Program
O NoDu
#divadlo #hudba #galerie #kavárna #vernisáž #přednášky #studio #ostatní #free mondays

Frutti di Mare / Vladimír Turner

Vladimír Turner svou tvorbu nepojímá jako typicky individuální autorské umělecké projekty, ale spíše jako společenskou situaci či sdílenou zkušenost. Přestože se častokrát v tvůrčím procesu ocitá zcela sám, tak jak klasicky chápané umělecké dílo, tak například aktivistická akce jsou pro něj vždy svým způsobem utvářením sociálních struktur a aplikací společensko-analitických, kritických či environmentálních strategií. V posledních letech se jeho zájem posouvá od dříve akcentované urbánní tematiky spojené s problematikou městské kultury a společnosti k tématům krajiny mimo městké prostředí. "Defekty antropocénu" pozoruje, zkoumá a komentuje prostředky současného vizuálního umění či prostřednictvím filmového jazyka. Logiku své práce obohacuje o strategie mezioborové spolupráce a všímá si například toho, jak mohou být enviromentalistické pozice inspirovány sociální a kulturní ekologií.  Přestože jednotlivé teoretické a praktické vědy a zájmy formující oblast a zacílení Turnerovy činnosti využívají odlišné metody výzkumu a aplikací, pojí je s jeho uměleckými aktivitami společný zájem. Vladimír Turner se mimo svou volnou (i tak převážně environmentálně a kriticky orientovanou) tvorbu věnuje práci na několika ekologických projektech různých neziskových organizací (viz například kampaň recyklujbezjedu.cz pro sdružení Arnika) . Připravovaný projekt zavěšeného objektu nad křižovatkou Dlouhá-Rybná chce vytvářet určitou strukturovanou situaci, v níž se nám před zraky diváká, návštěvníků Experimentálního prostoru NoD a náhodných kolemjdoucích zhmotní v monumentální instalaci plastové "plody moře 21.stoleti", gigantický úlovek spotřebního obalového materiálu v protrhané rybářské síti.  Samotná instalace "Frutti di Mare" se má stát součástí rozsáhlé kampaně artikulující aktuální "plastovou krizi", problémy recyklace a téma lidské zodpovědnosti a vztahu vůči krajině a nerostným zdrojům obživy a energie. Projekt vzniká ve spolupráci s iniciativou Keep It Clean.

STANDING, HOLDING A WATERLILY / Radek Brousil

Výstava Stát a držet Leknín pokračuje v umělcově aktivistickém přístupu k velkým tématům z pozic, které…

Ewert and the Two Dragons

Do Prahy se vrací jedna z nejúspěšnějších estonských kapel posledních let Ewert and The Two Dragons. Po…

11:55: Hodní chlapci

Kolik agrese a puzení k násilnému chování v sobě musíme potlačit, abychom se stali „kultivovanými“…

JÁ V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NETVRDÍM, ŽE JSEM BŮH / 11:55

Pět režisérů, jedna inscenace. Zábavný náhled do divadelní zkoušky, kde se herci pokoušejí reží…

VE DNE V NOCI / Kasha Jandáčková & kol.

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší…

GOON - Krvavá pomsta / IDDQD

Unikátní loutkové představení vzniklo jako magisterský projekt na Katedře alternativního a loutkového divadla…

O KRÁSÁCH BEZPILOTNÍHO BOMBARDOVÁNÍ/ 11:55

Dron je válečný nástroj, který nám umožňuje zasáhnout, aniž bychom byli zasaženi, vidět, aniž bychom byli viděni, vz…

O KRÁSÁCH BEZPILOTNÍHO BOMBARDOVÁNÍ/ 11:55

Dron je válečný nástroj, který nám umožňuje zasáhnout, aniž bychom byli zasaženi, vidět, aniž bychom byli viděni, vz…

OSAMĚLOST KOMIKSOVÝCH HRDINŮ / Janek Lesák & kol.

