Program
O NoDu
#divadlo #hudba #galerie #kavárna #vernisáž #přednášky #studio #ostatní #free mondays

Petr Dub - Projektivní test

Výstava Projektivní test prezentuje Dubovu nejnovější malířskou sérii instalačních objektů orientovaných duplicitně na středovou osu. Autor v ní demonstruje neuchopitelnost abstraktního obrazu jako obsahové konstanty v rámci umělecké úmluvy, absenci mentálního středu obrazu a orientaci naší západní kultury na dominující pravoúhlé uspořádání světa. Host výstavy – fotograf Zdeněk Porcal vystavená díla reinterpretuje fotografickým přístupem. Malba jako objekt a (re)fotodokumentace výstavy je v podání obou vystavujících dialogem mezi pozicí autora programujícího umělecký zážitek a vzniklou iluzí manipulující schopnost diváka dekódovat jeho pravý obsah.

BE25 | Dušan Zahoranský: Small Talk

Objekt vytvořený pro exteriér Experimetálního prostoru NoD je třírozměrnou textovou definicí místa. Typografie, skladba slov a plastický tvar vytvoří společně krátký prostorový verš. Vznášející se mezi domy, nad hlavami chodců bude spouštět asociace související s pozorováním. Mikropříběh promítnutý do tvaru bude čitelný z různých stran. Objekt je poctou české experimentální poezii, která od 60. let objevně používá slova, typografii a použitím spíše výtvarných, než literárních prostředků, osvobozuje jazyk od nánosu klišé, frází. Navrací slovu jeho poetickou moc. Objekt je součástí dlouhodobé dramaturgie Galerie NoD pracovat s aktuálním uměním ve veřejném prostoru.

Julien Baker / support: Becca Mancari

Mladičká písničkářka z Memphisu Julien Baker se poprvé chystá do České republiky. Její sametový hlas…

Maso Krůtí: Čekání na Kokota

Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch…

11:55: PRAVDA O 17/11

Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyře&scaron…

Janek Lesák & kol.: Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

11:55: Pýcha a předsudek aneb láska voní po hnijícím mase

Příběh o mladých dívkách, které se poprvé v životě zamilují. Příběh plný lásky, nen…

11:55: Městečko Fake news

„Diano, je 8.15 ráno. Právě jsem přišel do kanceláře. Děkuji za pravidelný přísun kávy a koblih, vy v…

Janek Lesák & kol.: Měsíční sonáta č. 11

Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dr…

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

Janek Lesák & kol.: Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

Janek Lesák & kol.: Měsíční sonáta č. 11

Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dr…

Maso Krůtí: Čekání na Kokota

Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch…

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

Janek Lesák & kol.: Osamělost komiksových hrdinů

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

Maso Krůtí: Čekání na Kokota

Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch…

Alex Clare: Acoustic Tour

Alex Clare se letos na podzim vrátí do Prahy. Britský hudebník usazený v Jeruzalémě chystá akustické…

Janek Lesák & kol.: Měsíční sonáta č. 11

Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dr…

420PEOPLE: Královna víl / Fairy Queen

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

Přihlaste se do newsletteru

en
Galerie

Archiv

2017 2018 2016 0
#divadlo #hudba #galerie

Milan Mazúr: Ócuka

<p>Zveme V&aacute;s na vernis&aacute;ž experiment&aacute;ln&iacute;ho sn&iacute;mku &Oacute;cuka vizu&aacute;ln&iacute;ho umělce Milana Maz&uacute;ra, kter&aacute; proběhne 5.5. v 19:00 v Galerii NoD v Praze.<br /> <br /> Film &Oacute;cuka je prvn&iacute;m celoročn&iacute;m konceptem na hranici video artov&eacute;ho d&iacute;la a hran&eacute;ho filmu autora <strong>Milana Maz&uacute;ra</strong> a jeho prozat&iacute;m největ&scaron;&iacute;m projektem po ukončen&iacute; vysoko&scaron;kolsk&eacute;ho studia na UMPRUM.<br /> <br /> Vizu&aacute;ln&iacute; sn&iacute;mek je inspirovan&yacute; d&iacute;lem japonsk&eacute;ho spisovatele Harukiho Murakamiho a to rom&aacute;nem Kafka na pobřež&iacute;. &Oacute;cuka navazuje na v&yacute;stavu KAPITOLA &Oacute;CUKA &ndash; EPILOG, kter&aacute; proběhla v NoDu v Praze v roce 2017 a n&aacute;sleduj&iacute;c&iacute; autorovy projekty. Vernis&aacute;ž samotn&eacute;ho filmu o necel&yacute; rok později symbolicky zavr&scaron;uje cestu započatou pr&aacute;vě v NoDu.<br /> <br /> Ve filmu se představ&iacute; Ester Geislerov&aacute; a d&aacute;le ve vedlej&scaron;&iacute;ch rol&iacute;ch česk&yacute; hudebn&iacute; producent David Doubek alias Ventolin, Sarah Dubn&aacute; a Los Hafanos. O hudbu a zvuk se postaral slovensk&yacute; elektronick&yacute; producent Stroon, producent Karlo (gumbgu), ambientn&iacute; producent Loscil a ambientn&iacute; hudebn&iacute;k Michal Valko.</p>

Komentovaná prohlídka výstavy Kapitola druhá / Chapter Two

<p><strong>Přijďte na komentovanou prohl&iacute;dku v&yacute;stavy<em>&nbsp;Kapitola druh&aacute; / Chapter Two&nbsp;</em></strong><strong>s autory Filipem Dvoř&aacute;kem a Martinem Kolarovem a kur&aacute;torem Pavlem Kubesou.&nbsp;&nbsp;</strong></p> <p>&nbsp;</p>

Filip Dvořák & Martin Kolarov: Kapitola druhá / Chapter Two

<p>Kolaborativn&iacute; v&yacute;stava dvou mlad&yacute;ch umělců, kteř&iacute; se zab&yacute;vaj&iacute; t&eacute;matem vzne&scaron;ena, krajiny a modelu. Filip Dvoř&aacute;k, v&iacute;těz Ceny kritiky za mladou malbu 2017 a Martin Kolarov rozv&iacute;jej&iacute; sv&eacute; nitern&eacute; &uacute;vahy prostřednictv&iacute;m často až podvědom&eacute; s&iacute;tě emocion&aacute;ln&iacute;ch asociac&iacute;, kter&eacute; se snaž&iacute; &quot;zpomalit&quot; a t&iacute;m letmo zahl&eacute;dnout v různ&yacute;ch materi&aacute;lov&yacute;ch ře&scaron;en&iacute;ch.&nbsp;</p>

Jak působí výtvarná díla na lidský mozek? (přednáška)

<p>Odborn&aacute; předn&aacute;&scaron;ka v&yacute;zkumn&iacute;ků Petra Ad&aacute;mka a Dominiky Grygarov&eacute; z&nbsp;<a href="http://www.nudz.cz/">N&aacute;rodn&iacute;ho &uacute;stavu&nbsp;du&scaron;evn&iacute;ho zdrav&iacute;</a>.&nbsp;Oba předn&aacute;&scaron;ej&iacute;c&iacute; jsou souč&aacute;st&iacute; v&yacute;zkumn&eacute; skupiny Obraz, mysl a mozek, kter&aacute; se zab&yacute;v&aacute; vlivem v&yacute;tvarn&yacute;ch děl na lidsk&yacute; mozek.&nbsp;<br /> <br /> &ldquo;Experiment se t&yacute;k&aacute; uměleck&yacute;ch děl a empatick&eacute; reakce na zobrazen&eacute; postavy. Tak&eacute; jak to ovlivňuje m&iacute;ra znalost&iacute; a sebereflexe. V&yacute;sledky budou zaj&iacute;mav&eacute; jak pro oblast humanitn&iacute;ho věděn&iacute;, tak pro neurovědu z hlediska fungov&aacute;n&iacute; velk&yacute;ch mozkov&yacute;ch s&iacute;t&iacute;,&rdquo; ř&iacute;k&aacute; docent Ladislav Kesner, kter&yacute; je vedouc&iacute; v&yacute;zkumn&eacute; skupiny.<br /> <br /> V&iacute;ce o cel&eacute;m experimentu se můžete doč&iacute;st <a href="https://www.ceskegalerie.cz/cs/recenze/554-jak-pusobi-vytvarna-dila-na-lidsky-mozek">zde</a>.</p> <p>Vstup: 120,- (vstupenky v předprodeji i na m&iacute;stě)</p>

