Daniel Vlček: Okem mechanické reprodukce

Daniela Vlčka zajímá souvislost mezi uměleckým ztvárněním a industriální výrobou. Zabývá se vztahem mezi zvukem a jeho vizuálním vyjádřením. Přebírá určité formáty z průmyslové oblasti. Pracuje s tématem smyčky, s opakováním motivů. Původně odvozoval charakter svých obrazů z vinylových desek, které užíval i jako DJ. Představovaly pro něj určitý typ šablon, do kterých se zaznamenává paměť. Snažil se přenést hudební prvky na plátno, výtvarně vystihnout hudební postupy. Vycházel z vizualizace zvuku, která se stala impulzem k jeho kresbám a obrazům. Chtěl až konstruktivistickým způsobem vykrývat plochu, zaznamenat rytmus ubíhající v čase. Ten lze vyjádřit jako spirálu, vycházející právě z principu gramofonové desky. Touto metodou mechanického opakovaní podle šablony dospívá k vlastní abstraktní struktuře. Vysledek však podvrací mechanickou produkci a odhaluje non-mechanický charakter Vlčkovi práce.