Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Alex Selmeci & Tomáš Kocka Jusko jsou slovenská umělecká dvojice, aktuálně žijící v Praze. Vytváří komplexní intermediální instalace a prostředí, které balancují na pomezí volného umění, designu a architektury. Při vytváření objektů často pracují s konkrétním obrazem či metaforou, obvykle je pro ně vstupním bodem nástroj (“tool”) a jeho využití v určité situaci (“motive”). Výstava v Galerii NoD navazuje na jejich diplomovou práci, ve které se sjednocujícím nástrojem stává přepravní nádoba a motivem jakýsi princip “stohování”. Stěžejní částí bude opět architektura výstavy, jejíž podoba vychází z využití odpadového materiálu tiskárenské společnosti, konkrétně velkoformátových krabic původně sloužících na převoz světlocitlivých folií. Projekt "Images With Objects To Indicate Scale" pro Galerio NoD je koncipován jako prezentace několika dlouhodobých sérií děl, které navazují na diplomovou práci této umělecké dvojice na Akademii výtvarných umění v Praze v letošním roce. Jednotlivé série pracují s objektovou formou, podpořenou osobitým řešením architektury výstavy a již naznačenou tematickou dvojicí "nástroj-motiv". Autory zajímají obrazy jako "ruka držící svitek", "kytice vytahující se z rukávu" či "pohyb rolety ve větru" a jejich možné významové metafory. Zkoumají, jak výběr nástroje (konkrétně jeho fyzické formy) a ohlédnutí se za jeho funkcí, ať už zapomenutou, nebo současnou, lze aplikovat na všechny lidské činnosti a přemýšlet o jejich přínosu a hodnotě. Jejich tvůrčí myšlení a postup je inspirován americkou spisovartelkou Ursulou K. Le Guinovou a její myšlenkou, že náš technologický vývoj je založen na vývoji nástrojů určených k boji nebo demonstraci moci. Práce tak dávají do souvislosti potřebu tento stav změnit a navrhují vnímat vědu a technologie jako nástroje pro uchovávání a zachovávání zdrojů.
Věnováno všem matkám ve válce o Ukrajinu. Присвячується всім матерям на війні за Україну. Dedicated to all mother’s in the war of Ukraine. --- Tradiční místo před pražským kulturním prostorem NoD nad křižovatkou ulic Dlouhá-Rybná zdobí od počátku července 2022 umělecký objekt VINOK od sochařky Veroniky Psotkové. Původně "vinok" (ukrajinsky вінок) označuje tradiční ukrajinskou pokrývku hlavy, které měly magický význam jako atribut svátků jara a kupadelných svátků. Postupně se vinok stal symbolem uctívání a symbolem Matky Země, současně se vyvinul jako symbol slávy, vítězství, štěstí, úspěchu, míru, cudnosti, mládí a ženskosti. Ukrajinský vinok se tak v průběhu dějin stal kulturním symbolem ukrajinského národa. Jeho popularita na současné Ukrajině následně výrazně stoupla po událostech roku 2014 (anexe Krymu) a ruské invazi v roce 2022. Umělecký objekt VINOK sochařky a umělkyně Veroniky Psotkové je již desátým objektem ve veřejném prostoru, který byl před prostorem NoD instalován a pomocí kterého dramaturgie prostoru NoD reaguje na aktuální společenská, politická či environmentální témata.
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
2. října od 18:30 proběhne v Divadle NoD ochutnávka nové knihy Jedlíci na cestách. Na co se můžete těšit? Autoři…
Vyrostli jste na Esmeraldě puštěné u babičky v obýváku za dlouhých letních odpolední? Divoký anděl v…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Pořad postavený na…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Pořad postavený na…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Pořad postavený na…
První společný projekt Divadla NoD a spolku StorytellingCZ ve kterém se živé vyprávění příběhů potkáv…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Zveme Vás na uvedení nového alba Jakuba Štorka a Noční optiky " Milostné písně". Origináln…
Kdo z nás nikdy nebyl na Shakespearovi? Mrtvá Julie, mrtvej Romeo, Hamlet s lebkou v ruce, prohozená dvojčata, dýky, meče, kordy,…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Pořad postavený na…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
"Mám za sebou patnáct let na chlastu a čtyři roky na kokainu. A já vám něco řeknu… bylo to skvělý!" L…
"Mám za sebou patnáct let na chlastu a čtyři roky na kokainu. A já vám něco řeknu… bylo to skvělý!" L…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Divadelní comiks-con. American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…
Divadelní comiks-con. American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…
První společný projekt Divadla NoD a spolku StorytellingCZ ve kterém se živé vyprávění příběhů potkáv…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Tohle není jenom improvizace, tohle je hra. A v každý správný hře se točí velký prachy. Unikátní…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
První společný projekt Divadla NoD a spolku StorytellingCZ ve kterém se živé vyprávění příběhů potkáv…
Šest herců, jedna muzikantka a uprostřed jeviště velké červené tlačítko… Co se stane, když ho někdo zmáčkne?…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Galerie NoD
Martina Smutná: Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme
Spolupráce: Kateřina Konvalinová, Max Máslo
Kurátor: Pavel Kubesa
Text: Karina Hoření
27. 2. - 15. 4. 2018
Výstava Martiny Smutné Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme spojuje dvě témata, o kterých česká společnost stále mluví buď s rozpaky či naopak emotivně a vyhraněně. Jsou to témata postavení žen a historie komunistického režimu. Rozpaky u obou témat spolu možná souvisí.
