyšší procento superhrdinů sní o tom, že jsou vámi. </p> <p>Buď ve střehu. Nespi. Pracuj na sobě. Mysli na ostatní, ne na sebe. Sportuj a odpočívej. Zároveň! Čti. Studuj. Zdokonaluj se. Nikdy se nezastavuj. Zapomeň na bolest. Fyzickou i psychickou. Bolest pro tebe neexistuje. Protože když se svět řítí na pokraj zkázy, koho kurva zajímá, že Batmana bolí hlava?</p> <p>Časosběrná dokumentární inscenace otevírá třinácté komnaty nejslavnějších komixových hrdinů.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Přestože nejsem příznivec americké odnože komiksového žánru, neměl jsem sebemenší obavy, že bych inscenaci neporozuměl, a také doufám, že případná neznalost nikoho od návštěvy NoDu neodradí. Byla by to nesmírná škoda, protože inscenace má nebývalý vtip, energii, tempo, a přesto se jedná o vykreslení zásadních soužení, jež prožívá velká část společnosti. </em></p> <p><strong>- Lukáš Holubec</strong></p> <p><em>Sečteno a podtrženo, byla by velká škoda vnímat Osamělost komiksových hrdinů jen coby ptákovinu sloužící k pobavení určitého typu diváka. Tuto funkci sice může též plnit (a to minimálně pro mě dosti zdařile), avšak vody pod touto hladinou jsou výrazně hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát. Věřím, že jsem se s touto inscenací nesetkal naposledy, rozhodně mi stojí za opakované zhlédnutí. </em></p> <p><strong>- Jiří Koula</strong></p>
<p>Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dráhu Země vesmírnou loď Apollo 11. Posádku Apolla tvořili tři lidé - velitel Neil Armstrong, pilot řídícího modulu Michael Collins a pilot lunárního modulu Edwin “Buzz” Aldrin. O čtyři dny později potvrdil Armstrong tři čtvrtě miliardě lidí, kteří jeho výstup na Měsíc sledovali, že je to opravdu, opravdu velký skok pro lidstvo. Ještě ten samý den bylo ohlášeno předpokládané přistání člověka na Marsu v roce 2000. </p> <p>Místo toho je nám dnes vesmír ještě o něco vzdálenější než byl v roce 1969 - už jen kvůli pokroku astrofyziky, která zjistila, že toho jako lidstvo o vesmíru víme mnohem, ale mnohem méně, než jsme si kdy mysleli. </p> <p>Příběh možná největšího úspěchu v dějinách člověka a prvního dne, kdy se na sebe lidstvo mohlo podívat z pořádné výšky.</p> <p><strong>Věnováno všem, kdo někdy toužili stát se kosmonautem. </strong></p> <p><strong>- - - - - - - - - - </strong></p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>„Není tomu tak dávno, kdy jsme nadšeně jásali nad Osamělostí komiksových hrdinů, podle nás nejlepší divadelní inscenace roku 2017, a už tu máme další premiéru. Měsíční sonátou č. 11 experimentální prostor NoD už podruhé dokazuje, že je třeba jej bedlivě sledovat, protože o osobnostech stojících momentálně za touto divadelní scénou ještě hodně uslyšíme.“</em> <strong>(Soňa Hanušová, Kulturio)</strong></p> <p><em>„Pokud bych měl doporučit nějakou inscenaci pro teenagery, která by je zároveň i trochu vzdělala, vybral bych bez váhání Lesákovu Měsíční sonátu č. 11 v NoDu: vtipně totiž předvádí výpravu prvních astronautů na Měsíc jako hudební jízdu "fakt cool" dídžejů. NoD pod novým vedením dělá - hudební terminologií řečeno - moderní pop (proto, předpokládám, našel pod jeho střechou nové působiště i podobně orientovaný soubor 11:55), na který diváci, soudě podle mých zkušeností, velmi dobře slyší. </em><strong>(Martin Švejda, Nadivadlo.cz)</strong></p>
<p>Drama pro dva herce o povaze svobody, hrdinství a osobní zodpovědnosti.</p> <p>Kdy přichází vhodná doba na to začít bránit svobodu? A jak člověk zjistí, jestli se k tomu hodí? Nejhorší zlo, bez ohledu na to, jaký je rok, je plíživé zlo, takové, které roste potichu a nenápadně a když si konečně uvědomíme, jak je nebezpečné, už je příliš pozdě začít s ním bojovat. Příběh inspirovaný životem politického vězně, Josefa Černohorského, a našimi vlastními životy… </p> <p> </p> <p><em>„Víš co se dělo v padesátým třetím v Plzni? Nevíš!“</em></p> <p><strong>MUNDŮR – CHLEBA – SIRKY – HNUTÍ</strong></p> <p><em>„Se svobodou je to jako s klíčema… Začneš si jich vážit, až když je ztratíš.“</em></p> <p><strong>KAFE – HNÍZDO – KYTKA – YTONG</strong></p> <p><em>„A víš, co se děje teďka, vlastně?“</em></p> <p><strong>– HRNEK – GIBS – ČAJ A CUKR – SEDM KOSTEK PŘESNĚ</strong></p> <p> </p>
<p>Jaký je obraz doby, ve které žijeme, v očích dnešní mladé generace? Co o nás vypovídají kauzy, které se v posledních letech objevily na titulních stránkách novin? Sedm lidí, sedm pohledů na věc. Bulvár i závažná témata dostávají stejný prostor. Výsledkem je bizarní svědectví o Češích a České republice. Vezmi si chlebíček a připoj se k naší oslavě češství! Proslav se životem!</p> <p>- - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>"I když hra zdaleka nezodpoví vše, co si v úvodu klade za cíl, vyznívá jako povedené představení. Může za to jednak Mikuláškova režie, která citlivě pracuje s hereckou improvizací, povedená scéna se zavěšenými lustry a vzorovanou stěnou, která dobře kontrastuje s velkorysým prostorem Jatek78, a hlavně skvělé výkony osmičky herců, což je velký příslib do budoucnosti souboru."</em> <strong>- Tomáš Šťástka (iDNES.cz)</strong></p>
<p>Unikátní loutkové představení vzniklo jako magisterský projekt na Katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU. Autoři zvolili takové zpracování, které vychází vstříc nejen dospělému publiku, ale zejména adolescentům. Díky neotřelé kombinaci populárního komiksového námětu, originálních loutek, chytlavých dialogů a bryskního humoru vás tvůrci tohoto autorského představení snadno přesvědčí o tom, že loutkové divadlo není jen pro ty nejmenší diváky, ale že jde s dobou a především vstříc potřebám současného mladého publika.</p> <p>Tak vezměte své mladší sourozence a přijďte se podívat na to, co se stane, když se Goon krvavě pomstí. Dostane vás to taky!</p> <p>Představení je vhodné pro diváky od 14 let. Inscenace je volně inspirovaná komiksem Goon, který vytvořil Eric Powell. V inscenaci je použitý hudební motiv písně Funny Honey (Chicago musical) a melodie hry PacMan.</p>
<p>Autorská divadelní inscenace reflektující 100 let Česko(slovenské) hokejové republiky.</p> <p>Tak určitě ... Josef Gruss, Jan Palouš, Jaroslav Jirkovský, Otakar Vindyš, Josef Šroubek, Josef Maleček, Jiří Tožička, Jiří Lála, František Pácalt, Vladimír Zábrodský, Bohumil Modrý, Vilibald Šťovík, Stanislav Konopásek, Augustin Bubník, Jaroslav Drobný, Mike Buckna, Josef Trousílek, Miroslav Charoust, František Tikal, Karel Gut, Jiří Holeček, Ivan Hlinka, Jozef Golonka, Jaroslav Jiřík, Vladimír Růžička, Dominik Hašek, Jaromír Jágr, Petr Svoboda, František Kaberle ml., Robert Reichel, Karel Rachůnek, Josef Vašíček, Jan Marek, David Moravec, Tomáš Plekanec, ... </p>
<p>20 000 židů pod mořem je soubor zkoumající hranice improvizačního divadla. <br /> Divadlo NoD je prostor, kde působí jen opravdoví profesionálové. </p> <p>“Židi” mají 4 večery na to, aby dokázali, že takovými profesionály jsou. Jejich úkolem bude odehrát bez jakékoli přípravy 4 celovečerní představení a tým Divadla NoD jim připraví 12 překážek, které jim to pořádně znesnadní. O jaké překážky půjde ovšem nebude nikdo z herců dopředu vědět. Protože kdyby to věděli, nikdy by do toho dobrovolně nešli. </p> <p>Pokud se jim podaří i přes všechny překážky dohrát představení do úplného konce, stane se Divadlo NoD jejich domovskou scénou. Pokud ne, už si tu nikdy ani neškrtnou. </p> <p>Konkurz, který ještě žádný divadelní soubor nezažil. </p>
<p>Kolik agrese a puzení k násilnému chování v sobě musíme potlačit, abychom se stali „kultivovanými“ lidmi? Je to násilné v nás lidské, nebo nelidské? Jsme to skutečně my v momentech, kdy si myslíme, že jsme přirození? Jak vlastně vypadá ona přirozenost? Co všechno může být spouštěčem naší agresivity? Byli bychom schopni se podílet na násilí na druhých? A co v momentě, kdy bychom byli pod vlivem nějaké skupiny? Může být násilí na druhých určitý druh sportu, kterému lze propadnout? Opravdu jsme si jisti tím, jak se ve vypjatých a nepříjemných situacích zachováme? Můžeme o sobě říct, že v žádném případě nemáme sklon k násilí v jakékoli jeho podobě?</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>"Hodní chlapci jsou inscenací, která vás na začátku chytne a nepustí, ještě cestou z divadla na ni budete myslet a možná těsně před spaním se vymaníte z jejího objetí. Reflektuje současnost a je pravdivá. Je vtipná a děsivá zároveň. Protože násilí je nejen všude kolem nás, ale i v nás. Nebo vy si snad troufnete o sobě říct, že jste skutečně hodný chlapec (či dívka)?"</em><br /> <em>-</em><strong> Barbora Švarcová, Generace 21</strong></p>
<p>Kolik agrese a puzení k násilnému chování v sobě musíme potlačit, abychom se stali „kultivovanými“ lidmi? Je to násilné v nás lidské, nebo nelidské? Jsme to skutečně my v momentech, kdy si myslíme, že jsme přirození? Jak vlastně vypadá ona přirozenost? Co všechno může být spouštěčem naší agresivity? Byli bychom schopni se podílet na násilí na druhých? A co v momentě, kdy bychom byli pod vlivem nějaké skupiny? Může být násilí na druhých určitý druh sportu, kterému lze propadnout? Opravdu jsme si jisti tím, jak se ve vypjatých a nepříjemných situacích zachováme? Můžeme o sobě říct, že v žádném případě nemáme sklon k násilí v jakékoli jeho podobě?</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>"Hodní chlapci jsou inscenací, která vás na začátku chytne a nepustí, ještě cestou z divadla na ni budete myslet a možná těsně před spaním se vymaníte z jejího objetí. Reflektuje současnost a je pravdivá. Je vtipná a děsivá zároveň. Protože násilí je nejen všude kolem nás, ale i v nás. Nebo vy si snad troufnete o sobě říct, že jste skutečně hodný chlapec (či dívka)?"</em><br /> <em>-</em><strong> Barbora Švarcová, Generace 21</strong></p>
<p><strong>Každá se nakonec dočká svýho Kokota.</strong></p> <p>Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch vlastních milostnejch příběhů. Herečky krůtí je s nima znova prožijou, jenom o dost intenzivnějš a bizarnějš. Bude to upřímný, pravdivý, vtipný, děsně patetický a totálně nesmyslný. Láska je přesně taková. Má zlomenou nožičku, je trochu rozladěná, ale nejvíc dojemná.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p>* <strong><u>Přidejte se do NoD gangu!</u></strong></p> <p>Už sedmou sezónu pro vás tvoříme Divadlo NoD. Chtěli bychom vám poděkovat za všechny vyprodané sály a za to, že okruh vás diváků roste tak rychle, že nestačíme tisknout lístky!</p> <p>Jako poděkování máme pro ty nejvěrnější z vás pozvánku do našeho NoD GANGu. Pokud si na kterékoli představení v našem divadle koupíte mecenášskou vstupenku za 1000 Kč, budete mít u nás přednostní předprodej na vyprodané tituly, premiéry, speciální akce, na které se běžní diváci nedostanou, a 10 % slevu na baru.</p> <p>A stejně jako ve většině jiných gangů, členství je doživotní. Těšíme se na vás a děkujeme, že s námi tvoříte NoD. #nodgang</p>
<p>Teleskop prošel drastickou proměnou, při které byly jeho čočky a zrcadla nezvratně předělány. Již nebylo možné říct jestli se skrze něj díváme na povrch neznámé vzdálené planety nebo přímo dovnitř oka pozorovatele. Přesto byl tento nový svět důkladně prozkoumán. </p> <p>Pohled přes rozbitý teleskop na svět, který je odrazem pozorovatele, a který ví, že je pozorován. Pod mikroskopem se odehrává série magnetických a chemických dobrodružství, které jsou živě přenášeny na plátno jako dokument o jedné neznámé krajině. </p> <p><strong>Koncept, režie, hraje: Tim Spooner<br /> Produkce: Ania Ololewicz</strong></p>
<p>Teleskop prošel drastickou proměnou, při které byly jeho čočky a zrcadla nezvratně předělány. Již nebylo možné říct jestli se skrze něj díváme na povrch neznámé vzdálené planety nebo přímo dovnitř oka pozorovatele. Přesto byl tento nový svět důkladně prozkoumán. </p> <p>Pohled přes rozbitý teleskop na svět, který je odrazem pozorovatele, a který ví, že je pozorován. Pod mikroskopem se odehrává série magnetických a chemických dobrodružství, které jsou živě přenášeny na plátno jako dokument o jedné neznámé krajině. </p> <p><strong>Koncept, režie, hraje: Tim Spooner<br /> Produkce: Ania Ololewicz</strong></p>
