Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Výstavní projekt Útěcha v zírání do děr se soustřeďuje na reflexi soukromých a kolektivních emocí a forem prožívání v rozporuplném a v roztříštěném terénu společensko-politické reality dneška. Nikitinová se ptá po možnostech rehabilitace bezprostředního a nezkresleného vztahu člověka k vnějším realitám v době digitalizace lidského vnímání, fragmentarizace poznání a polarizovaných sociálních interakcí. Nikitinová si všímá, že čím více času trávíme v online prostředí pozorováním katastrofických zpráv, tím je stav plnohodnotného vnímání okolní reality čím dál vzácnější. Zajímá ji, jak nám v hyperakcelerované mediální době začíná objektivní realita nezadržitelně unikat, vzdalovat a přetváří se na redukovaný digitální virtuální obraz. Z vnějšího světa se stala „touchscreen“, „LCD display“, LED info panel, v jejichž rozích neustále vyskakuje „pop-up okénko“ upozorňující na všudypřítomnou válku, klimatickou krizi a další civilizační nebezpečenství. Svou specifickou pozorností k „nejvšednějšímu“ se Nikitinové daří spatřit v realitě něco, co si žádá být namalováno. Jsou to většinou velmi obyčejné věci: čím méně atraktivní, tím lépe. „Zajímají mě formy banality, běžnosti, některé výlohy obchodů – vzduchotechnika, paruky, ponožky, zdravotní pomůcky. Nebo nepořádek, vytvářený synem při hraní. Obrazy by měly být hrou, absurditou, útěchou, i když tíseň se do nich vkrádá mezi řádky.“ Série maleb Útěcha v zírání do děr je Nikitinové návratem k předmětnosti. V starších sériích zkoušela, jak daleko se dá zajít ve vyprázdněnosti a bezobsažnosti námětu, ale po dosažení určitého bodu prázdnoty se v posledních letech vydala zpět k zobrazivosti a větší míře realismu. Alice Nikitinová (*1979) je umělkyní ukrajinského původu, avšak její tvorba se formovala a formuje v českém kontextu. Nikitinová je jednou z nejvýraznějších umělkyň své generace, zároveň však stojí stranou většiny programových vystoupení a velkých malířských přehlídek. Tuto situaci lze částečně vysvětlit její vlastní nepřizpůsobivostí, jež ovšem není ničím jiným než přirozeným důsledkem věrnosti vlastním východiskům a specifickým požadavkům, která kladou na řešení problematiky malovaného obrazu. Nikitinová vychází z tradice abstraktní malby avantgardních umělců první třetiny 20. století. Předlohou pro formální výzkum autonomních problémů abstraktního obrazu jsou její osobní fascinace nejvšednějšími předměty každodenního užívání. Ty svou esenciální, znakovou a na funkční podstatu zredukovanou estetikou vybízejí k novým formulacím výtvarných témat, odlehčení a deformacím modernistické stavby obrazu, objevování humoru a obnovování percepční senzibility k malbě. Vytvořila a ilustrovala několik dětských knížek, editovala knihu studentských komiksů. Vychází z pozorování okolní reality, v níž se pokouší o nacházení poetických a absurdních prvků. Je finalistkou ceny Jindřicha Chalupeckého (2010), vystavovala v řadě domácích (DOX, NTK, FAIT Gallery, SVIT, GAVU, GMUHK aj.) i zahraničních institucích.
Improvizovaný podcast. Na světě existuje více než 50 000 true crime podcastů. Je jenom otázkou času, kdy zásoba krimináln…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
PubQuiz je vědomostní týmová hra oblíbená po celém světě. O co jde? Vědět více než soupeř a dok…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Improvizovaný podcast. Na světě existuje více než 50 000 true crime podcastů. Je jenom otázkou času, kdy zásoba krimináln…
Nikdy neporažený šachový mistr světa Garry Kasparov odehrál v roce 1997 zápas proti superpočítači Deep Blue. …
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Nová autorská inscenace tvůrčího kolektivu 8lidí. Příjemné horko. Hustá pára. Vůně citrusu. Zá…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
„Letím a dopadám na prdel, lehám si na záda, držkou do bláta. Málokdo tenhle manévr umí…
Improvizovaný podcast. Na světě existuje více než 50 000 true crime podcastů. Je jenom otázkou času, kdy zásoba krimináln…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Nikdy neporažený šachový mistr světa Garry Kasparov odehrál v roce 1997 zápas proti superpočítači Deep Blue. …
330 Kč / 250 Kč (studenti, senioři, ZTP)
Terapeut: Máte pocit, že jste něco neudělal, že jste něco nestihl?
Torvald: Já jsem toho nestihl víc.
Při nenaplněné kapacitě vstupenky pro studenty DAMU a KDV od 19:15 za 100 Kč.
Inscenace Should I stay or should I go? je autorskou adaptací Ibsenovy hry Domeček pro panenky. Nora a její manžel Torvald odjíždějí na horskou chatu oslavit příchod nového roku a s nimi je zde také kamarád Henrik a Torvaldův kolega z práce Nils. Stará známá Kristýnka do poslední chvíle váhá, jestli přijet, a tak zatím zůstává doma. Kouzlo blížící se půlnoci vytahuje na povrch dilemata, se kterými se každý z účastníků potýká.
Kristýnka: Já jsem myslela, že tady najdu ženu, která je plná energie a ty seš úplně v prdeli.
Nora: To je hrozně těžký se rozhodnout.
Jak dokazuje několik studií, pro většinu z nás je přirozené zachovávat status quo i přesto, že nám současná podoba života právě nevyhovuje. Raději zůstáváme na místě. Neodcházíme, protože jinde by to mohlo být ještě horší. Nebo se snad chceme v budoucnu vinit, že jsme svůj život dovedli právě sem? Rozhodnutí s sebou přináší možnost budoucí ztráty, za kterou nechceme nést zodpovědnost. Nemůže to někdo rozhodnout za nás?
Inscenace Should I stay or should I go? je cestou do zavátého nevědomí. Je simulátorem rozhodování. Co všechno ovlivňuje naše rozhodnutí a která rozhodnutí nás činí šťastnějšími? Mohla se Nora v Ibsenově dramatu rozhodnout jinak než opustit rodinu? Mohla žít šťastný život? Mohli jsme se my tehdy rozhodnout jinak a žít dnes jiný život?
„Volby, snahy, úmysly, uvažování, to všechno ovlivňuje naše chování – to všechno jsou ale zase jenom součásti řetězce příčin, které předcházejí vědomou mysl a nad nimiž nemáme nikdy nejzazší kontrolu. Vydáme-li se nazpět po vlastních stopách, vždycky nakonec skončíme v temnu. Jak svůj první, tak poslední krok musím vždycky udělat z důvodů, které nemohou než zůstat tajemstvím.“ - Sam Harris, Svobodná vůle
Tvůrci: A. Klimešová, P. Erbes, K. Fleková
Dramaturgie: Petr Erbes
Scénografie: Klára Fleková
Hudba: Ivo Sedláček
Hrají: Pavlína Balner, Michal Bednář, Jan Hofman, Johana Matoušková, Petr Ťopek
Lightdesign: Pavel Havrda
Představení vzniklo za podpory Magistrátu hl.m. Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Městské části Praha 1.