Komentovaná prohlídka výstavy Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme

<p><strong>Přijďte na komentovanou prohl&iacute;dku v&yacute;stavy <em>Společně pokos&iacute;me, vyml&aacute;t&iacute;me a odevzd&aacute;me</em> s&nbsp;autorkou Martinou Smutnou, spolupracuj&iacute;c&iacute;mi umělci Maxem M&aacute;slem a Kateřinou Konvalinovou a kur&aacute;torem Pavlem Kubesou</strong></p>

Nový typ ženy - emancipace a vizuální reprezentace žen za socialismu (diskuze)

<p><strong>Beseda s česko-německou spisovatelkou a publicistkou Alenou Wagnerovou a&nbsp;historičkami Denisou Nečasovou a&nbsp;Janou Oravcovou&nbsp;v r&aacute;mci doprovodn&eacute;ho programu k v&yacute;stavě Martiny Smutn&eacute;&nbsp;<em>Společně pokos&iacute;me, vyml&aacute;t&iacute;me a odevzd&aacute;me</em>&nbsp;v Galerii NoD.</strong></p> <p><strong>Diskuze prob&iacute;h&aacute; jako souč&aacute;st pravideln&eacute;ho cyklu debat Z&oacute;na demokracie, kter&yacute; podpořil St&aacute;tn&iacute; fond kultury ČR.</strong></p> <p><strong>Vstupn&eacute; dobrovoln&eacute;.</strong></p>

Martina Smutná: Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme

<p>V&yacute;stava&nbsp; <em>Společně pokos&iacute;me, vyml&aacute;t&iacute;me a odevzd&aacute;me</em> se věnuje kontroverzn&iacute;mu obdob&iacute; československ&eacute; historie. Nen&aacute;rokuje si vykl&aacute;dat minulost skrze př&iacute;běhy hrdinstv&iacute; či teroru. Na pozad&iacute; ud&aacute;lost&iacute; spojen&yacute;ch s &uacute;norem 1948 si vyb&iacute;r&aacute; tematickou linku v&scaron;edn&iacute;ho života, zaměřenou na naději obyčejn&yacute;ch lid&iacute; na&nbsp;stabiln&iacute;, soci&aacute;ln&iacute; a bezpečn&yacute; st&aacute;t. Prostřednictv&iacute;m expandovan&eacute;ho mal&iacute;řsk&eacute;ho m&eacute;dia a audiovizu&aacute;ln&iacute;ho form&aacute;tu pracuje s dobov&yacute;m zobrazov&aacute;n&iacute;m &quot;nov&eacute;ho typu ženy&quot; a sleduje poč&aacute;tečn&iacute; f&aacute;zi budov&aacute;n&iacute; socialismu z hlediska konceptu žensk&eacute; emancipace.</p>

Jana Bernartová: Možnost zobrazení

<p>Jana Bernartov&aacute; ve sv&eacute; pr&aacute;ci zkoum&aacute; vztah mezi virtu&aacute;lnost&iacute; digit&aacute;ln&iacute;ho prostoru a jeho materi&aacute;ln&iacute;mi přechody do světa věc&iacute;. Dodržuje z&aacute;sady a možnosti přednastaven&iacute; a standardizace a jejich př&iacute;padn&eacute; selh&aacute;n&iacute;. Ve sv&yacute;ch minimalistick&yacute;ch instalac&iacute;ch sleduje problematiku uchopen&iacute; barevnosti ve skupenstv&iacute;ch a kombinac&iacute;ch, jako tradičn&iacute; pigment a digit&aacute;ln&iacute; barva, barva a jej&iacute; pojmenov&aacute;n&iacute;, barva ve veřejn&eacute;m prostoru, &scaron;k&aacute;la různosti jedn&eacute; barvy, virtu&aacute;ln&iacute; vs. re&aacute;ln&eacute;, možnosti vn&iacute;m&aacute;n&iacute; (oka), možnosti jazyka barvy definovat.&nbsp;</p> <p>Projekt pro galerii Video NoD je souč&aacute;st&iacute; cyklu <em>Tekut&eacute; krystaly RGB</em>, kter&yacute; autorka rozv&iacute;j&iacute; od roku 2016 a jeho podstatou je uvažov&aacute;n&iacute; o zobrazen&iacute; digit&aacute;ln&iacute;ch barev - kdy neexistuje jejich přesn&eacute; zobrazen&iacute;.&nbsp;</p>

Komentovaná prohlídka výstavy Paralelní pozdravy

<p><strong>Přijďte na komentovanou prohl&iacute;dku v&yacute;stavy Paraleln&iacute; pozdravy dvou zn&aacute;m&yacute;ch umělkyň Anny Hulačov&eacute; a Jany Vojn&aacute;rov&eacute;. V&yacute;stavou provede kur&aacute;tor v&yacute;stavy Pavel Kubesa a obě autorky.</strong></p>

František Pecháček: Reload - Recover

<p>Franti&scaron;ek Pech&aacute;ček patř&iacute; mezi v&yacute;znamn&eacute; osobnosti česk&eacute; vizu&aacute;ln&iacute; sc&eacute;ny. Specializuje se na 2D a 3D grafiku - animaci a tvorbu generovan&eacute;ho virtu&aacute;ln&iacute;ho prostřed&iacute;. Mezi jeho speciality patř&iacute; video projekce a video mapping budov a prostřed&iacute;. Pod&iacute;l&iacute; se na tvorbě vizu&aacute;lu sc&eacute;ny divadeln&iacute;ch představen&iacute; v N&aacute;rodn&iacute;m divadle. Pro panoramatickou projekci galerie Video NoD formou fluidn&iacute; simulace a 3D animace vytvořil rozpou&scaron;těj&iacute;c&iacute; se objekty voskov&eacute; struktury zd&aacute;nlivě připom&iacute;naj&iacute;c&iacute; v&yacute;znamn&eacute; symboly.&nbsp;</p>

Anna Hulačová & Jana Vojnárová: Paralelní pozdravy

<p>V&yacute;stava&nbsp;<em>Paraleln&iacute; pozdravy</em>&nbsp;je&nbsp;komunikac&iacute; dvou medi&iacute;, kter&eacute; jsou fyzik&aacute;lně odli&scaron;n&eacute;,&nbsp;ale existuje mezi nimi&nbsp;jak&eacute;si tematick&eacute; pouto, kter&eacute; funguje&nbsp;jako vstupn&iacute; br&aacute;na k průniku jednoho světa do&nbsp;druh&eacute;ho&nbsp;a naopak. Fyzick&eacute; propojen&iacute; sochy a&nbsp;malby, vz&aacute;jemně do sebe vstupuj&iacute;c&iacute;ch, se rozehr&aacute;v&aacute; v&nbsp;charakteristick&eacute;&nbsp;prostorov&eacute;&nbsp;architektuře&nbsp;v&yacute;stavy, kter&aacute; přesahuje tradičn&iacute; prostor galerie. V&yacute;stava tak vytv&aacute;ř&iacute; různ&eacute; imprese odehr&aacute;vaj&iacute;c&iacute; se pomez&iacute; science fiction a historick&eacute; reference:&nbsp;v komunikaci a prolnut&iacute; děl obou autorek vn&iacute;m&aacute;me př&iacute;m&eacute; n&aacute;znaky vstupov&aacute;n&iacute; do různ&yacute;ch časov&yacute;ch dimenz&iacute;, paraleln&iacute;ch světů a vesm&iacute;rů, kter&eacute; plod&iacute; různ&eacute; fyzick&eacute; mutace.</p>