<p>Divadelní comiks-con. </p> <p>American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o tom, že jsou superhrdinové. Ze stejné studie vyplývá, že ještě vyšší procento superhrdinů sní o tom, že jsou vámi. </p> <p>Buď ve střehu. Nespi. Pracuj na sobě. Mysli na ostatní, ne na sebe. Sportuj a odpočívej. Zároveň! Čti. Studuj. Zdokonaluj se. Nikdy se nezastavuj. Zapomeň na bolest. Fyzickou i psychickou. Bolest pro tebe neexistuje. Protože když se svět řítí na pokraj zkázy, koho kurva zajímá, že Batmana bolí hlava?</p> <p>Časosběrná dokumentární inscenace otevírá třinácté komnaty nejslavnějších komixových hrdinů.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Přestože nejsem příznivec americké odnože komiksového žánru, neměl jsem sebemenší obavy, že bych inscenaci neporozuměl, a také doufám, že případná neznalost nikoho od návštěvy NoDu neodradí. Byla by to nesmírná škoda, protože inscenace má nebývalý vtip, energii, tempo, a přesto se jedná o vykreslení zásadních soužení, jež prožívá velká část společnosti. </em></p> <p><strong>- Lukáš Holubec</strong></p> <p><em>Sečteno a podtrženo, byla by velká škoda vnímat Osamělost komiksových hrdinů jen coby ptákovinu sloužící k pobavení určitého typu diváka. Tuto funkci sice může též plnit (a to minimálně pro mě dosti zdařile), avšak vody pod touto hladinou jsou výrazně hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát. Věřím, že jsem se s touto inscenací nesetkal naposledy, rozhodně mi stojí za opakované zhlédnutí. </em></p> <p><strong>- Jiří Koula</strong></p>
<p>Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni, nedrželi ho za ruku ani se nemohli schovat do jeho náruče? Na tyto otázky odpovídá inscenace tanečního souboru 420PEOPLE, která vychází z autentických osobních materiálů a reálných zkušeností účinkujících. </p> <p>Inscenaci bychom chtěli s láskou věnovat našim dětem, rodičům a partnerům, kterým začneme říkat, že je máme rádi, až ve chvíli, když už jsou od nás příliš daleko. <br /> <br /> <strong>Projekt je výsledkem spolupráce souboru 420PEOPLE, Experimentálního prostoru NoD a hudebního uskupení Zabelov.</strong></p>
<p>MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod šapitó, které Krůty autorsky staví z osobních zkušeností a postojů, se tři herečky jako cvičená i divoká zvěř prohýbají pod bičem, který práská v rytmu prapodivných otázek. A protože se holky krůtí nerady berou moc vážně, naplní celou manéž nadsázkou. Jakkoliv se snaží přijít na to, co to ta svoboda vlastně je. Urputně hledají odpověď na generační otázku: Co vlastně chceš? A ve chvíli, kdy si naivně myslí, že jsou naprosto obnažené a mluví čistou pravdu, někdo zase jen roztáhne další oponu. </p>
<p>Drama pro dva herce o povaze svobody, hrdinství a osobní zodpovědnosti.</p> <p>Kdy přichází vhodná doba na to začít bránit svobodu? A jak člověk zjistí, jestli se k tomu hodí? Nejhorší zlo, bez ohledu na to, jaký je rok, je plíživé zlo, takové, které roste potichu a nenápadně a když si konečně uvědomíme, jak je nebezpečné, už je příliš pozdě začít s ním bojovat. Příběh inspirovaný životem politického vězně, Josefa Černohorského, a našimi vlastními životy… <br /> </p> <p><em>„Víš co se dělo v padesátým třetím v Plzni? Nevíš!“</em></p> <p>MUNDŮR – CHLEBA – SIRKY – HNUTÍ</p> <p><em>„Se svobodou je to jako s klíčema… Začneš si jich vážit, až když je ztratíš.“</em></p> <p>KAFE – HNÍZDO – KYTKA – YTONG</p> <p><em>„A víš, co se děje teďka, vlastně?“</em></p> <p>– HRNEK – GIBS – ČAJ A CUKR – SEDM KOSTEK PŘESNĚ</p>
<p>Čistá improvizace - proces který doprovází každé zkoušení souboru 11:55! Představení pouze teď a tady pro vás. Speciální politický díl - uvádíme v rámci festivalu BE26</p>
<p>Scénická kompozice o moskevské demonstraci proti okupaci ČSSR v roce 1968 vychází zejména z knihy Natalie Gorbaněvské Poledne a ze sborníku dokumentů a rozhovorů Za vaši a naši svobodu editora Adama Hradilka.</p>
<p><strong>Každá se nakonec dočká svýho Kokota.</strong></p> <p>Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch vlastních milostnejch příběhů. Herečky krůtí je s nima znova prožijou, jenom o dost intenzivnějš a bizarnějš. Bude to upřímný, pravdivý, vtipný, děsně patetický a totálně nesmyslný. Láska je přesně taková. Má zlomenou nožičku, je trochu rozladěná, ale nejvíc dojemná.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p>* <strong><u>Přidejte se do NoD gangu!</u></strong></p> <p>Už sedmou sezónu pro vás tvoříme Divadlo NoD. Chtěli bychom vám poděkovat za všechny vyprodané sály a za to, že okruh vás diváků roste tak rychle, že nestačíme tisknout lístky!</p> <p>Jako poděkování máme pro ty nejvěrnější z vás pozvánku do našeho NoD GANGu. Pokud si na kterékoli představení v našem divadle koupíte mecenášskou vstupenku za 1000 Kč, budete mít u nás přednostní předprodej na vyprodané tituly, premiéry, speciální akce, na které se běžní diváci nedostanou, a 10 % slevu na baru.</p> <p>A stejně jako ve většině jiných gangů, členství je doživotní. Těšíme se na vás a děkujeme, že s námi tvoříte NoD. #nodgang</p>
<p><strong>Každá se nakonec dočká svýho Kokota.</strong></p> <p>Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch vlastních milostnejch příběhů. Herečky krůtí je s nima znova prožijou, jenom o dost intenzivnějš a bizarnějš. Bude to upřímný, pravdivý, vtipný, děsně patetický a totálně nesmyslný. Láska je přesně taková. Má zlomenou nožičku, je trochu rozladěná, ale nejvíc dojemná.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p>* <strong><u>Přidejte se do NoD gangu!</u></strong></p> <p>Už sedmou sezónu pro vás tvoříme Divadlo NoD. Chtěli bychom vám poděkovat za všechny vyprodané sály a za to, že okruh vás diváků roste tak rychle, že nestačíme tisknout lístky!</p> <p>Jako poděkování máme pro ty nejvěrnější z vás pozvánku do našeho NoD GANGu. Pokud si na kterékoli představení v našem divadle koupíte mecenášskou vstupenku za 1000 Kč, budete mít u nás přednostní předprodej na vyprodané tituly, premiéry, speciální akce, na které se běžní diváci nedostanou, a 10 % slevu na baru.</p> <p>A stejně jako ve většině jiných gangů, členství je doživotní. Těšíme se na vás a děkujeme, že s námi tvoříte NoD. #nodgang</p>
<p>Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyřešené, a tím uzavřít svou brakovou trilogii, která v průběhu let vznikla pod režijním vedením Petry Tejnorové. První díl s názvem Umění braku ON AIR vyprávěl příběh detektiva Johna Sinclaira, Syna Světla. Druhý díl přinesl brakovou klasiku – obraz viktoriánské Anglie, napadené nezemským morem a ohrožené zombie apokalypsou. Ve třetím díle se chceme obrátit k naší současnosti. Brak už totiž není potřeba vyhledávat v laciných paperbacích – máme pocit, že v něm žijeme; valí se na nás z novin, časopisů i obrazovek našich chytrých telefonů. Lidé, unavení složitými peripetiemi polistopadového vývoje naší země, začínají opět toužit po jednodušším, srozumitelnějším světě, který neklade otázky. Chceme se začít ptát dřív, než se jednoho dne probudíme a dostaneme odpovědi už hotové. Chceme se stát svými vlastními reportéry.</p> <p>- - - - - - - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Dvě mladé herečky a čtyři mladí herci – nesoudí, neříkají, na čí straně je ta nejopravdovější pravda, ani si nestěžují na ukradenou revoluci. Jen jim přijde nepatřičné, že by měli žít ve světě, kde se slova pravda a láska stávají sprostou nadávkou a kde je svobodné myšlení třeba zadupat do země.</em><strong> - Zdeněk A. Tichý, Artzóna</strong></p> <p><em>Domnívám se, že jde zřejmě o dosud nejpovedenější politickou satiru na divadelních prknech. (...) Každopádně je dobré, že se mladá generace takto probouzí, a že se inscenace, kteru můžete vidět v Experimentálním prostoru NoD, nezaměřuje jen na snadný a zasloužený terč – tedy Miloše Zemana. Upozorňuje totiž na daleko nebezpečnější fenomén dnešní doby: na všehoschopného trestně stíhaného oligarchu a někdejšího agenta StB, spojeného s komunisty a xenofobními okamurovci. Jsem totiž přesvědčen, že tohle může polistopadový vývoj zničit daleko víc než zkorumpovaný systém kmotrů a lobbistů, s nímž si svobodná a demokratická společnost vždy nějak poradí.</em> <strong>- Jaroslav Kmenta, Reportér Magazín</strong></p>
<p>Jaký je obraz doby, ve které žijeme, v očích dnešní mladé generace? Co o nás vypovídají kauzy, které se v posledních letech objevily na titulních stránkách novin? Sedm lidí, sedm pohledů na věc. Bulvár i závažná témata dostávají stejný prostor. Výsledkem je bizarní svědectví o Češích a České republice. Vezmi si chlebíček a připoj se k naší oslavě češství! Proslav se životem!</p> <p>- - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>"I když hra zdaleka nezodpoví vše, co si v úvodu klade za cíl, vyznívá jako povedené představení. Může za to jednak Mikuláškova režie, která citlivě pracuje s hereckou improvizací, povedená scéna se zavěšenými lustry a vzorovanou stěnou, která dobře kontrastuje s velkorysým prostorem Jatek78, a hlavně skvělé výkony osmičky herců, což je velký příslib do budoucnosti souboru."</em> <strong>- Tomáš Šťástka (iDNES.cz)</strong></p>
<p>Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli?</p> <p><strong>Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killiekrankie.</strong></p> <p>Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje <strong>dramaturgyně Natálie Preslová</strong>. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky.</p> <p>- - - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>"Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“."</em> - <strong>Eva Smolíková, Taneční magazín </strong></p> <p><em>"V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí."</em> - <strong>Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo</strong></p> <p><em>"Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku."</em> - <strong>Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI</strong></p>
<p><strong>Inscenace Přicházíme z daleka byla oceněna prestižní cennou Hedda Award za nejlepší představení pro mládež v Norsku v roce 2017.</strong> </p> <p>Uvnitř velkého stanu je ještě jeden menší stan a v něm sedí chlapec. Má za sebou dlouhou cestu. Většinu času cestoval sám. Ukáže vám, co si vzal s sebou, poví vám, proč se na cestu vydal, a popíše, kudy putoval. Nemůže ale říct, jak jeho příběh skončí…</p> <p>We Come from Far, Far Away je inscenace, která vychází z příběhů uprchlíků. Vznikla ve spolupráci s uprchlickým centrem v Askeru, zajišťujícím přijímání mladých běženců ve věku 13-18 let, kteří přicestovali sami, aby v Norsku požádali o azyl. Diváci usazení v jurtě sledují mladíky Omara a AbduluRezana na jejich cestě ze syrského Aleppa až na Hlavní nádraží v Oslu. Rozdíl mezi hledištěm a jevištěm se stírá, hraje se i přímo mezi diváky. Materiál, na jehož podkladu tvůrci z NIE tuto inscenaci vystavěli, má dokumentární charakter a soubor jej získal prostřednictvím rozhovorů a workshopů, které pro mladé uprchlíky pořádal. Osudy těchto uprchlíků jsou jen těžko představitelné, oni sami jsou však, jako většina mladých lidí, plní energie, života a naděje na lepší budoucnost. V inscenaci We Come from Far, Far Away vypráví NIE jeden z těchto příběhů prostým a zároveň podmanivým způsobem za použití živé hudby, vyprávění i stínového divadla. Diváci sedí těsně u sebe v důvěrném, malém prostoru mongolské jurty.</p> <p>Po každém představení následuje krátká diskuse. Představení vzniklo za podpory Norského Ministerstva kultury a Norského Ministerstva zahraničí.</p>
