NoD

Pá 26/07

PŘESUNUTO: Juraj Rataj & Tomáš Roubal: KOŘIST

Vernisáž výstavy se ze zdravotních důvodů přesouvá. Nové datum výstavy a oficiálního zahájení bude zveřejněno v následujících dnech. V původním termínu vernisáže (26. 7. 2024, 18:00) proběhne neoficiální prezentace objektů a soch sochaře Tomá&scaron;e Roubala. —- Galerie NoD Juraj Rataj & Tomá&scaron; Roubal Kořist Kurátor / Curated by: Pavel Kubesa Vernisáž / Opening: !!!Přesunuto!!! Nový termín bude upřesněn v následujících dnech. Výstava potrvá do 30. 8. 2024

St 29/05

Vladimir 518: Jjáássaajjííccíí hhřřbbiittoovv

Výstavní projekt "JJáássaajjííccíí hhřřbbiittoovv" Vladimira 518 formálně i obsahově čerpá z několika tématických linií, které dlouhodobě formují oblast autorova zájmu. Jednou z nich je tématika hierarchie, kterou nevnímá pouze v kontextu mezilidských vztahů či celých sociálních struktur, ale předev&scaron;ím i v otázce pozice člověka a okolního světa. Vladimir 518 si pokládá otázky "Kdo je nad kým, čí zájmy a potřeby převažují nad potřebami ostatních bytostí či organismů?", "Jakým způsobem si vytváříme koncepci sebe sama, na&scaron;í civilizace, a jakou metodikou tyto informace uchováváme a předáváme dál?" Výstava "JJáássaajjííccíí hhřřbbiittoovv" prezentuje autorovo rozvažování těchto témat v &scaron;iroké &scaron;kále uměleckých médii. Výrazný ucelený korpus tvoří obsáhlá série tu&scaron;ových kresebných zásahů do autorových litografických tisků s názvem "Kráčející vědomí". Prostorovým protipólem pracím na papíře je sekvence objektů vychazejících z nasbíraného recyklovaného stavebního materiálu, který vznikal při demoličních zásazích v urbánním prostředí pražského Smíchova. Plechové vrata, dvířka od rozvodných stanic, trámky z vrat autodílen, prkna z chodeb vedoucích ke kancelářím z Nádražní ulice figurují v autorových objetech jako preganntní fragmenty minulosti, do jejichž povrchů se vrývaly momenty obyčejného života, který momentálně ustupuje nové, ekonomicky atraktivněj&scaron;í budoucnosti. Součástí expozice je i série videí, které vycházejí ze skulpturální estetiky hrubě &scaron;típaných kamenů. Na jejich povrchu se v sekvenčním pořadí odvíjejí drobné vzkazy, osobní prosby či modlitby, ilustrující subjektivně-existencionální napětí současné doby. "Bylo by možné upgradovat na verzi života bez reklam?" --- Vladimir 518 (*1978) je vizuální umělec, hudebník, knižní editor a zakladatel vydavatelství BiggBoss. Dlouhodobě se věnuje teorii české poválečné architektury, s akcentem na období mezi lety 1958 a 1989. Zároveň působí jako intermediální vizuální umělec, jehož tvorba je ukotvena v kresbě a jejím manifestacím v klasické malbě. V minulosti se věnoval tvorbě komiksů, knih, ilustrací a grafického designu. Stál u vzniku kulturního prostoru MeetFactory, kde má dodnes svůj výtvarný ateliér. V roce 2005 tvořil cyklus komiksů Výlety s ČSSA pro časopis Era 21, který se věnoval předrevoluční architektuře. Společně s Davidem Vrbíkem a Ondřejem Anděrou ze skupiny WWW tvoří audiovizuální projekt SPAM. Ten má za sebou několik multižánrových představení, za v&scaron;echny je možné jmenovat například Karel Gott Prager (2009), projekt BIT (2010) vytvořený speciálně pro fasádu Nové scény, Interpretace černobílých struktur Zdeňka Sýkory (2013) či SMRT (2014). V letech 2014 a 2015 pracoval na převedení knihy Kmeny do &scaron;estnáctidílné dokumentární série pro Českou televizi. V roce 2016 pak vy&scaron;el třetí díl publikace Kmeny, a to Kmeny 90, mapující subkultury v 90. letech 20. století. V letech 2011 až 2014 společně s Davidem Böhmem, Jiřím Frantou a Jaroslavem Plachým kreslil a vydával nezávislé komiksové noviny KIX. V roce 2022 po 10-ti leté práci vydal pod hlavičkou Bigg Boss svůj zatím největ&scaron;í knižní počin Architektura 58-89, ke kterému byla uspořádána i série výstav, a to v Čechách i v zahraničí.

Čt 25/04

Jiří Thýn: UGLY NOW

Sólová výstava UGLY NOW představuje jednu z předních postav současné české postkonceptuální fotografie. Jiří Thýn v rámci projektu UGLY NOW dále rozvíjí svou subjektivní reflexi světa na pozadí současných globálních událostí a inter/subjektivního ideového terénu a navazuje na nedávný projekt "Miluj život" v brněnské FAIT Gallery. Jiří Thýn (*1977) je považován za předního českého post-konceptuálního fotografa střední generace. V uplynulých dvaceti letech pro&scaron;el cestou zkoumání fotografického média a jeho vztahů k jiným uměleckým oblastem: objektu, instalaci, pohyblivému obrazu, poezii, kresbě nebo malbě. Skrze tato &bdquo;ostatní média“ v&scaron;ak vždy primárně spěl k použití fotografie coby nástroje, který mu umožní empatický, emocionálně zabarvený a zákonitě subjektivní vhled do problému, který si před sebe postavil.

Út 26/03

Cloudy Babies: A Shadow

Eva Rybářová a Marie Tučková se ve své nejnověj&scaron;í společné výstavě zabývají archetypem stínu. Téma zkoumají skrze obsáhlý soubor klasických analogových černobílých fotografií a fotogramů, které v úhrnu vytváří příběh, který se vyznačuje dvěmi možnými směry čtení. Na pozadí literárních a filosofických textů pak autorky inspiruje jednoduchá úvaha: "Jestliže stín potřebuje ke své existenci světlo, může samo světlo existovat i bez stínu?" Eva Rybářová (*1991) je fotografka a intermediální umělkyně. Absolvovala fotografii na Střední &scaron;kole umění a designu v Brně. Následovalo bakalářské studium na pražské UMPRUM v ateliéru Fotografie, pak magisterské studium na vídeňské Die Angewandte (Universität für angewandte Kunst Wien) v ateliéru TransArts. Během studia se Rybářová účastnila stáže v ateliéru Fotografie rovněž na vídeňské Die Angewandte. Ve své tvorbě zkoumá různé identity, svět sociálních sítí a možnosti zobrazení. Její tvorbu lze řadit k hnutí postinternetu, které se zabývá společností vpletenou do globálních počítačových sítí. Spolu s Marií Tučkovou vystupuje jako tvůrčí hudební duo Cloudy Babies. Žije a pracuje v Praze a v Brně.  Marie Tučková (*1994) a. k. a. Ursula Uwe získala bakalářský titul na UMPRUM v Praze (ateliér fotografie Aleksandry Vajd a Martina Kohouta), magisterský titul získala na Dutch Art Institute Art Praxis v nizozemském Arnhemu. Absolvovala stáž na Bezalel Academy v Jeruzalémě. V roce 2020 byla laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého. Ve své tvorbě se věnuje otázkám lidského vnímání, možnostem komunikace a naslouchání. Její práce tematicky souvisí s novými technologiemi a sociálními sítěmi a táže se, jak tyto proměňují lidské vnímání, komunikaci a jazyk. Zajímá se zejména o to, jak ovlivňují prožívání a vyjadřování emocí. Práce Marie Tučkové je převážně autobiografická, ve svých projektech se nicméně často vyjadřuje prostřednictvím alter ega, díky čemuž dokáže objektivizovat zkoumané situace nebo hledat jiné způsoby citlivosti, rozvíjení empatie a přejmenování pocitů. Pracuje obvykle v médiu instalace skládající se ze zvukových, performativních a vizuálních prvků. Tyto sféry propojuje pomocí textu, který se často transformuje na texty písní, voiceover k videu, zvukový příběh nebo scénář pro performance. Svou tvorbu Tučková představila v řadě nezávislých galerií i institucí v České republice, ale také v zahraničí, například na Bienále mladého umění Academiae v italském Bolzanu. V letech 2016–2018 byla součástí kolektivu Ateliér bez vedoucího. V roce 2017 se stala laureátkou ceny EXIT. Společně s Evou Rybářovou tvoří autorské audiovizuální duo Cloudy Babies.

St 24/01

Ester Parasková - SCRAP

Výstava Ester Paraskové představuje nejnověj&scaron;í práce, které se vyznačují prvky sériovosti, repetitivností motivů, mechaničností reprodukování téhož. Aktuální výstavní projekt zachycuje její autorskou tvorbu v okamžiku signifikantní proměny: Ester se od kritiky institucí, jakými jsou &scaron;kola či rodina, formulované z hloubky osobní prožité perspektivy, přes politickou satiru přesouvá k záměrně &bdquo;tematicky bezobsažné“ formální hře s machistickými atributy západní civilizace. Současně se ve své imaginaci nechává inspirovat aspekty westernové estetiky. V plátnech roz&scaron;ířená kresba s prvky spontaneity či automatismu, ale i vědomě naučených vizuálních zkratek, konfrontuje diváka s různými prvoplánovými symboly, fabuluje spletité nejednoznačné narativy a vytváří řadu kognitivních pastí. Nejnověj&scaron;í série se obrací k problematice a tématu boje, konfliktu, machismu, v oblasti jejího zájmu stojí také komplexita industrializovaných strojů. Ester deformuje jednoduchou a prvoplánovou symboliku, gestickou a syrovou malbu doplňuje osobitou rebelující lyrikou. Proces své tvorby připodobňuje &bdquo;performativnímu obdělávání kusu &scaron;pinavého ubrusu“. Ester Parasková (* 1993) je vycházející českou umělkyní, v jejímž centru zájmu stojí tvorba na pomezí malby a kresby. Její práce na první pohled zaujme svým nekonvenčním, stále se vyvíjejícím se dynamickým stylem malířské exprese a figurativní zkratky. Mimo techniky kresby a inklinace k olejomalbě, základními formálními aspekty jejího autorského rukopisu je balancování na hranici hmoty, tíhy a lehkosti, současně ji zajímá určitý princip nedbalosti v přísném kontrastu s precizností, hraje si na hranicích "vysokého a nízkého", rozvíjí tenzi na úrovních jako "&scaron;pína" vs elegance, křehkost vs. drsnost. Její vizualita upomínající na "dětskou kresbu", "automatické psaní" či fragmenty komiksové figurace nese v plátnech současně i silný narativní potenciál. Obrazy Ester Paráskové tak podávají výpověď o světě, v němž žijeme, o vnitřních krajinách na&scaron;ich životů či paměti, jež ztrácíme a znovu nalézáme.

St 10/01

"ROEL Art Jam" pro lidi bez domova: benefiční charitativní POP-UP výstava

Nizozemský malíř a umělec Roel van der Linden vytvořil v prosinci 2023 v Galerii NoD jako svou sólovou výstavu monumentální abstraktní malířskou fresku přímo na stěny galerie, která se stala doslova jediným dílem celé výstavy. Výstava s názvem ROEL pak divákovi umožňuje vstupovat do umělcovy malby, pohybovat se nitrem malířova díla, prozkoumávat jej z různých stran a pohledů. Malba se tak pro náv&scaron;těvníky stala určitým domovem, ve kterém se může každý z nás bezpečně a bezstarostně zabydlet. Uvědomujeme si v&scaron;ak, že ne každý tuto jistotu jakéhokoli "domova" v dne&scaron;ní době má. Denně se nejen v centru metropole setkáváme s lidmi bez domova. S přicházející zimou a mrazy, které se k nám v nejbliž&scaron;ích dnech blíží, jsme se proto rozhodli uspořádat v prostoru výstavy nejen umělecký experiment, ale předev&scaron;ím benefiční akci s charitativním účelem právě pro lidi, kteří bezpečí vlastního domova nemají. Pozvali jsme proto řadu předních českých umělců, aby do prostoru pomalované Galerie NoD přinesli svá díla a vytvořili tak na pozadí nástěnné malby Roela van der Lindena živelnou mozaiku uměleckých děl. Jednotlivá díla budou nabízena k prodeji a výtěžek z prodejů děl bude následně věnován na nákup akutně potřebných "nocleženek" pro lidi bez domova. Jako umělci cítíme potřebu být nápomocni i v situacích, kdy je pomoci zapotřebí také v lokálním kontextu, v místech, kde se každodenně pohybujeme a vůči lidem, na které by se nemělo zapomínat, přesto bývají často "nevidění".

Út 05/12

Roel van der Linden: ROEL

Projekt holandského malíře a umělce Roela van der Lindena pro Galerii NoD rozvíjí strategie, které umělec kontinuálně rozvíjí ve svých nedávných výstavních projektech a uměleckých akcích, založených na malířské práci ve veřejném prostoru či participativních postupech. V rámci těchto malířských intervencí expanduje malířské médium do &scaron;ir&scaron;ího prostorového kontextu. Hledá hranice vypověditelného a symbolického skrze redukci malířského slovníku na základní výrazové prostředky barvy, tvaru a jejich symbolických možností v omezených vizuálních symbolech jako je ikon či emotikon. V prostoru Galerie NoD posouvá Roel van der Linden svou malířskou akci směrem k ryze intuitivní, procesuální a automatické malbě, v níž prostřednictvím site-specific intervence proměňuje prostor galerie v monumentální malířské plátno. V popředí jeho akce stojí performativní malířský akt, který na jednu stranu zpřítomňuje, na druhou stranu současně i konzervuje malířovu fyzikalitu a exekutivitu jeho vlastního těla. Prostřednictvím "bytí teď a tady" neotevírá ROEL skrze svou tělesnost cesty jen k volné, nekonvenční malířské hře, ale skrze neupozaditelné procesy podvědomí nechává ve své malbě promlouvat také abstrahované stopy aktuálního společenského dění, ať už zjevného, tak i podprahového. Roel Van der Linden (*1982) je holandský malíř, který ohledává různé aktuální polohy současné malby od klasického závěsného obrazu po monumentální malířské projekty, gesta a malířské strategie v roz&scaron;ířeném poli. Ve své tvorbě balancuje mezi hyperrealistickými, mírně či více postsurrealistickými kompozicemi, plné různě zjevných významů a současnou abstraktní malbou v jejích variacích silného trendu &bdquo;zombie formalismu“. V jeho tvorbě se kloubí modernismus, postmodernismus, ale také obdiv a úcta ke klasickým polohám malby, zprostředkované tradicí holandských mistrů. Ta do van der Lindenovy tvorby vná&scaron;í prvky krajinomalby (vermeerovského, van goyenovského či rembrandtovského střihu), kterou rozvíjí v sériích malých impresivně expresivních kompozic. V roce 2022 vytvořil největ&scaron;í český obraz na plátno, který má bez přeru&scaron;ení délku 1 kilometr a 67,7 metrů.

Pá 24/11

Pavla Sceranková: Křest knihy - Universe in the Head

Uvedení nové knihy Pavly Scerankové "Vesmír v hlavě" proběhne v rámci výstavy <a href="https://nod.roxy.cz/gallery/exhibitions-detail/885/pavla-scerankova-hlava-ktera-se-budi-ve-4-rano">Hlava, která se budí ve 4 ráno</a> v pražské Galerii NoD. Události bude předcházet komentovaná prohlídka aktuální výstavy za přítomnosti samotné umělkyně od 17.00. Nová publikace dokumentuje tvorbu Pavly Scerankové v posledním desetiletí. Je doprovázena texty britské kritičky Chloe Stead a českého kurátora Jana Zále&scaron;áka. Autorkou grafického designu je Adéla Svobodová. Publikace vznikla díky podpoře Akademie výtvarných umění, Státního fondu kultury a Lucie Drdova Gallery. Na&scaron;e poděkování za podporu dále patří Josefu Maixnerovi. Více <a href="https://nod.roxy.cz/gallery/exhibitions-detail/885/pavla-scerankova-hlava-ktera-se-budi-ve-4-rano">ZDE</a>. --- Výstava a ve&scaron;kerý program Galerie NoD vzniká za kontinuální grantové podpory Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury České republiky.