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

KRÁLOVNA VÍL / FAIRY QUEEN / 420people

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

ČEKÁNÍ NA KOKOTA / Maso Krůtí

Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch…

ČEKÁNÍ NA KOKOTA / Maso Krůtí

Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch…

Nick Mulvey (live)

Nick Mulvey, britský písničkář, zakládající člen elektrojazzových Portico Quartet, vystoupí 18. května…

MEA CULPA / Divadlo Continuo (pražská premiéra)

Projekt čerpá inspiraci ze samých kořenů africké kultury, jejích rituálů, hudby, příběhů, rytmů, barevnosti i v…

11:55: PRAVDA O 17/11

Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyře&scaron…

SEDM KOSTEK CUKRU / Jan Strýček & kol.

Drama pro dva herce o povaze svobody, hrdinství a osobní zodpovědnosti. Kdy přichází vhodná doba na to začít br…

BIBLE 2 / Janek Lesák & kol.

Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…

VINNETOU / K. May, T. Volánková & kol.

Příběh pro děti, kterým by se měli inspirovat i dospělí a humor pro dospělé, který pochopí i děti. Inscenace je volně…

SE LVEM NA PRSOU/ Tereza Volánková & kol.

Autorská divadelní inscenace reflektující 100 let Česko(slovenské) hokejové republiky. Tak určitě ... Josef Gruss,…

FANTASY! / Janek Lesák & kol.

Příběh, odehrávající se ve vaší fantazii. Inscenace Divadla NoD kombinuje technologii binaurálního…

VŠECHNO, CO V NÁS ZKURVILI KOMUNISTI / Divadlo Maso

Mají problémy, ale nikdo je neposlouchá. Mají pocit, že víc křičet nemůžou. Nechtějí si zničit hlásky, kter…

OSAMĚLOST KOMIKSOVÝCH HRDINŮ / Janek Lesák & kol.

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

ČEKÁNÍ NA KOKOTA / Maso Krůtí

Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch…

WOWs | JULIA HOLTER (USA)

Na další ze série koncertů WOWs - Wonderwomen Save You věnované zajímavým hudebnicím napříč žá…

Charlie Cunningham | Colours Selection

Londýnský songwriter požehnaný okouzlujícím hlasem, dávající přednost křehkým, zvolna rozkv…