<p>Divadelní comiks-con. </p> <p>American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o tom, že jsou superhrdinové. Ze stejné studie vyplývá, že ještě vyšší procento superhrdinů sní o tom, že jsou vámi. </p> <p>Buď ve střehu. Nespi. Pracuj na sobě. Mysli na ostatní, ne na sebe. Sportuj a odpočívej. Zároveň! Čti. Studuj. Zdokonaluj se. Nikdy se nezastavuj. Zapomeň na bolest. Fyzickou i psychickou. Bolest pro tebe neexistuje. Protože když se svět řítí na pokraj zkázy, koho kurva zajímá, že Batmana bolí hlava?</p> <p>Časosběrná dokumentární inscenace otevírá třinácté komnaty nejslavnějších komixových hrdinů.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Přestože nejsem příznivec americké odnože komiksového žánru, neměl jsem sebemenší obavy, že bych inscenaci neporozuměl, a také doufám, že případná neznalost nikoho od návštěvy NoDu neodradí. Byla by to nesmírná škoda, protože inscenace má nebývalý vtip, energii, tempo, a přesto se jedná o vykreslení zásadních soužení, jež prožívá velká část společnosti. </em></p> <p><strong>- Lukáš Holubec</strong></p> <p><em>Sečteno a podtrženo, byla by velká škoda vnímat Osamělost komiksových hrdinů jen coby ptákovinu sloužící k pobavení určitého typu diváka. Tuto funkci sice může též plnit (a to minimálně pro mě dosti zdařile), avšak vody pod touto hladinou jsou výrazně hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát. Věřím, že jsem se s touto inscenací nesetkal naposledy, rozhodně mi stojí za opakované zhlédnutí. </em></p> <p><strong>- Jiří Koula</strong></p>
<p>Inscenace se neodehrává v divadelních budovách, nýbrž ve veřejném prostoru měst. Vzniká vždy nová, původní verze, která pracuje s charakterem veřejného prostoru daného místa. Stejně tak vždy znovu připravujeme sekundární textové a audiovizuální materiály, hledáme takové, které souvisejí s osobou a dílem Václava Havla v kontextu místa či města.</p> <p>Na základě vydání Charty 77 je Václav Havel vzat do vazby, najejíž podmínky, jak sám později doznává, nebyl připraven. Přesvšechny snahy udržet svoje tělo i duši v kondici (z diářevyplývá, že Havel hodně cvičí, učí se anglicky a čte) v němvazba stále více vyvolává paniku a úzkost.</p> <p>Své situaci vězně nerozumí, je znát, že variantu odebrání svobody a pobytu ve vězeňském zařízení dříve dostatečně nepromýšlel.</p> <p>Kritický moment přichází 6. dubna 1977, kdy ve stresu nabízí prokurátorovi výměnou za propuštění záruky „slušného chování“.</p> <p>Selhání, jehož se dopustil, popření svých dosavadních zásad a principů, jež artikuloval, nastartovaly v Havlově svědomí energii, která jej přinutila k zevrubné reflexi, k hlubokému promyšlení disidentství a krizové existenciální situace, do níž ho postavil samopohyb politického systému. Pokoušel se uvažovat nad možnostmi bezmocného jedince, rozhodne-li se svému zotročení vzepřít. Zároveň byl skutečně rychle z vazby propuštěn.</p> <p>Z potřeby vykoupit se, znovu se narovnat, vypořádat se se systémem znovu a lépe, použije Havel pracovní text pro plánovaný česko-polský sborník jako záminku k vytvoření rozsáhlé eseje o možnostech bezmocných.</p>
<p>Autorská divadelní inscenace reflektující 100 let Česko(slovenské) hokejové republiky.</p> <p>Tak určitě ... Josef Gruss, Jan Palouš, Jaroslav Jirkovský, Otakar Vindyš, Josef Šroubek, Josef Maleček, Jiří Tožička, Jiří Lála, František Pácalt, Vladimír Zábrodský, Bohumil Modrý, Vilibald Šťovík, Stanislav Konopásek, Augustin Bubník, Jaroslav Drobný, Mike Buckna, Josef Trousílek, Miroslav Charoust, František Tikal, Karel Gut, Jiří Holeček, Ivan Hlinka, Jozef Golonka, Jaroslav Jiřík, Vladimír Růžička, Dominik Hašek, Jaromír Jágr, Petr Svoboda, František Kaberle ml., Robert Reichel, Karel Rachůnek, Josef Vašíček, Jan Marek, David Moravec, Tomáš Plekanec, ... </p>
<p>Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni, nedrželi ho za ruku ani se nemohli schovat do jeho náruče? Na tyto otázky odpovídá inscenace tanečního souboru 420PEOPLE, která vychází z autentických osobních materiálů a reálných zkušeností účinkujících. </p> <p>Inscenaci bychom chtěli s láskou věnovat našim dětem, rodičům a partnerům, kterým začneme říkat, že je máme rádi, až ve chvíli, když už jsou od nás příliš daleko. <br /> <br /> <strong>Projekt je výsledkem spolupráce souboru 420PEOPLE, Experimentálního prostoru NoD a hudebního uskupení Zabelov.</strong></p>
<p>Unikátní loutkové představení vzniklo jako magisterský projekt na Katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU. Autoři zvolili takové zpracování, které vychází vstříc nejen dospělému publiku, ale zejména adolescentům. Díky neotřelé kombinaci populárního komiksového námětu, originálních loutek, chytlavých dialogů a bryskního humoru vás tvůrci tohoto autorského představení snadno přesvědčí o tom, že loutkové divadlo není jen pro ty nejmenší diváky, ale že jde s dobou a především vstříc potřebám současného mladého publika.</p> <p>Tak vezměte své mladší sourozence a přijďte se podívat na to, co se stane, když se Goon krvavě pomstí. Dostane vás to taky!</p> <p>Představení je vhodné pro diváky od 14 let. Inscenace je volně inspirovaná komiksem Goon, který vytvořil Eric Powell. V inscenaci je použitý hudební motiv písně Funny Honey (Chicago musical) a melodie hry PacMan.</p>
<p>Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dráhu Země vesmírnou loď Apollo 11. Posádku Apolla tvořili tři lidé - velitel Neil Armstrong, pilot řídícího modulu Michael Collins a pilot lunárního modulu Edwin “Buzz” Aldrin. O čtyři dny později potvrdil Armstrong tři čtvrtě miliardě lidí, kteří jeho výstup na Měsíc sledovali, že je to opravdu, opravdu velký skok pro lidstvo. Ještě ten samý den bylo ohlášeno předpokládané přistání člověka na Marsu v roce 2000. </p> <p>Místo toho je nám dnes vesmír ještě o něco vzdálenější než byl v roce 1969 - už jen kvůli pokroku astrofyziky, která zjistila, že toho jako lidstvo o vesmíru víme mnohem, ale mnohem méně, než jsme si kdy mysleli. </p> <p>Příběh možná největšího úspěchu v dějinách člověka a prvního dne, kdy se na sebe lidstvo mohlo podívat z pořádné výšky.</p> <p><strong>Věnováno všem, kdo někdy toužili stát se kosmonautem. </strong></p> <p><strong>- - - - - - - - - - </strong></p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>„Není tomu tak dávno, kdy jsme nadšeně jásali nad Osamělostí komiksových hrdinů, podle nás nejlepší divadelní inscenace roku 2017, a už tu máme další premiéru. Měsíční sonátou č. 11 experimentální prostor NoD už podruhé dokazuje, že je třeba jej bedlivě sledovat, protože o osobnostech stojících momentálně za touto divadelní scénou ještě hodně uslyšíme.“</em> <strong>(Soňa Hanušová, Kulturio)</strong></p> <p><em>„Pokud bych měl doporučit nějakou inscenaci pro teenagery, která by je zároveň i trochu vzdělala, vybral bych bez váhání Lesákovu Měsíční sonátu č. 11 v NoDu: vtipně totiž předvádí výpravu prvních astronautů na Měsíc jako hudební jízdu "fakt cool" dídžejů. NoD pod novým vedením dělá - hudební terminologií řečeno - moderní pop (proto, předpokládám, našel pod jeho střechou nové působiště i podobně orientovaný soubor 11:55), na který diváci, soudě podle mých zkušeností, velmi dobře slyší. </em><strong>(Martin Švejda, Nadivadlo.cz)</strong></p>
<p>Autorská divadelní inscenace reflektující 100 let Česko(slovenské) hokejové republiky.</p> <p>Tak určitě ... Josef Gruss, Jan Palouš, Jaroslav Jirkovský, Otakar Vindyš, Josef Šroubek, Josef Maleček, Jiří Tožička, Jiří Lála, František Pácalt, Vladimír Zábrodský, Bohumil Modrý, Vilibald Šťovík, Stanislav Konopásek, Augustin Bubník, Jaroslav Drobný, Mike Buckna, Josef Trousílek, Miroslav Charoust, František Tikal, Karel Gut, Jiří Holeček, Ivan Hlinka, Jozef Golonka, Jaroslav Jiřík, Vladimír Růžička, Dominik Hašek, Jaromír Jágr, Petr Svoboda, František Kaberle ml., Robert Reichel, Karel Rachůnek, Josef Vašíček, Jan Marek, David Moravec, Tomáš Plekanec, ... </p>
<p>Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli?</p> <p><strong>Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killiekrankie.</strong></p> <p>Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje <strong>dramaturgyně Natálie Preslová</strong>. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky.</p> <p>- - - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>"Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“."</em> - <strong>Eva Smolíková, Taneční magazín </strong></p> <p><em>"V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí."</em> - <strong>Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo</strong></p> <p><em>"Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku."</em> - <strong>Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI</strong></p>
<p>„Diano, je 8.15 ráno. Právě jsem přišel do kanceláře. Děkuji za pravidelný přísun kávy a koblih, vy víte, jak mne ráno nastartovat a bůh ví, že teď je to opravdu potřeba. Na stole mi totiž přistál nový případ. S něčím takovým jsem se dosud nesetkal. Z materiálů vyplývá, že bylo vyvražděno celé město. Naskakuje mi z toho husí kůže.</p> <p>Diano, vyzvedněte si v kanceláři klíče od mého bytu, zabalte mi pár nejnutnějších věcí, a ty zašlete na určenou adresu. Vydávám se neprodleně na cestu do Fake news… „</p> <p> </p> <p> </p>
<p>Příběh o mladých dívkách, které se poprvé v životě zamilují. Příběh plný lásky, nenávisti a oživlých mrtvol. Příběh o touze po krvi a čerstvém lidském mase. Béčková romantická klasika.</p> <p><em>Představení je uváděno s anglickými titulky, jejichž vznik a překlad byl možný díky podpoře IDU (Institut uměni – Divadelní ústav) v Praze.</em></p>
<p>Divadelní comiks-con. </p> <p>American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o tom, že jsou superhrdinové. Ze stejné studie vyplývá, že ještě vyšší procento superhrdinů sní o tom, že jsou vámi. </p> <p>Buď ve střehu. Nespi. Pracuj na sobě. Mysli na ostatní, ne na sebe. Sportuj a odpočívej. Zároveň! Čti. Studuj. Zdokonaluj se. Nikdy se nezastavuj. Zapomeň na bolest. Fyzickou i psychickou. Bolest pro tebe neexistuje. Protože když se svět řítí na pokraj zkázy, koho kurva zajímá, že Batmana bolí hlava?</p> <p>Časosběrná dokumentární inscenace otevírá třinácté komnaty nejslavnějších komixových hrdinů.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Přestože nejsem příznivec americké odnože komiksového žánru, neměl jsem sebemenší obavy, že bych inscenaci neporozuměl, a také doufám, že případná neznalost nikoho od návštěvy NoDu neodradí. Byla by to nesmírná škoda, protože inscenace má nebývalý vtip, energii, tempo, a přesto se jedná o vykreslení zásadních soužení, jež prožívá velká část společnosti. </em></p> <p><strong>- Lukáš Holubec</strong></p> <p><em>Sečteno a podtrženo, byla by velká škoda vnímat Osamělost komiksových hrdinů jen coby ptákovinu sloužící k pobavení určitého typu diváka. Tuto funkci sice může též plnit (a to minimálně pro mě dosti zdařile), avšak vody pod touto hladinou jsou výrazně hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát. Věřím, že jsem se s touto inscenací nesetkal naposledy, rozhodně mi stojí za opakované zhlédnutí. </em></p> <p><strong>- Jiří Koula</strong></p>