Tomáš Bárta: Plán sedimentu

<p>Tom&aacute;&scaron; B&aacute;rta se etabloval jako sv&eacute;bytn&yacute; mal&iacute;ř, kresl&iacute;ř a tvůrce prostorov&yacute;ch objektů a instalac&iacute; ve kter&yacute;ch tematizuje různ&eacute; typy sedimentace z&aacute;sahů do veřejn&eacute;ho prostoru a architektury. B&aacute;rta zkoum&aacute; a volně dokumentuje různ&eacute; stopy vědom&eacute; či nevědom&eacute; lidsk&eacute; činnosti v urb&aacute;nn&iacute;m prostřed&iacute;, hled&aacute; indexy zach&aacute;zen&iacute; s otevřen&yacute;m prostorem nebo konkr&eacute;tn&iacute; historickou či současnou architekturou, kter&eacute; pot&eacute; reflektuje ve sv&eacute; medi&aacute;lně různorod&eacute; tvorbě. Jednotliv&eacute; způsoby z&aacute;sahů se st&aacute;vaj&iacute; B&aacute;rtovi vzorem pro jeho voln&eacute; uchopov&aacute;n&iacute; v různ&yacute;ch technik&aacute;ch malby a kresby, stejně tak jako vod&iacute;tkem k použ&iacute;v&aacute;n&iacute; konkr&eacute;tn&iacute;ch a specifick&yacute;ch materi&aacute;lů, kter&eacute; tvaruj&iacute; charakter proměny městsk&eacute; krajiny.</p>

František Pecháček: Tekutý národ

<p><em>Pam&aacute;tn&iacute;k na N&aacute;rodce byl (pře)sazen, na piazzettě ND taj&iacute; posledn&iacute; kousky ledovce odkazu L&aacute;ska a v&iacute;ra zv&iacute;těz&iacute; lamin&aacute;tov&eacute;ho srdce Kurta Gebauera. Varovn&eacute; sign&aacute;ly totalitn&iacute;ch režimů stra&scaron;&iacute; nejen v m&eacute;di&iacute;ch. Politici bičuj&iacute; sv&aacute; ega v křečovitě podb&iacute;ziv&eacute; &uacute;směvy. Je to fake, pr&aacute;zdn&aacute; gesta, cesta do nikam - nebo cesta zp&aacute;tky?&nbsp;</em><br /> <br /> Projekt reflektuje aktu&aacute;ln&iacute; děn&iacute; na česk&eacute; politick&eacute; sc&eacute;ně. Autor v projekci pracuje formou fluidn&iacute; simulace. Synt&eacute;za obrazu založen&aacute; na předloze patř&iacute; mezi nov&eacute; v&yacute;zkumn&eacute; směry oboru poč&iacute;tačov&eacute; grafiky. Jej&iacute;m c&iacute;lem je vygenerovat obraz, kter&yacute; respektuje novou strukturu, ale v detailech je k nerozezn&aacute;n&iacute; od origin&aacute;ln&iacute; předlohy.proměny městsk&eacute; krajiny.</p>

BE25 | Indiánek s Vladimírem Kokoliou a Kateřinou Šedou

<p>Galerie NoD a <a href="http://linhartovanadace.cz/">Linhartova nadace</a> a&nbsp;spolupr&aacute;ci s <a href="https://www.artedu.cz/">Artedu.cz</a> pro v&aacute;s připravily dal&scaron;&iacute; z&aacute;kusek. Tentokr&aacute;t s Vladim&iacute;rem Kokoliou a Kateřinou &Scaron;edou ochutn&aacute;te indi&aacute;nka.</p> <p>A co se dozv&iacute;te? Kateřina &Scaron;ed&aacute; u Kokolii &scaron;est let studovala. On tvrd&iacute;, že ji nikdy neučil. Katčiny den&iacute;kov&eacute; z&aacute;znamy z t&eacute; doby ukazuj&iacute; dilema dobře zn&aacute;m&eacute; mlad&yacute;m umělcům: nenechat se ovlivnit &ndash; a nezanedbat ž&aacute;dn&yacute; vliv. Nech&aacute;te se ovlivnit? 22. 10. v NoDu.</p> <p>Učitel a student, dva umělci světov&eacute;ho form&aacute;tu, dva př&aacute;tel&eacute; se setkaj&iacute; a pov&iacute; něco o tom, čemu věř&iacute;, co pro to dělaj&iacute; a jestli je to jen jejich probl&eacute;m. A proč sepsali každ&yacute; svůj &bdquo;Slovn&iacute;k&ldquo;, kter&yacute; pr&aacute;vě společně vyd&aacute;vaj&iacute; v Nakladatelstv&iacute; AVU. Moderovat bude Jana Bernartov&aacute;.</p> <p>Připraven&aacute; bude k&aacute;va, čaj a dal&scaron;&iacute; v&yacute;běr dobrot. Přijďte s n&aacute;mi ochutnat v&yacute;tvarn&eacute; uměn&iacute; a hudbu do galerie se sladkou tečkou.</p> <p>Vstup 80 Kč</p>

BE25 | Dušan Zahoranský: Small Talk

<p>Objekt vytvořen&yacute; pro exteri&eacute;r Experimet&aacute;ln&iacute;ho prostoru NoD je tř&iacute;rozměrnou textovou definic&iacute; m&iacute;sta. Typografie, skladba slov a plastick&yacute; tvar vytvoř&iacute; společně kr&aacute;tk&yacute; prostorov&yacute; ver&scaron;. Vzn&aacute;&scaron;ej&iacute;c&iacute; se mezi domy, nad hlavami chodců bude spou&scaron;tět asociace souvisej&iacute;c&iacute; s pozorov&aacute;n&iacute;m. Mikropř&iacute;běh prom&iacute;tnut&yacute; do tvaru bude čiteln&yacute; z různ&yacute;ch stran. Objekt je poctou česk&eacute; experiment&aacute;ln&iacute; poezii, kter&aacute; od 60. let objevně použ&iacute;v&aacute; slova, typografii a použit&iacute;m sp&iacute;&scaron;e v&yacute;tvarn&yacute;ch, než liter&aacute;rn&iacute;ch prostředků, osvobozuje jazyk od n&aacute;nosu kli&scaron;&eacute;, fr&aacute;z&iacute;. Navrac&iacute; slovu jeho poetickou moc. Objekt je souč&aacute;st&iacute; dlouhodob&eacute; dramaturgie Galerie NoD pracovat s aktu&aacute;ln&iacute;m uměn&iacute;m ve veřejn&eacute;m prostoru.</p>

