Připravovaná výstava Reálné vize orákula je obsáhlou multimediální instalací skládající se z série fantasmagorických kreseb a utopistických návrhů, 3D generovaných videí komentujících globální geopolitické dění posledních let, textilních objektů, živé akce a současně téměř nepostřehnutelných instalačních intervencí, které v prostoru galerie simulují přírodní jevy. Tematicky se výstava zaměřuje na zkoumání podprahových motivů moci, odkrývá bizarnost praktik manipulace a šarlatánství. Jiří Černický tyto patogenní společenské projevy zkoumá napříč dějinami lidské civilizace až po současnost a nabízí jejich rozmanité spekulativní interpretace a alternativní varianty. Jiří Černický (*1966) studoval na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Adély Matasové a poté od roku 1993 na Akademii výtvarných umění v ateliéru Miloše Šejna a Jiřího Davida. Ve své rozmanité tvorbě se pohybuje napříč celou škálou různých médií a uměleckých postupů od malby, instalace a objektové tvorby až po performance a nová média. Je autorem konceptuálních projektů, v nichž pracuje se sociálními tématy a na základě přirozených lidských emocí. Je schopen přesně a s břitkým humorem pojmenovat současné společenské problémy a zprostředkovat divákovi úplně nový pohled na jeho zavedené vnímání světa. Komentuje a podrývá roli nadnárodních korporací a kriticky se vyjadřuje ke konzumu, který ovládá naši realitu. Velkou část jeho díla tvoří utopické, nikdy nerealizované architektonické a jiné projekty, které - ač zůstávají pouhými návrhy - mají schopnost trefně pojmenovat sociální či ekologické problémy dneška. Kromě Ceny Jindřicha Chalupeckého je Černický držitelem Sorosovy ceny a bělehradské 48th October Salon Award. Je autorem samostatné retrospektivní výstavy v Galerii Rudolfinum, svá díla prezentoval například ve SPACE Gallery v Clevelandu, v Artsdepot Gallery v Londýně nebo ve vídeňské Steinek Gallery. Působí jako vedoucí Ateliéru malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Pořad postavený na…
Znáte nás z Comedy Clubu, znáte nás z našeho pořadu na Stream.cz a teď jedeme za vámi! Podstrojíme vám…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Divadelní comiks-con. American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…
Máte rádi kvízy a zajímá vás budoucnost světa? Chtěli byste si v divadle dát s přáteli skleničku a b…
Letošní seriál šesti koncertů cyklu S zakončíme v Rakousku. Bohatou škálu díla rakouské…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Znáte nás z Comedy Clubu, znáte nás z našeho pořadu na Stream.cz a teď jedeme za vámi! Podstrojíme vám…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
Znáte nás z Comedy Clubu, znáte nás z našeho pořadu na Stream.cz a teď jedeme za vámi! Podstrojíme vám…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Tohle není jenom improvizace, tohle je hra. A v každý správný hře se točí velký prachy. Unikátní…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Znáte nás z Comedy Clubu, znáte nás z našeho pořadu na Stream.cz a teď jedeme za vámi! Podstrojíme vám…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Adam Vačkář
NANOSPASM LAB
Kurátor: Pavel Kubesa
Text: Domenico de Chirico
24. 7. – 1. 9. 2019
Vernisáž: 23. 7. 2019, 19:00
---
Nanospasm Lab
Umělecké hledání Adama Vačkáře postupuje směrem, který v jistém ohledu jasně odkazuje na oblast vědy. Přesto však Vačkářův intuitivní přístup cílí k převrácení tohoto směru vzhůru nohama, činí jej kruhově cyklickým, zatímco prvkům, které jej tvoří a diktují rytmus, dodává sakrální a současně dvojznačnou auru.
Vystavená Vačkářova díla v podobě reálných terestriálně-přírodních instalací, které jsou simulakry „možné“ a neodčinitelně blízké budoucí konformace, simulují převládájící aspekt zamořeného ekosystému a jsou zároveň alarmujícími signály a svědectvím již přítomné budoucnosti.
Výše uvedený výraz „možné“ je pravděpodobně hlavním klíčem ke čtení Vačkářových prací. Větší část jeho umělecké produkce tvoří efemérní prostorové konstrukce, které jsou směsicí průmyslového odpadu jako je plast, ocel a sklo, volně a promyšleně kombinované s přírodními prvky, větvemi, nebo jinými částmi stromů.
Všechny tyto prvky mají svůj původ v reálném světě a přitom nastiňují něco prozatím ještě ne zcela reálného. Ono „možné” tak pro Adama Vačkáře není ve výsledku „eventuální“, je to spíše již nesporné, „jisté“. Kruhový pohyb, který je jak svým přístupem, tak i logickým principem vzdálený systematice vědy manifestující svůj vývoj spíše v jednosměrných liniích, způsobuje, že to, co se představuje našim očím oděné do hypotetické, ale v reálu již přítomné budoucnosti, je ve skutečnosti již přítomné a to, co je přítomné, tvoří zítřek.
Takový je tedy náhled na Vačkářovu kompozici simulaker (latinské simulacrum značí zdání, které neodkazuje na žádnou podkreslující skutečnost, ale činí si nárok mít hodnotu skutečnosti plné a samotné), představených ve formě laboratoře hyperrealistických zbytků generovaných excesy konzumerismu.
Instalace v této výstavě vzdávají hold výše zmíněnému kruhovému pohybu: máte pocit, že chodíte v cizím prostředí, ve kterém každý prvek připomíná důvěrně známou dvojakost, v prostředí, z něhož lze cítit rotaci větru a neustále vám připomíná den za dnem dokonanou nenapravitelnou změnu pozemského ekosystému a to tak postupně a intenzivně, že není možné jasně oddělit přítomnost od budoucnosti.
Domenico de Chirico, 2019