<p>Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyřešené, a tím uzavřít svou brakovou trilogii, která v průběhu let vznikla pod režijním vedením Petry Tejnorové. První díl s názvem Umění braku ON AIR vyprávěl příběh detektiva Johna Sinclaira, Syna Světla. Druhý díl přinesl brakovou klasiku – obraz viktoriánské Anglie, napadené nezemským morem a ohrožené zombie apokalypsou. Ve třetím díle se chceme obrátit k naší současnosti. Brak už totiž není potřeba vyhledávat v laciných paperbacích – máme pocit, že v něm žijeme; valí se na nás z novin, časopisů i obrazovek našich chytrých telefonů. Lidé, unavení složitými peripetiemi polistopadového vývoje naší země, začínají opět toužit po jednodušším, srozumitelnějším světě, který neklade otázky. Chceme se začít ptát dřív, než se jednoho dne probudíme a dostaneme odpovědi už hotové. Chceme se stát svými vlastními reportéry.</p> <p>- - - - - - - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Dvě mladé herečky a čtyři mladí herci – nesoudí, neříkají, na čí straně je ta nejopravdovější pravda, ani si nestěžují na ukradenou revoluci. Jen jim přijde nepatřičné, že by měli žít ve světě, kde se slova pravda a láska stávají sprostou nadávkou a kde je svobodné myšlení třeba zadupat do země.</em><strong> - Zdeněk A. Tichý, Artzóna</strong></p> <p><em>Domnívám se, že jde zřejmě o dosud nejpovedenější politickou satiru na divadelních prknech. (...) Každopádně je dobré, že se mladá generace takto probouzí, a že se inscenace, kteru můžete vidět v Experimentálním prostoru NoD, nezaměřuje jen na snadný a zasloužený terč – tedy Miloše Zemana. Upozorňuje totiž na daleko nebezpečnější fenomén dnešní doby: na všehoschopného trestně stíhaného oligarchu a někdejšího agenta StB, spojeného s komunisty a xenofobními okamurovci. Jsem totiž přesvědčen, že tohle může polistopadový vývoj zničit daleko víc než zkorumpovaný systém kmotrů a lobbistů, s nímž si svobodná a demokratická společnost vždy nějak poradí.</em> <strong>- Jaroslav Kmenta, Reportér Magazín</strong></p>
<p><strong>Každá se nakonec dočká svýho Kokota.</strong></p> <p>Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch vlastních milostnejch příběhů. Herečky krůtí je s nima znova prožijou, jenom o dost intenzivnějš a bizarnějš. Bude to upřímný, pravdivý, vtipný, děsně patetický a totálně nesmyslný. Láska je přesně taková. Má zlomenou nožičku, je trochu rozladěná, ale nejvíc dojemná.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p>* <strong><u>Přidejte se do NoD gangu!</u></strong></p> <p>Už sedmou sezónu pro vás tvoříme Divadlo NoD. Chtěli bychom vám poděkovat za všechny vyprodané sály a za to, že okruh vás diváků roste tak rychle, že nestačíme tisknout lístky!</p> <p>Jako poděkování máme pro ty nejvěrnější z vás pozvánku do našeho NoD GANGu. Pokud si na kterékoli představení v našem divadle koupíte mecenášskou vstupenku za 1000 Kč, budete mít u nás přednostní předprodej na vyprodané tituly, premiéry, speciální akce, na které se běžní diváci nedostanou, a 10 % slevu na baru.</p> <p>A stejně jako ve většině jiných gangů, členství je doživotní. Těšíme se na vás a děkujeme, že s námi tvoříte NoD. #nodgang</p>
<p>Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyřešené, a tím uzavřít svou brakovou trilogii, která v průběhu let vznikla pod režijním vedením Petry Tejnorové. První díl s názvem Umění braku ON AIR vyprávěl příběh detektiva Johna Sinclaira, Syna Světla. Druhý díl přinesl brakovou klasiku – obraz viktoriánské Anglie, napadené nezemským morem a ohrožené zombie apokalypsou. Ve třetím díle se chceme obrátit k naší současnosti. Brak už totiž není potřeba vyhledávat v laciných paperbacích – máme pocit, že v něm žijeme; valí se na nás z novin, časopisů i obrazovek našich chytrých telefonů. Lidé, unavení složitými peripetiemi polistopadového vývoje naší země, začínají opět toužit po jednodušším, srozumitelnějším světě, který neklade otázky. Chceme se začít ptát dřív, než se jednoho dne probudíme a dostaneme odpovědi už hotové. Chceme se stát svými vlastními reportéry.</p> <p>- - - - - - - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Dvě mladé herečky a čtyři mladí herci – nesoudí, neříkají, na čí straně je ta nejopravdovější pravda, ani si nestěžují na ukradenou revoluci. Jen jim přijde nepatřičné, že by měli žít ve světě, kde se slova pravda a láska stávají sprostou nadávkou a kde je svobodné myšlení třeba zadupat do země.</em><strong> - Zdeněk A. Tichý, Artzóna</strong></p> <p><em>Domnívám se, že jde zřejmě o dosud nejpovedenější politickou satiru na divadelních prknech. (...) Každopádně je dobré, že se mladá generace takto probouzí, a že se inscenace, kteru můžete vidět v Experimentálním prostoru NoD, nezaměřuje jen na snadný a zasloužený terč – tedy Miloše Zemana. Upozorňuje totiž na daleko nebezpečnější fenomén dnešní doby: na všehoschopného trestně stíhaného oligarchu a někdejšího agenta StB, spojeného s komunisty a xenofobními okamurovci. Jsem totiž přesvědčen, že tohle může polistopadový vývoj zničit daleko víc než zkorumpovaný systém kmotrů a lobbistů, s nímž si svobodná a demokratická společnost vždy nějak poradí.</em> <strong>- Jaroslav Kmenta, Reportér Magazín</strong></p>
<p><strong>Každá se nakonec dočká svýho Kokota.</strong></p> <p>Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch vlastních milostnejch příběhů. Herečky krůtí je s nima znova prožijou, jenom o dost intenzivnějš a bizarnějš. Bude to upřímný, pravdivý, vtipný, děsně patetický a totálně nesmyslný. Láska je přesně taková. Má zlomenou nožičku, je trochu rozladěná, ale nejvíc dojemná.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p>* <strong><u>Přidejte se do NoD gangu!</u></strong></p> <p>Už sedmou sezónu pro vás tvoříme Divadlo NoD. Chtěli bychom vám poděkovat za všechny vyprodané sály a za to, že okruh vás diváků roste tak rychle, že nestačíme tisknout lístky!</p> <p>Jako poděkování máme pro ty nejvěrnější z vás pozvánku do našeho NoD GANGu. Pokud si na kterékoli představení v našem divadle koupíte mecenášskou vstupenku za 1000 Kč, budete mít u nás přednostní předprodej na vyprodané tituly, premiéry, speciální akce, na které se běžní diváci nedostanou, a 10 % slevu na baru.</p> <p>A stejně jako ve většině jiných gangů, členství je doživotní. Těšíme se na vás a děkujeme, že s námi tvoříte NoD. #nodgang</p>
<p>Divadelní comiks-con. </p> <p>American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o tom, že jsou superhrdinové. Ze stejné studie vyplývá, že ještě vyšší procento superhrdinů sní o tom, že jsou vámi. </p> <p>Buď ve střehu. Nespi. Pracuj na sobě. Mysli na ostatní, ne na sebe. Sportuj a odpočívej. Zároveň! Čti. Studuj. Zdokonaluj se. Nikdy se nezastavuj. Zapomeň na bolest. Fyzickou i psychickou. Bolest pro tebe neexistuje. Protože když se svět řítí na pokraj zkázy, koho kurva zajímá, že Batmana bolí hlava?</p> <p>Časosběrná dokumentární inscenace otevírá třinácté komnaty nejslavnějších komixových hrdinů.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Přestože nejsem příznivec americké odnože komiksového žánru, neměl jsem sebemenší obavy, že bych inscenaci neporozuměl, a také doufám, že případná neznalost nikoho od návštěvy NoDu neodradí. Byla by to nesmírná škoda, protože inscenace má nebývalý vtip, energii, tempo, a přesto se jedná o vykreslení zásadních soužení, jež prožívá velká část společnosti. </em></p> <p><strong>- Lukáš Holubec</strong></p> <p><em>Sečteno a podtrženo, byla by velká škoda vnímat Osamělost komiksových hrdinů jen coby ptákovinu sloužící k pobavení určitého typu diváka. Tuto funkci sice může též plnit (a to minimálně pro mě dosti zdařile), avšak vody pod touto hladinou jsou výrazně hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát. Věřím, že jsem se s touto inscenací nesetkal naposledy, rozhodně mi stojí za opakované zhlédnutí. </em></p> <p><strong>- Jiří Koula</strong></p>
<p><strong>Každá se nakonec dočká svýho Kokota.</strong></p> <p>Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch vlastních milostnejch příběhů. Herečky krůtí je s nima znova prožijou, jenom o dost intenzivnějš a bizarnějš. Bude to upřímný, pravdivý, vtipný, děsně patetický a totálně nesmyslný. Láska je přesně taková. Má zlomenou nožičku, je trochu rozladěná, ale nejvíc dojemná.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p>* <strong><u>Přidejte se do NoD gangu!</u></strong></p> <p>Už sedmou sezónu pro vás tvoříme Divadlo NoD. Chtěli bychom vám poděkovat za všechny vyprodané sály a za to, že okruh vás diváků roste tak rychle, že nestačíme tisknout lístky!</p> <p>Jako poděkování máme pro ty nejvěrnější z vás pozvánku do našeho NoD GANGu. Pokud si na kterékoli představení v našem divadle koupíte mecenášskou vstupenku za 1000 Kč, budete mít u nás přednostní předprodej na vyprodané tituly, premiéry, speciální akce, na které se běžní diváci nedostanou, a 10 % slevu na baru.</p> <p>A stejně jako ve většině jiných gangů, členství je doživotní. Těšíme se na vás a děkujeme, že s námi tvoříte NoD. #nodgang</p>
<p>Jak se vám v noci spí? Zdají se vám sny? Trpíte nočními můrami? Nemůžete se ráno probudit nebo raději nespíte vůbec? Sleep & Pain je tu pro vás. Pojďte dál, lehněte si. Zhluboka dýchejte. Teď zhasneme.</p> <p><em>"Některé věci nás zneklidňují. To ale není přesně to, o čem tu bude řeč. Jde spíše o ty představy, slova nebo myšlenky, které se pod námi náhle propadnou jako padací dveře a my se řítíme z našeho bezpečného, příčetného světa na jakési mnohem temnější a bezútěšnější místo. Temnoty je nevyčerpatelné množství. Začíná to ve tmě, tak jako my všichni."</em></p> <p><strong>- N. Gaiman</strong></p> <p>Autorská inscenace režisérky Lindy Duškové se zabývá spánkem a jeho poruchami. Vypráví příběh Sandmana, postavy, která prochází díly autorů N. Gaimana, E. T. A. Hoffmana nebo H. Ch. Andersena. Ale kdo je ve skutečnosti Sandman a jak ovlivňuje naše životy? </p>
<p>Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyřešené, a tím uzavřít svou brakovou trilogii, která v průběhu let vznikla pod režijním vedením Petry Tejnorové. První díl s názvem Umění braku ON AIR vyprávěl příběh detektiva Johna Sinclaira, Syna Světla. Druhý díl přinesl brakovou klasiku – obraz viktoriánské Anglie, napadené nezemským morem a ohrožené zombie apokalypsou. Ve třetím díle se chceme obrátit k naší současnosti. Brak už totiž není potřeba vyhledávat v laciných paperbacích – máme pocit, že v něm žijeme; valí se na nás z novin, časopisů i obrazovek našich chytrých telefonů. Lidé, unavení složitými peripetiemi polistopadového vývoje naší země, začínají opět toužit po jednodušším, srozumitelnějším světě, který neklade otázky. Chceme se začít ptát dřív, než se jednoho dne probudíme a dostaneme odpovědi už hotové. Chceme se stát svými vlastními reportéry.</p> <p>- - - - - - - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Dvě mladé herečky a čtyři mladí herci – nesoudí, neříkají, na čí straně je ta nejopravdovější pravda, ani si nestěžují na ukradenou revoluci. Jen jim přijde nepatřičné, že by měli žít ve světě, kde se slova pravda a láska stávají sprostou nadávkou a kde je svobodné myšlení třeba zadupat do země.</em><strong> - Zdeněk A. Tichý, Artzóna</strong></p> <p><em>Domnívám se, že jde zřejmě o dosud nejpovedenější politickou satiru na divadelních prknech. (...) Každopádně je dobré, že se mladá generace takto probouzí, a že se inscenace, kteru můžete vidět v Experimentálním prostoru NoD, nezaměřuje jen na snadný a zasloužený terč – tedy Miloše Zemana. Upozorňuje totiž na daleko nebezpečnější fenomén dnešní doby: na všehoschopného trestně stíhaného oligarchu a někdejšího agenta StB, spojeného s komunisty a xenofobními okamurovci. Jsem totiž přesvědčen, že tohle může polistopadový vývoj zničit daleko víc než zkorumpovaný systém kmotrů a lobbistů, s nímž si svobodná a demokratická společnost vždy nějak poradí.</em> <strong>- Jaroslav Kmenta, Reportér Magazín</strong></p>