BE25 | Vladimír Kokolia: Obraz podle podoby

<p><strong><em>Dvě strany t&eacute;hož se potkaly a sl&iacute;bily si věrnost. V&iacute;ce se již nikdy nespatřily. Obraz jednoho žil v obraze druh&eacute;ho. Když už byl velk&yacute;, vydal se na zp&aacute;tečn&iacute; cestu do světa. Ve světě bylo spousta světla a obraz začal b&yacute;t vidět. Každ&yacute; se v něm mohl uvidět. Kdo se ale d&iacute;val d&eacute;le, mohl v sobě zahl&eacute;dnout i k nepozn&aacute;n&iacute; změněnou věrnou podobu druh&eacute; strany.</em></strong></p> <p>Vladim&iacute;r Kokolia (*1956) patř&iacute; k nejosobitěj&scaron;&iacute;m česk&yacute;m umělcům generace 80. let 20. stolet&iacute;. V roce 1990 se stal prvn&iacute;m laure&aacute;tem Ceny Jindřicha Chalupeck&eacute;ho, nejprestižněj&scaron;&iacute;ho oceněn&iacute; pro umělce do 35 let, od roku 1992 je pedagogem ateli&eacute;ru experiment&aacute;ln&iacute; grafiky na Akademii v&yacute;tvarn&yacute;ch uměn&iacute; v&nbsp;Praze. V roce 2012 obdržel Cenu od Dalibora Chatrn&eacute;ho, kterou uděluje mlad&aacute; uměleck&aacute; sc&eacute;na v&yacute;razn&yacute;m osobnostem česk&eacute;ho uměn&iacute;, kter&eacute; maj&iacute; st&aacute;l&yacute; vliv na jej&iacute; formov&aacute;n&iacute; a charakter.</p> <p>V&yacute;stava&nbsp;<em>Obraz podle podoby</em>&nbsp;je dal&scaron;&iacute;m pokusem Kokolii vyrovnat se prostřednictv&iacute;m mal&iacute;řsk&eacute;ho uvažov&aacute;n&iacute; s principem a časem d&iacute;v&aacute;n&iacute;. Kokoliu zaj&iacute;maj&iacute; možnosti zn&aacute;zorněn&iacute; samotn&eacute;ho procesu pohledu prob&iacute;haj&iacute;c&iacute;ho v čase a prostoru. Vladim&iacute;r Kokolia tematizuje vztah div&aacute;ka a obrazu prostřednictv&iacute;m stereoskopick&yacute;ch obrazů, kter&eacute; jist&yacute;m způsobem naru&scaron;uj&iacute; standardizovan&yacute; způsob pozorov&aacute;n&iacute;. Kokolia sv&yacute;mi intervencemi a z&aacute;sahy do prostoru galerie s&nbsp;pomoc&iacute; různ&yacute;ch obrazov&yacute;ch form&aacute;tů (malby, kresby, instalace) otev&iacute;r&aacute; a vizualizuje jak&eacute;si silov&eacute; pole obrazu, prostor utv&aacute;řen&iacute;&nbsp;<em>podoby</em>. &bdquo;<em>Maluji, co vid&iacute;m. To ale neznamen&aacute; pouze pozorovan&eacute; věci, ale tak&eacute; i to, jak samotn&yacute; proces d&iacute;v&aacute;n&iacute; vypad&aacute;.&nbsp; (&hellip;) Ve v&yacute;sledku to nen&iacute; nic komplikovan&eacute;ho. Jedn&aacute; se pouze o věc z&aacute;znamu pole viděn&iacute;, o malov&aacute;n&iacute; zorn&eacute;ho pole,</em>&ldquo; ř&iacute;k&aacute;. Stereoskopick&aacute; malba vyžaduje po div&aacute;kovi proměnu zažit&eacute;ho způsobu d&iacute;v&aacute;n&iacute;. Pozorovatel do jist&eacute; m&iacute;ry vstupuje do obrazu, otev&iacute;r&aacute; sv&yacute;m pohledem vnitřn&iacute; prostorov&eacute; dimenze, kter&eacute; se st&aacute;vaj&iacute; v&nbsp;podstatě n&aacute;mětem, jedin&yacute;m předmětem zobrazen&iacute;, byť jsou jen pr&aacute;zdn&yacute;m ide&aacute;ln&iacute;m prostorem hloubky viditeln&eacute;ho pole. Tento pr&aacute;zdn&yacute; prostor nic nepřipom&iacute;n&aacute;, nenese ž&aacute;dn&eacute; v&yacute;znamov&eacute; konotace. &bdquo;<em>Kokoliovi jde o sjednocen&iacute; div&aacute;ck&eacute; percepce, o semknut&iacute; masy pod jednou identickou zrakovou zku&scaron;enost&iacute;, o sd&iacute;len&yacute; vjem. Jednotnost t&eacute;to percepce je zaručena kombinac&iacute; fyziologick&yacute;ch podm&iacute;nek zraku a současně i z&aacute;měrnou, až silovou stimulac&iacute; takov&eacute;ho typu vědom&iacute; a vn&iacute;m&aacute;n&iacute;, kter&eacute; nen&iacute; kontaminov&aacute;no n&aacute;nosy kulturně podm&iacute;něn&yacute;ch interpretac&iacute; viděn&eacute;ho. Kokolia bojuje zobrazen&iacute;m pr&aacute;zdn&eacute; hloubky pole za osvobozen&iacute; viděn&iacute;,</em>&ldquo; ř&iacute;k&aacute; kur&aacute;tor v&yacute;stavy Pavel Kubesa.</p> <p>V&yacute;stava Obraz podle podoby je po dlouh&yacute;ch letech prvn&iacute; s&oacute;lovou v&yacute;stavou Vladim&iacute;ra Kokolii v&nbsp;Praze.</p>

BE25 | Kent Hugo: A Very Cool Shade Of Hot

<p>Filmov&yacute; tvůrce a režis&eacute;r kanadsk&eacute;ho původu&nbsp;Kent&nbsp;Hugo&nbsp;v ř&iacute;jnu umělecky ztv&aacute;rn&iacute; panoramatickou 360&deg; projekci v galerii NoD. Použit&iacute;m jedinečn&eacute;ho hrav&eacute;ho stylu animace a střihu pomohl vytvořit identitu kanadsk&eacute; MTV (<em>MTV Canadian Blood</em>, 2005). Je autorem videoklipů, kr&aacute;tk&yacute;ch filmů. Komerčně pracoval tak&eacute; se světov&yacute;mi klienty, jako je&nbsp;SEAT, Warp Records and Vice. Jeho projekt pro Video NoD je založen na specifick&eacute;m animačn&iacute;m stylu. Video panorama se změn&iacute; v pohyblivou 3D &quot;gif&quot; kol&aacute;ž.</p> <p><a href="http://www.hugonought.com/" target="_blank">http://www.hugonought.com</a></p>

Tereza Zelenková: Had, který zmizel v díře ve stěně

<p>Lond&yacute;nsk&aacute; fotografka česk&eacute;ho původu Tereza Zelenkov&aacute; se v britsk&eacute;m prostřed&iacute; d&iacute;ky v&iacute;tězstv&iacute; v British Jerwood Photoworks Award (2015) etablovala jako zral&aacute; umělkyně tematizuj&iacute;c&iacute; jak různ&eacute; inspirace např&iacute;č literaturou, modern&iacute; filosofi&iacute; či různ&yacute;ch forem mysticismu (ot&aacute;zkami smrti poč&iacute;naje a posv&aacute;tn&eacute;ho konče), tak sv&yacute;m systematick&yacute;m a dlouhodob&yacute;m mapov&aacute;n&iacute;m a dokumentov&aacute;n&iacute;m konkr&eacute;tn&iacute;ch m&iacute;st kulturn&iacute; krajiny spjat&yacute;ch s různ&yacute;mi lok&aacute;ln&iacute;mi mytologiemi a mysteri&oacute;zn&iacute;mi historick&yacute;mi ud&aacute;lostmi. V uplynyl&yacute;ch dvou letech se pravidleně navracela do krajin rodn&eacute; Česk&eacute; republiky, v n&iacute;ž objevovala řadu často mizej&iacute;c&iacute;ch historick&yacute;ch a folkl&oacute;rn&iacute;ch m&iacute;st. Zelenkov&aacute; svůj fotografick&yacute; v&yacute;zkum zahaluje pod charakteristickou vizu&aacute;ln&iacute; imaginac&iacute;, kter&aacute; historick&eacute; či mytologick&eacute; fakty rozv&iacute;j&iacute; ve volněj&scaron;&iacute;ch, intimněj&scaron;&iacute;ch symbolick&yacute;ch obrazech.&nbsp;</p>

Aleš Zapletal: Permakultura

<p>Permakultura, filosofie dlouhodobě udržiteln&eacute;ho př&iacute;rodn&iacute;ho hospodařen&iacute;, byla &scaron;iroce popularizov&aacute;na od sedmdes&aacute;t&yacute;ch let dvac&aacute;t&eacute;ho stolet&iacute;. Hlavn&iacute; projev tohoto hnut&iacute;, zemědělsk&aacute; plocha, ob&yacute;van&aacute; současně různ&yacute;mi rostlinn&yacute;mi a živoči&scaron;n&yacute;mi druhy, se autorovi v&yacute;stavy stala &uacute;středn&iacute;m principem, kter&yacute; metaforicky uplatňuje na obrazov&eacute; plo&scaron;e. Jednotliv&eacute; stavebn&iacute; prvky nově tvořen&yacute;ch &bdquo;ekosyst&eacute;mů&ldquo; zastupuj&iacute; m&iacute;sto př&iacute;rodn&iacute;ch společenstv&iacute; lidsk&eacute; artefakty, tedy objekty obecně považovan&eacute; za produkt &bdquo;kultury&ldquo;, nikoliv &bdquo;př&iacute;rody&ldquo;. Nově vznikl&eacute; struktury jsou spekulac&iacute; nad permakulturou proklamovan&yacute;m &bdquo;n&aacute;vratem k přirozenosti&ldquo;. Představa přirozenosti je ve vnitřně prov&aacute;zan&eacute;m cyklu obrazů opakovaně exponov&aacute;na, ať už formou mal&iacute;řsk&eacute; stylizace, v&yacute;běrem &bdquo;organick&yacute;ch&ldquo; motivů, nebo naopak odkazy k virtu&aacute;ln&iacute; realitě poč&iacute;tačov&yacute;ch her.&nbsp;</p>

