Program
O NoDu
#divadlo #hudba #galerie #kavárna #vernisáž #přednášky #studio #ostatní #free mondays

HEIMATSCHUSS ANEB MOJE DĚDA TVOJE DĚDA

Moje děda tvoje děda je rekonstrukce příběhů našich rodin pomocí fotek, dokumentů a objektů. Vyprávění našich dědečků…

STOLOVÁNÍ/DINING: Igor Hosnedl

Igor Hosnedl (*1988), český autor žijící a pracující v Berlíně, je výrazným zástupcem mladé generace mezinárodně etablovaných malířů. Jeho práce byly vystaveny v galerii Downs & Ross v New Yorku, v PS120 v Berlíně, v Domě umění města Brna či tamější FAIT Gallery. Jeho výstava v Galerii NoD je však teprve třetí Hosnedlovou sólovou výstavou v Praze (dříve samostaně vystavoval v Galerii Jelení a v Berlínském modelu). Výstavou Stolování/Dining navazuje na své předešlé projekty (Hundred Liters of Diet Ink v EIGEN+ART Lab v Berlíně a Smaragdový sirup Sadu slibů v brněnské FAIT Gallery). Hosnedl nestrojeně a citlivě zkoumá archetypální událost stolování v její sociální dimenzi: jako okamžik prolínání společenského dekoru a zvyklostí se zranitelností tělesné intimity, jako metaforické obnažování v kruhu nejbližších či zcela neznámých, jako volbu mezi skromnou střídmostí a opulentním požitkářstvím: jako místo, kde si stojí zato obstát.

Frutti di Mare / Vladimír Turner

Vladimír Turner svou tvorbu nepojímá jako typicky individuální autorské umělecké projekty, ale spíše jako společenskou situaci či sdílenou zkušenost. Přestože se častokrát v tvůrčím procesu ocitá zcela sám, tak jak klasicky chápané umělecké dílo, tak například aktivistická akce jsou pro něj vždy svým způsobem utvářením sociálních struktur a aplikací společensko-analitických, kritických či environmentálních strategií. V posledních letech se jeho zájem posouvá od dříve akcentované urbánní tematiky spojené s problematikou městské kultury a společnosti k tématům krajiny mimo městké prostředí. "Defekty antropocénu" pozoruje, zkoumá a komentuje prostředky současného vizuálního umění či prostřednictvím filmového jazyka. Logiku své práce obohacuje o strategie mezioborové spolupráce a všímá si například toho, jak mohou být enviromentalistické pozice inspirovány sociální a kulturní ekologií.  Přestože jednotlivé teoretické a praktické vědy a zájmy formující oblast a zacílení Turnerovy činnosti využívají odlišné metody výzkumu a aplikací, pojí je s jeho uměleckými aktivitami společný zájem. Vladimír Turner se mimo svou volnou (i tak převážně environmentálně a kriticky orientovanou) tvorbu věnuje práci na několika ekologických projektech různých neziskových organizací (viz například kampaň recyklujbezjedu.cz pro sdružení Arnika) . Připravovaný projekt zavěšeného objektu nad křižovatkou Dlouhá-Rybná chce vytvářet určitou strukturovanou situaci, v níž se nám před zraky diváká, návštěvníků Experimentálního prostoru NoD a náhodných kolemjdoucích zhmotní v monumentální instalaci plastové "plody moře 21.stoleti", gigantický úlovek spotřebního obalového materiálu v protrhané rybářské síti.  Samotná instalace "Frutti di Mare" se má stát součástí rozsáhlé kampaně artikulující aktuální "plastovou krizi", problémy recyklace a téma lidské zodpovědnosti a vztahu vůči krajině a nerostným zdrojům obživy a energie. Projekt vzniká ve spolupráci s iniciativou Keep It Clean.

Video NoD Residency: JOZEF MRVA ml.

