Alex Selmeci & Tomáš Kocka Jusko jsou slovenská umělecká dvojice, aktuálně žijící v Praze. Vytváří komplexní intermediální instalace a prostředí, které balancují na pomezí volného umění, designu a architektury. Při vytváření objektů často pracují s konkrétním obrazem či metaforou, obvykle je pro ně vstupním bodem nástroj (“tool”) a jeho využití v určité situaci (“motive”). Výstava v Galerii NoD navazuje na jejich diplomovou práci, ve které se sjednocujícím nástrojem stává přepravní nádoba a motivem jakýsi princip “stohování”. Stěžejní částí bude opět architektura výstavy, jejíž podoba vychází z využití odpadového materiálu tiskárenské společnosti, konkrétně velkoformátových krabic původně sloužících na převoz světlocitlivých folií. Projekt "Images With Objects To Indicate Scale" pro Galerio NoD je koncipován jako prezentace několika dlouhodobých sérií děl, které navazují na diplomovou práci této umělecké dvojice na Akademii výtvarných umění v Praze v letošním roce. Jednotlivé série pracují s objektovou formou, podpořenou osobitým řešením architektury výstavy a již naznačenou tematickou dvojicí "nástroj-motiv". Autory zajímají obrazy jako "ruka držící svitek", "kytice vytahující se z rukávu" či "pohyb rolety ve větru" a jejich možné významové metafory. Zkoumají, jak výběr nástroje (konkrétně jeho fyzické formy) a ohlédnutí se za jeho funkcí, ať už zapomenutou, nebo současnou, lze aplikovat na všechny lidské činnosti a přemýšlet o jejich přínosu a hodnotě. Jejich tvůrčí myšlení a postup je inspirován americkou spisovartelkou Ursulou K. Le Guinovou a její myšlenkou, že náš technologický vývoj je založen na vývoji nástrojů určených k boji nebo demonstraci moci. Práce tak dávají do souvislosti potřebu tento stav změnit a navrhují vnímat vědu a technologie jako nástroje pro uchovávání a zachovávání zdrojů.
Věnováno všem matkám ve válce o Ukrajinu. Присвячується всім матерям на війні за Україну. Dedicated to all mother’s in the war of Ukraine. --- Tradiční místo před pražským kulturním prostorem NoD nad křižovatkou ulic Dlouhá-Rybná zdobí od počátku července 2022 umělecký objekt VINOK od sochařky Veroniky Psotkové. Původně "vinok" (ukrajinsky вінок) označuje tradiční ukrajinskou pokrývku hlavy, které měly magický význam jako atribut svátků jara a kupadelných svátků. Postupně se vinok stal symbolem uctívání a symbolem Matky Země, současně se vyvinul jako symbol slávy, vítězství, štěstí, úspěchu, míru, cudnosti, mládí a ženskosti. Ukrajinský vinok se tak v průběhu dějin stal kulturním symbolem ukrajinského národa. Jeho popularita na současné Ukrajině následně výrazně stoupla po událostech roku 2014 (anexe Krymu) a ruské invazi v roce 2022. Umělecký objekt VINOK sochařky a umělkyně Veroniky Psotkové je již desátým objektem ve veřejném prostoru, který byl před prostorem NoD instalován a pomocí kterého dramaturgie prostoru NoD reaguje na aktuální společenská, politická či environmentální témata.
2. října od 18:30 proběhne v Divadle NoD ochutnávka nové knihy Jedlíci na cestách. Na co se můžete těšit? Autoři…
Vyrostli jste na Esmeraldě puštěné u babičky v obýváku za dlouhých letních odpolední? Divoký anděl v…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Pořad postavený na…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Pořad postavený na…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Pořad postavený na…
První společný projekt Divadla NoD a spolku StorytellingCZ ve kterém se živé vyprávění příběhů potkáv…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Zveme Vás na uvedení nového alba Jakuba Štorka a Noční optiky " Milostné písně". Origináln…
Kdo z nás nikdy nebyl na Shakespearovi? Mrtvá Julie, mrtvej Romeo, Hamlet s lebkou v ruce, prohozená dvojčata, dýky, meče, kordy,…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Pořad postavený na…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Pořad postavený na…
"Mám za sebou patnáct let na chlastu a čtyři roky na kokainu. A já vám něco řeknu… bylo to skvělý!" L…
"Mám za sebou patnáct let na chlastu a čtyři roky na kokainu. A já vám něco řeknu… bylo to skvělý!" L…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Divadelní comiks-con. American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…
Divadelní comiks-con. American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…
První společný projekt Divadla NoD a spolku StorytellingCZ ve kterém se živé vyprávění příběhů potkáv…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Tohle není jenom improvizace, tohle je hra. A v každý správný hře se točí velký prachy. Unikátní…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
První společný projekt Divadla NoD a spolku StorytellingCZ ve kterém se živé vyprávění příběhů potkáv…
Šest herců, jedna muzikantka a uprostřed jeviště velké červené tlačítko… Co se stane, když ho někdo zmáčkne?…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Galerie NoD
Peter Watkins
Mother Tongue
Kurátor: Pavel Kubesa
Text: Eugenie Shinkle
Vernisáž: 25. 1. 2022, 19:00
26. 1. - 20. 2. 2022
---
Mother Tongue
‚Want kommt der Morgen.‘ Sentiment této krátké fráze nelze snadno přeložit do angličtiny. V původní němčině nese váhu melancholie, která se ztrácí, pokud ji transponujeme do jiného jazyka. Matka Petera Watkinse po sobě zanechala mnoho takových úvah, napsaných na útržcích papíru či pečlivě zaznamenaných v sešitech.