Milan Mazúr: Kapitola ÓCUKA - Epilog

<p>Projekt &Oacute;cuka je časově sběrn&yacute;m projektem, jehož různ&eacute; podoby budou vznikat v průběhu roku 2018. Jednotliv&eacute; č&aacute;sti na sebe navazuj&iacute; a vznikaj&iacute; jako kapitoly knihy. Tematicky zachov&aacute;vaj&iacute; koncepčn&iacute; linku&nbsp;s hlavn&iacute;mi motivy jako sp&aacute;nek, určit&yacute; nepokoj, konzum či hedonismus.&nbsp;Vizu&aacute;ln&iacute; podoba jednotliv&yacute;ch celků se měn&iacute; zasazen&iacute;m do konkr&eacute;tn&iacute;ho galerijn&iacute; prostřed&iacute;.&nbsp;</p> <p>&Oacute;cuka je fiktivn&iacute; &#39;&#39;postava&#39;&#39; z rom&aacute;nu Harukiho Murakamiho.&nbsp;</p> <p>Z&aacute;kladem projektu je řada tematick&yacute;ch vide&iacute; doplněn&yacute;ch site specific videem natočen&yacute;m v m&iacute;stě konkr&eacute;tn&iacute; galerie - nyn&iacute; v galerii Video NoD. V kr&aacute;tk&eacute;m videu se dan&yacute; prostor stane filmov&yacute;m prostřed&iacute;m a z&iacute;sk&aacute; zcela nov&yacute; charakter. S takto koncepčně transformovan&yacute;m prostřed&iacute;m budou z dal&scaron;&iacute;ch kr&aacute;tk&yacute;ch vide&iacute; určit&yacute;m způsobem komunikovat zpomalen&eacute; lidsk&eacute; postavy.&nbsp;</p> <p>Jedn&iacute;m z &uacute;středn&iacute;ch vide&iacute;&nbsp;je&nbsp;<em>Night travel</em>, kter&eacute; reaguje na ud&aacute;lost, kdy se ztratil let Malaysia Airlines 370 a dosud nebylo objasněno co za udalost&iacute; st&aacute;lo. Nočn&iacute; let, nočn&iacute; sp&aacute;nek, pohodln&aacute; sedadla, př&iacute;jemn&yacute; person&aacute;l, pocit relaxu -&nbsp;to jsou spojen&iacute;, kter&eacute; jsou ve videu zobrazen&eacute;. Za t&iacute;mto vizu&aacute;lem je ale ud&aacute;lost, kter&aacute; měn&iacute; charakter viděn&eacute;ho.</p>

Juliana Höschlová & Marta Antoniak: Bulimia Cocktail Party

<p><strong>V&nbsp;Praze a Krakově, 7. srpna 2017 </strong></p> <p><strong>&bdquo;Chodili jsme na z&aacute;kladku, když byly hračky z kindervaj&iacute;ček od Mikul&aacute;&scaron;e vz&aacute;cnost&iacute; a do mek&aacute;če se chodilo jenom za vysvědčen&iacute;. Barevn&yacute; artefakty zač&iacute;naj&iacute;c&iacute;ho kapitalismu, jehož definici jsme začali ch&aacute;pat až tak o dek&aacute;du později, v n&aacute;s vyvol&aacute;valy stavy excitovan&yacute;ho vytržen&iacute;. Sb&iacute;rali jsme kel&iacute;mky od jogurtů, tetovačky ze zv&yacute;kaček a pogy.</strong></p> <p><strong>A dneska? Dneska m&aacute;me kocovinu. Hlt&aacute;me věci, informace, emoce, pož&iacute;r&aacute;me data a polyk&aacute;me v&scaron;e, co n&aacute;m přijde pod nos, s&nbsp;obalem i bez&hellip; A nest&iacute;h&aacute;me tr&aacute;vit. Jako generace </strong><strong>,</strong><strong>bulimiků z&nbsp;donucen&iacute;</strong><strong>&lsquo; </strong><strong>neust&aacute;le intuitivně filtrujeme, abychom se neztratili pod n&aacute;nosem odpadu. V&nbsp;hlavě n&aacute;m tepe ten &scaron;patn&yacute; typ kocoviny, kter&yacute; přin&aacute;&scaron;&iacute; světabol a nostalgii, jako po velk&yacute;m več&iacute;rku pln&yacute;m koktejlů a barevn&yacute;ch parapl&iacute;ček.&ldquo;</strong></p> <p>-------</p> <p>V&yacute;stava Bulimia Cocktail Party poprv&eacute; představ&iacute; uměleckou spolupr&aacute;ci dvou umělkyň z nastupuj&iacute;c&iacute; generace polsk&eacute; a česk&eacute; uměleck&eacute; sc&eacute;ny, kter&eacute; sbližuje podobn&eacute; kulturně-společensk&eacute;ho z&aacute;zem&iacute;: Julianu H&ouml;schlovou (CZ) a Martu Antoniak (PL).</p> <p>Juliana H&ouml;schlov&aacute; (*1987), absolventka pražsk&eacute; AVU, je v česk&eacute;m prostřed&iacute; zn&aacute;ma d&iacute;ky sv&yacute;m intenzivn&iacute;m performanc&iacute;m a angažovanou konceptu&aacute;ln&iacute; kresbou a videoartem, ve kter&yacute;ch se v posledn&iacute;ch letech zab&yacute;v&aacute; přev&aacute;žně kritikou masov&eacute; kultury, mechanismů konzumn&iacute; společnosti a obrazovou manipulac&iacute;. V&nbsp;r&aacute;mci př&iacute;prav v&yacute;stavy Bulimia Cocktail Party uspoř&aacute;dala Juliana sb&iacute;rku igelitov&yacute;ch ta&scaron;ek, jejichž spojen&iacute;m a smyt&iacute;m reklamn&iacute;ch ploch vytvořila monument&aacute;ln&iacute; abstraktn&iacute; malbu. Sb&iacute;rka igelitek byla zt&iacute;žena t&iacute;m, že prob&iacute;hala v&nbsp;Juliany přechodn&eacute;m působi&scaron;ti v&nbsp;&bdquo;deplastuj&iacute;c&iacute;m&ldquo; se Rakousku a vět&scaron;ina ta&scaron;ek tak připutovala z&nbsp;Čech. V&yacute;stavu doplňuje tak&eacute; př&iacute;běh z&nbsp;dystopick&eacute;ho světa &ndash; z&nbsp;tzv. Whitelandu, kde teče čern&aacute; ropn&aacute; řeka a v&scaron;ichni lid&eacute; se proh&yacute;baj&iacute; pod t&iacute;hou vlastn&iacute;ch břich. Juliana H&ouml;schlov&aacute; zprostředkov&aacute;v&aacute; př&iacute;běh pomoc&iacute; jednoduch&yacute;ch ilustrac&iacute; prom&iacute;tan&yacute;ch v&nbsp;galerii skrze meotary.</p> <p>Marta Antoniak (*1986) je mal&iacute;řka, svůj doktorsk&yacute; titul z&iacute;skala ned&aacute;vno na Krakovsk&eacute; Akademii v&yacute;tvarn&yacute;ch uměn&iacute;. Prezentovan&aacute; d&iacute;la představuj&iacute; Martu jako umělkyni pečlivě zkoumaj&iacute;c&iacute; sv&eacute; m&eacute;dium, kter&eacute; z&iacute;skalo v&nbsp;posledn&iacute;ch letech podobu jedinečn&eacute;ho reli&eacute;fu. Pomoc&iacute; roztaven&yacute;ch plastov&yacute;ch hraček, žv&yacute;kačkov&yacute;ch tetov&aacute;n&iacute; vytv&aacute;ř&iacute; l&iacute;biv&eacute; a přesto znepokojiv&eacute; asambl&aacute;že pohybuj&iacute;c&iacute; se na hranici k&yacute;če. Jej&iacute; malby-reli&eacute;fy často zobrazuj&iacute; parazity, kter&eacute; se &scaron;&iacute;ř&iacute; pod lidskou kůž&iacute; a při pozorov&aacute;n&iacute; probouzej&iacute; brniv&yacute; tělesn&yacute; pocit: sv&aacute;d&iacute; ke zkoum&aacute;n&iacute; dotekem.</p> <p><br /> Společn&aacute; v&yacute;stava aktu&aacute;ln&iacute; tvorby Juliany a Marty vznik&aacute; se s&nbsp;přesvědčen&iacute;m, že jejich form&aacute;ln&iacute; projevy dok&aacute;ž&iacute; ve vz&aacute;jemn&eacute;m propojen&iacute; vytvořit siln&yacute; vizu&aacute;ln&iacute; z&aacute;žitek. Ve druh&eacute; rovině v&yacute;stava reflektuje nostalgick&yacute; pocit generace prož&iacute;vaj&iacute;c&iacute; dětstv&iacute; v&nbsp;devades&aacute;t&yacute;ch letech v&nbsp;postkomunistick&eacute; zemi, kdy byly n&aacute;strahy spotřebn&iacute; kultury v&nbsp;nedohlednu stejně jako svět dospěl&yacute;ch, a aktu&aacute;ln&iacute; roz&scaron;&iacute;řen&yacute; pocit hypersaturace i obavu z&nbsp;jeho ekologick&yacute;ch důsledků.</p> <p><em>Pozn.: Juliana H&ouml;schlov&aacute; sesb&iacute;rala 246 plastov&yacute;ch igelitek. Ze jejich zasl&aacute;n&iacute; děkujeme: Zuzana Belasov&aacute;, Papaa Bermansu, Martin Bl&aacute;ha,</em> <em>Robert Čep, Hedvika Čepov&aacute;, Jan Dytrych</em><em>,</em><em> Krist&yacute;na Dytrych &Scaron;ormov&aacute;, </em>&nbsp;<em>Daniel Fabry, Veronika Hauer, Andreas Heller</em><em>,</em><em> Zuzana Kolouchov&aacute;, Ivana Kreml&aacute;čkov&aacute;, Anika Kronberger, Veronika Maděrov&aacute;, Ingeborg Pock, Jakob Pock, Ren&aacute;ta Počinkov&aacute;, Veronika Quinn</em> <em>Novotn&aacute;,&nbsp; Eva Riebov&aacute;, Petr Studnička, &Scaron;&aacute;rka Studničkov&aacute;</em><em>, </em><em>Iva &Scaron;kaloudov&aacute;, Lucie &Scaron;pl&iacute;chalov&aacute;</em></p>

