Věnováno všem matkám ve válce o Ukrajinu. Присвячується всім матерям на війні за Україну. Dedicated to all mother’s in the war of Ukraine. --- Tradiční místo před pražským kulturním prostorem NoD nad křižovatkou ulic Dlouhá-Rybná zdobí od počátku července 2022 umělecký objekt VINOK od sochařky Veroniky Psotkové. Původně "vinok" (ukrajinsky вінок) označuje tradiční ukrajinskou pokrývku hlavy, které měly magický význam jako atribut svátků jara a kupadelných svátků. Postupně se vinok stal symbolem uctívání a symbolem Matky Země, současně se vyvinul jako symbol slávy, vítězství, štěstí, úspěchu, míru, cudnosti, mládí a ženskosti. Ukrajinský vinok se tak v průběhu dějin stal kulturním symbolem ukrajinského národa. Jeho popularita na současné Ukrajině následně výrazně stoupla po událostech roku 2014 (anexe Krymu) a ruské invazi v roce 2022. Umělecký objekt VINOK sochařky a umělkyně Veroniky Psotkové je již desátým objektem ve veřejném prostoru, který byl před prostorem NoD instalován a pomocí kterého dramaturgie prostoru NoD reaguje na aktuální společenská, politická či environmentální témata.
Máte rádi kvízy a zajímá vás budoucnost světa? Chtěli byste si v divadle dát s přáteli skleničku a b…
Trojice autorů reprezentujících současnou skladatelskou generaci v Estonsku, Lotyšsku a Finsku: Kaija Saariaho – držitelka…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Pořad postavený na…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Znáte nás z Comedy Clubu, znáte nás z našeho pořadu na Stream.cz a teď jedeme za vámi! Podstrojíme vám…
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Jsou čtyři ráno, budíka máš na sedmou a s očima přilepenýma na obrazovce sjíždíš čtvrtou sérii…
Divadelní comiks-con. American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Znáte nás z Comedy Clubu, znáte nás z našeho pořadu na Stream.cz a teď jedeme za vámi! Podstrojíme vám…
Vizuálně-pohybová performance s prvky nového cirkusu a současného tance. Kovové objekty, odrazy prostoru, těla,…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Unikátní celovečerní formát, vytvořený Českým národním improvizačním divadlem přímo pro…
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
Znáte nás z Comedy Clubu, znáte nás z našeho pořadu na Stream.cz a teď jedeme za vámi! Podstrojíme vám…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Jsou čtyři ráno, budíka máš na sedmou a s očima přilepenýma na obrazovce sjíždíš čtvrtou sérii…
Možná už jste to ani nečekali, ale je to zase tady! 11:55 komentuje MS v ledním hokeji. Přijďte se podívat, jak se Bořek naučí…
Máte rádi kvízy a zajímá vás budoucnost světa? Chtěli byste si v divadle dát s přáteli skleničku a b…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Znáte nás z Comedy Clubu, znáte nás z našeho pořadu na Stream.cz a teď jedeme za vámi! Podstrojíme vám…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Autorka: Julie Timmerman Režie: Marta Hermannová Překlad: Michal Zahálka Kdo by neznal značku La Chiquita, giganta na světovém ban…
Autor: Mireille Bailly Režie: Josefína Formanová Překlad: Anne-Françoise Joseph Hrají: Johana Schmidtmajerová,…
Jedna herečka a šedesát malých průhledných kubických reproduktorů vypráví příběh městského vesm…
Jedna herečka a šedesát malých průhledných kubických reproduktorů vypráví příběh městského vesm…
Jedna herečka a šedesát malých průhledných kubických reproduktorů vypráví příběh městského vesm…
Autor: Marcos Caramés-Blanco Režie: Braňo Mazúch Překlad: Jacques Joseph Hrají: Natálie Drabiščáková…
Jedna herečka a šedesát malých průhledných kubických reproduktorů vypráví příběh městského vesm…
Autor: Sophie Merceron Režie: Daniela Špinar Překlad: Natálie Preslová Strýčková Saul žije sám uprostřed…
Přijďte si zahrát největší rozšíření klasické táborové hry "městečko Palermo" v&scaron…
Přijďte si zahrát největší rozšíření klasické táborové hry "městečko Palermo" v&scaron…
Přijďte si zahrát největší rozšíření klasické táborové hry "městečko Palermo" v&scaron…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Galerie NoD
Peter Watkins
Mother Tongue
Kurátor: Pavel Kubesa
Text: Eugenie Shinkle
Vernisáž: 25. 1. 2022, 19:00
26. 1. - 20. 2. 2022
---
Mother Tongue
‚Want kommt der Morgen.‘ Sentiment této krátké fráze nelze snadno přeložit do angličtiny. V původní němčině nese váhu melancholie, která se ztrácí, pokud ji transponujeme do jiného jazyka. Matka Petera Watkinse po sobě zanechala mnoho takových úvah, napsaných na útržcích papíru či pečlivě zaznamenaných v sešitech.