Přihlaste se do newsletteru

en

Tomáš Bárta: Plán sedimentu

Galerie NoD
Tomáš Bárta: Plán sedimentu

Kurátor: Pavel Kubesa
28. 11. 2017 - 10. 1. 2018

Sedimentace je procesem ukládání pevných částic, respektive úlomkovitého materiálu prostřednictvím selekce a působením určitého silového pole, zpravidla síly gravitace. Takto na dno usazené částice se nazývají sedimenty.
Sedimentace je ale částí širšího geologického procesu utváření sedimentárních hornin. Prvotní etapu různých forem zvětrávání obnažených hornin následuje etapa eroze, tj. postupné narušování a především transport vznikajících zvětralin. K usazení, depozici transportovaných fragmentů původní horniny dochází v místech poklesu energie sytému, v místech tzv. sedimentárních pánví či pastí jakými jsou delty řek, návětrné či závětrné strany překážek, oceánská dna či ledovcová koryta. V těch může působením dalších sil docházet k přeměně původní materiálové struktury nespojitých vrstev sedimentů a jejich konečným zpevněním – k diagenezi. 
Analogicky se dá přemýšlet i o usazování jiných forem, o usazování idejí, myšlenek, o usazování společenských, intelektuálních a jiných metabolitů, o usazování různých forem praxí a činností, o sedimentaci stylu a sedimentaci absence stylu. Principem analogie si proto můžeme pomoci i k metafoře města jakožto sedimentárního útvaru a architektuře jako konkrétní sedimentární pasti. A právě urbánní prostředí a architektura stojí ve středobodu zájmu Tomáše Bárty.
Bárta dlouhodobě a kontinuálně zpracovává a rozšiřuje svůj obsáhlý archiv různých záznamů městských zásahů, stop a konkrétních probíhajících procesů proměny charakteru městské krajiny a architektury. Všímá si jak ideových manipulací s veřejným prostorem, tak i přímých pracovních dělnických zásahů. Gesto rozkopávané silnice je pro něj stejně silným aktem vůle a vědomí jako vnoření plastových oken do prvorepublikové funkcionalistické vily. Tomáš Bárta prozkoumává formáty tohoto vědomí, principy zanášení, zakrývání původních forem (stylu a slohu), které pak volně interpretuje, formálně rozvádí a moduluje ve svých pracích.
Neusiluje však o nějakou ideologickou kritiku či normativní reflexi stavu a způsobů přetváření městského architektonického prostředí. Věnuje se formálnímu a materiálovému experimentu, hledání původní formy per se, tvarosloví čistých forem. Čistá forma je něčím, co je dnes ukryto pod povrchovou vrstvou, je to podloží sedimentárního pole nánosu necitlivých zásahů, přestaveb a aplikace nevhodných funkcí. Transformováním vypozorovaných principů a snahou se s nimi vypořádávat výtvarnou formou se pouští do jistého druhu kreativní archeologie ryzích forem.
Archeologické praktiky modeluje Tomáš Bárta různými technikami odstraňování materiálu, ale i vhodně vyhledaným materiálem či vizuálním symbolem typickým pro dnešní veřejné prostředí a prostranství. Pro aktuální sérii si proto volí dva výrazové prostředky: užití výrazného odstínu žluté barvy a metodu transportu a usazení typicky urbánního materiálu, jakýsi princip přenosu informace z prostředí.
Žlutá je zde reprezentantem nevědomých, devalvujících praktik zacházení s původními vrstvami ryzích forem a současně mocným nástrojem vizuální komunikace, který je těžké „přepsat“ méně invazivním tvaroslovím. Stejně tak ale funguje i jako základní bazální vrstva, podklad a podmínka možnosti vrstvení vůbec. 
Z městského prostředí Tomáš Bárta přenáší dva rozdílné fragmenty: několik druhů kopírovacího papíru a instalaci doplňuje nejjednodušší, bezpříznakovou krycí sítí na lešenářské konstrukce. Síť, prvek vnějšího prostředí vztahující se primárně k metodám rekonstrukcí a přestaveb, podporuje úspornou architekturu výstavu, dotváří její myšlenkový reliéf, ale nevystupuje popisně: je spíše aktivním malířským gestem, strategií řešení možností současného obrazového formátu. Kopírovací papír, naopak coby prvek vnitřního města, element prostoru „administrativy za zavřenými dveřmi“, slouží jako model archeologického obnažování původních forem. Tomáš Bárta v kolážovaných rastrových monochromech odmazává kopírovací pigment a odkrývá hypotetické základní geometrické tvarosloví ukryté pod jeho nánosem. 
Bárta tak pokračuje ve svých snahách o logicko-estetické řešení možností práce s čistými formami. Dílčí výstupy, které ve svých obrazech, kresbách či objektech nabízí, se nemusí omezovat jen na hypotézy o povaze architektonických forem, ale mohou posloužit i jako ilustrace otázek dějin uměleckých forem vůbec. 

Architektura má jakousi zvláštní gravitační sílu. Přitahuje, snad jako žádné jiné „médium“, obrovské množství ne-forem a neslučitelných funkcí: odpadů a úlomků z ostatních kreativních oborů, stejně tak jako slepé uličky a omyly své vlastní současnosti a historie. Společenské prostředí dnešních globálních estetických standardů, etických, praktických či ekonomických imaginací vytváří příliš hrubé síto, jehož oky většina těchto ne-forem propadá a usazuje se nejen na vnějších fasádách promyšlených domů a budov. Původní formy coby kanály komunikace původně navržených funkcí a standardů veřejného prostoru jsou ucpány a nestačí odvádět přívaly dopadajícího balastu. Zaměření Tomáše Bárty není v tomto ohledu kritické: svými metodami se naopak pokouší nalézat postupy znovuzprůchodňování cest k původním formálním řešením a podobám. V dřívějších projektech užívaný motiv sítě (coby metafora struktury či systému), zdá se, nahrazuje téma síta – jakési společenské praxe, která může inteligentní diskuzí oka síta zjemňovat a precizovat tak jeho rozlišovací schopnost. Cesty k původním formám pak můžou zůstat pootevřeny.

Pavel Kubesa