Út 24/10

PAVLA SCERANKOVÁ: Hlava, která se budí ve 4 ráno

Ve svém nejnověj&scaron;ím výstavním projektu "Hlava, která se budí ve 4 ráno" se Pavla Sceranková věnuje možnostem, jak prostřednictvím objektu a objektové instalace vytvořit intimní svědectví o situacích a běžných traumatech, kterými si člověk v 21. století prochází, ať už ve vzájemných interakcích, tak i čistě ve svém vnitřním světě. Prostřednictví série maloformátových objektů, materiálově úsporných, minimalistických a výrazově intimně pojatých portrétů hlav, chce zpřístupnit rozličné tíživé a bolestivé momenty života každého z nás. Pavla Sceranková (*1980) přiná&scaron;í do oblasti sochařské a objektové tvorby nový autorský jazyk a výraz, novou koncepci, navazující na silný odkaz postmoderního, ale zároveň i neokonceptuálního prostorového umění. Vytváří sochařské objekty a instalace vyznačující se minimalistickou čistotou a citlivým vztahem k danému místu. Jinou polohou její tvorby je vytváření objektů, v nichž je zakomponován prvek akce, které vyzývají diváka k interakci. Někdy nabývají podoby videa, či spí&scaron;e videosochy, která stojí na pomezí performance, animované sochy a autonomního videa. Vyjadřují existenciální vztah člověka k prostředí, ve kterém žije a se kterým se konfrontuje. V obsahové rovině se Pavla Sceranková intenzivně zabývá reflexí lidského vnímání, pamětí a individuálním prožíváním okolního světa. Vychází z osobního prožitku a zkoumá způsob, jak se tento prožitek uchoval v paměti respektive jaký tvar nabyl. Autorka tematizuje fenomén vnímání, prožívání aktu vnímání, vztah vnímání ke vnímanému světu a vědomí aktu vnímání. Studovala v letech 2000–2006 na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v roce 2011 úspěšně ukončila doktorské studium. V rámci stipendijních pobytů absolvovala roční stáž u prof. Tony Cragga v Berlíně. V letech 2010–2015 působila jako akademický pracovník na Katedře výtvarné výchovy a textilní tvorby Univerzity Hradec Králové. V současné době vede s Dušanem Zahoranským vlastní Ateliér intermediální tvorby na pražské Akademii výtvarných umění. --- Výstava a ve&scaron;kerý program Galerie NoD vzniká za kontinuální grantové podpory Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury České republiky.

Pá 22/09

SELMECI KOCKA JUSKO: Images With Objects To Indicate Scale

Alex Selmeci & Tomá&scaron; Kocka Jusko jsou slovenská umělecká dvojice, aktuálně žijící v Praze. Vytváří komplexní intermediální instalace a prostředí, které balancují na pomezí volného umění, designu a architektury. Při vytváření objektů často pracují s konkrétním obrazem či metaforou, obvykle je pro ně vstupním bodem nástroj (“tool”) a jeho využití v určité situaci (“motive”). Výstava v Galerii NoD navazuje na jejich diplomovou práci, ve které se sjednocujícím nástrojem stává přepravní nádoba a motivem jakýsi princip “stohování”. Stěžejní částí bude opět architektura výstavy, jejíž podoba vychází z využití odpadového materiálu tiskárenské společnosti, konkrétně velkoformátových krabic původně sloužících na převoz světlocitlivých folií. Projekt "Images With Objects To Indicate Scale" pro Galerio NoD je koncipován jako prezentace několika dlouhodobých sérií děl, které navazují na diplomovou práci této umělecké dvojice na Akademii výtvarných umění v Praze v leto&scaron;ním roce. Jednotlivé série pracují s objektovou formou, podpořenou osobitým ře&scaron;ením architektury výstavy a již naznačenou tematickou dvojicí "nástroj-motiv". Autory zajímají obrazy jako "ruka držící svitek", "kytice vytahující se z rukávu" či "pohyb rolety ve větru" a jejich možné významové metafory. Zkoumají, jak výběr nástroje (konkrétně jeho fyzické formy) a ohlédnutí se za jeho funkcí, ať už zapomenutou, nebo současnou, lze aplikovat na v&scaron;echny lidské činnosti a přemý&scaron;let o jejich přínosu a hodnotě. Jejich tvůrčí my&scaron;lení a postup je inspirován americkou spisovartelkou Ursulou K. Le Guinovou a její my&scaron;lenkou, že ná&scaron; technologický vývoj je založen na vývoji nástrojů určených k boji nebo demonstraci moci. Práce tak dávají do souvislosti potřebu tento stav změnit a navrhují vnímat vědu a technologie jako nástroje pro uchovávání a zachovávání zdrojů.

So 09/09

Komentovaná prohlídka výstavy Niche Contruction

Komentovanou prohlídkou mezinárodního kurátorského projektu NICHE CONSTRUCTION provedou náv&scaron;těvníky jeho autoři, umělec Adam Vačkář a biolog Jindřich Brejcha. Výstava představuje obsáhlou kolekci uměleckých videí renomovaných mezinárodbních umělců a odborných esejů řady předních současných českých biologů v prostorové galerijní mozaice věnované tématu "nik". Teorie konstrukce nik je v současné chvíli jedním z ohnisek zájmu evoluční ekologie. Výstava NICHE CONSTRUCTION se tak soustředí na mezioborový dialog mezi uměním a biologií, dvou diametrálně odli&scaron;ných systémů poznání, stějně jako platforma Transparent Eyeball kurátorů výstavy, umělce Adama Vačkáře a biologa Jindřicha Brejchy. Zájem o mezioborovou spolupráci vze&scaron;el vzájemně od obou z potřeby přibližovat hlub&scaron;í biologické procesy utvářející nejen lidskou podstatu a podstatu námi obývaného bliž&scaron;ího i vzdáleného prostředí &scaron;iroké veřejnosti. Výstava se zabývá fenomény, které jsou v biologii dobře zmapované, nicméně v současném romantizujícím či naopak apokalypticky orientovaném uměleckém diskurzu zůstávají nepov&scaron;imnuté. Považujeme za důležité diskutovat o konkrétních ne-lidských perspektivách. --- Galerie NoD Niche Construction 25. 7. – 13. 9. 2023 Umělci: Gerard Ortin Castellvi, Shezad Dawood, Pilar Mata Dupont, Andro Eradze, Martin Netočný, Andrey Shental, Adam Vačkář Biologové: Vojtěch Abrahám, Martin Adámek, Jindřich Brejcha, Kristýna Eliá&scaron;ová, Roman Figura, Petr Tureček, Martin Weiser Kurátoři: Adam Vačkář a Jindřich Brejcha / Transparent Eyeball

Út 25/07

NICHE CONSTRUCTION

Mezinárodní kurátorský projekt NICHE CONSTRUCTION umělce Adama Vačkáře a biologa Jindřicha Brejchy představuje obsáhlou kolekci uměleckých videí a odborných esejů řady předních současných českých biologů v prostorové galerijní mozaice věnované tématu "nik". Teorie konstrukce nik je v současné chvíli jedním z ohnisek zájmu evoluční ekologie. Výstava NICHE CONSTRUCTION se tak soustředí na mezioborový dialog mezi uměním a biologií, dvou diametrálně odli&scaron;ných systémů poznání, stějně jako platforma Transparent Eyeball kurátorů výstavy, umělce Adama Vačkáře a biologa Jindřicha Brejchy. Zájem o mezioborovou spolupráci vze&scaron;el vzájemně od obou z potřeby přibližovat hlub&scaron;í biologické procesy utvářející nejen lidskou podstatu a podstatu námi obývaného bliž&scaron;ího i vzdáleného prostředí &scaron;iroké veřejnosti. Výstava se zabývá fenomény, které jsou v biologii dobře zmapované, nicméně v současném romantizujícím či naopak apokalypticky orientovaném uměleckém diskurzu zůstávají nepov&scaron;imnuté. Považujeme za důležité diskutovat o konkrétních ne-lidských perspektivách.

Út 09/05

Jiří Černický: Reálné vize orákula

Připravovaná výstava Reálné vize orákula je obsáhlou multimediální instalací skládající se z série fantasmagorických kreseb a utopistických návrhů, 3D generovaných videí komentujících globální geopolitické dění posledních let, textilních objektů, živé akce a současně téměř nepostřehnutelných instalačních intervencí, které v prostoru galerie simulují přírodní jevy. Tematicky se výstava zaměřuje na zkoumání podprahových motivů moci, odkrývá bizarnost praktik manipulace a &scaron;arlatánství. Jiří Černický tyto patogenní společenské projevy zkoumá napříč dějinami lidské civilizace až po současnost a nabízí jejich rozmanité spekulativní interpretace a alternativní varianty. Jiří Černický (*1966) studoval na pražské Vysoké &scaron;kole uměleckoprůmyslové v ateliéru Adély Matasové a poté od roku 1993 na Akademii výtvarných umění v ateliéru Milo&scaron;e &Scaron;ejna a Jiřího Davida. Ve své rozmanité tvorbě se pohybuje napříč celou &scaron;kálou různých médií a uměleckých postupů od malby, instalace a objektové tvorby až po performance a nová média. Je autorem konceptuálních projektů, v nichž pracuje se sociálními tématy a na základě přirozených lidských emocí. Je schopen přesně a s břitkým humorem pojmenovat současné společenské problémy a zprostředkovat divákovi úplně nový pohled na jeho zavedené vnímání světa. Komentuje a podrývá roli nadnárodních korporací a kriticky se vyjadřuje ke konzumu, který ovládá na&scaron;i realitu. Velkou část jeho díla tvoří utopické, nikdy nerealizované architektonické a jiné projekty, které - ač zůstávají pouhými návrhy - mají schopnost trefně pojmenovat sociální či ekologické problémy dne&scaron;ka. Kromě Ceny Jindřicha Chalupeckého je Černický držitelem Sorosovy ceny a bělehradské 48th October Salon Award. Je autorem samostatné retrospektivní výstavy v Galerii Rudolfinum, svá díla prezentoval například ve SPACE Gallery v Clevelandu, v Artsdepot Gallery v Londýně nebo ve vídeňské Steinek Gallery. Působí jako vedoucí Ateliéru malby na Vysoké &scaron;kole uměleckoprůmyslové v Praze.

St 05/04

S. Hundbiss & I. Pavlíčková & P. Kriššák: DAMAGE DECODING: Archeology of the Future

Připravovaná výstava Damage Decoding: Archeology of the Future mezinárodní trojice umělců - Sophie Hundbiss, Ivana Pavlíčková, Patrik Kri&scaron;&scaron;ák - provede diváky třemi imaginárními kapitolami. Výstava se zamý&scaron;lí nad tím, jaké environmentální, ekologické či společenské &scaron;kody byly v průběhu historie na&scaron;í civilizací již způsobeny, nebo nás možná je&scaron;tě čekají. Výstava a umělecké intervence jednotlivých autorů se o to pokou&scaron;í prostřednictvím řady uměleckých médií jako je film, socha a malba, pomocí kterých vytvářejí v prostoru galerie souvislý narativ. Po celou dobu výstavy se toto společné vyprávění v&scaron;ech autorů rozvíjí v prostoru galerie prostřednictvím postupného světelného konceptu a stříbrných závěsů odkazujících na architekturu Galerie NoD. Do výstavy se vstupuje za tmy a na plátně se promítá film Sophie Hundbiss Index of Lilith, který seznamuje náv&scaron;těvníky se základní my&scaron;lenkou a tématem "destrukce" jakožto motivu cyklicky se objevujícího jak v historických, tak současných filosofických úvahách. Efeméry filmu dále vedou diváka do prostředního prostoru galerie a druhé kapitoly výstavy, kde je instalována série keramických talířů Ivany Pavlíčkové. Jednotlivé keramické objekty na pomezí sochy a reliéfu jsou uspořádány do kompozic odkazujících na hráčskou estetiku. Talíře jsou záměrně podobné fiktivním relikviím, které by v budoucnosti mohly zobrazovat antikvovanou herní kulturu. V poslední, nejsvětlej&scaron;í části výstavy a koncovém prostoru galerie se rozprostírají tmavé a kontrastní obrazy Patrika Kri&scaron;&scaron;áka. Jednotlivé obrazy se v této kapitole zabývají ekologickými &scaron;kodami a ptají se po možném konci vyprávění.

St 15/02

Martin Lukáč: BATTLEFIELD

Připravovaná výstava pro Galerii NoD prezentuje nejnověj&scaron;í sérii 10 velkoformátových obrazů Martina Lukáče (180x145cm, olej na plátně), které se pohybují na pomezí recyklace a dokončování malířem rozpracovávaných kresebných a grafických motivů. Lukáč se v nové série BATTLEFIELD navrací k řadě nedokončených skic a propojuje je jednak se svým zájmem o zkoumání problematiky malířského uchopení portrétu, současně ale i s příznačnými expresivními abstraktními gesty. K jednotlivých skicám přistupuje postprodukčními strategiemi, mechanicky je strojově reprodukuje a následně aktualizuje své původní motivy v rámci aktuálního malířského kontextu a vývoje vlastního rukopisu. Lukáčovy malby tak otevírají téma paměti, téma vzpomínky, ale též možnosti jejich manipulace či změny. Námětově se Lukáč vrací ke svým ikonickým figurám "ninja bojovníků", které postupně proměňuje směrem k dal&scaron;ím postavám literárních a popkulturních fikcí. Sérii BATTLEFIELD tak v konečném důsledku můžeme číst i jako sérii autorvých autoportrétů. Martin Lukáč (*1989) patří mezi výrazné představitele současné malířské abstrakce. Lukáčovy práce pracují jednou s ikonickými vizuálními symboly, podruhé zase s uvolněnou, barevně dominantní expresivní malbou, přesto zůstávají obrazy rozpoznatelné díky charakteristickému vizuálnímu tvarosloví, které derivuje ze současné lifestylové globální vizuality. Jako malíř se v&scaron;ak Martin Lukáč neomezuje na možnosti jediného média. Lukáčovy autorské přesahy se projevují hojným využíváním kresby a jejím volným kombinováním s malbou, vrstvením a přecházením hmotou obrazu do prostoru, ale také autorskými instalacemi, které dvourozměrná díla staví do role objektů. V roce 2016 byla jeho tvorba oceněna Cenou kritiky za mladou malbu.

St 30/11

Johana Střížková: Vratké základy úspěchu #9a

Johana Střížková (1984) používá ve svých snových a současně civilních &bdquo;video-etudách“, fotografiích a objektech lidské i ne-lidské aktéry, tj. zvířata, rostliny i věci způsobem, který v divákovi vyvolává ozvěny kolektivního (ne)vědomí. Soustředí se na každodennost lidského života i nev&scaron;ední situace, na denní rytmus, čas a systematicky rozpracovává svou charakteristickou minimalistickou estetiku. V její práci rezonují otázky posthumanismu, zaobírá se člověkem jako formou a objektem zároveň. Práce Johany Střížkové jsou ale zároveň oslavou lidské imaginace a hravosti. Připravovaný projekt pro Galerii NoD se věnuje fenoménu lezectví, prostřednictvím kterého Johana Střížková oběvuje řadu antropologických momentů. Výstava je rozsáhlou multimediální prostorovou instalací využívající různé lezecké pomůcky a segmenty boulderovacích stěn.

Čt 13/10

LAKTISMUS: Tamara Moyzes & Shlomi Yaffe

Výstava Laktismus přehodnocuje postavení žen ve vztahu k na&scaron;emu ekosystému; projekt představuje společnost bez geopolitických hranic, a to prostřednictvím utopického náboženství, které vzniklo v Jeruzalémě. Pojmy jako &bdquo;národ“ a &bdquo;hranice“ s jejich dosavadní systémovou a ekonomickou funkčností nejsou pro vyznavače Laktismu relevantní. Nové monoteistické náboženství Laktismus vyznávající bohyni Laktérii coby matku přírodu nahradilo patriarchální řád, který ignoroval hlas přírody po staletí. Bohyně Laktérie byla stvořena z kolektivu žen, který reflektuje diverzitu a symbolicky poukazuje na sílu jednotlivce v rámci kolektivu; kolektiv se tak stává bohyní. Výstava je koncipována jako fragment imaginárního chrámu postaveného k uctívání bohyně Laktérie. Je metamodernistickým pokusem o přepis lidské historie. Dílo přehodnocuje historickou perspektivu a slouží jako platforma pro debatu o obavách týkajících se změny klimatu, genderových nerovnostech a celkovém směřování na&scaron;í společnosti. Bohyně Laktérie byla stvořena z kolektivu žen: ✹ Maayan Sheleff ✹ Věra Duždová Horváthová ✹ Hannan Abu Hussein ✹ Osher Kasa ✹ Lee He Shulov ✹ MIchal Mendelboim ✹ Tran Hong Van ✹ Trương Thu Thủy ✹ Lea Mauas ✹ Noa Pardo ✹ Liora Lupian ✹ Rosa Andraschek

Pá 16/09

János Brückner: OUR MANTRA

V rámci výstavy Our Mantra János Brückner vedle sebe staví dva různé typy minulosti: osobní rodinné vzpomínky líčené v krátkých filmech a obsahy (středoevropské) kolektivní paměti představované v sérii monumentálních maleb. Brückner pracuje s formátem rodinných alb (černobílá fotografie, text), které prezentují autorovo osobní, privátní nahlédnutí vlastní minulosti a paměti a transponuje je do &scaron;esti epizod krátkých filmů. V juxtapozici s audiovizuální instalací vyplní prostor Galerie NoD série velkoformátových maleb, které se obrací směrem do kolektivní minulosti. Série obrazů, tematizující romantickou malířskou tradici, je Brücknerem dekonstruována a odhaluje nereálnost historických výjevů, které se prezentují jako paměť, av&scaron;ak jakožto paměť nikdy neexistujících komunit. János Brückner (1984), maďarský umělec tvořící v Berlíně, se ve své práci vztahuje k okolní realitě pomocí metody, kterou nazývá &bdquo;emocionální realismus“. Jeho práce, využívající postkonceptuální strategie, kolaborativní metody a tradiční médium malby a kresby, poskytují jednoduchý a přesný pohled na skutečné, ale často skryté paradoxy &scaron;iroké společnosti středoevropské a východoevropské identity. Systematicky ve svých projektech nabourává staré a zažité sociální a komunikační stereotypy pomocí absurdity svého uměleckého přístupu: různými podvratnými strategiemi se pokou&scaron;í o vytváření situací, které v galerijním kontextu nabízejí divákům různé formy příležitostí k otevření na&scaron;eho světonázoru novým perspektivám a významům.