Jozef Mrva ml. otevírá novou řadu audiovizuálních uměleckých instalací v prostoru Video NoD, v němž po dobu jednoho měsíce bude prezentovat selekci svých nedávných 3D animací. V průběhu měsíční rezidence budou jednotlivé Mrvovy videoeseje a krátké komentáře upraveny pro formát panoramatické video projekce. Jednotlivé intervence prostřednictvím vitálních a pronikavých vizuálních symbolů, metafor a zkratek zkoumají tvář pozdního kapitalismu, struktury (post)modernity, klimatickou krizi či globální společenské hrozby jako je například terorismus.  ​Po dobu trvání rezidence bude současně vznikat zcela nové 3D video, které bude uvedeno na konci trvání rezidence a instalováno v prostoru Video NoD po dobu tří měsíců.  

KRÁLOVNA VÍL / FAIRY QUEEN / 420people

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

PRAVDA O 17/11 / 11:55

Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyře&scaron…

PRAVDA O 17/11 / 11:55

Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyře&scaron…

BIBLE 2 / Janek Lesák & kol.

Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…

FANTASY! / Janek Lesák & kol.

Příběh, odehrávající se ve vaší fantazii. Inscenace Divadla NoD kombinuje technologii binaurálního…

O KRÁSÁCH BEZPILOTNÍHO BOMBARDOVÁNÍ/ 11:55

Dron je válečný nástroj, který nám umožňuje zasáhnout, aniž bychom byli zasaženi, vidět, aniž bychom byli viděni, vz…

ČEKÁNÍ NA KOKOTA / Maso Krůtí

Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch…

VŠECHNO, CO V NÁS ZKURVILI KOMUNISTI / Divadlo Maso

Mají problémy, ale nikdo je neposlouchá. Mají pocit, že víc křičet nemůžou. Nechtějí si zničit hlásky, kter…

WORDS OF APOLOGY / Ufftenživot

Jak najít sám sebe ve světě, který nechce, abychom se soustředili? Jak najít sám sebe ve světě, který vrní, p…

JÁ V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NETVRDÍM, ŽE JSEM BŮH / 11:55

Pět režisérů, jedna inscenace. Zábavný náhled do divadelní zkoušky, kde se herci pokoušejí reží…

Charlie Cunningham | Colours Selection

Londýnský songwriter požehnaný okouzlujícím hlasem, dávající přednost křehkým, zvolna rozkv…

ČEKÁNÍ NA KOKOTA / Maso Krůtí

Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch…

HEIMATSCHUSS ANEB MOJE DĚDA TVOJE DĚDA

Moje děda tvoje děda je rekonstrukce příběhů našich rodin pomocí fotek, dokumentů a objektů. Vyprávění našich dědečků…

KRÁLOVNA VÍL / FAIRY QUEEN / 420people

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

BE27 | Zaživa! / Láďa Karda a kol.

V Divadle NoD a klubu Roxy se chystá lahůdka pro všechny fanoušky nemrtvých. Příběh zombie apokalypsy od dvou režisé…

BE27 | Zaživa! / Láďa Karda a kol.

V Divadle NoD a klubu Roxy se chystá lahůdka pro všechny fanoušky nemrtvých. Příběh zombie apokalypsy od dvou režisé…

BE27 | PREFABY / Plata Company & mir.theatre

Symbol splněného snu o moderním bydlení v zemích bývalého východního bloku je dějištěm křehk…

BIBLE 2 / Janek Lesák & kol.

Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…

BE27 | PREFABY / Plata Company & mir.theatre

Symbol splněného snu o moderním bydlení v zemích bývalého východního bloku je dějištěm křehk…

OSAMĚLOST KOMIKSOVÝCH HRDINŮ / Janek Lesák & kol.

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

MĚSÍČNÍ SONÁTA Č. 11 / Janek Lesák & kol.

Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dr…

FANTASY! / Janek Lesák & kol.

Příběh, odehrávající se ve vaší fantazii. Inscenace Divadla NoD kombinuje technologii binaurálního…

OSAMĚLOST KOMIKSOVÝCH HRDINŮ / Janek Lesák & kol.

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

BIBLE 2 / Janek Lesák & kol.

Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…

ČEKÁNÍ NA KOKOTA / Maso Krůtí

Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch…

KRÁLOVNA VÍL / FAIRY QUEEN / 420people

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

JADE BIRD (UK) / support: Ferris & Sylvester (UK)

Z britské písničkářky Jade Bird se rychle stává jeden z nejdiskutovanějších ženských hlasů mladé…

Přihlaste se do newsletteru

en

CAFÉ BÖHMEN / Tomáš Roubal

CAFÉ BÖHMEN / Tomáš Roubal
Galerie NoD, Dlouhá 33, Praha 1
Kurátor: Pavel Kubesa
Trvání výstavy: od 5. 12. 2018 do 4. 1. 2019
​Vernisáž 4. 12. 2018 od 19:00.

 

Mnoho forem vlády bylo a bude zkoušeno v tomto světě hříchu a strasti. Nikdo nepředstírá že demokracie je perfektní nebo že všechno ví. Ve skutečnosti bylo řečeno, že demokracie je nejhorší forma vlády, s výjimkou těch ostatních, co jsme kdy zkoušeli.
W. CH.

 

Nikdy jsme nebyli tak svobodní. Nikdy jsme se necítili tak bezmocní.

Zygmunt Bauman

---

How do you feel?

Kapitalismus není v principu ideologií, ale naopak sadou společenských praktik, jejichž cílem je kumulace kapitálu. Zato neoliberalismus je pak označením konkrétní politické filosofie, sadou přesvědčení, názorů a jimi formovaných politických programů. Taková filosofie předpokládá, že porozumění lidské přirozenosti a principům ekonomie ji zprostředkuje svrchovaný vhled do způsobů využívání vládních mechanismů za účelem maximalizace zisků z výnosů širokého spektra kapitálu. Liberalismus se historicky zdá být defaultní ideologií kapitalismu, ale není to universálním pravidlem. Avšak ani existence plausibilních alternativ není vůbec jistá.

S konstitutivními jevy neoliberálního kapitalismu, jako omezování role státu dle principu laisezz-faire, se otevírají brány nesčetnému množství průvodních jevů a syndromů zasahujících veřejné sociální vazby, soukromé postoje i hlubinné psychologické podmínky existence člověka druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Aktuální trendy nivelizace hodnot, změlčování vztahů k demokratickým principům, vyklízení standardních pólů politického spektra za účelem privatizace veřejného zájmu lokálními podnikatelskými projekty a globálními nadnárodními korporacemi provázejí individuální pocity úzkosti z nastolených principů neoliberální meritokracie, nejistých pracovních míst či „zombie-retro“ forem kulturního kýče.  

 

Konce dějin

Jako kdyby dominantní tržní strategie mainstreamové kultury „kapitalistického realismu“ zasadily do našeho kulturního podvědomí pocit nekonečného opakování, zablokovaného času, nostalgického bytí v minulosti. Jsme „na nechvalně proslulém ‚konci dějin‘, vyhlášeným Francisem Fukuymou po pádu Berlínské zdi. Fukuyamova teze, že dějiny kulminovaly liberálním kapitalismem (...) je široce akceptována na rovině kulturního nevědomí. Fukuyamova pozice je v jistém ohledu zrcadlovým obrazem pozice Fredrica Jamesona. Jameson se proslavil tvrzením, že postmodernismus je ‚kulturní logikou pozdního kapitalismu‘. Argumentoval, že destrukce budoucnosti je integrální součástí postmoderní kulturní scény, které, jak správně předpovídal, bude dominovat pastiš a kulturní revizionismus,“ říkával Mark Fisher.

Podobného konce dějin si všímá i Paul Verhaeghe, když poukazuje na skutečnost, že v neoliberalismu vše a každý byl redukován na komoditu. „Navíc se tento krutý čin spojil s představou takzvané meritokracie, mýtem selfmademana – zda uspějete nebo ne, závisí čistě na vás a nejdůležitějším kritériem úspěchu jsou peníze a zisk. (...) Neoliberalismus se do naší identity začlenil takovým způsobem, že se mu podařilo stát se neviditelným. Odtud pramení myšlenka, že se nacházíme na konci dějin, že jsme dosáhli bodu, v němž můžeme zdánlivě vyloučit veškeré další ideologie, protože neoliberalismus znovu oprášil myšlenku ‚podstaty člověka‘. ‚Takoví prostě lidé jsou‘, říká, ‚od přírody sobečtí a zkažení.‘“ Má-li se na konci dějin dostavit pocit sebeúcty a uznání, tak „mu-síš pra-co-vat, mu-síš pra-co-vat, mu-síš pra-co-vat: kaž-dej den!“ Být a pracovat se stává jedním.