Posedlost výročími letos nemohla minout ani alternativní kulturní prostory, únor 1948 je ale mezi nimi tím, které ukazuje, jak složité je ustavit společný příběh o tom, co a koho je třeba připomínat. Represe, které nastaly po komunistickém puči v únoru 1948, hodnotíme jednoznačně jako tragické, neumíme ale pak vysvětlit, proč se jim většina společnosti nepostavila a proč příklon k levicové politice po druhé světové válce část společnosti vítala.
Budovatelské období komunistického režimu sebou přineslo uskutečnění radikální sociální politiky. V souladu s marxismem, který do středu lidského života staví práci, se ve vztahu k ženám projevila především snahou o jejich zapojení do placené práce. Byla zavedena opatření v oblasti zákonodárné (zavedení mateřské dovolené, vznik školek i jeslí), ekonomické (podpora služeb pro domácnosti) i ideologické (obrazy jeřábnic či traktoristek v náborových plakátech i populární kultuře).
Reálně však tato emancipační politika naplněna nikdy nebyla- ženy spíš než na pozicích jeřábnic pracovaly na špatně placených pozicích v továrnách, školky ani slibované konzervované potraviny nebyly dostupné a tak se po práci ženy staraly o děti a zavařovaly, stejně jako dřív.
Kampaně o nové socialistické ženě především nikdy nepřesvědčily nižší stranické funkcionáře a postupně radikální rétoriku opustilo i nejvyšší vedení KSČ. Ve druhé polovině padesátých let nahradila oslava žen-jeřábnic opět oslava žen-matek. Paradoxně tak ve střední Evropě vznikly režimy, které proklamovaly rovnost pohlaví a vytvořily pro ně podmínky, hodnotově ale zůstaly konzervativní. Tato rozpolcenost se projevuje dodnes v životě žen, které jsou zapojeny do placené práce, po ní ale automaticky nastupuje „druhá směna“ v domácnosti a tato situace je většinou společnosti přijímána jako „přirozená“.
Jsou to ale reálné zkušenosti a vzpomínky žen, na které se máme zaměřit, pokud chceme mluvit o tom, zda emancipační kampaně měly vliv na život společnosti. Využily ženy možnosti, které se jim nabízely nebo je vnímaly jako iluzivní? Historická věda ale takové zkušenosti zatím opomíjí, částečně protože nezapadají do rámce, ve kterém o budovatelském období komunistického režimu přemýšlíme. Možná to může být právě umění, které dokáže nejlépe ztvárnit napětí mezi současným obrazem komunistického režimu, jeho ideologií a vzpomínkami na něj.
Text: Karina Hoření
Martina Smutná studovala v ateliéru malby Vladimíra Skrepla na AVU. Během studií absolvovala několik stáží napříč výtvarnými disciplínami od sochařství, keramiky, až po konceptuální umění. Její dosavadní práce se pohybuje na pomezí malby a objektových instalací. Smutná rozvíjí možnosti propojení malířství a scénografie skrze vztah objektu k prostoru. V minulosti se zabývala formami manipulace a způsobů boje za úspěch často zasazených do dětského světa. V poslední době se vrátila k malbě a snaží se problematizovat její pozici v současném depolitizovaném uměleckém světě.
Výstava Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme se věnuje kontroverznímu období československé historie. Nenárokuje si vykládat minulost skrze příběhy hrdinství či teroru. Na pozadí událostí spojených s únorem 1948 si vybírá tematickou linku všedního života, zaměřenou na naději obyčejných lidí na stabilní, sociální a bezpečný stát. Prostřednictvím expandovaného malířského média a audiovizuálního formátu pracuje s dobovým zobrazováním "nového typu ženy" a sleduje počáteční fázi budování socialismu z hlediska konceptu ženské emancipace.