<p>Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dráhu Země vesmírnou loď Apollo 11. Posádku Apolla tvořili tři lidé - velitel Neil Armstrong, pilot řídícího modulu Michael Collins a pilot lunárního modulu Edwin “Buzz” Aldrin. O čtyři dny později potvrdil Armstrong tři čtvrtě miliardě lidí, kteří jeho výstup na Měsíc sledovali, že je to opravdu, opravdu velký skok pro lidstvo. Ještě ten samý den bylo ohlášeno předpokládané přistání člověka na Marsu v roce 2000. </p> <p>Místo toho je nám dnes vesmír ještě o něco vzdálenější než byl v roce 1969 - už jen kvůli pokroku astrofyziky, která zjistila, že toho jako lidstvo o vesmíru víme mnohem, ale mnohem méně, než jsme si kdy mysleli. </p> <p>Příběh možná největšího úspěchu v dějinách člověka a prvního dne, kdy se na sebe lidstvo mohlo podívat z pořádné výšky.</p> <p><strong>Věnováno všem, kdo někdy toužili stát se kosmonautem. </strong></p> <p><strong>- - - - - - - - - - </strong></p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>„Není tomu tak dávno, kdy jsme nadšeně jásali nad Osamělostí komiksových hrdinů, podle nás nejlepší divadelní inscenace roku 2017, a už tu máme další premiéru. Měsíční sonátou č. 11 experimentální prostor NoD už podruhé dokazuje, že je třeba jej bedlivě sledovat, protože o osobnostech stojících momentálně za touto divadelní scénou ještě hodně uslyšíme.“</em> <strong>(Soňa Hanušová, Kulturio)</strong></p> <p><em>„Pokud bych měl doporučit nějakou inscenaci pro teenagery, která by je zároveň i trochu vzdělala, vybral bych bez váhání Lesákovu Měsíční sonátu č. 11 v NoDu: vtipně totiž předvádí výpravu prvních astronautů na Měsíc jako hudební jízdu "fakt cool" dídžejů. NoD pod novým vedením dělá - hudební terminologií řečeno - moderní pop (proto, předpokládám, našel pod jeho střechou nové působiště i podobně orientovaný soubor 11:55), na který diváci, soudě podle mých zkušeností, velmi dobře slyší. </em><strong>(Martin Švejda, Nadivadlo.cz)</strong></p>
<p><strong>Inscenace Přicházíme z daleka byla oceněna prestižní cennou Hedda Award za nejlepší představení pro mládež v Norsku v roce 2017.</strong> </p> <p>Uvnitř velkého stanu je ještě jeden menší stan a v něm sedí chlapec. Má za sebou dlouhou cestu. Většinu času cestoval sám. Ukáže vám, co si vzal s sebou, poví vám, proč se na cestu vydal, a popíše, kudy putoval. Nemůže ale říct, jak jeho příběh skončí…</p> <p>We Come from Far, Far Away je inscenace, která vychází z příběhů uprchlíků. Vznikla ve spolupráci s uprchlickým centrem v Askeru, zajišťujícím přijímání mladých běženců ve věku 13-18 let, kteří přicestovali sami, aby v Norsku požádali o azyl. Diváci usazení v jurtě sledují mladíky Omara a AbduluRezana na jejich cestě ze syrského Aleppa až na Hlavní nádraží v Oslu. Rozdíl mezi hledištěm a jevištěm se stírá, hraje se i přímo mezi diváky. Materiál, na jehož podkladu tvůrci z NIE tuto inscenaci vystavěli, má dokumentární charakter a soubor jej získal prostřednictvím rozhovorů a workshopů, které pro mladé uprchlíky pořádal. Osudy těchto uprchlíků jsou jen těžko představitelné, oni sami jsou však, jako většina mladých lidí, plní energie, života a naděje na lepší budoucnost. V inscenaci We Come from Far, Far Away vypráví NIE jeden z těchto příběhů prostým a zároveň podmanivým způsobem za použití živé hudby, vyprávění i stínového divadla. Diváci sedí těsně u sebe v důvěrném, malém prostoru mongolské jurty.</p> <p>Po každém představení následuje krátká diskuse. Představení vzniklo za podpory Norského Ministerstva kultury a Norského Ministerstva zahraničí.</p>
<p><strong>Inscenace Přicházíme z daleka byla oceněna prestižní cennou Hedda Award za nejlepší představení pro mládež v Norsku v roce 2017.</strong> </p> <p>Uvnitř velkého stanu je ještě jeden menší stan a v něm sedí chlapec. Má za sebou dlouhou cestu. Většinu času cestoval sám. Ukáže vám, co si vzal s sebou, poví vám, proč se na cestu vydal, a popíše, kudy putoval. Nemůže ale říct, jak jeho příběh skončí…</p> <p>We Come from Far, Far Away je inscenace, která vychází z příběhů uprchlíků. Vznikla ve spolupráci s uprchlickým centrem v Askeru, zajišťujícím přijímání mladých běženců ve věku 13-18 let, kteří přicestovali sami, aby v Norsku požádali o azyl. Diváci usazení v jurtě sledují mladíky Omara a AbduluRezana na jejich cestě ze syrského Aleppa až na Hlavní nádraží v Oslu. Rozdíl mezi hledištěm a jevištěm se stírá, hraje se i přímo mezi diváky. Materiál, na jehož podkladu tvůrci z NIE tuto inscenaci vystavěli, má dokumentární charakter a soubor jej získal prostřednictvím rozhovorů a workshopů, které pro mladé uprchlíky pořádal. Osudy těchto uprchlíků jsou jen těžko představitelné, oni sami jsou však, jako většina mladých lidí, plní energie, života a naděje na lepší budoucnost. V inscenaci We Come from Far, Far Away vypráví NIE jeden z těchto příběhů prostým a zároveň podmanivým způsobem za použití živé hudby, vyprávění i stínového divadla. Diváci sedí těsně u sebe v důvěrném, malém prostoru mongolské jurty.</p> <p>Po každém představení následuje krátká diskuse. Představení vzniklo za podpory Norského Ministerstva kultury a Norského Ministerstva zahraničí.</p>
<p>MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod šapitó, které Krůty autorsky staví z osobních zkušeností a postojů, se tři herečky jako cvičená i divoká zvěř prohýbají pod bičem, který práská v rytmu prapodivných otázek. A protože se holky krůtí nerady berou moc vážně, naplní celou manéž nadsázkou. Jakkoliv se snaží přijít na to, co to ta svoboda vlastně je. Urputně hledají odpověď na generační otázku: Co vlastně chceš? A ve chvíli, kdy si naivně myslí, že jsou naprosto obnažené a mluví čistou pravdu, někdo zase jen roztáhne další oponu. </p>
<p>„Diano, je 8.15 ráno. Právě jsem přišel do kanceláře. Děkuji za pravidelný přísun kávy a koblih, vy víte, jak mne ráno nastartovat a bůh ví, že teď je to opravdu potřeba. Na stole mi totiž přistál nový případ. S něčím takovým jsem se dosud nesetkal. Z materiálů vyplývá, že bylo vyvražděno celé město. Naskakuje mi z toho husí kůže.</p> <p>Diano, vyzvedněte si v kanceláři klíče od mého bytu, zabalte mi pár nejnutnějších věcí, a ty zašlete na určenou adresu. Vydávám se neprodleně na cestu do Fake news… „</p> <p> </p> <p> </p>
<p>Drama pro dva herce o povaze svobody, hrdinství a osobní zodpovědnosti.</p> <p>Kdy přichází vhodná doba na to začít bránit svobodu? A jak člověk zjistí, jestli se k tomu hodí? Nejhorší zlo, bez ohledu na to, jaký je rok, je plíživé zlo, takové, které roste potichu a nenápadně a když si konečně uvědomíme, jak je nebezpečné, už je příliš pozdě začít s ním bojovat. Příběh inspirovaný životem politického vězně, Josefa Černohorského, a našimi vlastními životy… </p> <p> </p> <p><em>„Víš co se dělo v padesátým třetím v Plzni? Nevíš!“</em></p> <p><strong>MUNDŮR – CHLEBA – SIRKY – HNUTÍ</strong></p> <p><em>„Se svobodou je to jako s klíčema… Začneš si jich vážit, až když je ztratíš.“</em></p> <p><strong>KAFE – HNÍZDO – KYTKA – YTONG</strong></p> <p><em>„A víš, co se děje teďka, vlastně?“</em></p> <p><strong>– HRNEK – GIBS – ČAJ A CUKR – SEDM KOSTEK PŘESNĚ</strong></p> <p> </p>
<p>Divadelní comiks-con. </p> <p>American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o tom, že jsou superhrdinové. Ze stejné studie vyplývá, že ještě vyšší procento superhrdinů sní o tom, že jsou vámi. </p> <p>Buď ve střehu. Nespi. Pracuj na sobě. Mysli na ostatní, ne na sebe. Sportuj a odpočívej. Zároveň! Čti. Studuj. Zdokonaluj se. Nikdy se nezastavuj. Zapomeň na bolest. Fyzickou i psychickou. Bolest pro tebe neexistuje. Protože když se svět řítí na pokraj zkázy, koho kurva zajímá, že Batmana bolí hlava?</p> <p>Časosběrná dokumentární inscenace otevírá třinácté komnaty nejslavnějších komixových hrdinů.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Přestože nejsem příznivec americké odnože komiksového žánru, neměl jsem sebemenší obavy, že bych inscenaci neporozuměl, a také doufám, že případná neznalost nikoho od návštěvy NoDu neodradí. Byla by to nesmírná škoda, protože inscenace má nebývalý vtip, energii, tempo, a přesto se jedná o vykreslení zásadních soužení, jež prožívá velká část společnosti. </em></p> <p><strong>- Lukáš Holubec</strong></p> <p><em>Sečteno a podtrženo, byla by velká škoda vnímat Osamělost komiksových hrdinů jen coby ptákovinu sloužící k pobavení určitého typu diváka. Tuto funkci sice může též plnit (a to minimálně pro mě dosti zdařile), avšak vody pod touto hladinou jsou výrazně hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát. Věřím, že jsem se s touto inscenací nesetkal naposledy, rozhodně mi stojí za opakované zhlédnutí. </em></p> <p><strong>- Jiří Koula</strong></p>
<p>Kde je průsečík divadla a hokeje, můžete vidět 8/5/20:00 (začátek zápasu 20:15) v Experimentálním prostoru NoD.</p> <p>Jste zvyklí na Zárubu?! Jasně!!! Ale tohle bude naprosto jedinečný zážitek, tak nebuďte konzervy. Navíc je to jen skupina.</p> <p>Nabízíme zážitek vhodný pro milovníky hokeje i milovníky divadla. Nejvíc se v něm samozřejmě mohou najít milovníci obojího.</p> <p>Zábavu v přestávkách i při zápase zajišťuje soubor 11:55.<br /> A 8. květen je přece Den vítězství, tak buďte u toho!<br /> <br /> BAR BUDE SAMOZŘEJMĚ OTEVŘEN!</p>
<p>Drama pro dva herce o povaze svobody, hrdinství a osobní zodpovědnosti.</p> <p>Kdy přichází vhodná doba na to začít bránit svobodu? A jak člověk zjistí, jestli se k tomu hodí? Nejhorší zlo, bez ohledu na to, jaký je rok, je plíživé zlo, takové, které roste potichu a nenápadně a když si konečně uvědomíme, jak je nebezpečné, už je příliš pozdě začít s ním bojovat. Příběh inspirovaný životem politického vězně, Josefa Černohorského, a našimi vlastními životy… </p> <p> </p> <p><em>„Víš co se dělo v padesátým třetím v Plzni? Nevíš!“</em></p> <p><strong>MUNDŮR – CHLEBA – SIRKY – HNUTÍ</strong></p> <p><em>„Se svobodou je to jako s klíčema… Začneš si jich vážit, až když je ztratíš.“</em></p> <p><strong>KAFE – HNÍZDO – KYTKA – YTONG</strong></p> <p><em>„A víš, co se děje teďka, vlastně?“</em></p> <p><strong>– HRNEK – GIBS – ČAJ A CUKR – SEDM KOSTEK PŘESNĚ</strong></p> <p> </p>
<p><strong>Každá se nakonec dočká svýho Kokota.</strong></p> <p>Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch vlastních milostnejch příběhů. Herečky krůtí je s nima znova prožijou, jenom o dost intenzivnějš a bizarnějš. Bude to upřímný, pravdivý, vtipný, děsně patetický a totálně nesmyslný. Láska je přesně taková. Má zlomenou nožičku, je trochu rozladěná, ale nejvíc dojemná.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p>* <strong><u>Přidejte se do NoD gangu!</u></strong></p> <p>Už sedmou sezónu pro vás tvoříme Divadlo NoD. Chtěli bychom vám poděkovat za všechny vyprodané sály a za to, že okruh vás diváků roste tak rychle, že nestačíme tisknout lístky!</p> <p>Jako poděkování máme pro ty nejvěrnější z vás pozvánku do našeho NoD GANGu. Pokud si na kterékoli představení v našem divadle koupíte mecenášskou vstupenku za 1000 Kč, budete mít u nás přednostní předprodej na vyprodané tituly, premiéry, speciální akce, na které se běžní diváci nedostanou, a 10 % slevu na baru.</p> <p>A stejně jako ve většině jiných gangů, členství je doživotní. Těšíme se na vás a děkujeme, že s námi tvoříte NoD. #nodgang</p>
<p>Kolik agrese a puzení k násilnému chování v sobě musíme potlačit, abychom se stali „kultivovanými“ lidmi? Je to násilné v nás lidské, nebo nelidské? Jsme to skutečně my v momentech, kdy si myslíme, že jsme přirození? Jak vlastně vypadá ona přirozenost? Co všechno může být spouštěčem naší agresivity? Byli bychom schopni se podílet na násilí na druhých? A co v momentě, kdy bychom byli pod vlivem nějaké skupiny? Může být násilí na druhých určitý druh sportu, kterému lze propadnout? Opravdu jsme si jisti tím, jak se ve vypjatých a nepříjemných situacích zachováme? Můžeme o sobě říct, že v žádném případě nemáme sklon k násilí v jakékoli jeho podobě?</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>"Hodní chlapci jsou inscenací, která vás na začátku chytne a nepustí, ještě cestou z divadla na ni budete myslet a možná těsně před spaním se vymaníte z jejího objetí. Reflektuje současnost a je pravdivá. Je vtipná a děsivá zároveň. Protože násilí je nejen všude kolem nás, ale i v nás. Nebo vy si snad troufnete o sobě říct, že jste skutečně hodný chlapec (či dívka)?"</em><br /> <em>-</em><strong> Barbora Švarcová, Generace 21</strong></p>
<p>„Diano, je 8.15 ráno. Právě jsem přišel do kanceláře. Děkuji za pravidelný přísun kávy a koblih, vy víte, jak mne ráno nastartovat a bůh ví, že teď je to opravdu potřeba. Na stole mi totiž přistál nový případ. S něčím takovým jsem se dosud nesetkal. Z materiálů vyplývá, že bylo vyvražděno celé město. Naskakuje mi z toho husí kůže.</p> <p>Diano, vyzvedněte si v kanceláři klíče od mého bytu, zabalte mi pár nejnutnějších věcí, a ty zašlete na určenou adresu. Vydávám se neprodleně na cestu do Fake news… „</p> <p> </p> <p> </p>