So 02/07

Veronika Psotková: VINOK

Věnováno v&scaron;em matkám ve válce o Ukrajinu. Присвячується всім матерям на війні за Україну. Dedicated to all mother’s in the war of Ukraine. --- Tradiční místo před pražským kulturním prostorem NoD nad křižovatkou ulic Dlouhá-Rybná zdobí od počátku července 2022 umělecký objekt VINOK od sochařky Veroniky Psotkové.  Původně "vinok" (ukrajinsky вінок) označuje tradiční ukrajinskou pokrývku hlavy, které měly magický význam jako atribut svátků jara a kupadelných svátků. Postupně se vinok stal symbolem uctívání a symbolem Matky Země, současně se vyvinul jako symbol slávy, vítězství, &scaron;těstí, úspěchu, míru, cudnosti, mládí a ženskosti. Ukrajinský vinok se tak v průběhu dějin stal kulturním symbolem ukrajinského národa. Jeho popularita na současné Ukrajině následně výrazně stoupla po událostech roku 2014 (anexe Krymu) a ruské invazi v roce 2022. Umělecký objekt VINOK sochařky a umělkyně Veroniky Psotkové je již desátým objektem ve veřejném prostoru, který byl před prostorem NoD instalován a pomocí kterého dramaturgie prostoru NoD reaguje na aktuální společenská, politická či environmentální témata.

Čt 16/06

Komentovaná prohlídka s Milanem Mikuláštíkem: K základům skulptury & Instant Museum of Tiny Statuette

Milan Mikulá&scaron;tík, umělec, kurátor Galerie NTK a bývalý kurátor Galerie NoD, provede performativním stylem svou aktální a končící výstavou K základům skulptury & Instant Museum of Tiny Statuette, která se s odkazem na současný geopolitický kontext nečekaně a neplánovaně stala až příli&scaron; aktuální. Mikulá&scaron;tíkova "hra na muzeum" tak možná nejednoho zamrazí! --- V nejnověj&scaron;ím projektu "K základům skulptury & Instant Museum of Tiny Statuette" Milan Mikulá&scaron;tík vytváří fitkivní hru na muzeum. Mikulá&scaron;tík se ptá po pravěkých kořenech sochařství, které dává do souvislosti s modernistickým konceptem "muzea", "sběratelství", "kolekcí" a "kurátorování sbírek" a porovnává je v rámci osobního kontextu obsesivního a impulsivního sbírání dětských vojáčků. Výstava tematizuje hranici mezi kurátorskou a uměleckou praxí, zkoumá nástroje institucionální prezentace artefaktů a snaží se s jistou fiktivní autoritou podat historický exkurz do dějin sochařství.

St 18/05

Milan Mikuláštík: K základům skulptury & Instant Museum of Tiny Statuette

V nejnověj&scaron;ím projektu K základům skulptury & Instant Museum of Tiny Statuette Milan Mikulá&scaron;tík vytváří fitkivní hru na muzeum. Mikulá&scaron;tík se ptá po pravěkých kořenech sochařství, které dává do souvislosti s modernistickým konceptem "muzea", "sběratelství", "kolekcí" a "kurátorování sbírek" a porovnává je v rámci osobního kontextu obsesivního a impulsivního sbírání dětských vojáčků. Výstava tematizuje hranici mezi kurátorskou a uměleckou praxí, zkoumá nástroje institucionální prezentace artefaktů a snaží se s jistou fiktivní autoritou podat historický exkurz do dějin sochařství. Milan Mikulá&scaron;tík (1975) je intermediální umělec a kurátor žijící v Praze. Od roku 1995 je členem umělecké dvojice MINA, od roku 2003 členem umělecko-hudebního kolektivu Guma Guar. Od roku 1995 působí aktivně také jako sólový umělec. Od počátku nového milénia působil jako nezávislý kurátor, od roku 2008 až dosud s profiluje jako kurátor profesionální, který dříve vedl Galerii NoD. Aktuálně již 11 aktivně provozuje program Galerii NTK. Mikulá&scaron;tíkova sólová umělecká tvorba se pohybuje na pomezí konceptuálních sebereflexivních her, často s využitím strategie readymadu, apropriace a sociálně angažovaného umění. Řada realizací spadá do oblasti institucionální kritiky, s důrazem na místní i kontextovou specifičnost díla.

Út 05/04

Milena Dopitová: OFF-SIDE

Výstava OFF-SIDE umělkyně Mileny Dopitové představuje nejnověj&scaron;í objektová díla, která prostřednictvím symbolů sportovního prostředí a prostoru domova tematizují jednoduchou abstrahující formou archetypální prožitky člověka současnosti 21. století. "Celý život něco chytáme, neustále musíme čelit ranám, ale současně jsme vůči vněj&scaron;ímu prostředí uzavření, neprostupní. Jsme soustavou branek, zaklíněných hermeticky do sebe samých, ale přesto nejsme branky prázdné." Milena Dopitová (*1963, &Scaron;ternberk) je konceptuální umělkyně, která od začátku devadesátých let mimo jiné aktivně reflektuje pozici ženy v současné společnosti a kultuře. Jako jediná umělkyně - členka - se podílela na aktivitách skupiny Pondělí (spolu s Pavlem Humhalem, Petrem Lysáčkem, Petrem Zubkem, Michalem Nesázalem a Petrem Písaříkem). Její díla byla prezentována na výstavách v České republice i v zahraničí: GHMP, Moravská galerie v Brně, Brooklyn Museum (New York), Akademii der Künste (Berlín), Galerie Display (Praha), The Whitechapel Art Gallery (Londýn), Polansky Gallery (Praha), Museum of Contemporary Art (Helsinki), Artists Space (New York), Aperto, XLV. Venice Biennial (Benátky), a dal&scaron;í. Kromě dal&scaron;ích ocenění získala Dopitová za své dílo v roce 2011 cenu Michala Ranného.

Ne 27/03

Dernisáž výstavy MARIE & VALENTÝNA

Vážení přátelé umění, přijměte pozvání na dernisáž probíhající výstavy MARIE & VALENTÝNA, která proběhne 27. 3. 2022 od 19:00 v Galerii NoD. Výstava Marie & Valentýna je kolaborativní projekt vizuálních umělkyň Marie Lukáčové a Valentýny Janů, který rozvíjí možnosti vzájemných podobností jejich formálních a koncepčních přístupů. Umělecké výstupy obou autorek paralelně odkazují k problematice feminismu, emancipace, ekologie a dal&scaron;ích společensko-kritickým tématům. Zpracování jejich témat velmi často přebírá atributy popkulturní vizuality. I přesto, že každá z umělkyň pracuje se svými specifickými výrazovými prostředky jako jsou tanec, hudba, rap či 3D animace, společným jmenovatelem jejich práce je medium videa, které převládá umělecké praxi obou. Symbióza těchto přístupů tak slibuje podmanivý a silný zážitek audiovizuálního charakteru. Centrálním dílem výstavy je dvoukanálová videoinstalace autorského uměleckého filmu. Snímek rozvíjí žánr hudebního videoklipu, prostředitcvím kterého umělkyně rozehrávají emancipační rétoriku, spočívající ve verbální deklaraci, obrazové kompozici, animaci, choreografii a autorském hudebním tracku. Zmiňované popkulturní tendence výstavy Marie Lukáčové a Valentýny Janů odkazují na čtení a zpětné zobrazení pohybu, tance a těl, které skrze skupinovou choreografii demonstrují nezřízený empowerment. Hudební film je přímo inspirován estetikou i náměty MTV videoklipů z přelomu milénia, ke kterým se obě autorky spontánně navrací a společně se tak pokou&scaron;í redefinovat jejich obsah.

Po 28/02

Marie Lukáčová & Valentýna Janů: MARIE & VALENTÝNA

Výstava Marie & Valentýna je kolaborativní projekt vizuálních umělkyň Marie Lukáčové a Valentýny Janů, který rozvíjí možnosti vzájemných podobností jejich formálních a koncepčních přístupů. Umělecké výstupy obou autorek paralelně odkazují k problematice feminismu, emancipace, ekologie a dal&scaron;ích společensko-kritickým tématům. Zpracování jejich témat velmi často přebírá atributy popkulturní vizuality. I přesto, že každá z umělkyň pracuje se svými specifickými výrazovými prostředky jako jsou tanec, hudba, rap či 3D animace, společným jmenovatelem jejich práce je medium videa, které převládá umělecké praxi obou. Symbióza těchto přístupů tak slibuje podmanivý a silný zážitek audiovizuálního charakteru. Centrálním dílem výstavy bude dvoukanálová videoinstalace autorského uměleckého filmu. Snímek rozvíjí žánr hudebního videoklipu, prostředitcvím kterého umělkyně rozehrávají emancipační rétoriku, spočívající ve verbální deklaraci, obrazové kompozici, animaci, choreografii a autorském hudebním tracku. Zmiňované popkulturní tendence výstavy Marie Lukáčové a Valentýny Janů odkazují na čtení a zpětné zobrazení pohybu, tance a těl, které skrze skupinovou choreografii demonstrují nezřízený empowerment. Hudební film je přímo inspirován estetikou i náměty MTV videoklipů z přelomu milénia, ke kterým se obě autorky spontánně navrací a společně se tak pokou&scaron;í redefinovat jejich obsah.

Čt 17/02

Guided Tour: Peter Watkins - Mother Tongue

Vážení přátelé umění, přijměte pozvání na komentovanou prohlídku výstavy britského umělce Petera Watkinse “Mother Tongue”, v rámci které vás výstavou provede sám umělec a kurátor výstavy Pavel Kubesa. Guided tour proběhne ve čtvrtek 17. 2. 2022 od 19:00 v prostorách Galerie NoD. Výstava Mother Tongue (Mateřsky jazyk) je novou audiovizuální instalací současného britského umělce Petera Watkinse, ve které se věnuje zkoumání a apropriaci osobních věcí jeho matky, která zemřela, když byl je&scaron;tě dítětem. Watkins již více než deset let využívá médium fotografie k prozkoumávání témat paměti, traumatu a úmrtí v rodině. V aktuálním projektu se předmětem jeho umělecko-archivního bádání stávají deníky, těsnopisem psané poznámky a magnetofonové pásky, které po sobě jeho matka zanechala.

Út 25/01

PETER WATKINS: Mother Tongue

Výstava Mother Tongue (Mateřsky jazyk) je novou audiovizuální instalací současného britského umělce Petera Watkinse, ve které se věnuje zkoumání a apropriaci osobních věcí jeho matky, která zemřela, když byl je&scaron;tě dítětem. Watkins již více než deset let využívá médium fotografie k prozkoumávání témat paměti, traumatu a úmrtí v rodině. V aktuálním projektu se předmětem jeho umělecko-archivního bádání stávají deníky, těsnopisem psané poznámky a magnetofonové pásky, které po sobě jeho matka zanechala. V dřívěj&scaron;ím díle The Unforgetting vytvořil z jiných archivních předmětů specifická záti&scaron;í vyznačující se téměř forenzní precizností. Výstava Mother Tongue v&scaron;ak žádné fotografie v tradičním slova smyslu neobsahuje. Ve svém nejnověj&scaron;ím počinu Watkins ustupuje od fotoaparátu a prezentuje audio-vizuální instalaci, ve které nechává zaznívat matčin hlas v její rodné němčině vedle toho svého. Vystavené velkoformátové tisky a reprodukce matčiných ručně psaných se&scaron;itů, těsnopisů a básní, které si psala, a audiokazet, na které se nahrávala při procvičování anglické gramatiky, pak byly pořízeny na skeneru. Na rozdíl od fotoaparátu, který vytváří obraz zaostřením světla procházejícího skrze otvor, skenery fungují tak, že osvěcují objekt a pomocí zrcadel nasměrují jeho odraz na fotocitlivý sensor. Pokud je fotografický obraz stopou, naskenovaný obraz je jakýmsi nekonečným odkládáním – abstrakcí s přízračností dvojníka. Pozoruhodné je také téma nepřeložitelnosti, která obrazy spojuje – kódovaná sdělení, abstrakce a zevněj&scaron;ky, které neodhalují nic ze svého obsahu. Ačkoli se tyto obrazy podobají samotným předmětům, nejsou to dokumenty, ale metafory nepřítomnosti a ztráty. Pro Watkinse je zde důležitý moment intertextuality a povahy jazyka samotného, na které nahlíží skrze odkrývání své vlastní osobní historie. Nikoliv v&scaron;ak se záměrem nalézt odpovědi, ale proto, aby prozkoumal nedostatky a trhliny v samotném procesu vzpomínání. Watkins zde konfrontuje omezenost jazyka a nedostupnost utrpení druhých s na&scaron;í vlastní touhou najít smysl v tom, co po nich zůstalo.

Út 30/11

Anežka Hošková & Jakub Hošek: MALL GOTH

Výstavní projekt Mall Goth je po dlouhých letech první společenou samostanou výstavou dvou výrazných osobností českého vizuálního umění , sourozenců Anežky Ho&scaron;kové a Jakuba Ho&scaron;ka. Jakub i Anežka se kromě umělecké autorské činnosti dlouhodobě angažují také svými kulturními a pedagogickými aktivitami, kterými kontinuálně přispívají ke zkvalitnění pražské audiovizuální komunity. Tyto zájmy současně přirozeně doplňují a objasňují kontext jejich autorské umělecké práce. Formálně precizní a abstraktně symbolistní charakter jejich tvorby odkazuje k mnoha jak klasickým postupům z poválečných mezinárodních dějin umění, tak i k subkulturním disciplínám, jejichž terén na pražské scéně dlouhodobě profilují. Jejich prací prostupují motivy a tematika "gothic" subkultur, "emo" reminiscence a stylistický i obsahový zájem o novodobé podoby romantismu. --- Anežka Ho&scaron;ková je výraznou postavou současné výtvarné scény, absolventkou ateliéru intermédií Doc. Václava Stratila na Fakultě výtvarných umění v Brně. Tvoří kresby, malby, koláže, objekty, performativní instalace. Ho&scaron;ková se dlouhodobě zajímá o romantismus 21. století a do svých děl často zakomponovává i odlesky zlatých detailů a ornamentů, což jim dodává čarovný vzhled. Je členkou A.M.180 Collective, který provozuje od roku 2003 Galerii A.M.180 v Praze a také spolupořádá každoroční festival současné alternativní hudby Creepy Teepee v Kutné Hoře. Sem přiváží umělce z celého světa, stejně jako během roku na koncerty pořádané v pražských klubech. Sama vystupuje jako Dj Black Dumpling. Anežka je velmi aktivní umělkyně, její tvorba je zastoupena ve státních i soukromých sbírkách. Jakub Ho&scaron;ek vystudoval v ateliéru Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 2011 získal mezinárodní ocenění Strabag Artaward a byl nominován hned na několik dal&scaron;ích prestižních cen, jako jsou Sovereign European Art Prize, StartPoint a Cena Jindřicha Chalupeckého. Absolvoval několik rezidenčních pobytů, mimo jiné v MMCA v Soulu nebo v newyorském institutu ISCP. Jakub je součástí pražského kolektivu A. M. 180 propojujícího hudební a výtvarnou scénu či na uměleckém poli již legendárního festivalu Creepy Teepee, ve kterém hudbu cíleně propojují s vizuálním uměním. Na Akademii výtvarných umění v Praze spoluvede Ateliér malba III (společně s Josefem Bolfem a Nik Timkovou).

Čt 21/10

EPOS 257 & MI(A)REK ČÁSLAVKA feat. JAN LESÁK: Alter Ego

Výstavní projekt ALTER EGO volně navazuje na kultovní film 90. let režiséra Wiktora Grodeckého. Hlavní postava Marek a jeho představitel Miroslav Čáslavka inspiroval vizuální umělce Epose 257 a Jana Lesáka skrze náhodně nalezený materiál jeho osobních věcí a poznámek k takřka archeologickému průzkumu. Umělecký výzkum archivních materiálů se stal odrazovým můstkem pro rozplétání složité struktury sociálních a subkulturních souvislostí. Projekt přiná&scaron;í specifický vhled do temného období porevoluční Prahy, ve kterém umělci se spoluautorem a protagonistou Miroslavem Čáslavkou zkoumají prostředí sociálních periferií vznikající porevoluční metropole. Projekt se ve svém dúsledku stává živoucím monumentem temného prostředí 90. let.