Watkinsova matka zemřela, když byl ještě dítě. Již více než deset let proto prostřednictvím fotografie prozkoumává témata paměti, traumatu a ztráty rodiny, přičemž mu jako námět slouží několik málo věcí, které po sobě jeho matka zanechala. V dřívější sérii The Unforgetting vytvářel z těchto objektů jednoduchá zátiší. Výsledné fotografie nesou nezaměnitelný rukopis svého tvůrce – minulost, nahlíženou skrze objektiv fotografovy současnosti. V Mother Tongue však Watkins ustupuje od fotoaparátu a nechává slyšet matčin hlas vedle svého.
Na této výstavě nenajdete žádné fotografie. Obrazy matčiných deníků, těsnopisných poznámek, básní, a audiokazet, na které se nahrávala při procvičování anglické výslovnosti – to vše bylo zachyceno skenerem. Tyto záznamy jsou zde prezentovány jako negativy, i když toto převrácení není vždy zřejmé. Pozoruhodné je téma nepřeložitelnosti, které je spojuje – kódovaná sdělení, abstrakce a zevnějšky, které neodhalují nic ze svého obsahu. Ačkoli se tato zobrazení podobají samotným předmětům, nejedná se o dokumenty, ale o metafory nepřítomnosti a ztráty.
Na rozdíl od fotoaparátu, který vytváří obraz zaostřením světla procházejícího skrze objektiv, skenery fungují tak, že osvěcují objekt a pomocí zrcadel nasměrují jeho odraz na fotocitlivý sensor. Pokud je fotografický obraz stopou, naskenovaný obraz je jakýmsi nekonečným odkládáním – abstrakcí vydávající se za přízračného dvojníka. Stejně jako zrcadlová chodba, kterou musí návštěvník projít v první části výstavního prostoru, je každý obraz v rámci výstavy hrou odrazů, která nikdy nevede zpět ke skutečnému předmětu.
V zadní výstavní místnosti pak proti sobě stojí dva zrcadly obložené sloupovité reproduktory. Z jednoho slyšíme nahrávku Watkinsovy matky, přičinlivě překládající slova z její rodné němčiny do angličtiny; z druhé pak Watkins překládá ze své rodné angličtiny zpět do němčiny. To, co zní jako dialog, představuje dvě na sobě nezávislé recitace, které sice sdílí stejný fyzický prostor, ale jsou zaznamenané s odstupem desetiletí. Hlas, stejně jako rukopis, je ztělesněním jazyka a stopou těla. Zde navíc evokuje přítomnost a zároveň nepřekonatelný časový odstup. Paralelní kontradikce se odehrává v záměrně zkreslených skenech, které proměňují předměty v abstraktní vzory, a přitom v digitální podobě věrně zaznamenávají záhyby, trhliny a oděrky původních objektů.
‚Proč žijeme‘? ptá se Watkinsova matka v jedné ze svých soukromých poznámek. Na takové otázky neexistuje jednoduchá odpověď. Výstava Mother Tongue se ohlíží zpět do minulosti, která je podobně nepoznatelná. Nikoliv však se záměrem nalézt odpovědi, ale proto, aby prozkoumala nedostatky a trhliny v samotném procesu vzpomínání. Watkins zde konfrontuje omezenost jazyka a nedostupnost utrpení druhých s naší vlastní touhou najít smysl v tom, co po nich zůstalo. A tak nepoukazuje na klamnou útěchu smíření se s jejich ztrátou, ale na hodnotu učení se s ní žít.
Eugénie Schinkle
Peter Watkins (1984) je britský umělec žijící a pracující od roku 2019 v Praze. Ve své dlouhodobé kontinuální práci zaměřené na autobiografické motivy zkoumá témata jako je „ztráta“, trauma či osobní i kolektivní historie. Watkinsovo dílo se věnuje tématu archivace a různých forem paměti. Ve své aktuální umělecké praxi tematizuje způsoby, jakými se prostřednictvím procesu pamatování uchovávají či ztrácejí naše osobní historie. Pracuje především s médiem klasické analogové fotografie, kterou však zařazuje do intermediálního kontextu a probádává tak i hranice mezi jednotlivými uměleckými médii. Do svých výstavních instalací začleňuje sochařské a prostorové elementy, současně ale ponechává ve svých projektech prostor pro textuální intervence, které vychází z jeho zájmu o autorské psaní a kritický výzkum. Za svou praxi obdržel řadu mezinárodních ocenění a jeho práce jsou uloženy ve sbírkách jako je Victoria and Albert Museum (UK) či Museum Winterthur (CH).