<p>Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli?</p> <p><strong>Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killiekrankie.</strong></p> <p>Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje <strong>dramaturgyně Natálie Preslová</strong>. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky.</p> <p>- - - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>"Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“."</em> - <strong>Eva Smolíková, Taneční magazín </strong></p> <p><em>"V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí."</em> - <strong>Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo</strong></p> <p><em>"Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku."</em> - <strong>Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI</strong></p>
<p>Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dráhu Země vesmírnou loď Apollo 11. Posádku Apolla tvořili tři lidé - velitel Neil Armstrong, pilot řídícího modulu Michael Collins a pilot lunárního modulu Edwin “Buzz” Aldrin. O čtyři dny později potvrdil Armstrong tři čtvrtě miliardě lidí, kteří jeho výstup na Měsíc sledovali, že je to opravdu, opravdu velký skok pro lidstvo. Ještě ten samý den bylo ohlášeno předpokládané přistání člověka na Marsu v roce 2000. </p> <p>Místo toho je nám dnes vesmír ještě o něco vzdálenější než byl v roce 1969 - už jen kvůli pokroku astrofyziky, která zjistila, že toho jako lidstvo o vesmíru víme mnohem, ale mnohem méně, než jsme si kdy mysleli. </p> <p>Příběh možná největšího úspěchu v dějinách člověka a prvního dne, kdy se na sebe lidstvo mohlo podívat z pořádné výšky.</p> <p><strong>Věnováno všem, kdo někdy toužili stát se kosmonautem. </strong></p> <p><strong>- - - - - - - - - - </strong></p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>„Není tomu tak dávno, kdy jsme nadšeně jásali nad Osamělostí komiksových hrdinů, podle nás nejlepší divadelní inscenace roku 2017, a už tu máme další premiéru. Měsíční sonátou č. 11 experimentální prostor NoD už podruhé dokazuje, že je třeba jej bedlivě sledovat, protože o osobnostech stojících momentálně za touto divadelní scénou ještě hodně uslyšíme.“</em> <strong>(Soňa Hanušová, Kulturio)</strong></p> <p><em>„Pokud bych měl doporučit nějakou inscenaci pro teenagery, která by je zároveň i trochu vzdělala, vybral bych bez váhání Lesákovu Měsíční sonátu č. 11 v NoDu: vtipně totiž předvádí výpravu prvních astronautů na Měsíc jako hudební jízdu "fakt cool" dídžejů. NoD pod novým vedením dělá - hudební terminologií řečeno - moderní pop (proto, předpokládám, našel pod jeho střechou nové působiště i podobně orientovaný soubor 11:55), na který diváci, soudě podle mých zkušeností, velmi dobře slyší. </em><strong>(Martin Švejda, Nadivadlo.cz)</strong></p>
<p>Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni, nedrželi ho za ruku ani se nemohli schovat do jeho náruče? Na tyto otázky odpovídá inscenace tanečního souboru 420PEOPLE, která vychází z autentických osobních materiálů a reálných zkušeností účinkujících. </p> <p>Inscenaci bychom chtěli s láskou věnovat našim dětem, rodičům a partnerům, kterým začneme říkat, že je máme rádi, až ve chvíli, když už jsou od nás příliš daleko. <br /> <br /> <strong>Projekt je výsledkem spolupráce souboru 420PEOPLE, Experimentálního prostoru NoD a hudebního uskupení Zabelov.</strong></p>
<p>Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyřešené, a tím uzavřít svou brakovou trilogii, která v průběhu let vznikla pod režijním vedením Petry Tejnorové. První díl s názvem Umění braku ON AIR vyprávěl příběh detektiva Johna Sinclaira, Syna Světla. Druhý díl přinesl brakovou klasiku – obraz viktoriánské Anglie, napadené nezemským morem a ohrožené zombie apokalypsou. Ve třetím díle se chceme obrátit k naší současnosti. Brak už totiž není potřeba vyhledávat v laciných paperbacích – máme pocit, že v něm žijeme; valí se na nás z novin, časopisů i obrazovek našich chytrých telefonů. Lidé, unavení složitými peripetiemi polistopadového vývoje naší země, začínají opět toužit po jednodušším, srozumitelnějším světě, který neklade otázky. Chceme se začít ptát dřív, než se jednoho dne probudíme a dostaneme odpovědi už hotové. Chceme se stát svými vlastními reportéry.</p> <p>- - - - - - - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Dvě mladé herečky a čtyři mladí herci – nesoudí, neříkají, na čí straně je ta nejopravdovější pravda, ani si nestěžují na ukradenou revoluci. Jen jim přijde nepatřičné, že by měli žít ve světě, kde se slova pravda a láska stávají sprostou nadávkou a kde je svobodné myšlení třeba zadupat do země.</em><strong> - Zdeněk A. Tichý, Artzóna</strong></p> <p><em>Domnívám se, že jde zřejmě o dosud nejpovedenější politickou satiru na divadelních prknech. (...) Každopádně je dobré, že se mladá generace takto probouzí, a že se inscenace, kteru můžete vidět v Experimentálním prostoru NoD, nezaměřuje jen na snadný a zasloužený terč – tedy Miloše Zemana. Upozorňuje totiž na daleko nebezpečnější fenomén dnešní doby: na všehoschopného trestně stíhaného oligarchu a někdejšího agenta StB, spojeného s komunisty a xenofobními okamurovci. Jsem totiž přesvědčen, že tohle může polistopadový vývoj zničit daleko víc než zkorumpovaný systém kmotrů a lobbistů, s nímž si svobodná a demokratická společnost vždy nějak poradí.</em> <strong>- Jaroslav Kmenta, Reportér Magazín</strong></p>
<p>Divadelní comiks-con. </p> <p>American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o tom, že jsou superhrdinové. Ze stejné studie vyplývá, že ještě vyšší procento superhrdinů sní o tom, že jsou vámi. </p> <p>Buď ve střehu. Nespi. Pracuj na sobě. Mysli na ostatní, ne na sebe. Sportuj a odpočívej. Zároveň! Čti. Studuj. Zdokonaluj se. Nikdy se nezastavuj. Zapomeň na bolest. Fyzickou i psychickou. Bolest pro tebe neexistuje. Protože když se svět řítí na pokraj zkázy, koho kurva zajímá, že Batmana bolí hlava?</p> <p>Časosběrná dokumentární inscenace otevírá třinácté komnaty nejslavnějších komixových hrdinů.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Přestože nejsem příznivec americké odnože komiksového žánru, neměl jsem sebemenší obavy, že bych inscenaci neporozuměl, a také doufám, že případná neznalost nikoho od návštěvy NoDu neodradí. Byla by to nesmírná škoda, protože inscenace má nebývalý vtip, energii, tempo, a přesto se jedná o vykreslení zásadních soužení, jež prožívá velká část společnosti. </em></p> <p><strong>- Lukáš Holubec</strong></p> <p><em>Sečteno a podtrženo, byla by velká škoda vnímat Osamělost komiksových hrdinů jen coby ptákovinu sloužící k pobavení určitého typu diváka. Tuto funkci sice může též plnit (a to minimálně pro mě dosti zdařile), avšak vody pod touto hladinou jsou výrazně hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát. Věřím, že jsem se s touto inscenací nesetkal naposledy, rozhodně mi stojí za opakované zhlédnutí. </em></p> <p><strong>- Jiří Koula</strong></p>
<p>Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyřešené, a tím uzavřít svou brakovou trilogii, která v průběhu let vznikla pod režijním vedením Petry Tejnorové. První díl s názvem Umění braku ON AIR vyprávěl příběh detektiva Johna Sinclaira, Syna Světla. Druhý díl přinesl brakovou klasiku – obraz viktoriánské Anglie, napadené nezemským morem a ohrožené zombie apokalypsou. Ve třetím díle se chceme obrátit k naší současnosti. Brak už totiž není potřeba vyhledávat v laciných paperbacích – máme pocit, že v něm žijeme; valí se na nás z novin, časopisů i obrazovek našich chytrých telefonů. Lidé, unavení složitými peripetiemi polistopadového vývoje naší země, začínají opět toužit po jednodušším, srozumitelnějším světě, který neklade otázky. Chceme se začít ptát dřív, než se jednoho dne probudíme a dostaneme odpovědi už hotové. Chceme se stát svými vlastními reportéry.</p> <p>- - - - - - - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Dvě mladé herečky a čtyři mladí herci – nesoudí, neříkají, na čí straně je ta nejopravdovější pravda, ani si nestěžují na ukradenou revoluci. Jen jim přijde nepatřičné, že by měli žít ve světě, kde se slova pravda a láska stávají sprostou nadávkou a kde je svobodné myšlení třeba zadupat do země.</em><strong> - Zdeněk A. Tichý, Artzóna</strong></p> <p><em>Domnívám se, že jde zřejmě o dosud nejpovedenější politickou satiru na divadelních prknech. (...) Každopádně je dobré, že se mladá generace takto probouzí, a že se inscenace, kteru můžete vidět v Experimentálním prostoru NoD, nezaměřuje jen na snadný a zasloužený terč – tedy Miloše Zemana. Upozorňuje totiž na daleko nebezpečnější fenomén dnešní doby: na všehoschopného trestně stíhaného oligarchu a někdejšího agenta StB, spojeného s komunisty a xenofobními okamurovci. Jsem totiž přesvědčen, že tohle může polistopadový vývoj zničit daleko víc než zkorumpovaný systém kmotrů a lobbistů, s nímž si svobodná a demokratická společnost vždy nějak poradí.</em> <strong>- Jaroslav Kmenta, Reportér Magazín</strong></p>
<p>Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyřešené, a tím uzavřít svou brakovou trilogii, která v průběhu let vznikla pod režijním vedením Petry Tejnorové. První díl s názvem Umění braku ON AIR vyprávěl příběh detektiva Johna Sinclaira, Syna Světla. Druhý díl přinesl brakovou klasiku – obraz viktoriánské Anglie, napadené nezemským morem a ohrožené zombie apokalypsou. Ve třetím díle se chceme obrátit k naší současnosti. Brak už totiž není potřeba vyhledávat v laciných paperbacích – máme pocit, že v něm žijeme; valí se na nás z novin, časopisů i obrazovek našich chytrých telefonů. Lidé, unavení složitými peripetiemi polistopadového vývoje naší země, začínají opět toužit po jednodušším, srozumitelnějším světě, který neklade otázky. Chceme se začít ptát dřív, než se jednoho dne probudíme a dostaneme odpovědi už hotové. Chceme se stát svými vlastními reportéry.</p> <p>- - - - - - - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Dvě mladé herečky a čtyři mladí herci – nesoudí, neříkají, na čí straně je ta nejopravdovější pravda, ani si nestěžují na ukradenou revoluci. Jen jim přijde nepatřičné, že by měli žít ve světě, kde se slova pravda a láska stávají sprostou nadávkou a kde je svobodné myšlení třeba zadupat do země.</em><strong> - Zdeněk A. Tichý, Artzóna</strong></p> <p><em>Domnívám se, že jde zřejmě o dosud nejpovedenější politickou satiru na divadelních prknech. (...) Každopádně je dobré, že se mladá generace takto probouzí, a že se inscenace, kteru můžete vidět v Experimentálním prostoru NoD, nezaměřuje jen na snadný a zasloužený terč – tedy Miloše Zemana. Upozorňuje totiž na daleko nebezpečnější fenomén dnešní doby: na všehoschopného trestně stíhaného oligarchu a někdejšího agenta StB, spojeného s komunisty a xenofobními okamurovci. Jsem totiž přesvědčen, že tohle může polistopadový vývoj zničit daleko víc než zkorumpovaný systém kmotrů a lobbistů, s nímž si svobodná a demokratická společnost vždy nějak poradí.</em> <strong>- Jaroslav Kmenta, Reportér Magazín</strong></p>
<p>Unikátní loutkové představení vzniklo jako magisterský projekt na Katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU. Autoři zvolili takové zpracování, které vychází vstříc nejen dospělému publiku, ale zejména adolescentům. Díky neotřelé kombinaci populárního komiksového námětu, originálních loutek, chytlavých dialogů a bryskního humoru vás tvůrci tohoto autorského představení snadno přesvědčí o tom, že loutkové divadlo není jen pro ty nejmenší diváky, ale že jde s dobou a především vstříc potřebám současného mladého publika.</p> <p>Tak vezměte své mladší sourozence a přijďte se podívat na to, co se stane, když se Goon krvavě pomstí. Dostane vás to taky!</p> <p>Představení je vhodné pro diváky od 14 let. Inscenace je volně inspirovaná komiksem Goon, který vytvořil Eric Powell. V inscenaci je použitý hudební motiv písně Funny Honey (Chicago musical) a melodie hry PacMan.</p>