 

Zachraňte práci!

V této perspektivě konce dějin v reálném kapitalismu se s blížícím úsvitem industriální „Revoluce 4.0“ a očekávaným zrozením „technologické Singularity“ nabízí redefinice konceptu práce. V eseji Proč přehlížíme fenomén lidské práce poukazuje Josef Šmajz na práci jakožto na konstitutivní sílu utvářející člověka (coby druh homo sapiens) a kulturu. Od období neolitické společnosti se práce coby antropologická dispozice historicky prosazovala do zápisu lidského genomu. Práce vyžadovala nejen vrozený „důvtip, obratnost a fyzickou sílu, nýbrž také jistou úroveň pochopení vnitřní jednoty přírody,“ tedy jistou schopnost pozorování a abstrakce. Postupná industrializace, vedoucí až k dnešním pokusům o plné automatizace však vytlačuje člověka z přirozeného vztahu k fyzické produkci a práci a neoliberální systém globálního korporativismu nenabízí alternativní udržitelné vazby mezi člověkem a přírodou. „[P]lně automatizovaný výrobní cyklus nevzniká pouze z objektivní potřeby odstraňovat odvěkou těžkou práci lidí, ale zejména z neúprosné logiky důmyslného využívání vědy pro snižování výrobních nákladů. V protipřírodní kultuře je proto automatizovaný výrobní proces podobně úzkým a hodnotově deformovaným užitím speciálního vědění, jakým je sociálně omezený ekonomický zájem podnikatelských subjektů. Abiotická automatizace je tak nejen nejvyšší úrovní rozvoje techniky, ale v protipřírodní kultuře i historickou parodií na kdysi celistvou, kultivující a k přírodě i lidem ohleduplnou práci s nástrojem,“ uvádí Šmajz.

 

Cafe Böhmen

Aktuální série Tomáše Roubala je určitým způsobem abstrakcí nad předešlými, sociálně kritickými tématy předcházejících projektů, které zpracovávali konkrétní problémy současné české společnosti. Výstava Metal (City Surfer Office) se věnovala problematice eskalace násilí, téma nepřátelství se objevovalo v rámci intervence Hostility v Altánu Klamovka, současnou krizi a nedostupnost bydlení pro mladou generaci reflektoval v projektu Layers (Galerie HŠ). Café Böhmen je jejich volným pokračování, rozvíjením dříve načrtnutých idejí, formálních principů a materiálových řešení. Výše načrtnutý rámec vytyčuje jakousi generační perspektivu, zakotvenost autora v neoliberálním světě globálního korporátního kapitálu a systematicky rozvíjí pokus o prolomení bezčasí dnešní mainstreamové kulturní produkce a cirkulace.

S využitím materiálů příznačných pro administrativní architekturu (roxor, železo, ytong či sklo) prozkoumává nové možnosti logiky fyzické práce. Tomáš Roubal opouští funkční a efektivní řešení svařování železných konstrukcí. V sisyfosovsky repetitivním vytváření stovek a tisíců svárů hledá nové estetické možnosti základů svých objektů. Sociálně-politický apel a satira se z doslovné a zobrazivé polohy předešlých sérií objektů nyní přesunula do procesuálního výkonu práce. V jejích intencích ohledává alternativní možnosti „trávení času“ a realizuje určitý podvědomý pokus o vystoupení ze světa růstově motivované potřeby zvyšování efektivity (stále více automatizované) výroby. Možná, že Tomášova abstrahující „kritika systému“ je tímto více komplexní, řekněme rovnou globální: nabízí eventualitu prolomení zacyklených dějin novým pojetím revoltujícího času.

Pavel Kubesa

CAFÉ BÖHMEN / Tomáš Roubal
Galerie NoD, Dlouhá 33, Praha 1
Kurátor: Pavel Kubesa
Trvání výstavy: od 5. 12. 2018 do 4. 1. 2019
Vernisáž 4. 12. 2018 od 19:00.