Út 31/08

VLADIMÍR HOUDEK: Migréna

Nejnověj&scaron;í výstava uznávaného malíře Vladimíra Houdka s názvem Migréna představuje jeho stejnojmennou obrazovou sérii, která vznikala v posledním roce v jeho pražském ateliéru. Vladimír Houdek v sérii zpracovává svou dlouholetou osobní zku&scaron;enost s chronickými bolestmi hlavy. Obrazy navazují na jeho poslední série (například Atilis Press), ve kterých rozvíjí přemý&scaron;lení o obrazech jako o přebalech fiktivních knih, respektive o malířských sériích jakožto o "edičních řadách". Obrazům nyní dominuje identický grafický motiv černobílé spirály, která při del&scaron;ím pohledu způsobuje bolest očí. Osmačtyřicet obrazů připomíná obálky neexistujícího specializovaného vědeckého časopisu o migréně. Každá barevná variace ústředního motivu pak může působit jako zástupný symbol nějakého nového poznatku o tomto nepříjemném paralyzujícím onemocnění či jako jeho dal&scaron;í prožitek.

St 28/07

TIM PLAMPER: EXIT II (The Beloved Dies)

28. 7. 2021 uvede Galerie NoD dlouho připravovanou výstavu německého umělce Tima Plamepra EXIT II (The Beloved DIes), která byla již dvakrát v posledních dvou letech z důvodů pandemie koronaviru odložena. Tim Plamper je jedním z nejzajímavěj&scaron;ích berlínských autorů nastupující generace, pozornost si získal svým &scaron;irokým uměleckým záběrem: velkoformátovými surrealisticko-hyperrealistickými kresbami, site-specific instalacemi, performance či audiovizuálními díly. Připravovaná výstava EXIT II (The Beloved Dies) je druhým pokračování otevřené výstavní série EXIT II. Zkoumá hlubinné a podvědomé kořeny současné evropské identity stejně tak jako jistou nezachytitelnost tělesné přitažlivosti. --- Tim Plamper EXIT II (The Beloved Dies) Kurátor: Pavel Kubesa 28. 7. - 20. 8. 2021 Galerie NoD Opening Performance: 28. 7. 2021, 18:00-22:00.

Čt 24/06

EPOS 257 & Mirek Čáslavka feat. Jan Lesák: Mandragora (promítání filmu a diskuze)

Po skončení promítání budeme mít možnost nahlédnout s Mirkem Čáslavkou do tehdej&scaron;ího zákulisí vzniku samotného filmu i na dobové reálie 90. let z poněkud netradiční a "insiderské" perspektivy. Projekce filmu je součástí připravované výstavy “Alter Ego” - projektu Epose 257 a Miroslava Čáslavky ve spolupráci s Janem Lesákem a kurátorem galerie NoD Pavlem Kubesou. Výstavní projekt se připravuje na podzim tohoto roku.

Čt 17/06

Jakub Choma: Distant Hum

Sólová výstava oceněného finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého Jakuba Chomy (1995) se prostřednictvím audiovizuální instalace a strategií "roz&scaron;ířené malby" zaobírá tématem vyčerpání a vyhoření. "Být vyčerpaná znamená víc než být pouze unavená. Unavený člověk má pouze vyčerpané uvědomění, zatímco vyčerpaný člověk vyčerpal v&scaron;echny své možnosti. Unavený člověk si něco nedovede uvědomit, ale vyčerpaný člověk není schopen uvědomění ani nic koncipovat."

Ne 25/04

Pavla Malinová: Tvář s lehkým záchvěvem trápení

Intimní a emotivní výstava Pavly Malinové (1985) &bdquo;Tvář s lehkým záchvěvem trápení“ je dal&scaron;ím z introspektivních autoterapeutických momentů v autorčině neustále se vyvíjející &bdquo;malířské odyseji“. Pavla Malinová ve svých nejnověj&scaron;ích plátnech nadále rozvíjí svou příznačnou síť referencí k různým estetickým kánonům a dílům dějin umění posledních několika tisíců let. Obrazy zkoumají možnosti busty a autoportrétu, jejichž základní tvarosloví derivuje Pavla Malinová jak ze sochařských předloh, tak z vlastních fotografických studií. Její malby jsou charakteristické psychologizující polohou, dynamickou symbolikou, duchovně-ezoterickým nádechem, robustní figurací a vyspělou barevností.

St 07/10

Hynek Alt: How Soon Is Now

Sólová výstava Hynka Alta, výrazné postavy současného vizuálního umění a fotografie, zkoumá infrastrukturní pilíře současné životní zku&scaron;enosti: probádává průniky kulturních opěrných bodů (popkulturních ikon ze světa pohádky či pornografie) s fyzickým světem veřejného prostoru a inženýrských sítí. Alt si zde v&scaron;ímá analogických kvalit, které oba infrastrukturní póly sbližují: pohádku, pornografií či vodovodní potrubí spojuje určitá kvalita "&scaron;irokosti", propojování vzdálených míst a entit a formování podobného druhu zapojení do mechsnismu a chodu světa a životních forem v 21. století. Kurátor: Pavel Kubesa

Čt 20/08

Antonie Stanová: MACULATA

Připravovaná sólová autorská výstava malířky Antonie Stanové v Galerii NoD prezentuje nejnověj&scaron;í autorčinu tvorbu posledního roku aktivní tvůrčí činnosti. V aktuálních pracích je zřejmý posun od figurativněji laděných prací směrem k čist&scaron;ímu, abstraktněji pojatému obrazovému výrazu. Malířčina plátna, která v sobě nesou stopy času svého vznikání, navracejí do malířské hry pocit materiality. Díky doslova fyzickému prostupování obrazových znaků a symbolů s podkladovými, často nalezenými a přirozeně patinovanými textíliemi, které používá namísto tradičních malířských pláten, vyvolávají její malby nad rámec vizuální zku&scaron;enosti i zku&scaron;enost haptickou, tj. jakési pocity doteku.

Čt 23/07

Daň ze ztracené hodnoty: Rathouský & Homola & Reichel

Společný výstavní projekt tří výrazných a solitérních osobností české vizuální scény. Kolaborativní prostorová instalace se zamý&scaron;lí nad možnostmi a legitimitou čisté vizuální formy v době rostoucí politizace jednotlivých sfér a aktivit &scaron;iroké společnosti. Výstavu doprovází autorská esej kurátora Pavla Kubesy. "Rathouský, Homola a Reichel (...) se ve své tvorbě vydali dlouhodoběji na cestu strategie formy. Jejich tvůrčí principy revidují a tematizují řadu historických poloh a společenských milieu (Rathouského gotika, Homolova popkultura, Reichlova &bdquo;síť“), formu ve snaze o ryzí malířský tvar v&scaron;ak systematicky v rovině percepce, recepce a narativu vyprazdňují. Ve společném projektu Daň ze ztracené hodnoty, který je obdobím vzniku ukotven v čase koronavirové karantény a z ní pramenících pocitu různých forem (společenských, ekonomických, politických) ztrát, zkou&scaron;í trojice autorů redefinovat smysl malířské výstavy prostřednictvím ryze instalační distribuce vizuálního tvarosloví." (úryvek z textu k výstavě)

St 15/07

Komentovaná prohlídka výstavy MARTIN ZET: Slova (Would I Were)

Komentovaná prohlídka nejnověj&scaron;í sólové výstavy SLOVA (WOULD I WERE) sochaře, performera a konceptuálního umělce Martina Zeta proběhne za účasti autora a kurátora Pavla Kubesy. Výstava je umělcovou reakcí na proces jak vnitřní (osobní), tak i vněj&scaron;í (společenské) transformace, kterou v aktuálním (post)pandemickém období pozoruje, tvaruje a (spolu)prožívá. V minimalizující prostorové instalaci prozkoumává terén a směr přeskupování morálních témat, introspektivně ohledává možnosti sebepopisu, sebektiriky, sebeurčení či emancipace v nepřehledné psycho-politické krajině globalizované podoby světa. K výstavě si můžete přečíst esej <a href="https://nod.roxy.cz/gallery/exhibitions-detail/615/martin-zet-slova-would-i-were">Mezi nevyvratitelností a nezměnitelností</a> kurátora Pavla Kubesy.

Čt 25/06

MARTIN ZET: Slova (Would I Were)

Nově připravovaná výstava sochaře, performera a konceptuálního umělce Martina Zeta je reakcí na proces jak vnitřní (osobní), tak i vněj&scaron;í (společenské) transformace, kterou v aktuálním (post)pandemickém období pozoruje, tvaruje a (spolu)prožívá. V minimalizující prostorové instalaci prozkoumává terén a směr přeskupování morálních témat, introspektivně ohledává možnosti sebepopisu, sebektiriky, sebeurčení či emancipace v nepřehledné psycho-politické krajině globalizované podoby světa. Tyto sebekritické strategie zařazuje do vztahu k přirozenému jazyku a významům v rozličných jazykových hrách. Současně neopomíjí poukázat na roli jazyka coby nástroje popisu a manipulace vněj&scaron;í reality a jeho relaci vůči konceptu "pravdy".

Čt 04/06

DIVOCe! - OPENING/DERNISAGE

Jednodenní opening a zpřístupnění karanténního projektu DIVOCe!, v rámci kterého se po dobu karantény v uzavřené galerii rozrůstal umělecký archiv pandemického období. Umělci do uzavřené Galerie NoD kontinuálně přispívali od 10. 4. do konce trvání karantény a nuceného uzavření výstavních institucí (11. 5. 2020). Každý den do galerie přibylo jedno dílo od jednoho konkrétního umělce. Výstavní koncept vycházel z principu skupinového, &bdquo;zřetězeného“ kurátorování: umělec, který dodal dílo do galerie danný den současně nominoval umělce, který dílo dodá do galerie den následující. Do projektu tak vstoupilo 31 současných umělců, kteří různými způsoby a uměleckými strategiemi přispěli k tematizaci celospolečenské zku&scaron;enosti koronavirové pandemie COVID-19. V uzavřené galerii tak vznikaly nejen site-specific prostorové intervence, ale umělci přispívali i klasickými díly, která buďto právě v období karantény vznikala, nebo star&scaron;ími artefakty, které měli potenciál období krizového stavu uměleckým jazykem komentovat. --- Projekt bude na vyžádání (u obsluhy kavárny NoD) zpřístupněn pro zájemce i v následujících třech dnech 5.-7. 6. 2020 v čase 17:00-20:00.

Pá 10/04

DIVOCe! - umění v karanténě

Galerie NoD reaguje na situaci celostátního stavu nouze realizací skupinového uměleckého projektu DIVOCe!, který právě probíhající období karantény tematizuje a umělecky zpracovává. Počínaje datem 8. 4. 2020 bude každý den do uzavřené, veřejnosti nepřístupné galerie přibývat vždy jedno umělecké dílo aktivní/ho umělkyně/umělce (či umělecké skupiny). Konkrétní vystavující vždy současně nominuje dal&scaron;í současnou a aktivní uměleckou osobnost, která dodá umělecké dílo do Galerie NoD následující den. Řetězová reakce nominování a vystavování potrvá až do konce vládou nařízeného uzavření kulturních institucí. Jednotlivá díla se kumulují v karanténě uzavřené galerie bez reálných náv&scaron;těvníků. Souběžně s fyzickou realizací vystavování děl probíhá také kontinuální prezentace projektu v prostředí digitálních médii a platforem sociálních sítí. Ke dni ukončení karantény a opětovnému otevření kulturních institucí proběhne vernisáž celého projektu a výstava bude současně zakončena. Prvním nominovaným a vystavujícím umělcem je Martin Zet.  Nominovaní a následně vystavující umělci: Martin Zet Lenka Tyrpeklová Milena Dopitová Tomá&scaron; Hlavina Jan Pfeiffer Janek Rous Magdaléna Stanová &Scaron;árka Koudelová Jimena Mendoza Lenka Vítková Igor Korpaczewski Matěj Lipavský Petr Stibral Sláva Sobotovičová & David Fesl Ivan Pinkava Ondřej Filípek Jan Uličný Erika Velická Aneta Juklíčková Johana Po&scaron;ová & Barbora Fastrová Peter Kolárčik Mária Jančová Eva Koťátková Dominik Lang Jiří Kovanda Romana Drdová Tadeá&scaron; Podracký David Možný Petr Lysáček Petra Čiklová Vendula Chalánková Umělci do uzavřené Galerie NoD kontinuálně přispívali od 10. 4. do konce trvání karantény a nuceného uzavření výstavních institucí (11. 5. 2020).

Ne 29/03

NoD DIGITAL: 3D Virtual Tour Galerie NoD

V období karantény, krizového stavu a pandemických opatření, která vedly k zavření kulturních institucí jsme pro vás vytvořili interaktivní <a href="http://my.matterport.com/show/?m=QZemED44msg">virtuální prohlídku</a> na&scaron;í galerie. Výstavu Kry&scaron;tofa Strejce Sám sobě kadeřníkem, která byla pouhé dva dny po svém otevření veřejnosti z důvodů opatření proti &scaron;íření koronaviru CO-VID19 uzavřena, si tak můžete projít v klidu doma na svých počítačích, tabletech či na obrazovkách svých smartphounů. A máte-li brýle pro virtuální realitu, neváhjete je nasadit! Projekt 3D VIRTUAL TOUR je součástí kampaně <a href="https://www.instagram.com/explore/tags/noddigital/">#NoDdigital</a>, v rámci které Galerie NoD přispívá k udržení umělecké produkce a dostupnosti umělecké tvorby v dobách pandemické krize. --- Kry&scaron;tof Strejc, absolvent ateliéru Malby na pražské UMPRUM (2019), finalista Ceny kritiky za mladou malbu, představuje v Galerii NoD nejnověj&scaron;í polohu své malířské tvorby. Výstava Sám sobě kadeřníkem tematizuje nejen Strejcovo přemý&scaron;lení o malbě a potřeby "reorganizace obrazu" (od formálního či materiálního experimentu směrem k pokusu o precizování malířské figurace a artikulace námětu), současně je ale i alegorickým pohledem na stav současné umělecké scény ve vztahu k otázkám společenské odpovědnosti, svědomí a role umělce a umění ve spletité a nejisté skutečnosti.

Út 03/03

Kryštof Strejc - Sám sobě kadeřníkem

Kry&scaron;tof Strejc, absolvent ateliéru Malby na pražské UMPRUM (2019), finalista Ceny kritiky za mladou malbu, představuje v Galerii NoD nejnověj&scaron;í polohu své malířské tvorby. Výstava Sám sobě kadeřníkem tematizuje nejen Strejcovo přemý&scaron;lení o malbě a potřeby "reorganizace obrazu" (od formálního či materiálního experimentu směrem k pokusu o precizování malířské figurace a artikulace námětu), současně je ale i alegorickým pohledem na stav současné umělecké scény ve vztahu k otázkám společenské odpovědnosti, svědomí a role umělce a umění ve spletité a nejisté skutečnosti.

Út 18/02

Komentovaná prohlídka výstavy: K. Rossí & T. Štětinová - OSTATKY

"Co zůstává za maskou? A co je to to, co zůstává bez masky? To co zbyde, je živé, anebo mrtvé. Je maska smrt, nebo život?"  Společný výstavní projekt Ostatky dvojice českých umělkyň se věnuje fenoménu "masky" a s ní spojeným mytologiím, mysticismu a víře, ale i otázkám hlubinné psychologie. Vzdáleně odkazuje na probíhající období masopustu v časech chladného února. Autorky zkoumají dichotomii masky a přirozeného já, vztah masky a sociálně konstruované normality. &bdquo;Mnohem více nás zajímá intuitivní uchopení vzpomínek z dětství, z období, kdy pro nás maska v lidových rituálech a tradicích nebyla zcela rozklíčovatelnou a my nebyli schopni zcela pochopit, že pod maskou se skrývá bytost, kterou známe. Maska pro nás není jen fantaskním převlekem, ale make-upem každodennosti, každodenní koláží mentálního nastavení.” Výstavou Ostatky osobně provedou obě umělkyně za účasti kurátora výstavy.  --- Galerie NoD Tereza &Scaron;tětinová & Karolína Rossí Ostatky Kurátor / Curated by: Pavel Kubesa Architektura / Architecture by: Jan Pfeiffer Výstava probíhá v termínu 5. 2. - 28. 2. 2020 Otevírací doba Galerie NoD: Po-Pá: 10-20 So-Ne: 14-20 VSTUP ZDARMA

Út 04/02

Tereza Štětinová & Karolína Rossí: Ostatky

"Co zůstává za maskou. Co zůstává bez masky. To co zbyde, je živé, či mrtvé? Je maska smrt, nebo život?"  Společný výstavní projekt Ostatky dvojice českých umělkyň se věnuje fenoménu "masky" a s ní spojeným mytologiím, mysticismu a víře, ale i otázkám hlubinné psychologie. Vzdáleně odkazuje na probíhající období masopustu v časech chladného února. Autorky zkoumají dichotomii masky a přirozeného já, vztah masky a sociálně konstruované normality. &bdquo;Mnohem více nás zajímá intuitivní uchopení vzpomínek z dětství, z období, kdy pro nás maska v lidových rituálech a tradicích nebyla zcela rozklíčovatelnou a my nebyli schopni zcela pochopit, že pod maskou se skrývá bytost, kterou známe. Maska pro nás není jen fantaskním převlekem, ale make-upem každodennosti, každodenní koláží mentálního nastavení.”