<p>Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni, nedrželi ho za ruku ani se nemohli schovat do jeho náruče? Na tyto otázky odpovídá inscenace tanečního souboru 420PEOPLE, která vychází z autentických osobních materiálů a reálných zkušeností účinkujících. </p> <p>Inscenaci bychom chtěli s láskou věnovat našim dětem, rodičům a partnerům, kterým začneme říkat, že je máme rádi, až ve chvíli, když už jsou od nás příliš daleko. <br /> <br /> <strong>Projekt je výsledkem spolupráce souboru 420PEOPLE, Experimentálního prostoru NoD a hudebního uskupení Zabelov.</strong></p>
<p>MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod šapitó, které Krůty autorsky staví z osobních zkušeností a postojů, se tři herečky jako cvičená i divoká zvěř prohýbají pod bičem, který práská v rytmu prapodivných otázek. A protože se holky krůtí nerady berou moc vážně, naplní celou manéž nadsázkou. Jakkoliv se snaží přijít na to, co to ta svoboda vlastně je. Urputně hledají odpověď na generační otázku: Co vlastně chceš? A ve chvíli, kdy si naivně myslí, že jsou naprosto obnažené a mluví čistou pravdu, někdo zase jen roztáhne další oponu. </p>
<p>Divadelní comiks-con. </p> <p>American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o tom, že jsou superhrdinové. Ze stejné studie vyplývá, že ještě vyšší procento superhrdinů sní o tom, že jsou vámi. </p> <p>Buď ve střehu. Nespi. Pracuj na sobě. Mysli na ostatní, ne na sebe. Sportuj a odpočívej. Zároveň! Čti. Studuj. Zdokonaluj se. Nikdy se nezastavuj. Zapomeň na bolest. Fyzickou i psychickou. Bolest pro tebe neexistuje. Protože když se svět řítí na pokraj zkázy, koho kurva zajímá, že Batmana bolí hlava?</p> <p>Časosběrná dokumentární inscenace otevírá třinácté komnaty nejslavnějších komixových hrdinů.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Přestože nejsem příznivec americké odnože komiksového žánru, neměl jsem sebemenší obavy, že bych inscenaci neporozuměl, a také doufám, že případná neznalost nikoho od návštěvy NoDu neodradí. Byla by to nesmírná škoda, protože inscenace má nebývalý vtip, energii, tempo, a přesto se jedná o vykreslení zásadních soužení, jež prožívá velká část společnosti. </em></p> <p><strong>- Lukáš Holubec</strong></p> <p><em>Sečteno a podtrženo, byla by velká škoda vnímat Osamělost komiksových hrdinů jen coby ptákovinu sloužící k pobavení určitého typu diváka. Tuto funkci sice může též plnit (a to minimálně pro mě dosti zdařile), avšak vody pod touto hladinou jsou výrazně hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát. Věřím, že jsem se s touto inscenací nesetkal naposledy, rozhodně mi stojí za opakované zhlédnutí. </em></p> <p><strong>- Jiří Koula</strong></p>
<p>Příběh pro děti, kterým by se měli inspirovat i dospělí a humor pro dospělé, který pochopí i děti. Inscenace je volně inspirována jedním z nejznámějších románů o přátelství mezi Vinnetouem a Old Shatterhandem. Velice naivním a záměrně groteskním způsobem podává velmi zkreslenou zprávu o světě indiánů, banditů a kovbojů ale především o přátelství, které je mnohdy víc než sama láska.</p> <p>Představení, které využívá na divadle tradiční filmové principy jako je střih, švenkování, kamerová jízda a zároveň pracuje s kombinací živých herců a loutek, které nahrazují u filmu běžnou změnu měřítka. Loutky i herci pak hrají ve výseči, která opět odkazuje k ohraničenému filmovému plátnu, aby z ní ve finále opět vystoupili do divadelního prostoru.</p> <p>V původní podobě vznikla tato inscenace v rámci workshopu Terezy Volánkové s 2. ročníkem herectví KALD DAMU.</p>
<p>Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dráhu Země vesmírnou loď Apollo 11. Posádku Apolla tvořili tři lidé - velitel Neil Armstrong, pilot řídícího modulu Michael Collins a pilot lunárního modulu Edwin “Buzz” Aldrin. O čtyři dny později potvrdil Armstrong tři čtvrtě miliardě lidí, kteří jeho výstup na Měsíc sledovali, že je to opravdu, opravdu velký skok pro lidstvo. Ještě ten samý den bylo ohlášeno předpokládané přistání člověka na Marsu v roce 2000. </p> <p>Místo toho je nám dnes vesmír ještě o něco vzdálenější než byl v roce 1969 - už jen kvůli pokroku astrofyziky, která zjistila, že toho jako lidstvo o vesmíru víme mnohem, ale mnohem méně, než jsme si kdy mysleli. </p> <p>Příběh možná největšího úspěchu v dějinách člověka a prvního dne, kdy se na sebe lidstvo mohlo podívat z pořádné výšky.</p> <p><strong>Věnováno všem, kdo někdy toužili stát se kosmonautem. </strong></p> <p><strong>- - - - - - - - - - </strong></p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>„Není tomu tak dávno, kdy jsme nadšeně jásali nad Osamělostí komiksových hrdinů, podle nás nejlepší divadelní inscenace roku 2017, a už tu máme další premiéru. Měsíční sonátou č. 11 experimentální prostor NoD už podruhé dokazuje, že je třeba jej bedlivě sledovat, protože o osobnostech stojících momentálně za touto divadelní scénou ještě hodně uslyšíme.“</em> <strong>(Soňa Hanušová, Kulturio)</strong></p> <p><em>„Pokud bych měl doporučit nějakou inscenaci pro teenagery, která by je zároveň i trochu vzdělala, vybral bych bez váhání Lesákovu Měsíční sonátu č. 11 v NoDu: vtipně totiž předvádí výpravu prvních astronautů na Měsíc jako hudební jízdu "fakt cool" dídžejů. NoD pod novým vedením dělá - hudební terminologií řečeno - moderní pop (proto, předpokládám, našel pod jeho střechou nové působiště i podobně orientovaný soubor 11:55), na který diváci, soudě podle mých zkušeností, velmi dobře slyší. </em><strong>(Martin Švejda, Nadivadlo.cz)</strong></p>
<p>Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli?</p> <p><strong>Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killiekrankie.</strong></p> <p>Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje <strong>dramaturgyně Natálie Preslová</strong>. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky.</p> <p>- - - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>"Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“."</em> - <strong>Eva Smolíková, Taneční magazín </strong></p> <p><em>"V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí."</em> - <strong>Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo</strong></p> <p><em>"Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku."</em> - <strong>Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI</strong></p>
<p>Divadelní comiks-con. </p> <p>American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o tom, že jsou superhrdinové. Ze stejné studie vyplývá, že ještě vyšší procento superhrdinů sní o tom, že jsou vámi. </p> <p>Buď ve střehu. Nespi. Pracuj na sobě. Mysli na ostatní, ne na sebe. Sportuj a odpočívej. Zároveň! Čti. Studuj. Zdokonaluj se. Nikdy se nezastavuj. Zapomeň na bolest. Fyzickou i psychickou. Bolest pro tebe neexistuje. Protože když se svět řítí na pokraj zkázy, koho kurva zajímá, že Batmana bolí hlava?</p> <p>Časosběrná dokumentární inscenace otevírá třinácté komnaty nejslavnějších komixových hrdinů.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Přestože nejsem příznivec americké odnože komiksového žánru, neměl jsem sebemenší obavy, že bych inscenaci neporozuměl, a také doufám, že případná neznalost nikoho od návštěvy NoDu neodradí. Byla by to nesmírná škoda, protože inscenace má nebývalý vtip, energii, tempo, a přesto se jedná o vykreslení zásadních soužení, jež prožívá velká část společnosti. </em></p> <p><strong>- Lukáš Holubec</strong></p> <p><em>Sečteno a podtrženo, byla by velká škoda vnímat Osamělost komiksových hrdinů jen coby ptákovinu sloužící k pobavení určitého typu diváka. Tuto funkci sice může též plnit (a to minimálně pro mě dosti zdařile), avšak vody pod touto hladinou jsou výrazně hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát. Věřím, že jsem se s touto inscenací nesetkal naposledy, rozhodně mi stojí za opakované zhlédnutí. </em></p> <p><strong>- Jiří Koula</strong></p>
<p>Skupina 20 000 židů pod mořem zkoumá vliv prostředí pro vznik samotné performance. Dopředu nemají nic domluvené, využívají techniku improvizace. Vstupují do cizí scénografie a berou tento prostor, jako inspiraci. V NoDu to vyzkouší ve scénografii představení Osamělost komiksových hrdinů.</p> <p> </p>
<p>Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni, nedrželi ho za ruku ani se nemohli schovat do jeho náruče? Na tyto otázky odpovídá inscenace tanečního souboru 420PEOPLE, která vychází z autentických osobních materiálů a reálných zkušeností účinkujících. </p> <p>Inscenaci bychom chtěli s láskou věnovat našim dětem, rodičům a partnerům, kterým začneme říkat, že je máme rádi, až ve chvíli, když už jsou od nás příliš daleko. <br /> <br /> <strong>Projekt je výsledkem spolupráce souboru 420PEOPLE, Experimentálního prostoru NoD a hudebního uskupení Zabelov.</strong></p>
<p>„Diano, je 8.15 ráno. Právě jsem přišel do kanceláře. Děkuji za pravidelný přísun kávy a koblih, vy víte, jak mne ráno nastartovat a bůh ví, že teď je to opravdu potřeba. Na stole mi totiž přistál nový případ. S něčím takovým jsem se dosud nesetkal. Z materiálů vyplývá, že bylo vyvražděno celé město. Naskakuje mi z toho husí kůže.</p> <p>Diano, vyzvedněte si v kanceláři klíče od mého bytu, zabalte mi pár nejnutnějších věcí, a ty zašlete na určenou adresu. Vydávám se neprodleně na cestu do Fake news… „</p> <p> </p> <p> </p>
<p>Pět režisérů, jedna inscenace. Zábavný náhled do divadelní zkoušky, kde se herci pokoušejí režírovat sami sebe i ostatní a kde hranice mezi realitou a hrou postupně mizí.</p> <p>Jak se z pravdy stane lež? Co na nás vyzradí řeč těla? Kolik používáme floskulí a co nám běží hlavou, když se nedokážeme vymáčknout? Bizarní hříčka na téma sociální komunikace.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>"Herci 11:55 podali náhled na komunikaci, nikoli však novým, ale naprosto známým způsobem. Ukázali nám, co všichni dobře víme. Ale víme to ve skrytu nitra. Tato inscenace nám pomáhá si uvědomit, že komunikace není jen o slovech, ale i o výrazu a mnohém dalším."</em> <strong>- Soňa Hanušová (Kulturio)</strong></p> <p> </p>
<p>Příběh o mladých dívkách, které se poprvé v životě zamilují. Příběh plný lásky, nenávisti a oživlých mrtvol. Příběh o touze po krvi a čerstvém lidském mase. Béčková romantická klasika.</p> <p><em>Představení je uváděno s anglickými titulky, jejichž vznik a překlad byl možný díky podpoře IDU (Institut uměni – Divadelní ústav) v Praze.</em></p>
<p>Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dráhu Země vesmírnou loď Apollo 11. Posádku Apolla tvořili tři lidé - velitel Neil Armstrong, pilot řídícího modulu Michael Collins a pilot lunárního modulu Edwin “Buzz” Aldrin. O čtyři dny později potvrdil Armstrong tři čtvrtě miliardě lidí, kteří jeho výstup na Měsíc sledovali, že je to opravdu, opravdu velký skok pro lidstvo. Ještě ten samý den bylo ohlášeno předpokládané přistání člověka na Marsu v roce 2000. </p> <p>Místo toho je nám dnes vesmír ještě o něco vzdálenější než byl v roce 1969 - už jen kvůli pokroku astrofyziky, která zjistila, že toho jako lidstvo o vesmíru víme mnohem, ale mnohem méně, než jsme si kdy mysleli. </p> <p>Příběh možná největšího úspěchu v dějinách člověka a prvního dne, kdy se na sebe lidstvo mohlo podívat z pořádné výšky.</p> <p><strong>Věnováno všem, kdo někdy toužili stát se kosmonautem. </strong></p> <p><strong>- - - - - - - - - - </strong></p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>„Není tomu tak dávno, kdy jsme nadšeně jásali nad Osamělostí komiksových hrdinů, podle nás nejlepší divadelní inscenace roku 2017, a už tu máme další premiéru. Měsíční sonátou č. 11 experimentální prostor NoD už podruhé dokazuje, že je třeba jej bedlivě sledovat, protože o osobnostech stojících momentálně za touto divadelní scénou ještě hodně uslyšíme.“</em> <strong>(Soňa Hanušová, Kulturio)</strong></p> <p><em>„Pokud bych měl doporučit nějakou inscenaci pro teenagery, která by je zároveň i trochu vzdělala, vybral bych bez váhání Lesákovu Měsíční sonátu č. 11 v NoDu: vtipně totiž předvádí výpravu prvních astronautů na Měsíc jako hudební jízdu "fakt cool" dídžejů. NoD pod novým vedením dělá - hudební terminologií řečeno - moderní pop (proto, předpokládám, našel pod jeho střechou nové působiště i podobně orientovaný soubor 11:55), na který diváci, soudě podle mých zkušeností, velmi dobře slyší. </em><strong>(Martin Švejda, Nadivadlo.cz)</strong></p>
