Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Autorský výstavní projekt Našikmo Daniely Baráčkové v Galerii NoD se soustřeďuje na reflexi kolektivních emocí a otázce touhy po smyslu v dnešní rozporuplné společnosti. Baráčková zkoumá různé vnitřní paradoxy a kontrasty společenského prožívání a intersubjektivního vztahování se odrážející aktuální společenské klima. Ve vzájemně provázaných sériích obrazů z posledních let a site-specific intervenci do prostoru Galerie NoD se pod vrstvou estetizující abstrakce zaměřuje na neurčité i jednoznačné symboly, pocity a prvky každodennosti a ptá se po možnostech jednoduchosti a její nedosažitelnosti v roztříštěném terénu společensko-politické reality dneška. Daniela Baráčková (*1981) je absolventkou UMPRUM ateliéru Jiřího Davida, prošla také stáží na Akademii výtvarných umění v Praze u Vladimíra Skrepla. V roce 2007 absolvovala stáž na Willem de Kooning Academy v Rotterdamu. Ve své tvorbě se zaměřuje na transformaci subjektivního prožívání v perspektivě proměnlivé povahy současného sdíleného světa do symbolických akcí. V médiu malby, v němž hledá možnosti průniku mezi minimalistickou jednoznačností a zobecňující abstrakcí, se dlouhodobě věnuje také potenciálu přesahu malby mimo jeji klasické prostorové a materiálové určení. Systematicky se také věnuje médiu videa, instalacím, performance či site-specific strategiím. Byla finalistkou Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 2013.
Věnováno všem matkám ve válce o Ukrajinu. Присвячується всім матерям на війні за Україну. Dedicated to all mother’s in the war of Ukraine. --- Tradiční místo před pražským kulturním prostorem NoD nad křižovatkou ulic Dlouhá-Rybná zdobí od počátku července 2022 umělecký objekt VINOK od sochařky Veroniky Psotkové. Původně "vinok" (ukrajinsky вінок) označuje tradiční ukrajinskou pokrývku hlavy, které měly magický význam jako atribut svátků jara a kupadelných svátků. Postupně se vinok stal symbolem uctívání a symbolem Matky Země, současně se vyvinul jako symbol slávy, vítězství, štěstí, úspěchu, míru, cudnosti, mládí a ženskosti. Ukrajinský vinok se tak v průběhu dějin stal kulturním symbolem ukrajinského národa. Jeho popularita na současné Ukrajině následně výrazně stoupla po událostech roku 2014 (anexe Krymu) a ruské invazi v roce 2022. Umělecký objekt VINOK sochařky a umělkyně Veroniky Psotkové je již desátým objektem ve veřejném prostoru, který byl před prostorem NoD instalován a pomocí kterého dramaturgie prostoru NoD reaguje na aktuální společenská, politická či environmentální témata.
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Neobvyklé…
Hráli jste si jako malí na osamělý pistolníky, kteří se prohání rozlehlejma americkejma prériema,…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Guatemalská, v Mexiku usazená hudebnice Mabe Fratti se vrací do Prahy po třech letech s dvěmi novými alby a s kapelou. Již tahle…
I když se jí dějou dramata, vypořádává se s nimi smíchem. Akorát u toho někdy brečí jako kráva. …
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Přijďte zažít nezapomenutelný večer plný hudby a podpory! Pražská kapela FoxO, známá svou jedinečnou směsí…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
První společný projekt Divadla NoD a spolku StorytellingCZ ve kterém se živé vyprávění příběhů potkáv…
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
Inscenace může obsahovat střelné zbraně, fyzické i verbální násilí, kouřové efekty, vulgární…
Přijďte si odpočinout a pobavit se v čase předvánočních zmatků a shonů, kdy na poslední chvíli balíte kapra, smažíte…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
Inscenace může obsahovat střelné zbraně, fyzické i verbální násilí, kouřové efekty, vulgární…
„Letím a dopadám na prdel, lehám si na záda, držkou do bláta. Málokdo tenhle manévr umí…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
První společný projekt Divadla NoD a spolku StorytellingCZ ve kterém se živé vyprávění příběhů potkáv…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Divoká romantika s válkou v zádech. Vynikající, odvážná adaptace klasického dramatu, ve kter…
„Letím a dopadám na prdel, lehám si na záda, držkou do bláta. Málokdo tenhle manévr umí…
První společný projekt Divadla NoD a spolku StorytellingCZ ve kterém se živé vyprávění příběhů potkáv…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Inscenace může obsahovat střelné zbraně, fyzické i verbální násilí, kouřové efekty, vulgární…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
„Letím a dopadám na prdel, lehám si na záda, držkou do bláta. Málokdo tenhle manévr umí…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Inscenace může obsahovat střelné zbraně, fyzické i verbální násilí, kouřové efekty, vulgární…
První společný projekt Divadla NoD a spolku StorytellingCZ ve kterém se živé vyprávění příběhů potkáv…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
Galerie NoD
Ester Parasková
Scrap
Kurátor: Pavel Kubesa
24. 1. - 10. 3. 2024
---
K bezmoci bezmocných
„„Moderní doba.“ Příběh průmyslu, individuálního podnikání –
lidstvo v honbě za štěstím.“
- Charlie Chaplin, Moderní doba (1936)
Moderní doba, Chaplinův film profilující se coby sociálně-ekonomický
komentář americké společnosti třicátých let dvacátého století, reflektuje nejen éru
rapidní industrializace, ale zároveň i období nástupu Velké hospodářské krize.