Jan Pfeiffer: Dvojí pravidlo pro jednu věc

<p>Jan Pfeiffer se etabloval jako umělec pracuj&iacute;c&iacute; s&nbsp;rozli&scaron;n&yacute;mi form&aacute;ty vytv&aacute;řen&iacute; komplexn&iacute;ch symbolick&yacute;ch situac&iacute;, kter&eacute; tematizuj&iacute; různ&eacute; symbolick&eacute; kontexty. Jeho pr&aacute;ce jsou naplněny historick&yacute;mi, mytologick&yacute;mi, n&aacute;božensk&yacute;mi či kulturn&iacute;mi konotacemi jak konkr&eacute;tn&iacute;ch m&iacute;st, tak ryze abstraktn&iacute;ch, až antropologick&yacute;ch motivů. Projekt Dvoj&iacute; pravidlo pro jednu věc je rozs&aacute;hl&yacute;m inscenačn&iacute;m a situačn&iacute;m celkem, kter&yacute; se rozprost&iacute;r&aacute; mezi medii performance, kr&aacute;tk&eacute;ho filmu, sc&eacute;nografie a architektury.&nbsp;</p>

Olga Krykun: 720/027

<p><strong>Olga Krykun: 720/027<br /> Nen&aacute;ročn&aacute; vizu&aacute;ln&iacute; hra v době informačn&iacute;ho smogu.</strong></p> <p>Projekt uchopuje každodennost, ve kter&eacute; člověk č&iacute;m d&aacute;l v&iacute;c pochybuje o informac&iacute;ch a vjemech. Zvykli jsme si pochybovat, tento pocit by se mohl roz&scaron;&iacute;řit i na běžn&eacute; vn&iacute;m&aacute;n&iacute; reality. Olga Krykun studuje v Ateli&eacute;ru Superm&eacute;dia pražsk&eacute; UMPRUM, pracuje s re&aacute;ln&yacute;m i medi&aacute;ln&iacute;m obrazem a prostorem.&nbsp;</p>

Tomáš Absolon & Jan Horčík: Plakaat

<p>Tom&aacute;&scaron; Absolon plat&iacute; za jednoho z v&yacute;razn&yacute;ch představitelů současn&eacute; mlad&eacute; nefigurativn&iacute; malby, je mal&iacute;řem, kter&yacute; rozv&iacute;j&iacute; vlastn&iacute; &uacute;sporn&yacute; vizu&aacute;ln&iacute; jazyk v inspiračn&iacute;m toku mal&iacute;řsk&eacute;ho modernismu a intuitivn&iacute;ho vn&iacute;m&aacute;n&iacute; různ&yacute;ch z&aacute;konitost&iacute; na hranic&iacute;ch matematiky, fyziky a &scaron;ir&scaron;&iacute;ho kulturn&iacute;ho vědom&iacute; světa &bdquo;s&iacute;tě&ldquo;. Absolonovy obrazy jsou v&iacute;cevrstevnat&eacute;, v nekonečn&yacute;ch ploch&yacute;ch prostor&aacute;ch pozad&iacute; se objevuj&iacute; mal&iacute;řsky jinak pojat&aacute; gesta či ostr&eacute; linie, reminiscence jak&eacute;si plak&aacute;tov&eacute; estetiky. Jan Horč&iacute;k se zase etabloval jako již nepřehl&eacute;dnuteln&yacute; typograf, kter&yacute; z&aacute;sobuje mezin&aacute;rodn&iacute; prostřed&iacute; současn&eacute;ho grafick&eacute;ho designu elegantn&iacute;mi a &quot;&scaron;ťavnat&yacute;mi&quot; designy nov&yacute;ch p&iacute;sem, kter&aacute; rozv&iacute;j&iacute; svou rafinovanost předev&scaron;&iacute;m v &quot;headlineov&yacute;ch&quot; n&aacute;pisech či logotypech.&nbsp;<br /> <br /> V&yacute;stava Plakaat je dialogem mezi m&eacute;diem malby a typografi&iacute;, v n&iacute;ž oba autoři zpracov&aacute;vaj&iacute; vz&aacute;jemn&eacute; estetick&eacute; impulsy vlastn&iacute;mi v&yacute;razov&yacute;mi prostředky.<br /> &nbsp;</p>