<p>Příběh pro děti, kterým by se měli inspirovat i dospělí a humor pro dospělé, který pochopí i děti. Inscenace je volně inspirována jedním z nejznámějších románů o přátelství mezi Vinnetouem a Old Shatterhandem. Velice naivním a záměrně groteskním způsobem podává velmi zkreslenou zprávu o světě indiánů, banditů a kovbojů ale především o přátelství, které je mnohdy víc než sama láska.</p> <p>Představení, které využívá na divadle tradiční filmové principy jako je střih, švenkování, kamerová jízda a zároveň pracuje s kombinací živých herců a loutek, které nahrazují u filmu běžnou změnu měřítka. Loutky i herci pak hrají ve výseči, která opět odkazuje k ohraničenému filmovému plátnu, aby z ní ve finále opět vystoupili do divadelního prostoru.</p> <p>V původní podobě vznikla tato inscenace v rámci workshopu Terezy Volánkové s 2. ročníkem herectví KALD DAMU.</p>
<p>Divadelní comiks-con. </p> <p>American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o tom, že jsou superhrdinové. Ze stejné studie vyplývá, že ještě vyšší procento superhrdinů sní o tom, že jsou vámi. </p> <p>Buď ve střehu. Nespi. Pracuj na sobě. Mysli na ostatní, ne na sebe. Sportuj a odpočívej. Zároveň! Čti. Studuj. Zdokonaluj se. Nikdy se nezastavuj. Zapomeň na bolest. Fyzickou i psychickou. Bolest pro tebe neexistuje. Protože když se svět řítí na pokraj zkázy, koho kurva zajímá, že Batmana bolí hlava?</p> <p>Časosběrná dokumentární inscenace otevírá třinácté komnaty nejslavnějších komixových hrdinů.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Přestože nejsem příznivec americké odnože komiksového žánru, neměl jsem sebemenší obavy, že bych inscenaci neporozuměl, a také doufám, že případná neznalost nikoho od návštěvy NoDu neodradí. Byla by to nesmírná škoda, protože inscenace má nebývalý vtip, energii, tempo, a přesto se jedná o vykreslení zásadních soužení, jež prožívá velká část společnosti. </em></p> <p><strong>- Lukáš Holubec</strong></p> <p><em>Sečteno a podtrženo, byla by velká škoda vnímat Osamělost komiksových hrdinů jen coby ptákovinu sloužící k pobavení určitého typu diváka. Tuto funkci sice může též plnit (a to minimálně pro mě dosti zdařile), avšak vody pod touto hladinou jsou výrazně hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát. Věřím, že jsem se s touto inscenací nesetkal naposledy, rozhodně mi stojí za opakované zhlédnutí. </em></p> <p><strong>- Jiří Koula</strong></p>
<p>Příběh pro děti, kterým by se měli inspirovat i dospělí a humor pro dospělé, který pochopí i děti. Inscenace je volně inspirována jedním z nejznámějších románů o přátelství mezi Vinnetouem a Old Shatterhandem. Velice naivním a záměrně groteskním způsobem podává velmi zkreslenou zprávu o světě indiánů, banditů a kovbojů ale především o přátelství, které je mnohdy víc než sama láska.</p> <p>Představení, které využívá na divadle tradiční filmové principy jako je střih, švenkování, kamerová jízda a zároveň pracuje s kombinací živých herců a loutek, které nahrazují u filmu běžnou změnu měřítka. Loutky i herci pak hrají ve výseči, která opět odkazuje k ohraničenému filmovému plátnu, aby z ní ve finále opět vystoupili do divadelního prostoru.</p> <p>V původní podobě vznikla tato inscenace v rámci workshopu Terezy Volánkové s 2. ročníkem herectví KALD DAMU.</p>
<p>Jak se vám v noci spí? Zdají se vám sny? Trpíte nočními můrami? Nemůžete se ráno probudit nebo raději nespíte vůbec? Sleep & Pain je tu pro vás. Pojďte dál, lehněte si. Zhluboka dýchejte. Teď zhasneme.</p> <p><em>"Některé věci nás zneklidňují. To ale není přesně to, o čem tu bude řeč. Jde spíše o ty představy, slova nebo myšlenky, které se pod námi náhle propadnou jako padací dveře a my se řítíme z našeho bezpečného, příčetného světa na jakési mnohem temnější a bezútěšnější místo. Temnoty je nevyčerpatelné množství. Začíná to ve tmě, tak jako my všichni."</em></p> <p><strong>- N. Gaiman</strong></p> <p>Autorská inscenace režisérky Lindy Duškové se zabývá spánkem a jeho poruchami. Vypráví příběh Sandmana, postavy, která prochází díly autorů N. Gaimana, E. T. A. Hoffmana nebo H. Ch. Andersena. Ale kdo je ve skutečnosti Sandman a jak ovlivňuje naše životy? </p>
<p>MASO KRŮTÍ přijíždí se svým Cirkusem do místa a doby, kdy se svoboda stala nadužívaným pojmem. Pod šapitó, které Krůty autorsky staví z osobních zkušeností a postojů, se tři herečky jako cvičená i divoká zvěř prohýbají pod bičem, který práská v rytmu prapodivných otázek. A protože se holky krůtí nerady berou moc vážně, naplní celou manéž nadsázkou. Jakkoliv se snaží přijít na to, co to ta svoboda vlastně je. Urputně hledají odpověď na generační otázku: Co vlastně chceš? A ve chvíli, kdy si naivně myslí, že jsou naprosto obnažené a mluví čistou pravdu, někdo zase jen roztáhne další oponu. </p>
<p>Příběh o mladých dívkách, které se poprvé v životě zamilují. Příběh plný lásky, nenávisti a oživlých mrtvol. Příběh o touze po krvi a čerstvém lidském mase. Béčková romantická klasika.</p> <p><em>Představení je uváděno s anglickými titulky, jejichž vznik a překlad byl možný díky podpoře IDU (Institut uměni – Divadelní ústav) v Praze.</em></p>
<p>„Diano, je 8.15 ráno. Právě jsem přišel do kanceláře. Děkuji za pravidelný přísun kávy a koblih, vy víte, jak mne ráno nastartovat a bůh ví, že teď je to opravdu potřeba. Na stole mi totiž přistál nový případ. S něčím takovým jsem se dosud nesetkal. Z materiálů vyplývá, že bylo vyvražděno celé město. Naskakuje mi z toho husí kůže.</p> <p>Diano, vyzvedněte si v kanceláři klíče od mého bytu, zabalte mi pár nejnutnějších věcí, a ty zašlete na určenou adresu. Vydávám se neprodleně na cestu do Fake news… „</p> <p> </p> <p> </p>
<p>Divadelní comiks-con. </p> <p>American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o tom, že jsou superhrdinové. Ze stejné studie vyplývá, že ještě vyšší procento superhrdinů sní o tom, že jsou vámi. </p> <p>Buď ve střehu. Nespi. Pracuj na sobě. Mysli na ostatní, ne na sebe. Sportuj a odpočívej. Zároveň! Čti. Studuj. Zdokonaluj se. Nikdy se nezastavuj. Zapomeň na bolest. Fyzickou i psychickou. Bolest pro tebe neexistuje. Protože když se svět řítí na pokraj zkázy, koho kurva zajímá, že Batmana bolí hlava?</p> <p>Časosběrná dokumentární inscenace otevírá třinácté komnaty nejslavnějších komixových hrdinů.</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS</strong></p> <p><em>Přestože nejsem příznivec americké odnože komiksového žánru, neměl jsem sebemenší obavy, že bych inscenaci neporozuměl, a také doufám, že případná neznalost nikoho od návštěvy NoDu neodradí. Byla by to nesmírná škoda, protože inscenace má nebývalý vtip, energii, tempo, a přesto se jedná o vykreslení zásadních soužení, jež prožívá velká část společnosti. </em></p> <p><strong>- Lukáš Holubec</strong></p> <p><em>Sečteno a podtrženo, byla by velká škoda vnímat Osamělost komiksových hrdinů jen coby ptákovinu sloužící k pobavení určitého typu diváka. Tuto funkci sice může též plnit (a to minimálně pro mě dosti zdařile), avšak vody pod touto hladinou jsou výrazně hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát. Věřím, že jsem se s touto inscenací nesetkal naposledy, rozhodně mi stojí za opakované zhlédnutí. </em></p> <p><strong>- Jiří Koula</strong></p>
<p>Unikátní loutkové představení vzniklo jako magisterský projekt na Katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU. Autoři zvolili takové zpracování, které vychází vstříc nejen dospělému publiku, ale zejména adolescentům. Díky neotřelé kombinaci populárního komiksového námětu, originálních loutek, chytlavých dialogů a bryskního humoru vás tvůrci tohoto autorského představení snadno přesvědčí o tom, že loutkové divadlo není jen pro ty nejmenší diváky, ale že jde s dobou a především vstříc potřebám současného mladého publika.</p> <p>Tak vezměte své mladší sourozence a přijďte se podívat na to, co se stane, když se Goon krvavě pomstí. Dostane vás to taky!</p> <p>Představení je vhodné pro diváky od 14 let. Inscenace je volně inspirovaná komiksem Goon, který vytvořil Eric Powell. V inscenaci je použitý hudební motiv písně Funny Honey (Chicago musical) a melodie hry PacMan.</p>
<p>Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli?</p> <p><strong>Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killiekrankie.</strong></p> <p>Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje <strong>dramaturgyně Natálie Preslová</strong>. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky.</p> <p>- - - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>"Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“."</em> - <strong>Eva Smolíková, Taneční magazín </strong></p> <p><em>"V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí."</em> - <strong>Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo</strong></p> <p><em>"Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku."</em> - <strong>Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI</strong></p>
<p>Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni, nedrželi ho za ruku ani se nemohli schovat do jeho náruče? Na tyto otázky odpovídá inscenace tanečního souboru 420PEOPLE, která vychází z autentických osobních materiálů a reálných zkušeností účinkujících. </p> <p>Inscenaci bychom chtěli s láskou věnovat našim dětem, rodičům a partnerům, kterým začneme říkat, že je máme rádi, až ve chvíli, když už jsou od nás příliš daleko. <br /> <br /> <strong>Projekt je výsledkem spolupráce souboru 420PEOPLE, Experimentálního prostoru NoD a hudebního uskupení Zabelov.</strong></p>
<p>Planeta Země. Daleká budoucnost. Lidstvo je na vrcholu evolučního vývoje. Průměrná lidská bytost využívá 85-95% kapacity svého mozku. Lidé se zbavili veškerých závislostí a tzv. fyzických potřeb (hmotná strava, stárnutí, nemoce, emoce). Je běžné ovládat levitaci, telepatii a pohybovat se svobodně mimo hmotu. Naši dva hrdinové, patří mezi ty nejvyzrálejší zástupce lidské rasy na planetě. Snoubí se v nich veškerá moudrost lidstva. Zářící bytosti pevné ve svém středu. Jsou však přesto vyvrheli. Zabývají se totiž divadlem.</p> <p>4 stěny, 3 herci, 2 dimenze, 1 jeviště. Divadelní badatelé z daleké budoucnosti se setkávají s herečkou z 20. st. Navzájem si předávají zkušenosti z jejich světů. Naleznou odpověď na otázku Života, Vesmíru a vůbec? </p>
<p>Kolik agrese a puzení k násilnému chování v sobě musíme potlačit, abychom se stali „kultivovanými“ lidmi? Je to násilné v nás lidské, nebo nelidské? Jsme to skutečně my v momentech, kdy si myslíme, že jsme přirození? Jak vlastně vypadá ona přirozenost? Co všechno může být spouštěčem naší agresivity? Byli bychom schopni se podílet na násilí na druhých? A co v momentě, kdy bychom byli pod vlivem nějaké skupiny? Může být násilí na druhých určitý druh sportu, kterému lze propadnout? Opravdu jsme si jisti tím, jak se ve vypjatých a nepříjemných situacích zachováme? Můžeme o sobě říct, že v žádném případě nemáme sklon k násilí v jakékoli jeho podobě?</p> <p>- - - - - - - - - - </p> <p><strong>PRESS:</strong></p> <p><em>"Hodní chlapci jsou inscenací, která vás na začátku chytne a nepustí, ještě cestou z divadla na ni budete myslet a možná těsně před spaním se vymaníte z jejího objetí. Reflektuje současnost a je pravdivá. Je vtipná a děsivá zároveň. Protože násilí je nejen všude kolem nás, ale i v nás. Nebo vy si snad troufnete o sobě říct, že jste skutečně hodný chlapec (či dívka)?"</em><br /> <em>-</em><strong> Barbora Švarcová, Generace 21</strong></p>