Program
O NoDu
#divadlo #hudba #galerie #kavárna #vernisáž #přednášky #studio #ostatní #free mondays

Pavla Malinová: Tvář s lehkým záchvěvem trápení

Intimní a emotivní výstava Pavly Malinové (1985) „Tvář s lehkým záchvěvem trápení“ je dalším z introspektivních autoterapeutických momentů v autorčině neustále se vyvíjející „malířské odyseji“. Pavla Malinová ve svých nejnovějších plátnech nadále rozvíjí svou příznačnou síť referencí k různým estetickým kánonům a dílům dějin umění posledních několika tisíců let. Obrazy zkoumají možnosti busty a autoportrétu, jejichž základní tvarosloví derivuje Pavla Malinová jak ze sochařských předloh, tak z vlastních fotografických studií. Její malby jsou charakteristické psychologizující polohou, dynamickou symbolikou, duchovně-ezoterickým nádechem, robustní figurací a vyspělou barevností.

PKF - Prague Philharmonia / Hudební delikatesy od PKF aneb koncert za odměnu

Závěrečný koncert cyklu soudobé hudby přinese hudební lahůdky z tvorby současné skladatelské generace. Aneb. Co…

Přihlaste se do newsletteru

en

Frutti di Mare / Vladimír Turner

Frutti di Mare / Vladimír Turner

instalace nad křižovatkou Dlouhá-Rybná

Galerie NoD, Dlouhá 33, Praha 1

Kurátor: Pavel Kubesa

Foto: Jakub Hrab

Vernisáž v rámci festivalu BE26 - 24. 10. 2018 od 19:00.

 

We are tied to the ocean. And when we go back to the sea, whether it is to sail or to watch - we are going back from whence we came.

  • John F. Kennedy

Žijeme ve světě s morálním imperativem, který donedávna neexistoval (…) Takřka vše se dnes stává environmentální otázkou. To je něco, co ještě před 60 lety neplatilo – lidstvo si nebylo vědomo toho, že by to mohla být pravda. Tragické na tom je pouze to, že teprve destabilizací planety jsme si uvědomili, nakolik jsme její součástí.

  • Alex Blasdel

---

Nová geologická epocha

V roce 2017 se v rámci světového geologického kongresu vědci shodli, že v geologických vrstvách planety existuje dostatečné množství důkazů o tom, že člověk a lidská činnost je dominantním činitelem povrchových planetárních změn. Lidstvo není jen určujícím faktorem druhové skladby fauny a flory, původcem klimatických změn, ale pravděpodobně od dob průmyslové revoluce také intenzivním aktérem proměňujícím samotný povrch Země. „Lidský vliv zanechával identifikovatelné stopy v sedimentárních vrstvách po dobu tisíců let. Ale opravdu velké a současně globální změny systému planety Země se zintenzivnily až v polovině 20. století”, uvádí zpráva komise.

Nejen extrémní nárůst přítomnosti plutonia v sedimentárních vrstvách způsobený radioaktivním spadem v rámci rozvoje jaderného programu v letech Studené války, ale právě také nástup masivního využívání plastových materiálu k výrobě předmětů denní spotřeby po druhé světové válce nás vede k tomu, že velká část z nás žije již celé své životy v nové geologické epoše: v „antropocénu“, tj. v období, v němž člověk stanovuje novou trajektorii geologického vývoje Země a transformuje fungování celého ekosystému.

 

Plasty di Mare

Každou vteřinu se na světě prodá 20 000 plastových lahví. Za minutu to činí více než jeden milión. Jen polovina se však podaří „sesbírat“ a jen 7 procent je použito na výrobu lahví nových. Do světových oceánských vod se pak každou minutu vyklopí jeden plný nákladní vůz plastového odpadu: jeden plný náklaďák do moří, v kterých již nyní aktuálně plave přes 50 bilionů (50 000 000 000 000) kousků mikroplastů. To je 500 krát více mikročástic z rozpadajících se plastů, než hvězd v galaxii, kterou obýváme.

 

Frutti di Mare

Podle některých modelů počítajících s aktuálními trendy užívání jednorázových plastových výrobků by roce 2050 mohlo v mořích býti více plastů, než živých ryb. Symptomatickým motivem může být však i skutečnost, že celých deset procent tohoto odpadu tvoří ztracené, odhozené či zničené rybářské sítě z komerčních rybolovů. Intervence “Frutti di Mare“ Vladimíra Turnera, novodobý rybářský úlovek z období antropocénu, tematizuje tuto skutečnost, kdy člověk sám devastuje zdroje své vlastní obživy a ztěžuje jejich udržitelné vytěžování. Objekt sestávající se z 700 plastových lahví komunikuje srozumitelnou poetikou a přístupnou estetikou otázku lidského konání, spotřeby a produkce a apeluje na zintenzivnění přítomnosti myšlenky osobní i společenské odpovědnosti vůči krajině a přírodě ve vědomí širokého spektra společnosti. Přítomnost objektu v centru středozemní metropole nepůsobí naivně a neveze se na aktuální atraktivitě plastového eko-aktivismu. Turner nezůstává u prázdného gesta a odhodlává se k aktivním krokům: dílo bylo vytvořeno na základě umělcem a Galerií NoD organizovaných sběrných a úklidových akcí. Nemalá část instalace proto vznikla z materiálu nasbíraného vyčištěním části koryta potoka Botič. Performativní prvek v procesu realizace objektu tak upozorňuje na skutečnost, že až 90% plastového odpadu se do moří dostává právě prostřednictvím velkých říčních toků. Turnerova myšlenka tak apeluje na uvědomění si jakéhosi celostního přístupu a zamyšlení se nad standardizovaným spotřebním chování v středozemních regionech, kde aktuální „ostrovy plastů“ nejsou reálně k vidění. Turnerova instalace nechce být apriorně rétoricky agresivní a vystupovat se slogany typu „I Tvá lahev plave ve Velké Tichomořské odpadkové skvrně“, ale apel na určité uvědomění provázanosti našich zvyklostí a potřeb s vitalitou a stavem vzdálených i nejodlehlejších částí naši planety zde zcela určitě figuruje. Možná tak Turnerův projekt naplňuje jednu z plausibilních alternativních definic toho, co je to umění: Umění je pomoc. Co jiného, nežli pomoc, by umění mohlo být? 

 

Pavel Kubesa

#fruttidimareproject

Frutti di Mare / Vladimír Turner

instalace nad křižovatkou Dlouhá-Rybná

Galerie NoD, Dlouhá 33, Praha 1

Kurátor: Pavel Kubesa

Vernisáž v rámci festivalu BE26 - 24. 10. 2018 od 19:00.