Stanislava Benešová, David Kolovratník, Václav Kostohryz: Mezi námi

<p>Trojice autorů se sch&aacute;z&iacute; v t&eacute;maticky uchopen&eacute; v&yacute;stavě. Vedle v&yacute;tvarn&yacute;ch postupů autory spojuje z&aacute;jem o člověka či živočicha (zv&iacute;ře) zachycen&eacute;ho ve sv&eacute;m specifick&eacute;m mnohdy zcela individu&aacute;ln&iacute;m prostřed&iacute;. Autoři vedou tich&yacute; dialog např&iacute;č ž&aacute;nry. Stanislava Bene&scaron;ov&aacute; ve&nbsp;sv&yacute;ch rozměrn&yacute;ch pl&aacute;tnech&nbsp;zpracov&aacute;v&aacute;&nbsp;čistě mal&iacute;řsk&yacute;m jazykem t&eacute;ma př&iacute;běhů dětsk&yacute;ch představitelů.&nbsp;David Kolovratn&iacute;k se ve sv&eacute; pr&aacute;ci nově zaj&iacute;m&aacute; o nepoznanou minulost č&aacute;sti sv&eacute; rodiny. Zpracov&aacute;v&aacute; zděděn&yacute; foto archiv, jehož fragmenty jsou mu předlohou k rozměrn&yacute;m pl&aacute;tnům.&nbsp;Obrazy pro v&yacute;stavu &quot;Mezi n&aacute;mi&quot; doplňuje videoprojekc&iacute; složenou z p&aacute;sů kinofilmů. Jejich autentick&yacute;m po&scaron;kozen&iacute;m vznikly nov&eacute; abstraktn&iacute; obrazce m&iacute;s&iacute;c&iacute; se s postavami a deformuj&iacute;c&iacute; původn&iacute;, již nečitelnou informaci. V&aacute;clav Kostohryz připravil bronzov&eacute; odlitky precizně ručně modelovan&yacute;ch figur kaloňů, chameleonů či kiwi bird. Autoři jsou finalist&eacute; loňsk&eacute;ho ročn&iacute;ku Samorostů.&nbsp;</p>

Štěpán Kubík: SCN/GRP

<p>Generovan&aacute; geometrick&aacute; kompozice inspirovan&aacute; prvn&iacute;mi abstraktn&iacute;mi filmy 20. let (Oskar Fischinger, Hans Richter, Man Ray, Viking Eggeling). &Scaron;těp&aacute;n Kub&iacute;k je studentem druh&eacute;ho ročn&iacute;ku ateli&eacute;ru Vizu&aacute;ln&iacute; komunikace pod veden&iacute;m docenta Stanislava Zippeho na Technick&eacute; univerzitě v Liberci.<br /> &nbsp;</p>

Pavla Malinová & Pavel Dvořák: Šikana očí, kolo se točí

<p>Pavla Malinov&aacute; citlivě zach&aacute;z&iacute; s barevn&yacute;mi vztahy, vyjadřuje se zjednodu&scaron;en&yacute;mi, někdy z&aacute;měrně deformovan&yacute;mi tvary, pracuje s nads&aacute;zkou a ironi&iacute;. M&aacute; smysl pro vyv&aacute;ženou kompozici, stř&iacute;d&aacute; a kombinuje re&aacute;ln&eacute; prvky s abstraktn&iacute;mi. Jej&iacute;m obrazům nechyb&iacute; vnitřn&iacute; napět&iacute;. Vych&aacute;z&iacute; z odkazu někter&yacute;ch avantgardn&iacute;ch směrů minul&eacute;ho stolet&iacute;, ale se v jej&iacute;m projevu zrcadl&iacute; současnost. Pavel Dvoř&aacute;k m&aacute; cit pro monument&aacute;ln&iacute; vyj&aacute;dřen&iacute;, jeho obrazy působ&iacute; odv&aacute;žně jak zvolen&yacute;mi motivy, tak v&yacute;tvarn&yacute;m ře&scaron;en&iacute;m, ve kter&eacute;m vol&iacute; v&yacute;raznou zkratku. Tvorba obou umělců m&aacute; společn&eacute; rysy, působ&iacute; expresivně, projevuje se v n&iacute; smysl pro zdůrazněn&iacute; podstatn&yacute;ch rysů a z&aacute;roveň cit pro detail obohacuj&iacute;c&iacute; v&yacute;raz. Oba představ&iacute; soubory obrazů z posledn&iacute; doby.</p>

Daniel Vlček: Okem mechanické reprodukce

<p>Daniela Vlčka zaj&iacute;m&aacute; souvislost mezi uměleck&yacute;m ztv&aacute;rněn&iacute;m a industri&aacute;ln&iacute; v&yacute;robou. Zab&yacute;v&aacute; se vztahem mezi zvukem a jeho vizu&aacute;ln&iacute;m vyj&aacute;dřen&iacute;m. Přeb&iacute;r&aacute; určit&eacute; form&aacute;ty z průmyslov&eacute; oblasti. Pracuje s t&eacute;matem smyčky, s opakov&aacute;n&iacute;m motivů. Původně odvozoval charakter sv&yacute;ch obrazů z vinylov&yacute;ch desek, kter&eacute; už&iacute;val i jako DJ. Představovaly pro něj určit&yacute; typ &scaron;ablon, do kter&yacute;ch se zaznamen&aacute;v&aacute; paměť. Snažil se přen&eacute;st hudebn&iacute; prvky na pl&aacute;tno, v&yacute;tvarně vystihnout hudebn&iacute; postupy. Vych&aacute;zel z vizualizace zvuku, kter&aacute; se stala impulzem k jeho kresb&aacute;m a obrazům. Chtěl až konstruktivistick&yacute;m způsobem vykr&yacute;vat plochu, zaznamenat rytmus ub&iacute;haj&iacute;c&iacute; v čase. Ten lze vyj&aacute;dřit jako spir&aacute;lu, vych&aacute;zej&iacute;c&iacute; pr&aacute;vě z principu gramofonov&eacute; desky. Touto metodou mechanick&eacute;ho opakovan&iacute; podle &scaron;ablony dosp&iacute;v&aacute; k vlastn&iacute; abstraktn&iacute; struktuře. Vysledek v&scaron;ak podvrac&iacute; mechanickou produkci a odhaluje non-mechanick&yacute; charakter Vlčkovi pr&aacute;ce.</p>

Pavel Karafiát: Objects On Horizon - Hic Sunt Dragones

<p>Pojem &quot;<em>Hic sunt dracones</em>&quot; (zde jsou draci) byl použ&iacute;v&aacute;n někter&yacute;mi star&yacute;mi kartografy pro označen&iacute; nezn&aacute;m&yacute;ch &uacute;zem&iacute;, kter&aacute; dosud nebyla odkrtyta ani zmapov&aacute;na. Označovali tak m&iacute;sta, kter&aacute; jsou na horizontu na&scaron;eho zn&aacute;m&eacute;ho světa. M&iacute;sta na okraji mapy se ve v&scaron;ech &nbsp;dob&aacute;ch st&aacute;vaj&iacute; projekčn&iacute;m pl&aacute;tnem na&scaron;ich fantazi&iacute;, obav, objevitelsk&yacute;ch obses&iacute;, strachů &nbsp;z nezn&aacute;m&yacute;ch bytost&iacute; a zhustěn&yacute;ch mytologick&yacute;ch představ.</p> <p>Pavel Karafi&aacute;t vytv&aacute;ř&iacute; digit&aacute;ln&iacute; realtime 3d grafiky pomoc&iacute; generativn&iacute;ch, parametrick&yacute;ch i ručn&iacute;ch postupů. Pro Video Nod připravil speci&aacute;ln&iacute; s&eacute;rii velkoform&aacute;tov&yacute;ch animac&iacute; - obrazů.</p> <p><a href="http://www.pavelkarafiat.cz/" target="_blank">www.pavelkarafiat.cz</a></p>