Pá 06/12

Ester Geislerová & Milan Mazúr: REENACTMENT

Autorský sólo projekt umělecké dvojice Ester Geislerové a leto&scaron;ního finalisty Ceny Oskára Čepana Milana Mazúra rozvíjí jejich dřívěj&scaron;í spolupráci a navazuje na první společný projekt Tekutá mateřská láska, který byl realizován ve zlínské galerii Kabinet T v roce 2018. Umělecký jazyk dvojice charakterizují audiovizuální díla s náznakem nepokoje ve filmové řeči, kritický postoj ke zkoumanému tématu, poukazování na sociální stereotypy či environmentální uvažování. V aktuálním projektu je v jejich formativním přístupu zřejmý výrazný scénografický sklon a důraz na práci s prostorem galerie, ve kterém objevují a rozvíjejí jeho filmově-simulační potenciál. "Nebolo žiadne svetlo. Len vietor. Nepríjemný zvuk. Trvalo to chvíľu. Niekoľko minút? Ťažko odhadnúť, bolo to v priebehu niekoľkých mesiacov? Možno len pár hodín. Takisto priestor nebol konkrétny, taktiež náznak svetla alebo konkrétnej časti. Čierna. Snažil sa spraviť par krokov vpred. Ale nervozita a nestabilita mala dôsledok len pár metrov. Rad&scaron;ej zastal a čakal. Snažil sa vrátiť na miesto, ale nebol kým bol. (...)"

St 13/11

Komentovaná prohlídka výstavy Sen o výstavě

Komentovaná prohlídka kolaborativního projektu Sen o výstavě, který vznikl k dvaceti letům fungování Galerie NoD.) Součástí komentované prohlídky bude uvedení druhé série intervence Jiřího Ptáčka a jeho hostů "Vzdu&scaron;né zámky V-VIII".  --- Vzdu&scaron;né zámky (Vol. 2) 7. 11. – 24. 11. 2019  Jana Kalinová, Matěj Smetana, Adéla Součková, Martin Zet Texty načetli Natálie Preslová a Jan Urban z divadla Experimentálního prostoru NoD.  Technická produkce nahrávky: Vojtěch Krátký Postprodukce: Michal Plodek

Čt 24/10

BE27 | ROXY Visuals Vol. 13

Nová koncepce ROXY Visuals vzniká v kurátorské spolupráci s Galerií NoD. Projekt má nyní ambice smířit umělecký jazyk &bdquo;bílé kostky“ galerie s ohlu&scaron;enou senzitivitou náv&scaron;těvníka hudebního klubu prostřednictvím spekulativních, často subverzivních poselství. Cílem ROXY Visuals, které nyní operují pod sloganem "Contemporary Art at Night", je snaha otevřít současné umění a jeho témata novým kontextům, situacím a novému publiku. Na instalaci, která bude v klubu k vidění do 20. dubna 2020 se podílí skupina RAFANI, Joná&scaron; Vere&scaron;pej, skupina DUNA, Jozef Mrva, Matú&scaron; Buranovský a Benedikt Tolar.

Po 21/10

BE27 | Jozef Mrva ml. / World Turns On Its Hinge

20. narozeniny NoD Uvedení zbrusu nové site specific video intervence v prostoru Video NoD, která vznikala po dobu trvání měsíční Video NoD Rosidency. Jozef Mrva připravuje panoramatickou video esej, která navazuje na jeho aktivní teoretický výzkum proměn vnímání prostoru v fenomenálních strukturách pozdního kapitalismu jednadvacátého století.

Po 21/10

BE27 | SEN O VÝSTAVĚ: Kintera, Rohan, Moyzes, Blochová & Institut úzkosti, Ptáček, Mikuláštík, Machalický, Kubesa & hosté

26. října 2019 uběhne 20 let od první výstavy realizované v dne&scaron;ním Experimentálním prostoru NoD, kterou připravila skupina kreativních umělců působících okolo hudebního klubu ROXY. První eponymní výstavou byl kurátorský projekt již tehdy aktivního umělce Kri&scaron;tofa Kintery s názvem &bdquo;Vidiny“. Volný, organický freestyle projekt SEN O VÝSTAVĚ sdružuje v&scaron;echny kurátory, kteří vedli směřování Galerie NoD v průběhu dvaceti let její existence. Výstavní a galerijní program postupně připravovali kurátoři a umělci Kri&scaron;tof Kintera, René Rohan, Tamara Moyzes, Zuzana Blochová, Jiří Ptáček, Milan Mikulá&scaron;tík, Jiří Machalický a současný kurátor a art director galerie Pavel Kubesa. Společně s přizvanými hosty (Institut úzkosti, Marek Meduna, András Cséfalvay, Matou&scaron; Lipus, Kateřina Olivová, Marie &Scaron;tindlová, Tomá&scaron; Vaněk, Jana Kalinová, Matěj Smetana, Adéla Součková, Martin Zet, Petr Písařík, Tereza Anderlová) vytvoří bohatou mozaiku různých futurologických poselství, komentářů k dne&scaron;ní společnosti, genderové politice, environmentální krizi či intimních introspekcí a imaginativních obrazů nerealizovaných &bdquo;snů o výstavách". Tématem projektu není historie instituce, ale hledání místa a síly hlasu umění ve vizích na&scaron;i společné budoucnosti.

Po 21/10

BE27 | Julius Reichel / Kůrovčí hnízdo: Requiem za strom

20. narozeniny NoD V pořadí již osmá intervence ve veřejném prostoru, která ozvlá&scaron;tňuje prostor nad křižovatkou Rybná-Dlouhá. Julius Reichel ve své dřevěné, prostorově rozvinuté kresbě tematizuje aktuální krizi "lesů" v místním i globálním kontextu. Jeho instalace problematizuje vztah metropolitní environmentální slepoty a katastrofické situace odehrávající se za hranicemi města ve stínu v&scaron;udypřítomné postfaktické politické rétoriky.

Pá 11/10

Vladimír Turner / Frutti di Mare Project: Nové výzvy

Environmentální uvažování v současném umění. Závěrečná část doprovodného programu umělecko-enviromentálního projektu Vladimíra Turnera a Galerie NoD Frutti di Mare Project otevře nové perspektivy umělecké kritiky, dokumentu a výzkumu na prahu nových klimatických výzev. V rámci večera budou prezentovány dva autorské filmy Vladimíra Turnera: Až budu velká, chci být naživu (20min, 2019) a video esej Za uhelnou oponou (27min, 2018).

St 09/10

Jozef Mrva ml. - Video NoD Residency (Artist Talk)

Artist Talk Jozefa Mrvy ml. k jeho právě probíhající rezidenci v prostoru Video NoD. V centru zájmu Jozefa mrvy stojí problematika proměň prostoru ať už v jeho fenomenálních či ontologických kvalitách. "Žijeme v době, která díky informačním technologiím již od dob telegrafů proměnila na&scaron;e vnímání času. Nástupem internetu a mobilních telefonů či v posledních době chytrých telefonů se toto vnímání je&scaron;tě více naru&scaron;ilo. Tento kolaps časové dimenze se v&scaron;ak zcela logicky promítá do způsobu, jak uvažujeme o prostoru, či jak je tímto prostor deformován." Součástí večera bude prezentace rozpracované site specific instalace připravované pro Video NoD.

Út 10/09

STOLOVÁNÍ/DINING: Igor Hosnedl

Igor Hosnedl (*1988), český autor žijící a pracující v Berlíně, je výrazným zástupcem mladé generace mezinárodně etablovaných malířů. Jeho práce byly vystaveny v galerii Downs & Ross v New Yorku, v PS120 v Berlíně, v Domě umění města Brna či taměj&scaron;í FAIT Gallery. Jeho výstava v Galerii NoD je v&scaron;ak teprve třetí Hosnedlovou sólovou výstavou v Praze (dříve samostaně vystavoval v Galerii Jelení a v Berlínském modelu). Výstavou Stolování/Dining navazuje na své přede&scaron;lé projekty (Hundred Liters of Diet Ink v EIGEN+ART Lab v Berlíně a Smaragdový sirup Sadu slibů v brněnské FAIT Gallery). Hosnedl nestrojeně a citlivě zkoumá archetypální událost stolování v její sociální dimenzi: jako okamžik prolínání společenského dekoru a zvyklostí se zranitelností tělesné intimity, jako metaforické obnažování v kruhu nejbliž&scaron;ích či zcela neznámých, jako volbu mezi skromnou střídmostí a opulentním požitkářstvím: jako místo, kde si stojí zato obstát.

Út 10/09

Video NoD Residency: JOZEF MRVA ml.

Jozef Mrva ml. otevírá novou řadu audiovizuálních uměleckých instalací v prostoru Video NoD, v němž po dobu jednoho měsíce bude prezentovat selekci svých nedávných 3D animací. V průběhu měsíční rezidence budou jednotlivé Mrvovy videoeseje a krátké komentáře upraveny pro formát panoramatické video projekce. Jednotlivé intervence prostřednictvím vitálních a pronikavých vizuálních symbolů, metafor a zkratek zkoumají tvář pozdního kapitalismu, struktury (post)modernity, klimatickou krizi či globální společenské hrozby jako je například terorismus.  Po dobu trvání rezidence bude současně vznikat zcela nové 3D video, které bude uvedeno na konci trvání rezidence a instalováno v prostoru Video NoD po dobu tří měsíců.

Út 03/09

Komentovaná prohlídka výstavy NANOSPASM LAB / Adam Vačkář

Komentovaná prohlídka s autorem výstavy NANOSPASM LAB Adamem Vačkářem a kurátorem Pavlem Kubesou. Pouť laboratorním prostředím Galerie NoD po stopách ozvěn akceleracionismu, posthumanismu, grafického designu a vizí blízkých i vzdálených budoucností. "Umělecké hledání Adama Vačkáře postupuje směrem, který v jistém ohledu jasně odkazuje na oblast vědy. Přesto v&scaron;ak Vačkářův intuitivní přístup cílí k převrácení tohoto směru vzhůru nohama, činí jej kruhově cyklickým, zatímco prvkům, které jej tvoří a diktují rytmus, dodává sakrální a současně dvojznačnou auru." (z doprovodného textu Domenica de Chrica)

Út 23/07

NANOSPASM LAB / Adam Vačkář

Adam Vačkář dlouhodobě vytváří ekonomicko-ekologický scénář vycházející z kritiky konzumního systému. Od sociálně a edukativně angažovaných projektů, vycházejících z konkrétní ekologické krize v pohoří Atlas v Maroku přechází spojením průmyslového odpadu a přírody postupně do imaginárního scénáře budoucnosti. NANOSPASM LAB je vizí laboratoře, kde se fiktivní metody ustavují v pravdu, kde hypotetická realita se stává cílem, pravdou, vytváří "simulace, které slouží k tomu, abychom si uvědomili budoucnost. Abychom přemý&scaron;leli jinak o skutečném světě." (P. Pedercini).

St 29/05

TRANSGENIC MYTH / Pavel Příkaský

Sólová výstava jednoho z nejzajímavěj&scaron;ích malířů mladé generace. Příkaský připravil pro Galerii NoD novou sérii hybridních maleb vycházející z jeho pokračujícího zájmu o lidské tělo, tematiku medicínského zkoumání lidského těla a prozkoumávání možností obohacování malířského média o principy vědecko-technologických či laboratorních zobrazovacích metod. V obrazech Pavla Příkaského se mísí reálné a abstraktní jako tekutiny v laboratorních roztocích, obrazové vrstvy simulují povrch těla či systémy vnitřní látkové výměny. Malbou protékají toky živin, obrazy přená&scaron;í mikrosvět, vyjevují hybridní tělesné korpusy. Odkazují k současným jevům jako je genetická modifikace či medicínské praxe. K malbě přistupuje jako k pěstování kultur, jako k živé tkání, biohmotě.

St 24/04

STANDING, HOLDING A WATERLILY / Radek Brousil

Téma výstavy Standing, Holding a Waterlily se zabývá problematikou produkce textilních společností, environmentálním dopadem výroby, lineárními produktovými cykly plastových obalů a s tím souvisejícím smutkem doby, ve které žijeme. V prostoru se rozprostírá nostalgie po melancholii emo kytarovek 90. let, kdy jsme si mysleli, že apokalypsa je je&scaron;tě příli&scaron; daleko.

Čt 11/04

DISKUZE: O ČEM JE "RAFANI ART APARTMENT"

Závěrem projektu RAFANI ART APARTMENT IN THE HEART OF THE CITY je rozsáhlá diskuzní platforma věnovaná tematice sdílené ekonomiky, gentrifikace městkých čtvrtí ale také otázkám "kapitalismu digitálních platforem" a jejich monopolizačním tendencím. Diskuze proběhne za účasti umělců skupiny Rafani a výrazných osobností z řad ekonomie (Luká&scaron; Kovanda), architektury a urbanismu, komunální politiky (Vít Masare) a zástupců zprostředkovatelských platforem. Součástí diskuzního večera bude ojedinělá prohlídka bytu RAFANI ART APARTMENT IN THE HEART OF THE CITY v Galerii NoD. Moderuje kurátor projektu Pavel Kubesa.

Út 05/03

RAFANI ART APARTMENT in the Heart of the City

RAFANI ART APARTMENT in the Heart of the City Nově vybavený byt v srdci staré Prahy. Unikátní interiér, kultura a zábava na dosah ruky. Byt je uměleckým projektem skupiny Rafani trvajícím po dobu jednoho měsíce. Byt disponuje oddělenou ložnicí s manželskou postelí, nočními stolky, &scaron;atní skříní a toaletním stolkem. Pokoj je vybaven sedačkou a dvěma křesílky, z nichž lze pohodlně sledovat televizi. Jídelna je plně vybavena pro čtyři hosty. Toaleta, koupelna a kuchyňka je k dispozici ve sdílených soukromých prostorách. Na patře, kde se nachází byt, je kavárna a malý divadelní sál. Byt se nachází v místě, kde je v&scaron;e, co potřebuje&scaron;, abys poznal Prahu. Václavské náměstí, Národní muzeum, Vltava, obchodní dům, vlakové nádraží, to v&scaron;e je v dosahu několika minut pě&scaron;í chůze. Kostely a synagogy jsou za rohem, stejně jako Hare Kr&scaron;na restaurace. Kulturní vyžití (koncerty, party, divadlo, umění) jsou od tebe jen několik metrů (<a href="https://nod.roxy.cz/en/" target="_blank">https://nod.roxy.cz/en/</a>). V domě je jedna z nejlep&scaron;ích restaurací s místní kuchyní a tankovým plzeňským pivem. Abys poznal v&scaron;echny radosti Prahy, nemusí&scaron; opustit perimetr jednoho kilometru. V přízemí domu je jeden z nejslavněj&scaron;ích hudebních klubů v Praze. Varování: Podle průzkumu Harvardské univerzity jsou Če&scaron;i největ&scaron;ími rasisty v EU. Metro (linka B, zastávka Náměstí republiky) a tramvajové stanice jsou v těsné blízkosti. Na Hlavním nádraží jsi za deset minut.  Náv&scaron;těvu Pražského hradu vynechejte, místo je střeženo armádou ČR.  Varování: Pozor na exkrementy. V Praze je nejvíce psů na počet obyvatel. Sociální zařízení (sprcha a WC) je sdílené se zázemím rezidentního divadelní souboru Divadla NoD. Prosíme, nemanipulujte s otevřeným ohněm. K bytu vede spirálovité dřevěné schodi&scaron;tě. Provozní hodiny přiléhlé kavárny: 10:00 – 01:00. Praha je přeplněná automobily. Dostupné placené stání. Toaleta, koupelna, kuchyňský kout. Bezpečnostní kamery se nachází pouze ve veřejných prostorách kavárny. MOTTO: Na&scaron;e spojení je vy&scaron;&scaron;í formou individuality.

