Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Věnováno všem matkám ve válce o Ukrajinu. Присвячується всім матерям на війні за Україну. Dedicated to all mother’s in the war of Ukraine. --- Tradiční místo před pražským kulturním prostorem NoD nad křižovatkou ulic Dlouhá-Rybná zdobí od počátku července 2022 umělecký objekt VINOK od sochařky Veroniky Psotkové. Původně "vinok" (ukrajinsky вінок) označuje tradiční ukrajinskou pokrývku hlavy, které měly magický význam jako atribut svátků jara a kupadelných svátků. Postupně se vinok stal symbolem uctívání a symbolem Matky Země, současně se vyvinul jako symbol slávy, vítězství, štěstí, úspěchu, míru, cudnosti, mládí a ženskosti. Ukrajinský vinok se tak v průběhu dějin stal kulturním symbolem ukrajinského národa. Jeho popularita na současné Ukrajině následně výrazně stoupla po událostech roku 2014 (anexe Krymu) a ruské invazi v roce 2022. Umělecký objekt VINOK sochařky a umělkyně Veroniky Psotkové je již desátým objektem ve veřejném prostoru, který byl před prostorem NoD instalován a pomocí kterého dramaturgie prostoru NoD reaguje na aktuální společenská, politická či environmentální témata.
Připravovaná výstava umělecké dvojice Anna Slama & Marek Delong prezentuje sérii soch, objektů a obrazů, ve kterých autoři pokračují v pojetí umění jako místa otevřeného pro emoce a spiritualitu, tj. substanciální charakteristiky, které upřednostňují před pojetím umění jako čistě intelektuálního výzkumu. V několika předchozích projektech oba umělci pracovali s myšlenkou umění jako terapeutickým procesem, místem intimního a bezprostředního spojení, využívajíce pojmy jakým je například – „tacit knowledge“, tzn. vytváření znalostí a zkušenosti prostřednictvím přímého spojení s materiálem a prostředky. Ohledávají tak zkušenosti, jež nelze verbalizovat. Tento přístup dvojici umožňuje začlenění takových uměleckých praktik, které se spoléhají na svět mimo lidský rozum, tj. na spiritualitu či folklór a jejich umístění do kontextu současného umění. Anna Slama (*1991, Brno) a Marek Delong (*1986, Brno) tvoří autorskou dvojici od roku 2015. Delong vystudoval na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně (Ateliér video), Slama získala titul na Konstfack University of Arts, Crafts and Design ve Stockholmu ve Švédsku a během svých studií prošla také několika stážemi, například na Estonian Academy of Arts v Tallinnu nebo na umělecké škole v Jeruzalémě. Ve své aktuální umělecké praxi se kontinuálně věnují instalačním metodám, které se pohybují často na pomezí site-specific scénografií. Ve svých instalačních celcích prezentují různá média od současných podob sochy a objektu, až po formáty videa či obrazu. V roce 2020 byli laureáty Ceny Jindřicha Chalupeckého.
Přijďte s námi oslavit konec roku 2024 do Baru NoD. Těšit se můžete na top drinky, skvělé jídlo a videodiskotéku, kter…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
Inscenace může obsahovat střelné zbraně, fyzické i verbální násilí, kouřové efekty, vulgární…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Neobvyklé…
„Letím a dopadám na prdel, lehám si na záda, držkou do bláta. Málokdo tenhle manévr umí…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
První společný projekt Divadla NoD a spolku StorytellingCZ ve kterém se živé vyprávění příběhů potkáv…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Neobvyklé…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Neobvyklé…
Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj díru do asteroidu, bojujou s mimozemským monstrem nebo…
Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj díru do asteroidu, bojujou s mimozemským monstrem nebo…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Neobvyklé…
Divoká romantika s válkou v zádech. Vynikající, odvážná adaptace klasického dramatu, ve kter…
„Letím a dopadám na prdel, lehám si na záda, držkou do bláta. Málokdo tenhle manévr umí…
První společný projekt Divadla NoD a spolku StorytellingCZ ve kterém se živé vyprávění příběhů potkáv…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Srdečně zveme všechny příznivce divadelní improvizace (a nejen ty právě zamilované) na již pravidelný improvizačn…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Inscenace může obsahovat střelné zbraně, fyzické i verbální násilí, kouřové efekty, vulgární…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj díru do asteroidu, bojujou s mimozemským monstrem nebo…
Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj díru do asteroidu, bojujou s mimozemským monstrem nebo…
V rámci formátu Gilty Pležr jsme již vytvořili nové improvizované legendy mezi brakovými horory, telenovelami a…
„Letím a dopadám na prdel, lehám si na záda, držkou do bláta. Málokdo tenhle manévr umí…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Inscenace může obsahovat střelné zbraně, fyzické i verbální násilí, kouřové efekty, vulgární…
První společný projekt Divadla NoD a spolku StorytellingCZ ve kterém se živé vyprávění příběhů potkáv…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
Obraz jako stopa
Nad obrazy Antonie Stanové se brzy začalo hovořit v termínech „záznamu času“: klíč k zpřístupnění efektivních interpretačních a estetických postojů zprostředkovávala divákům metafora obrazu jakožto deníku. Malířské plátno bylo pojímáno jako spojité stránky naplněné vizuálními a kódovanými deníkovými záznamy: figurami, ornamenty, organickými vizuálními elementy či letmými expresivními gesty. Jednotlivé prvky byly s absencí organizujícího pravidla kontinuálně umísťovány na povrch malířského plátna. Představa lineárně ubíhajícího toku času a sledu událostí tak byla přetvářena do nově pojatého nelineárního, nesukcesivního záznamového systému, v němž se reprezentantem ubíhajícího času stala nehybná „mapa“ (či forma „textilie“) coby síť znaků jednotlivých okamžiků prožité a zaznamenané minulosti.
Anticipace či reflexe revidovaných koncepcí temporality (času, jeho povahy nebo jeho fenomenálních kvalit), jako například „trvání“ Henriho Bergsona či Einsteinova speciální teorie relativity, jsou již od rozkvětu moderního malířství standartní výbavou uměleckého či přímo malířského koncepčního rejstříku. Multiplicita perspektiv jakožto předznamenání experimentálního přístupu k časovosti v malbě v raných kubistických pracích Picassa či Braquea, simultaneita izolovaných segmentů pohybu v pracích italských futuristů či estetika diskrepancí času, prostoru a událostí v tvorbě surrealismu radikálním způsobem rozšířili možnosti rozvíjení vzájemné vazby malby a času. Tato imaginace se ale stále rozvíjela pouze v linii vztahu času a zobrazeného objektu: avšak „čas malování“, jakožto procesuální princip, nebyl na programu dne.
Aktuální poloha tvorby Antonie Stanové se o jednu z možných alternativ tematizace samotného času malby nově pokouší. S opuštěním deníkové formy a odpoutáním se od pojímání času jakožto matérie či látky tvůrčího malířského zpracovávání, obrací Stanová pozornost na materialitu recyklovaných textilních pláten, barev a pastelů a čas se pro ni stává rámcem vznikání okamžiku malby samotné. Její nejnovější plátna se vyznačují přechodem od figurativněji koncipovaných „map okamžiků minulosti“ směrem k abstraktněji pojatým samotným „stopám času malby“. Obrazy se programově vzdávají prvoplánové ikoničnosti (znakovost na základě podobnosti znaku a objektu označování) a symboličnosti (znakovost arbitrární, konvenční). Přesto si zachovávají neodmyslitelnou znakovou povahu: jednotlivé obrazové fragmenty infiltrují podkladový materiál coby stopy konkrétního trvání procesu malby a naplňují malířské plátno statutem „pierceovského“ indexu – tj. znaku, který je s objektem označování spjat příčinnou souvislostí, resp. kauzálním vztahem. Obraz tak již není čten jako soubor „vzpomínek“, ale je fyzickou stopou konkrétního prožívání nových časových forem a způsobů plynutí času, které přinesla situace globální pandemické perspektivy.
Neadekvátnost pokusů o narativní, ikonické či symbolické čtení těchto obrazů nás může přivést ke kontemplativnějším strategiím estetické percepce. Nové malby lze pak pojímat jako „vizuální partitury trvání“, které v nelineárním systému reprezentace zpětně zpřístupňují, respektive „simulují“, všemi poznanou proměnu rychlosti sociálních interakcí, komunikace a soukromého prožívání či vnímání. Obrazy Antonie Stanové se tak stávají „trenažery pomalosti“, které nad rámec vizuálního vnímání, vnáší do recepce obrazu také prvek tělesný, odraz fyzického jednání a bytí a rovinu haptického spoluprožívání. Emocionalitu obrazu tak nestrukturuje pouhá zkušenost tradičních malířských estetických forem, ale také vespolný prožitek doteku.
Pavel Kubesa