Pavel Příkaský & Miroslava Večeřová: Images That Occupy Thoughts

<p>V&yacute;stava Pavla Př&iacute;kask&eacute;ho a Miroslavy Večeřov&eacute; se zab&yacute;v&aacute; &bdquo;pohybem z plochy obrazu do prostoru&ldquo;. Mal&iacute;ř Pavel Př&iacute;kask&yacute; a fotografka Miroslava Večeřov&aacute; působ&iacute;c&iacute; mezi Prahou a Lond&yacute;nem spolu spolupracuj&iacute; již dlouhodobě. Jasně rozpoznateln&yacute; rukopis vych&aacute;zej&iacute;c&iacute; z Př&iacute;kask&eacute;ho specifick&eacute; malby a fotografick&eacute; viděn&iacute; světa Večeřov&eacute; se prol&iacute;naj&iacute; v různ&yacute;ch typech instalačn&iacute;ch z&aacute;sahů a uzpůsobov&aacute;n&iacute; si fyzick&eacute;ho či imateri&aacute;ln&iacute;ho prostoru galerie. V&yacute;stava Images That Occupy Thoughts rozv&iacute;j&iacute; tvůrč&iacute; koncept t&eacute;to autorsk&eacute; spolupr&aacute;ce a volně navazuje na jejich dř&iacute;věj&scaron;&iacute; projekty Relief (Galerie 35m, 2016), Inner Monologue (Galerie SPZ, 2016), Dream That Money Can Buy (Drdova Gallery, 2016), Fake Breathing (Galerie KIV - Karl&iacute;n Studios, 2015) či Př&iacute;kask&eacute;ho s&oacute;lov&yacute; projekt Subtropical Climate v Entrance Gallery (2015) a Večeřov&eacute; Girlfriend ve Veletržn&iacute;m Pal&aacute;ci (2016).<br /> &nbsp;<br /> V&yacute;stavu Images That Occupy Thoughts r&aacute;muje m&eacute;dium malby, kter&eacute; přesahuje svůj standardn&iacute; form&aacute;t z&aacute;věsn&eacute;ho obrazu a infikuje charakter př&iacute;tomn&eacute; fotografie, živ&eacute;ho těla, videa a povahu prostorov&eacute; instalace. Obraz (image) je prostředkem k pochopen&iacute; předpojmov&eacute;ho světa, cestou k navozen&iacute; pocitu, snahou o zpř&iacute;tomněn&iacute; doteku, je něč&iacute;m, co spojuje kognitivn&iacute; tělo s iracion&aacute;ln&iacute; str&aacute;nkou jeho byt&iacute;.</p>

Ladislav Tejml: Everything’s Gonna Be Alright 3

<p>Spěje svět k temn&yacute;m z&iacute;třkům, nebo se jen op&aacute;j&iacute;me vzru&scaron;uj&iacute;c&iacute; katastrofickou fikc&iacute;. Dok&aacute;žeme se vysoukat ze sevřen&iacute; virtu&aacute;ln&iacute; anakondy, nebo si stač&iacute; povolit opasek. Jsou ty n&aacute;vleky skutečn&eacute;, nebo trochu vět&scaron;&iacute; př&iacute;liv metainformac&iacute;. P&iacute;&scaron;e tento text člověk, nebo jsem si poř&iacute;dil nov&eacute; boty.&nbsp;<br /> <br /> Ladislav Tejml v loňsk&eacute;m roce představil pražsk&eacute;mu publiku projekt autorsk&yacute;ch webov&yacute;ch str&aacute;nek Click by click. V připravovan&eacute; panoramatick&eacute; projekci pro galerii Video NoD rozv&iacute;j&iacute; specifickou vizu&aacute;ln&iacute; kol&aacute;ž 3D animac&iacute;.</p>

Mr. Tomka: Obrazy odjinud (Vietnam a Bali)

<p>Projekt pro galerii Video NoD přenese div&aacute;ka skrze velkoform&aacute;tov&eacute; projekce do exotick&eacute;ho prostřed&iacute; Vietnamu a&nbsp;Bali.</p> <p>Romantick&aacute; vidina pozemsk&eacute;ho r&aacute;je se rozpl&yacute;v&aacute; při setk&aacute;n&iacute; s&nbsp;autentick&yacute;mi z&aacute;běry filmařsky zpracovan&eacute;ho materi&aacute;lu z&nbsp;cest po l&aacute;kav&yacute;ch destinac&iacute;ch.</p> <p>Jan Vyčichlo vystudoval Audiovizu&aacute;ln&iacute; tvorbu Fakulty multimedi&aacute;ln&iacute;ch komunikac&iacute; na Univerzitě Tom&aacute;&scaron;e Bati ve Zl&iacute;ně. Specializuje se na kameru, střihovou a&nbsp;zvukovou kompozici.</p>

TRIKADELIA aneb Tři strany jedné mince

<p>Civilizace si za stalet&iacute; vybudovala uměle vytvořen&yacute;&nbsp;svět, kter&yacute; žije sv&yacute;m vlastn&iacute;m životem a samosp&aacute;dem paralelně s př&iacute;rodn&iacute;mi cykly. Jak je to v př&iacute;padě lidsk&eacute; společnosti, kter&aacute; je označov&aacute;na term&iacute;nem&nbsp;<strong>kultura</strong>&nbsp;a jak&nbsp;je to s vn&iacute;m&aacute;n&iacute;m světa z pohledu jedince? Autoři ve sv&eacute;m d&iacute;le nejenže&nbsp;realitu&nbsp;popisuj&iacute;, karikuj&iacute;,&nbsp;paroduj&iacute; či jinak modeluj&iacute;, ale tak&eacute;&nbsp;se snaž&iacute; s n&iacute; splynout. Nach&aacute;z&iacute; jin&eacute; dimenze, skryt&aacute; m&iacute;sta i principy, syst&eacute;my a ř&aacute;dy.&nbsp;</p> <p>Kolik neobjeven&eacute;ho se, i přes des&iacute;tky let&nbsp;zkoum&aacute;n&iacute; lidsk&eacute;ho vědom&iacute;,&nbsp;skr&yacute;v&aacute; pod povrchem běžně vn&iacute;man&eacute; skutečnosti?</p> <p>Kolektivn&iacute; v&yacute;stava se zab&yacute;v&aacute; polohami vn&iacute;m&aacute;n&iacute; světa s důrazem na vizu&aacute;lně vn&iacute;manou skutečnost pod vlivem ment&aacute;ln&iacute;ch pochodů&nbsp;v hlavě&nbsp;člověka, a to v z&aacute;kladě&nbsp;ze tř&iacute; &uacute;hlů&nbsp;pohledu jak&yacute;mi je: běžně&nbsp;ch&aacute;pan&aacute; realita, jsoucno (vytržen&iacute; z reality, satori) či moment odvlastněn&iacute; (poblouzněn&iacute; a sněn&iacute;). T&eacute;ma v&yacute;stavy se v&aacute;že tak&eacute; k odkazu tzv. posv&aacute;tn&eacute; geometrie a obrazci metatronovy kostky, kter&aacute; je z&aacute;kladn&iacute;m vzorcem př&iacute;rodn&iacute;ch jevů&nbsp;a energi&iacute;. Jak&yacute; by byl vzorec pro život v současn&eacute; technologicky vyspěl&eacute; společnosti?&nbsp;</p> <p>&nbsp;</p> <p>&nbsp;</p>

Tomáš Predka & David Postl: Muž, který se nebral příliš vážně

<p>Listopadov&yacute; program galerie vypln&iacute; společn&aacute; v&yacute;stava mal&iacute;ře Tom&aacute;&scaron;e Predky a jeho rakousk&eacute;ho kolegy Davida Postla, kter&aacute; bude odk&yacute;vat vztah abstraktn&iacute; či konceptu&aacute;ln&iacute; malby se společenskou satirou. Tom&aacute;&scaron; Predka se sv&eacute; pr&aacute;ci zab&yacute;v&aacute; fragment&aacute;rnost&iacute; současn&eacute;ho světa, a jeho vizu&aacute;ln&iacute;mi stopami v lidsk&eacute;m vědom&iacute; a paměti. Predka zpracov&aacute;v&aacute; informace z vizu&aacute;ln&iacute; paměti a přen&aacute;&scaron;&iacute; do abstraktn&iacute; obrazov&eacute; polohy. Projekt bude form&aacute;lně navazovat na Predkovu eponymn&iacute; obrazovou s&eacute;rii Flashback a současně sest&aacute;vat se z velkoform&aacute;tov&yacute;ch kol&aacute;ž&iacute; a obrazů Davida Postla (AT). Konceptem v&yacute;stavy je jak&aacute;si satirick&aacute; instalace s pracovn&iacute;m n&aacute;zvem &quot;Muž kter&yacute; se nebral v&aacute;žně&quot;. Kombinac&iacute; plastick&yacute;ch kreseb &quot;uvězněn&yacute;ch&quot; ve vrstvě pryskyřice a plo&scaron;nost&iacute; pap&iacute;rov&yacute;ch obrazů a objektů chtěj&iacute; autoři postihnout současn&yacute; fenom&eacute;n kulturn&iacute;ch proměn ve společnosti zejm&eacute;na v rovině idej&iacute; a soupeř&iacute;c&iacute;ch ideologi&iacute;ch.</p>