Watkinsova matka zemřela, když byl ještě dítě. Již více než deset let proto prostřednictvím fotografie prozkoumává témata paměti, traumatu a ztráty rodiny, přičemž mu jako námět slouží několik málo věcí, které po sobě jeho matka zanechala. V dřívější sérii The Unforgetting vytvářel z těchto objektů jednoduchá zátiší. Výsledné fotografie nesou nezaměnitelný rukopis svého tvůrce – minulost, nahlíženou skrze objektiv fotografovy současnosti. V Mother Tongue však Watkins ustupuje od fotoaparátu a nechává slyšet matčin hlas vedle svého.
Na této výstavě nenajdete žádné fotografie. Obrazy matčiných deníků, těsnopisných poznámek, básní, a audiokazet, na které se nahrávala při procvičování anglické výslovnosti – to vše bylo zachyceno skenerem. Tyto záznamy jsou zde prezentovány jako negativy, i když toto převrácení není vždy zřejmé. Pozoruhodné je téma nepřeložitelnosti, které je spojuje – kódovaná sdělení, abstrakce a zevnějšky, které neodhalují nic ze svého obsahu. Ačkoli se tato zobrazení podobají samotným předmětům, nejedná se o dokumenty, ale o metafory nepřítomnosti a ztráty.
Na rozdíl od fotoaparátu, který vytváří obraz zaostřením světla procházejícího skrze objektiv, skenery fungují tak, že osvěcují objekt a pomocí zrcadel nasměrují jeho odraz na fotocitlivý sensor. Pokud je fotografický obraz stopou, naskenovaný obraz je jakýmsi nekonečným odkládáním – abstrakcí vydávající se za přízračného dvojníka. Stejně jako zrcadlová chodba, kterou musí návštěvník projít v první části výstavního prostoru, je každý obraz v rámci výstavy hrou odrazů, která nikdy nevede zpět ke skutečnému předmětu.
V zadní výstavní místnosti pak proti sobě stojí dva zrcadly obložené sloupovité reproduktory. Z jednoho slyšíme nahrávku Watkinsovy matky, přičinlivě překládající slova z její rodné němčiny do angličtiny; z druhé pak Watkins překládá ze své rodné angličtiny zpět do němčiny. To, co zní jako dialog, představuje dvě na sobě nezávislé recitace, které sice sdílí stejný fyzický prostor, ale jsou zaznamenané s odstupem desetiletí. Hlas, stejně jako rukopis, je ztělesněním jazyka a stopou těla. Zde navíc evokuje přítomnost a zároveň nepřekonatelný časový odstup. Paralelní kontradikce se odehrává v záměrně zkreslených skenech, které proměňují předměty v abstraktní vzory, a přitom v digitální podobě věrně zaznamenávají záhyby, trhliny a oděrky původních objektů.
‚Proč žijeme‘? ptá se Watkinsova matka v jedné ze svých soukromých poznámek. Na takové otázky neexistuje jednoduchá odpověď. Výstava Mother Tongue se ohlíží zpět do minulosti, která je podobně nepoznatelná. Nikoliv však se záměrem nalézt odpovědi, ale proto, aby prozkoumala nedostatky a trhliny v samotném procesu vzpomínání. Watkins zde konfrontuje omezenost jazyka a nedostupnost utrpení druhých s naší vlastní touhou najít smysl v tom, co po nich zůstalo. A tak nepoukazuje na klamnou útěchu smíření se s jejich ztrátou, ale na hodnotu učení se s ní žít.
Eugénie Schinkle
Peter Watkins (1984) je britský umělec žijící a pracující od roku 2019 v Praze. Ve své dlouhodobé kontinuální práci zaměřené na autobiografické motivy zkoumá témata jako je „ztráta“, trauma či osobní i kolektivní historie. Watkinsovo dílo se věnuje tématu archivace a různých forem paměti. Ve své aktuální umělecké praxi tematizuje způsoby, jakými se prostřednictvím procesu pamatování uchovávají či ztrácejí naše osobní historie. Pracuje především s médiem klasické analogové fotografie, kterou však zařazuje do intermediálního kontextu a probádává tak i hranice mezi jednotlivými uměleckými médii. Do svých výstavních instalací začleňuje sochařské a prostorové elementy, současně ale ponechává ve svých projektech prostor pro textuální intervence, které vychází z jeho zájmu o autorské psaní a kritický výzkum. Za svou praxi obdržel řadu mezinárodních ocenění a jeho práce jsou uloženy ve sbírkách jako je Victoria and Albert Museum (UK) či Museum Winterthur (CH).