Út 19/02

Komentovaná prohlídka výstavy VŠICHNI SE DÍVAJÍ JEDNÍM SMĚREM

Pavel Humhal (*1965) je vizuální umělec, pedagog a teoretik. Začínal jako zakládající člen skupiny Pondělí (*1989), jejíž členové se zabývali konceptuálním přístupem a v&scaron;edními náměty. Ve své tvorbě se vyjadřuje převážně konceptuálním sochařstvím, ale často používá i fotografie nebo textové koncepty. Výstava V&scaron;ichni se dívají jedním směrem se věnuje tématu neviditelného překračování hranic mezi životem a smrtí, čistým a &scaron;pinavým, přirozeným a umělým, světským a duchovním. VSTUP ZDARMA

St 30/01

VŠICHNI SE DÍVAJÍ JEDNÍM SMĚREM / Pavel Humhal

Pavel Humhal (*1965) je vizuální umělec, pedagog a teoretik. Začínal jako zakládající člen skupiny Pondělí (*1989), jejíž členové se zabývali konceptuálním přístupem a v&scaron;edními náměty. Ve své tvorbě se vyjadřuje převážně konceptuálním sochařstvím, ale často používá i fotografie nebo textové koncepty. Výstava V&scaron;ichni se dívají jedním směrem se věnuje tématu neviditelného překračování hranic mezi životem a smrtí, čistým a &scaron;pinavým, přirozeným a umělým, světským a duchovním.

Čt 24/01

Frutti di Mare Project / Artists Talks

Plasty a ekologie v současném umění. První z řady diskuzních pásem v rámci umělecko-enviromentálního projektu Frutti di Mare Project se věnuje problematice plastového zneči&scaron;tění a udržitelného využívání plastového materiálu. Trojice umělců představí své projekty zabývající se problematikou plastů, doprovodí je kurátoři a odborníci na udržitelné materiály z matéri'o Prague. V rámci večera proběhne promítání krátkých dokumentárních filmů.

Út 04/12

CAFÉ BÖHMEN / Tomáš Roubal

Název projektu odkazuje k sérii velkoformátových obrazů “Café Deutschland”  německého malíře Jorga Immendorfa z let 1977- 1982. V ní Immendorf využívá pomyslný prostor kavárny jako místo pro glosování společenské a politické situace. Tyto složité kompozice jsou plny kritických postřehů a ironických komentářů. Autor se v této sérii zabývá rozdělením Německa na dva od sebe oddělené státy, komunistický východ a kapitalistický západ, otevřeně zde kritizuje konzumní společnost, malomě&scaron;ťáckost atd. Roubal nachází v tomto cyklu s ohledem na skutečnost Brexitu, migrační krize, krize EU a dal&scaron;ích mnoho paralel k současnosti. Roubal si v&scaron;ímá vzestupu krajní pravice ve vět&scaron;ině evropských zemí, vlivu propagandou a &bdquo;fake news“, vzrůstajícího sociálního napětí.  Roubalovy poslední práce se právě těmito tématy zabývaly a tvoří předehru projektu “Cafe Böhmen”. Roubalova tvorba téměř vždy reaguje na současné dění ve společnosti – pomocí výtvarného jazyka upozorňuje na současnou geopolitickou situaci. V aktuální sérii ji reflektuje prostřednictvím hrubé svářečské práce s kovem, dřevem či papírem a experimentováním s různými stavebními materiály a zvukovými efekty.

St 24/10

Frutti di Mare / Vladimír Turner

Vladimír Turner svou tvorbu nepojímá jako typicky individuální autorské umělecké projekty, ale spí&scaron;e jako společenskou situaci či sdílenou zku&scaron;enost. Přestože se častokrát v tvůrčím procesu ocitá zcela sám, tak jak klasicky chápané umělecké dílo, tak například aktivistická akce jsou pro něj vždy svým způsobem utvářením sociálních struktur a aplikací společensko-analitických, kritických či environmentálních strategií. V posledních letech se jeho zájem posouvá od dříve akcentované urbánní tematiky spojené s problematikou městské kultury a společnosti k tématům krajiny mimo městké prostředí. "Defekty antropocénu" pozoruje, zkoumá a komentuje prostředky současného vizuálního umění či prostřednictvím filmového jazyka. Logiku své práce obohacuje o strategie mezioborové spolupráce a v&scaron;ímá si například toho, jak mohou být enviromentalistické pozice inspirovány sociální a kulturní ekologií.  Přestože jednotlivé teoretické a praktické vědy a zájmy formující oblast a zacílení Turnerovy činnosti využívají odli&scaron;né metody výzkumu a aplikací, pojí je s jeho uměleckými aktivitami společný zájem. Vladimír Turner se mimo svou volnou (i tak převážně environmentálně a kriticky orientovanou) tvorbu věnuje práci na několika ekologických projektech různých neziskových organizací (viz například kampaň <a href="http://recyklujbezjedu.cz/" target="_blank">recyklujbezjedu.cz</a> pro sdružení Arnika) . Připravovaný projekt zavě&scaron;eného objektu nad křižovatkou Dlouhá-Rybná chce vytvářet určitou strukturovanou situaci, v níž se nám před zraky diváká, náv&scaron;těvníků Experimentálního prostoru NoD a náhodných kolemjdoucích zhmotní v monumentální instalaci plastové "plody moře 21.stoleti", gigantický úlovek spotřebního obalového materiálu v protrhané rybářské síti.  Samotná instalace "Frutti di Mare" se má stát součástí rozsáhlé kampaně artikulující aktuální "plastovou krizi", problémy recyklace a téma lidské zodpovědnosti a vztahu vůči krajině a nerostným zdrojům obživy a energie. Projekt vzniká ve spolupráci s iniciativou Keep It Clean.

Po 22/10

Jakub Jansa - Club of Opportunities Ep.5: Keeping in Line

Club of Opportunities: prostředí se skrytou vnitřní dramaturgií. Přecházíme mezi žánry, mezi vysokým a nízkým. Volné přecházení mezi výrazovými prostředky nás vtahuje do herního pole. Do jakési gamifikované zku&scaron;enosti plné přímočarých emocí, absurdních souvislostí a závěrem ubíhajícím v jemné mlze.  Jakub Jansa po dlouhodobém zkoumání světa hlasatelství pokroku a po&scaron;etilého vizionářství, aktuálně ohledává moderní formy ústní lidové slovesnosti v době social-sittingu. V real-timově vytvářeném eposu Club of Opportunities zachycuje v postmoderní mytologii postavy poutavých vypravěčů a nechává zviditelnit přehlížené entity jako je kořen celeru.  Club of Opportunities nabývají podobu “quality TV” seriálu. Narozdíl od filmu nezůstává pouze u plochého obrazu, ale narativ se postupně odkrývá skrze video, objekty a performence.  Pátý díl s podtitulem Keeping in Line, navazuje na předchozí epizody Bowling Bar (Bowling Bar), April Showers bring May flowers (Gamu), My name is Red Herring (Fotograf Gallery), Britanica Bootcamp (Ceaac, Strasbourg).  Jansa na projektu spolupracuje s kameramany Kry&scaron;tofem Hlůže a Kry&scaron;tofem Melkou, návrhářkou Karolínou Juříkouvou, filozofem Kamilem Nábělkem a mnoha dal&scaron;ími.

Po 24/09

PRAG_KASSEL: HYBRIDNÍ NESNÁZE

Výstava PRAG_KASSEL: Hybrid Inconvenience (Hybridní nesnáze) rozvíjí existující spolupráci ateliéru Du&scaron;ana Zahoranského a Pavly Scerankové z pražské AVU a ateliéru Floriana Slotawy na kasselské Kunsthochschule. Skupinový projekt se dlouhodobě zajímá o možnosti prostorových forem ve vztahu k proměňujícím se sociálním, kulturním a technologickým paradigmatům. S příklonem k otázkám české a německé vzájemné historie a identity se projekt věnuje tématu významné historické události Mnichovské dohody (1938) a rozpracovává možnosti jejího symbolického potenciálu v jazyce současného vizuálního umění.  Projekt PRAG_KASSEL: Hybrid Inconvenience je dosavadním vyvrcholením spolupráce studentů ateliérů Intermediální tvorby II. pod vedením Pavly Scerankové a Du&scaron;ana Zahoranského na pražské Akademii výtvarných umění a Floriana Slotawy na Kunsthochschule v Kasselu. V návaznosti na přede&scaron;lé reciproční aktivity, které zahrnovaly mimo jiné společné výstavní aktivity v Galerii hlavního města Prahy v Colloredo-Mansfeldském paláci v červnu 2017 a společnou prezentaci děl v Kasselu v květnu 2018, se projekt etabluje jako aktivita prohlubující česko-německé vztahy a vztah dvou prestižních &scaron;kol na poli výtvarného umění.  Jedním z cílů projektu je snaha o konceptuální analýzu a extrahování symbolických forem a dějů strukturovaného historického geopolitického fenoménu Mnichovské dohoda, politického aktu, který zásadně ovlivnil chod dějinných událostí 20. století a který může rezonovat a získávat na své aktuálnosti i v současné celospolečenské diskusi. Přizvaná &scaron;estice autorů se pokou&scaron;í na základě podnětů̊ česko-německých vztahů, repetitivnosti dějinných událostí, reflexe geopolitického uspořádání a postavení člověka v současné Evropě vystavět symbolický narativ reflektující některé z volných interpretací dějů, pohybů, energií či situačních celků formujících danou historickou událost. Autoři usilují o nalezení společného uměleckého jazyka, díky kterému budou problematickou událost tematizovat nikoli ze zavedených pozic příslu&scaron;níků̊ dvou národů, nýbrž z pozice jednotné generace, která reflektuje stigma historického momentu s odstupem a ve snaze o aktualizaci odkazu v dne&scaron;ní politickém a společenském kontextu. &bdquo;Autoři se zamý&scaron;lejí nad symbolickým charakterem významné dějinné události, abstrahují její historickou konkrétnost. Tři němečtí a tři če&scaron;tí umělci usilují o to využít její potenciál směrem k archetypálnímu chápání vztahu člověka a místa, teritoria a politického aktu, přeskupení, promý&scaron;lejí pojmy vyvlastnění či zbavení, charakteristiky útlaku a &bdquo;kolonizace“ či &bdquo;impéria“. Ptáme se společně co je to strategie, kalkul a rovnováha sil, zkoumáme možnosti prototypování nových forem politických a mezinárodních vztahů a spolupráce, forem vespolné identity a přemý&scaron;líme nad rolí obou národů v jejich budování. V průběhu příprav projektu jsme si kladli otázky typu &bdquo;Jak se proměňuje fenomenální charakter prostoru na základě různých symbolických či politických aktů vůle?“ či &bdquo;Jaký je charakter a uspořádání prostoru, který je vytvářen dialogicky, nebo naopak strukturován &bdquo;diktátem“?“ Zajímalo nás zda existují paralely mezi konkrétní historickou událostí ve fyzickém světě a praxemi v prostředí digitálních technologií a sítí. Jak by mohl vypadat ideální fenomenální a politický prostor sjednocující různá etnika, národy a men&scaron;iny? Lze takový prostor modelovat prostředky jazyka vizuálního umění? V základu se v&scaron;ak dotýkáme i mnohem intimněj&scaron;ích otázek, jako je &bdquo;místo pro život“, &bdquo;domov“ či jeho opou&scaron;tění...“, říká kurátor výstavy Pavel Kubesa. Projekt PRAG_KASSEL: Hybrid Inconveniece se proto nesnaží o konkrétní historický výklad významného výročí události celoevropského významu, ale pokou&scaron;í se dekonstruovat &bdquo;mnichovský mýtus“ a nahlédnout jeho imaginární stavební bloky z různých perspektiv se zaměřením na jejich symbolický potenciál.

Po 13/08

Julius Reichel: Death Row / 16. 3. 2014 / All Time High

Malba je pro Reichela výzvou ke zkoumání jejích hranic a očekávání, které standardně vzbuzuje. Reichelovy práce problematizují současnou praxi globalizovaného a digitalizovaného světa umění, zkoumají vztah závěsného obrazu a jeho rozvíjení v rozličných situacích. Malba prostupuje do dřevěných objektů, recyklovaných &bdquo;second-handových“ textilií či rozsáhlej&scaron;ích instalačních celků, které rozehrávají malířské tvarosloví v čase a 3D prostoru. Některé situace přesahují až k intervencím do veřejného prostoru, do kterého vná&scaron;í moment neočekávanosti, &bdquo;bezdůvodnosti“. Derivované elementy rozličních mytologií se stávají základními prvky obrazového prostoru a třírozměrných objektů, které jsou zasazeny do environmentu symbolů tržního (post)kapitalismu.

Út 03/07

Komentovaná prohlídka výstavy Projektivní test

Srdečně zveme na komentovanou prohlídku výstavy Petra Duba: Projektivní test v Galerii NoD, která se uskuteční v úterý 3. 7. 2018 od 18:00. Komentovaná prohlídka proběhne za účasti autora.

Po 11/06

Petr Dub - Projektivní test

Výstava Projektivní test prezentuje Dubovu nejnověj&scaron;í malířskou sérii instalačních objektů orientovaných duplicitně na středovou osu. Autor v ní demonstruje neuchopitelnost abstraktního obrazu jako obsahové konstanty v rámci umělecké úmluvy, absenci mentálního středu obrazu a orientaci na&scaron;í západní kultury na dominující pravoúhlé uspořádání světa. Host výstavy – fotograf Zdeněk Porcal vystavená díla reinterpretuje fotografickým přístupem. Malba jako objekt a (re)fotodokumentace výstavy je v podání obou vystavujících dialogem mezi pozicí autora programujícího umělecký zážitek a vzniklou iluzí manipulující schopnost diváka dekódovat jeho pravý obsah.

So 05/05

Milan Mazúr: Ócuka

Zveme Vás na vernisáž experimentálního snímku Ócuka vizuálního umělce Milana Mazúra, která proběhne 5.5. v 19:00 v Galerii NoD v Praze. Film Ócuka je prvním celoročním konceptem na hranici video artového díla a hraného filmu autora Milana Mazúra a jeho prozatím největ&scaron;ím projektem po ukončení vysoko&scaron;kolského studia na UMPRUM. Vizuální snímek je inspirovaný dílem japonského spisovatele Harukiho Murakamiho a to románem Kafka na pobřeží. Ócuka navazuje na výstavu KAPITOLA ÓCUKA – EPILOG, která proběhla v NoDu v Praze v roce 2017 a následující autorovy projekty. Vernisáž samotného filmu o necelý rok později symbolicky zavr&scaron;uje cestu započatou právě v NoDu. Ve filmu se představí Ester Geislerová a dále ve vedlej&scaron;ích rolích český hudební producent David Doubek alias Ventolin, Sarah Dubná a Los Hafanos. O hudbu a zvuk se postaral slovenský elektronický producent Stroon, producent Karlo (gumbgu), ambientní producent Loscil a ambientní hudebník Michal Valko.

St 25/04

Komentovaná prohlídka výstavy Kapitola druhá / Chapter Two

Přijďte na komentovanou prohlídku výstavy Kapitola druhá / Chapter Two s autory Filipem Dvořákem a Martinem Kolarovem a kurátorem Pavlem Kubesou.

Po 23/04

Filip Dvořák & Martin Kolarov: Kapitola druhá / Chapter Two

Kolaborativní výstava dvou mladých umělců, kteří se zabývají tématem vzne&scaron;ena, krajiny a modelu. Filip Dvořák, vítěz Ceny kritiky za mladou malbu 2017 a Martin Kolarov rozvíjejí své niterné úvahy prostřednictvím často až podvědomé sítě emocionálních asociací, které se snaží "zpomalit" a tím letmo zahlédnout v různých materiálových ře&scaron;eních.

Út 10/04

Jak působí výtvarná díla na lidský mozek? (přednáška)

Odborná předná&scaron;ka výzkumníků Petra Adámka a Dominiky Grygarové z <a href="http://www.nudz.cz/">Národního ústavu du&scaron;evního zdraví</a>. Oba předná&scaron;ející jsou součástí výzkumné skupiny Obraz, mysl a mozek, která se zabývá vlivem výtvarných děl na lidský mozek.  “Experiment se týká uměleckých děl a empatické reakce na zobrazené postavy. Také jak to ovlivňuje míra znalostí a sebereflexe. Výsledky budou zajímavé jak pro oblast humanitního vědění, tak pro neurovědu z hlediska fungování velkých mozkových sítí,” říká docent Ladislav Kesner, který je vedoucí výzkumné skupiny. Více o celém experimentu se můžete dočíst <a href="https://www.ceskegalerie.cz/cs/recenze/554-jak-pusobi-vytvarna-dila-na-lidsky-mozek">zde</a>. Vstup: 120,- (vstupenky v předprodeji i na místě)

St 04/04

Komentovaná prohlídka výstavy Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme

Přijďte na komentovanou prohlídku výstavy Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme s autorkou Martinou Smutnou, spolupracujícími umělci Maxem Máslem a Kateřinou Konvalinovou a kurátorem Pavlem Kubesou

St 07/03

Nový typ ženy - emancipace a vizuální reprezentace žen za socialismu (diskuze)

Beseda s česko-německou spisovatelkou a publicistkou Alenou Wagnerovou a historičkami Denisou Nečasovou a Janou Oravcovou v rámci doprovodného programu k výstavě Martiny Smutné Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme v Galerii NoD. Diskuze probíhá jako součást pravidelného cyklu debat Zóna demokracie, který podpořil Státní fond kultury ČR. Vstupné dobrovolné.

Po 26/02

Martina Smutná: Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme

Výstava  Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme se věnuje kontroverznímu období československé historie. Nenárokuje si vykládat minulost skrze příběhy hrdinství či teroru. Na pozadí událostí spojených s únorem 1948 si vybírá tematickou linku v&scaron;edního života, zaměřenou na naději obyčejných lidí na stabilní, sociální a bezpečný stát. Prostřednictvím expandovaného malířského média a audiovizuálního formátu pracuje s dobovým zobrazováním "nového typu ženy" a sleduje počáteční fázi budování socialismu z hlediska konceptu ženské emancipace.

St 21/02

VIDEO NoD: Jana Bernartová - Možnost zobrazení

Jana Bernartová ve své práci zkoumá vztah mezi virtuálností digitálního prostoru a jeho materiálními přechody do světa věcí. Dodržuje zásady a možnosti přednastavení a standardizace a jejich případné selhání. Ve svých minimalistických instalacích sleduje problematiku uchopení barevnosti ve skupenstvích a kombinacích, jako tradiční pigment a digitální barva, barva a její pojmenování, barva ve veřejném prostoru, &scaron;kála různosti jedné barvy, virtuální vs. reálné, možnosti vnímání (oka), možnosti jazyka barvy definovat.  Projekt pro galerii Video NoD je součástí cyklu Tekuté krystaly RGB, který autorka rozvíjí od roku 2016 a jeho podstatou je uvažování o zobrazení digitálních barev - kdy neexistuje jejich přesné zobrazení.

Út 30/01

Komentovaná prohlídka výstavy Paralelní pozdravy

Přijďte na komentovanou prohlídku výstavy Paralelní pozdravy dvou známých umělkyň Anny Hulačové a Jany Vojnárové. Výstavou provede kurátor výstavy Pavel Kubesa a obě autorky.

Po 15/01

VIDEO NoD: František Pecháček - Reload / Recover

Franti&scaron;ek Pecháček patří mezi významné osobnosti české vizuální scény. Specializuje se na 2D a 3D grafiku - animaci a tvorbu generovaného virtuálního prostředí. Mezi jeho speciality patří video projekce a video mapping budov a prostředí. Podílí se na tvorbě vizuálu scény divadelních představení v Národním divadle. Pro panoramatickou projekci galerie Video NoD formou fluidní simulace a 3D animace vytvořil rozpou&scaron;tějící se objekty voskové struktury zdánlivě připomínající významné symboly.

Po 15/01

Anna Hulačová & Jana Vojnárová: Paralelní pozdravy

Výstava Paralelní pozdravy je komunikací dvou medií, které jsou fyzikálně odli&scaron;né, ale existuje mezi nimi jakési tematické pouto, které funguje jako vstupní brána k průniku jednoho světa do druhého a naopak. Fyzické propojení sochy a malby, vzájemně do sebe vstupujících, se rozehrává v charakteristické prostorové architektuře výstavy, která přesahuje tradiční prostor galerie. Výstava tak vytváří různé imprese odehrávající se pomezí science fiction a historické reference: v komunikaci a prolnutí děl obou autorek vnímáme přímé náznaky vstupování do různých časových dimenzí, paralelních světů a vesmírů, které plodí různé fyzické mutace.

Po 27/11

Tomáš Bárta: Plán sedimentu

Tomá&scaron; Bárta se etabloval jako svébytný malíř, kreslíř a tvůrce prostorových objektů a instalací ve kterých tematizuje různé typy sedimentace zásahů do veřejného prostoru a architektury. Bárta zkoumá a volně dokumentuje různé stopy vědomé či nevědomé lidské činnosti v urbánním prostředí, hledá indexy zacházení s otevřeným prostorem nebo konkrétní historickou či současnou architekturou, které poté reflektuje ve své mediálně různorodé tvorbě. Jednotlivé způsoby zásahů se stávají Bártovi vzorem pro jeho volné uchopování v různých technikách malby a kresby, stejně tak jako vodítkem k používání konkrétních a specifických materiálů, které tvarují charakter proměny městské krajiny.

Po 27/11

VIDEO NoD: František Pecháček - Tekutý národ

Památník na Národce byl (pře)sazen, na piazzettě ND tají poslední kousky ledovce odkazu Láska a víra zvítězí laminátového srdce Kurta Gebauera. Varovné signály totalitních režimů stra&scaron;í nejen v médiích. Politici bičují svá ega v křečovitě podbízivé úsměvy. Je to fake, prázdná gesta, cesta do nikam - nebo cesta zpátky?  Projekt reflektuje aktuální dění na české politické scéně. Autor v projekci pracuje formou fluidní simulace. Syntéza obrazu založená na předloze patří mezi nové výzkumné směry oboru počítačové grafiky. Jejím cílem je vygenerovat obraz, který respektuje novou strukturu, ale v detailech je k nerozeznání od originální předlohy.proměny městské krajiny.

Ne 22/10

BE25 | Indiánek s Vladimírem Kokoliou a Kateřinou Šedou

Galerie NoD a <a href="http://linhartovanadace.cz/">Linhartova nadace</a> a spolupráci s <a href="https://www.artedu.cz/">Artedu.cz</a> pro vás připravily dal&scaron;í zákusek. Tentokrát s Vladimírem Kokoliou a Kateřinou &Scaron;edou ochutnáte indiánka. A co se dozvíte? Kateřina &Scaron;edá u Kokolii &scaron;est let studovala. On tvrdí, že ji nikdy neučil. Katčiny deníkové záznamy z té doby ukazují dilema dobře známé mladým umělcům: nenechat se ovlivnit – a nezanedbat žádný vliv. Necháte se ovlivnit? 22. 10. v NoDu. Učitel a student, dva umělci světového formátu, dva přátelé se setkají a poví něco o tom, čemu věří, co pro to dělají a jestli je to jen jejich problém. A proč sepsali každý svůj &bdquo;Slovník“, který právě společně vydávají v Nakladatelství AVU. Moderovat bude Jana Bernartová. Připravená bude káva, čaj a dal&scaron;í výběr dobrot. Přijďte s námi ochutnat výtvarné umění a hudbu do galerie se sladkou tečkou. Vstup 80 Kč

Pá 20/10

BE25 | Dušan Zahoranský: Small Talk

Objekt vytvořený pro exteriér Experimetálního prostoru NoD je třírozměrnou textovou definicí místa. Typografie, skladba slov a plastický tvar vytvoří společně krátký prostorový ver&scaron;. Vzná&scaron;ející se mezi domy, nad hlavami chodců bude spou&scaron;tět asociace související s pozorováním. Mikropříběh promítnutý do tvaru bude čitelný z různých stran. Objekt je poctou české experimentální poezii, která od 60. let objevně používá slova, typografii a použitím spí&scaron;e výtvarných, než literárních prostředků, osvobozuje jazyk od nánosu kli&scaron;é, frází. Navrací slovu jeho poetickou moc. Objekt je součástí dlouhodobé dramaturgie Galerie NoD pracovat s aktuálním uměním ve veřejném prostoru.

Pá 20/10

BE25 | Vladimír Kokolia: Obraz podle podoby

Dvě strany téhož se potkaly a slíbily si věrnost. Více se již nikdy nespatřily. Obraz jednoho žil v obraze druhého. Když už byl velký, vydal se na zpáteční cestu do světa. Ve světě bylo spousta světla a obraz začal být vidět. Každý se v něm mohl uvidět. Kdo se ale díval déle, mohl v sobě zahlédnout i k nepoznání změněnou věrnou podobu druhé strany. Vladimír Kokolia (*1956) patří k nejosobitěj&scaron;ím českým umělcům generace 80. let 20. století. V roce 1990 se stal prvním laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého, nejprestižněj&scaron;ího ocenění pro umělce do 35 let, od roku 1992 je pedagogem ateliéru experimentální grafiky na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 2012 obdržel Cenu od Dalibora Chatrného, kterou uděluje mladá umělecká scéna výrazným osobnostem českého umění, které mají stálý vliv na její formování a charakter. Výstava Obraz podle podoby je dal&scaron;ím pokusem Kokolii vyrovnat se prostřednictvím malířského uvažování s principem a časem dívání. Kokoliu zajímají možnosti znázornění samotného procesu pohledu probíhajícího v čase a prostoru. Vladimír Kokolia tematizuje vztah diváka a obrazu prostřednictvím stereoskopických obrazů, které jistým způsobem naru&scaron;ují standardizovaný způsob pozorování. Kokolia svými intervencemi a zásahy do prostoru galerie s pomocí různých obrazových formátů (malby, kresby, instalace) otevírá a vizualizuje jakési silové pole obrazu, prostor utváření podoby. &bdquo;Maluji, co vidím. To ale neznamená pouze pozorované věci, ale také i to, jak samotný proces dívání vypadá.  (…) Ve výsledku to není nic komplikovaného. Jedná se pouze o věc záznamu pole vidění, o malování zorného pole,“ říká. Stereoskopická malba vyžaduje po divákovi proměnu zažitého způsobu dívání. Pozorovatel do jisté míry vstupuje do obrazu, otevírá svým pohledem vnitřní prostorové dimenze, které se stávají v podstatě námětem, jediným předmětem zobrazení, byť jsou jen prázdným ideálním prostorem hloubky viditelného pole. Tento prázdný prostor nic nepřipomíná, nenese žádné významové konotace. &bdquo;Kokoliovi jde o sjednocení divácké percepce, o semknutí masy pod jednou identickou zrakovou zku&scaron;eností, o sdílený vjem. Jednotnost této percepce je zaručena kombinací fyziologických podmínek zraku a současně i záměrnou, až silovou stimulací takového typu vědomí a vnímání, které není kontaminováno nánosy kulturně podmíněných interpretací viděného. Kokolia bojuje zobrazením prázdné hloubky pole za osvobození vidění,“ říká kurátor výstavy Pavel Kubesa. Výstava Obraz podle podoby je po dlouhých letech první sólovou výstavou Vladimíra Kokolii v Praze.

Pá 20/10

BE25 | VIDEO NoD: Kent Hugo - A Very Cool Shade Of Hot

Filmový tvůrce a režisér kanadského původu Kent Hugo v říjnu umělecky ztvární panoramatickou 360° projekci v galerii NoD. Použitím jedinečného hravého stylu animace a střihu pomohl vytvořit identitu kanadské MTV (MTV Canadian Blood, 2005). Je autorem videoklipů, krátkých filmů. Komerčně pracoval také se světovými klienty, jako je SEAT, Warp Records and Vice. Jeho projekt pro Video NoD je založen na specifickém animačním stylu. Video panorama se změní v pohyblivou 3D "gif" koláž. <a href="http://www.hugonought.com/" target="_blank">http://www.hugonought.com</a>

St 27/09

Tereza Zelenková: Had, který zmizel v díře ve stěně

Londýnská fotografka českého původu Tereza Zelenková se v britském prostředí díky vítězství v British Jerwood Photoworks Award (2015) etablovala jako zralá umělkyně tematizující jak různé inspirace napříč literaturou, moderní filosofií či různých forem mysticismu (otázkami smrti počínaje a posvátného konče), tak svým systematickým a dlouhodobým mapováním a dokumentováním konkrétních míst kulturní krajiny spjatých s různými lokálními mytologiemi a mysteriózními historickými událostmi. V uplynylých dvou letech se pravidleně navracela do krajin rodné České republiky, v níž objevovala řadu často mizejících historických a folklórních míst. Zelenková svůj fotografický výzkum zahaluje pod charakteristickou vizuální imaginací, která historické či mytologické fakty rozvíjí ve volněj&scaron;ích, intimněj&scaron;ích symbolických obrazech.

Po 11/09

Aleš Zapletal: Permakultura

Permakultura, filosofie dlouhodobě udržitelného přírodního hospodaření, byla &scaron;iroce popularizována od sedmdesátých let dvacátého století. Hlavní projev tohoto hnutí, zemědělská plocha, obývaná současně různými rostlinnými a živoči&scaron;nými druhy, se autorovi výstavy stala ústředním principem, který metaforicky uplatňuje na obrazové plo&scaron;e. Jednotlivé stavební prvky nově tvořených &bdquo;ekosystémů“ zastupují místo přírodních společenství lidské artefakty, tedy objekty obecně považované za produkt &bdquo;kultury“, nikoliv &bdquo;přírody“. Nově vzniklé struktury jsou spekulací nad permakulturou proklamovaným &bdquo;návratem k přirozenosti“. Představa přirozenosti je ve vnitřně provázaném cyklu obrazů opakovaně exponována, ať už formou malířské stylizace, výběrem &bdquo;organických“ motivů, nebo naopak odkazy k virtuální realitě počítačových her.

Po 11/09

VIDEO NoD: Milan Mazúr - Kapitola ÓCUKA / Epilog

Projekt Ócuka je časově sběrným projektem, jehož různé podoby budou vznikat v průběhu roku 2018. Jednotlivé části na sebe navazují a vznikají jako kapitoly knihy. Tematicky zachovávají koncepční linku s hlavními motivy jako spánek, určitý nepokoj, konzum či hedonismus. Vizuální podoba jednotlivých celků se mění zasazením do konkrétního galerijní prostředí.  Ócuka je fiktivní ''postava'' z románu Harukiho Murakamiho.  Základem projektu je řada tematických videí doplněných site specific videem natočeným v místě konkrétní galerie - nyní v galerii Video NoD. V krátkém videu se daný prostor stane filmovým prostředím a získá zcela nový charakter. S takto koncepčně transformovaným prostředím budou z dal&scaron;ích krátkých videí určitým způsobem komunikovat zpomalené lidské postavy.  Jedním z ústředních videí je Night travel, které reaguje na událost, kdy se ztratil let Malaysia Airlines 370 a dosud nebylo objasněno co za udalostí stálo. Noční let, noční spánek, pohodlná sedadla, příjemný personál, pocit relaxu - to jsou spojení, které jsou ve videu zobrazené. Za tímto vizuálem je ale událost, která mění charakter viděného.

Čt 17/08

Juliana Höschlová & Marta Antoniak: Bulimia Cocktail Party

V Praze a Krakově, 7. srpna 2017 &bdquo;Chodili jsme na základku, když byly hračky z kindervajíček od Mikulá&scaron;e vzácností a do mekáče se chodilo jenom za vysvědčení. Barevný artefakty začínajícího kapitalismu, jehož definici jsme začali chápat až tak o dekádu později, v nás vyvolávaly stavy excitovanýho vytržení. Sbírali jsme kelímky od jogurtů, tetovačky ze zvýkaček a pogy. A dneska? Dneska máme kocovinu. Hltáme věci, informace, emoce, požíráme data a polykáme v&scaron;e, co nám přijde pod nos, s obalem i bez… A nestíháme trávit. Jako generace ,bulimiků z donucení‘ neustále intuitivně filtrujeme, abychom se neztratili pod nánosem odpadu. V hlavě nám tepe ten &scaron;patný typ kocoviny, který přiná&scaron;í světabol a nostalgii, jako po velkým večírku plným koktejlů a barevných paraplíček.“ ------- Výstava Bulimia Cocktail Party poprvé představí uměleckou spolupráci dvou umělkyň z nastupující generace polské a české umělecké scény, které sbližuje podobné kulturně-společenského zázemí: Julianu Höschlovou (CZ) a Martu Antoniak (PL). Juliana Höschlová (*1987), absolventka pražské AVU, je v českém prostředí známa díky svým intenzivním performancím a angažovanou konceptuální kresbou a videoartem, ve kterých se v posledních letech zabývá převážně kritikou masové kultury, mechanismů konzumní společnosti a obrazovou manipulací. V rámci příprav výstavy Bulimia Cocktail Party uspořádala Juliana sbírku igelitových ta&scaron;ek, jejichž spojením a smytím reklamních ploch vytvořila monumentální abstraktní malbu. Sbírka igelitek byla ztížena tím, že probíhala v Juliany přechodném působi&scaron;ti v &bdquo;deplastujícím“ se Rakousku a vět&scaron;ina ta&scaron;ek tak připutovala z Čech. Výstavu doplňuje také příběh z dystopického světa – z tzv. Whitelandu, kde teče černá ropná řeka a v&scaron;ichni lidé se prohýbají pod tíhou vlastních břich. Juliana Höschlová zprostředkovává příběh pomocí jednoduchých ilustrací promítaných v galerii skrze meotary. Marta Antoniak (*1986) je malířka, svůj doktorský titul získala nedávno na Krakovské Akademii výtvarných umění. Prezentovaná díla představují Martu jako umělkyni pečlivě zkoumající své médium, které získalo v posledních letech podobu jedinečného reliéfu. Pomocí roztavených plastových hraček, žvýkačkových tetování vytváří líbivé a přesto znepokojivé asambláže pohybující se na hranici kýče. Její malby-reliéfy často zobrazují parazity, které se &scaron;íří pod lidskou kůží a při pozorování probouzejí brnivý tělesný pocit: svádí ke zkoumání dotekem. Společná výstava aktuální tvorby Juliany a Marty vzniká se s přesvědčením, že jejich formální projevy dokáží ve vzájemném propojení vytvořit silný vizuální zážitek. Ve druhé rovině výstava reflektuje nostalgický pocit generace prožívající dětství v devadesátých letech v postkomunistické zemi, kdy byly nástrahy spotřební kultury v nedohlednu stejně jako svět dospělých, a aktuální roz&scaron;ířený pocit hypersaturace i obavu z jeho ekologických důsledků. Pozn.: Juliana Höschlová sesbírala 246 plastových igelitek. Ze jejich zaslání děkujeme: Zuzana Belasová, Papaa Bermansu, Martin Bláha, Robert Čep, Hedvika Čepová, Jan Dytrych, Kristýna Dytrych &Scaron;ormová,  Daniel Fabry, Veronika Hauer, Andreas Heller, Zuzana Kolouchová, Ivana Kremláčková, Anika Kronberger, Veronika Maděrová, Ingeborg Pock, Jakob Pock, Renáta Počinková, Veronika Quinn Novotná,  Eva Riebová, Petr Studnička, &Scaron;árka Studničková, Iva &Scaron;kaloudová, Lucie &Scaron;plíchalová

Po 24/07

Jan Pfeiffer: Dvojí pravidlo pro jednu věc

Jan Pfeiffer se etabloval jako umělec pracující s rozli&scaron;nými formáty vytváření komplexních symbolických situací, které tematizují různé symbolické kontexty. Jeho práce jsou naplněny historickými, mytologickými, náboženskými či kulturními konotacemi jak konkrétních míst, tak ryze abstraktních, až antropologických motivů. Projekt Dvojí pravidlo pro jednu věc je rozsáhlým inscenačním a situačním celkem, který se rozprostírá mezi medii performance, krátkého filmu, scénografie a architektury.

Po 24/07

VIDEO NoD: Olga Krykun - 720/027

Olga Krykun: 720/027 Nenáročná vizuální hra v době informačního smogu. Projekt uchopuje každodennost, ve které člověk čím dál víc pochybuje o informacích a vjemech. Zvykli jsme si pochybovat, tento pocit by se mohl roz&scaron;ířit i na běžné vnímání reality. Olga Krykun studuje v Ateliéru Supermédia pražské UMPRUM, pracuje s reálným i mediálním obrazem a prostorem.

St 31/05

Tomáš Absolon & Jan Horčík: Plakaat

Tomá&scaron; Absolon platí za jednoho z výrazných představitelů současné mladé nefigurativní malby, je malířem, který rozvíjí vlastní úsporný vizuální jazyk v inspiračním toku malířského modernismu a intuitivního vnímání různých zákonitostí na hranicích matematiky, fyziky a &scaron;ir&scaron;ího kulturního vědomí světa &bdquo;sítě“. Absolonovy obrazy jsou vícevrstevnaté, v nekonečných plochých prostorách pozadí se objevují malířsky jinak pojatá gesta či ostré linie, reminiscence jakési plakátové estetiky. Jan Horčík se zase etabloval jako již nepřehlédnutelný typograf, který zásobuje mezinárodní prostředí současného grafického designu elegantními a "&scaron;ťavnatými" designy nových písem, která rozvíjí svou rafinovanost předev&scaron;ím v "headlineových" nápisech či logotypech.  Výstava Plakaat je dialogem mezi médiem malby a typografií, v níž oba autoři zpracovávají vzájemné estetické impulsy vlastními výrazovými prostředky.

St 31/05

Stanislava Benešová, David Kolovratník, Václav Kostohryz: Mezi námi

Trojice autorů se schází v tématicky uchopené výstavě. Vedle výtvarných postupů autory spojuje zájem o člověka či živočicha (zvíře) zachyceného ve svém specifickém mnohdy zcela individuálním prostředí. Autoři vedou tichý dialog napříč žánry. Stanislava Bene&scaron;ová ve svých rozměrných plátnech zpracovává čistě malířským jazykem téma příběhů dětských představitelů. David Kolovratník se ve své práci nově zajímá o nepoznanou minulost části své rodiny. Zpracovává zděděný foto archiv, jehož fragmenty jsou mu předlohou k rozměrným plátnům. Obrazy pro výstavu "Mezi námi" doplňuje videoprojekcí složenou z pásů kinofilmů. Jejich autentickým po&scaron;kozením vznikly nové abstraktní obrazce mísící se s postavami a deformující původní, již nečitelnou informaci. Václav Kostohryz připravil bronzové odlitky precizně ručně modelovaných figur kaloňů, chameleonů či kiwi bird. Autoři jsou finalisté loňského ročníku Samorostů.

St 26/04

VIDEO NoD: Štěpán Kubík - SCN/GRP

Generovaná geometrická kompozice inspirovaná prvními abstraktními filmy 20. let (Oskar Fischinger, Hans Richter, Man Ray, Viking Eggeling). &Scaron;těpán Kubík je studentem druhého ročníku ateliéru Vizuální komunikace pod vedením docenta Stanislava Zippeho na Technické univerzitě v Liberci.

St 26/04

Pavla Malinová & Pavel Dvořák: Šikana očí, kolo se točí

Pavla Malinová citlivě zachází s barevnými vztahy, vyjadřuje se zjednodu&scaron;enými, někdy záměrně deformovanými tvary, pracuje s nadsázkou a ironií. Má smysl pro vyváženou kompozici, střídá a kombinuje reálné prvky s abstraktními. Jejím obrazům nechybí vnitřní napětí. Vychází z odkazu některých avantgardních směrů minulého století, ale se v jejím projevu zrcadlí současnost. Pavel Dvořák má cit pro monumentální vyjádření, jeho obrazy působí odvážně jak zvolenými motivy, tak výtvarným ře&scaron;ením, ve kterém volí výraznou zkratku. Tvorba obou umělců má společné rysy, působí expresivně, projevuje se v ní smysl pro zdůraznění podstatných rysů a zároveň cit pro detail obohacující výraz. Oba představí soubory obrazů z poslední doby.

St 22/03

Daniel Vlček: Okem mechanické reprodukce

Daniela Vlčka zajímá souvislost mezi uměleckým ztvárněním a industriální výrobou. Zabývá se vztahem mezi zvukem a jeho vizuálním vyjádřením. Přebírá určité formáty z průmyslové oblasti. Pracuje s tématem smyčky, s opakováním motivů. Původně odvozoval charakter svých obrazů z vinylových desek, které užíval i jako DJ. Představovaly pro něj určitý typ &scaron;ablon, do kterých se zaznamenává paměť. Snažil se přenést hudební prvky na plátno, výtvarně vystihnout hudební postupy. Vycházel z vizualizace zvuku, která se stala impulzem k jeho kresbám a obrazům. Chtěl až konstruktivistickým způsobem vykrývat plochu, zaznamenat rytmus ubíhající v čase. Ten lze vyjádřit jako spirálu, vycházející právě z principu gramofonové desky. Touto metodou mechanického opakovaní podle &scaron;ablony dospívá k vlastní abstraktní struktuře. Vysledek v&scaron;ak podvrací mechanickou produkci a odhaluje non-mechanický charakter Vlčkovi práce.

St 22/03

VIDEO NoD: Pavel Karafiát - Objects On Horizon / Hic Sunt Dragones

Pojem "Hic sunt dracones" (zde jsou draci) byl používán některými starými kartografy pro označení neznámých území, která dosud nebyla odkrtyta ani zmapována. Označovali tak místa, která jsou na horizontu na&scaron;eho známého světa. Místa na okraji mapy se ve v&scaron;ech  dobách stávají projekčním plátnem na&scaron;ich fantazií, obav, objevitelských obsesí, strachů  z neznámých bytostí a zhustěných mytologických představ. Pavel Karafiát vytváří digitální realtime 3d grafiky pomocí generativních, parametrických i ručních postupů. Pro Video Nod připravil speciální sérii velkoformátových animací - obrazů. <a href="http://www.pavelkarafiat.cz/" target="_blank">www.pavelkarafiat.cz</a>

St 15/02

Pavel Příkaský & Miroslava Večeřová: Images That Occupy Thoughts

Výstava Pavla Příkaského a Miroslavy Večeřové se zabývá &bdquo;pohybem z plochy obrazu do prostoru“. Malíř Pavel Příkaský a fotografka Miroslava Večeřová působící mezi Prahou a Londýnem spolu spolupracují již dlouhodobě. Jasně rozpoznatelný rukopis vycházející z Příkaského specifické malby a fotografické vidění světa Večeřové se prolínají v různých typech instalačních zásahů a uzpůsobování si fyzického či imateriálního prostoru galerie. Výstava Images That Occupy Thoughts rozvíjí tvůrčí koncept této autorské spolupráce a volně navazuje na jejich dřívěj&scaron;í projekty Relief (Galerie 35m, 2016), Inner Monologue (Galerie SPZ, 2016), Dream That Money Can Buy (Drdova Gallery, 2016), Fake Breathing (Galerie KIV - Karlín Studios, 2015) či Příkaského sólový projekt Subtropical Climate v Entrance Gallery (2015) a Večeřové Girlfriend ve Veletržním Paláci (2016).   Výstavu Images That Occupy Thoughts rámuje médium malby, které přesahuje svůj standardní formát závěsného obrazu a infikuje charakter přítomné fotografie, živého těla, videa a povahu prostorové instalace. Obraz (image) je prostředkem k pochopení předpojmového světa, cestou k navození pocitu, snahou o zpřítomnění doteku, je něčím, co spojuje kognitivní tělo s iracionální stránkou jeho bytí.

St 15/02

VIDEO NoD: Ladislav Tejml - Everything’s Gonna Be Alright 3

Spěje svět k temným zítřkům, nebo se jen opájíme vzru&scaron;ující katastrofickou fikcí. Dokážeme se vysoukat ze sevření virtuální anakondy, nebo si stačí povolit opasek. Jsou ty návleky skutečné, nebo trochu vět&scaron;í příliv metainformací. Pí&scaron;e tento text člověk, nebo jsem si pořídil nové boty.  Ladislav Tejml v loňském roce představil pražskému publiku projekt autorských webových stránek Click by click. V připravované panoramatické projekci pro galerii Video NoD rozvíjí specifickou vizuální koláž 3D animací.

St 11/01

VIDEO NoD: Mr. Tomka - Obrazy odjinud (Vietnam a Bali)

Projekt pro galerii Video NoD přenese diváka skrze velkoformátové projekce do exotického prostředí Vietnamu a Bali. Romantická vidina pozemského ráje se rozplývá při setkání s autentickými záběry filmařsky zpracovaného materiálu z cest po lákavých destinacích. Jan Vyčichlo vystudoval Audiovizuální tvorbu Fakulty multimediálních komunikací na Univerzitě Tomá&scaron;e Bati ve Zlíně. Specializuje se na kameru, střihovou a zvukovou kompozici.

St 11/01

TRIKADELIA aneb Tři strany jedné mince

Civilizace si za staletí vybudovala uměle vytvořený svět, který žije svým vlastním životem a samospádem paralelně s přírodními cykly. Jak je to v případě lidské společnosti, která je označována termínem kultura a jak je to s vnímáním světa z pohledu jedince? Autoři ve svém díle nejenže realitu popisují, karikují, parodují či jinak modelují, ale také se snaží s ní splynout. Nachází jiné dimenze, skrytá místa i principy, systémy a řády.  Kolik neobjeveného se, i přes desítky let zkoumání lidského vědomí, skrývá pod povrchem běžně vnímané skutečnosti? Kolektivní výstava se zabývá polohami vnímání světa s důrazem na vizuálně vnímanou skutečnost pod vlivem mentálních pochodů v hlavě člověka, a to v základě ze tří úhlů pohledu jakými je: běžně chápaná realita, jsoucno (vytržení z reality, satori) či moment odvlastnění (poblouznění a snění). Téma výstavy se váže také k odkazu tzv. posvátné geometrie a obrazci metatronovy kostky, která je základním vzorcem přírodních jevů a energií. Jaký by byl vzorec pro život v současné technologicky vyspělé společnosti?

Út 29/11

Tomáš Predka & David Postl: Muž, který se nebral příliš vážně

Listopadový program galerie vyplní společná výstava malíře Tomá&scaron;e Predky a jeho rakouského kolegy Davida Postla, která bude odkývat vztah abstraktní či konceptuální malby se společenskou satirou. Tomá&scaron; Predka se své práci zabývá fragmentárností současného světa, a jeho vizuálními stopami v lidském vědomí a paměti. Predka zpracovává informace z vizuální paměti a přená&scaron;í do abstraktní obrazové polohy. Projekt bude formálně navazovat na Predkovu eponymní obrazovou sérii Flashback a současně sestávat se z velkoformátových koláží a obrazů Davida Postla (AT). Konceptem výstavy je jakási satirická instalace s pracovním názvem "Muž který se nebral vážně". Kombinací plastických kreseb "uvězněných" ve vrstvě pryskyřice a plo&scaron;ností papírových obrazů a objektů chtějí autoři postihnout současný fenomén kulturních proměn ve společnosti zejména v rovině idejí a soupeřících ideologiích.

NoD SUMMER SUNSET

PŘESUNUTO: Juraj Rataj & Tomáš Roubal: KOŘIST

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

NoD SUMMER SUNSET

ŠMEJDI ÚTOČÍ / Janek & Natálka & kol.

ŠMEJDI ÚTOČÍ / Janek & Natálka & kol.

TŘI HETERÁNI / Divadlo MASO

TŘI HETERÁNI / Divadlo MASO

ČEKÁNÍ NA KOKOTA / Maso Krůtí

ČEKÁNÍ NA KOKOTA / Maso Krůtí

ČEKÁNÍ NA KOKOTA / Maso Krůtí

JAK SE DĚLÁ DIVADLO / Divadlo MASO

THE LEGEND OF LUNETIC / Janek & Natálka & kol.

THE LEGEND OF LUNETIC / Janek & Natálka & kol.

THE LEGEND OF LUNETIC / Janek & Natálka & kol.

BIBLE 2 / Janek & Natálka a kol.

BIBLE 2 / Janek & Natálka a kol.

GRÁL! / StorytellingCZ & Divadlo NoD

UNDERGROUND COMEDY CLUB

JAK SE DĚLÁ DIVADLO / Divadlo MASO

THE LEGEND OF LUNETIC / Janek & Natálka & kol.

THE LEGEND OF LUNETIC / Janek & Natálka & kol.

THE LEGEND OF LUNETIC / Janek & Natálka & kol.

UNDERGROUND COMEDY CLUB

TŘI HETERÁNI / Divadlo MASO

TŘI HETERÁNI / Divadlo MASO

OIDIPUSSY / Maso Krůtí

OIDIPUSSY / Maso Krůtí

BIBLE 2 / Janek & Natálka a kol.

BIBLE 2 / Janek & Natálka a kol.

BIBLE 2 / Janek & Natálka a kol.

THE LEGEND OF LUNETIC / Janek & Natálka & kol.

THE LEGEND OF LUNETIC / Janek & Natálka & kol.

THE LEGEND OF LUNETIC / Janek & Natálka & kol.

JAK SE DĚLÁ DIVADLO / Divadlo MASO

ŠMEJDI ÚTOČÍ / Janek & Natálka & kol.

ŠMEJDI ÚTOČÍ / Janek & Natálka & kol.

MABE FRATTI

UNDERGROUND COMEDY CLUB

GRÁL! / StorytellingCZ & Divadlo NoD

TŘI HETERÁNI / Divadlo MASO

OIDIPUSSY / Maso Krůtí

OIDIPUSSY / Maso Krůtí

Přihlaste se do newsletteru

Archiv

PŘESUNUTO: Juraj Rataj & Tomáš Roubal: KOŘIST

Vladimir 518: Jjáássaajjííccíí hhřřbbiittoovv

Jiří Thýn: UGLY NOW

Cloudy Babies: A Shadow

Ester Parasková - SCRAP

"ROEL Art Jam" pro lidi bez domova: benefiční charitativní POP-UP výstava

Roel van der Linden: ROEL

Pavla Sceranková: Křest knihy - Universe in the Head

PAVLA SCERANKOVÁ: Hlava, která se budí ve 4 ráno

SELMECI KOCKA JUSKO: Images With Objects To Indicate Scale

Komentovaná prohlídka výstavy Niche Contruction

NICHE CONSTRUCTION

Jiří Černický: Reálné vize orákula

S. Hundbiss & I. Pavlíčková & P. Kriššák: DAMAGE DECODING: Archeology of the Future

Martin Lukáč: BATTLEFIELD

Johana Střížková: Vratké základy úspěchu #9a

LAKTISMUS: Tamara Moyzes & Shlomi Yaffe