Charlie Chaplin zde s notnou dávkou poetiky a grotesknosti mistrně vyobrazuje nově
rýsující se bojovou linii na ose „člověk–stroj“, která napříč kolektivním vědomím
tehdejší společnosti rozprostírá řadu nejistot a obav. Moderní doba tak na pozadí
prohlubujících se sociálních nerovností – parafrázujeme-li slavnou esej Václava
Havla Moc bezmocných – otevírá doslova téma „bezmoci bezmocných“.
Problémem se tak pro Chaplina stává všudypřítomný strach ze ztráty zaměstnání,
hrozba chudoby a v důsledku i eventualita vynuceného zločinu.
V úvodní scéně filmu je Chaplin v hlavní roli postavy „Blázna“ („The Tramp“)
vystaven dehumanizujícím silám nově zaváděných a standardizujících se praktik
„racionalizující se“ továrenské linkové výroby, v níž je člověk redukován na pouhou
součástku a lidská práce transformována na obchodovatelnou komoditu. Do
okamžiku, než jej pod náporem strojové mašinérie stihne fyzický i mentální kolaps a
Chaplin je následně spolknut soukolím útrob „kapitalistické továrny“, postava Trampa
je systematicky uvězněna do rytmicky se opakující smyčky striktně definovaných
pracovních úkonů, do nekonečné mechanické reprodukce téhož. Výsledkem je
ztráta člověka jako takového, jeho naprosté „odcizení“. Přesto se Chaplinovi daří
neupadnout v technologicko-společenský pesimismus a ve výsledku podává
prostřednictvím Moderní doby pronikavou tragikomickou satiru, v níž se smích
propojuje s hlubší sociální kritikou.
V sérii SCRAP („šrot“) pak Ester Parasková podobnou problematiku – tj.
jakousi empirickou zkušenost zmechanizovaného světa, jeho sociálního a
hlubinného prožívání, současně ale i otázku forem možného vzdoru –
prostřednictvím dvanácti identických obrazů tematizuje. Na pozadí promyšleného
formálního mixu gestické, živelné abstrakce a kresebné figurativně narativní zkratky
se obrací nejen k námětům jako je boj, konflikt či atributy a symboly vulgárního
„machismu“, ale odvolává se právě i na schematismus automatizované strojové
industriální výroby, na její odlidšťující povahu. Ester Parasková v jednotlivých
plátnech neoblomně opakuje identickou kresbu, mechanicky reprodukuje proces
malby a replikuje v řadě tytéž vizuální prvky a motivy.
O identičnost obrazů se zasazují nejen figurální elementy připomínající
tělesné fragmenty komiksových postav či kreslířské zkratky bojových nástrojů a
zbraní, často hraničících až s falickými symboly. Repetitivnost se paralelně objevuje
také v abstraktních gestech, barevných plochách a energických „chomáčcích silo-
čar“, které prostupují jednotlivými prostorovými plány kresby. Sériovost obrazů pak
podtrhují náznaky výrobních sériových čísel v podobě různých písmen abecedy.
Jediným skutečně odlišujícím bodem jsou maximálně dvouslovná hesla, která však
nadále multiplikují již tak dostatečně silný narativní potenciál jak jednotlivých pláten,
tak i jejich vzájemné koexistence v celé sérii. Kresby Ester Paraskové je tak možné definovat nejen jako záznamy cyklického a živelného performativního kreslířského
aktu, ale především jako stopy, jako indexikální znaky, či přímo „produkty“
automatizované výrobní linky.
Ester Parasková tak v jistém smyslu na sobě zkouší podobu stroje, určité
neživé produktivní struktury a adaptuje perspektivu hybridní entity, jež kombinuje
biologické s technologickým: tj. identitu „kyborga“. Nikoliv však ve jménu
technooptimismu či různých emancipačních hnutí, ale spíše kvůli možnosti prožít a
zhodnotit určitou absurditu, kterou technologický pokrok v posledních dvou stoletích
zasazuje akcelerující rychlostí do našich každodenních životů. Ester Parasková se
tak, podobně jako Chaplin ve filmu Moderní doba, nechává imaginárně pohltit
neúprosným soukolím továrenských strojů a jejich pravidly, aby prozíravě připomněla
potřebu umět se vyhnout odcizení a zachovat si lidskost ve světě rapidního
technologického růstu.
Pavel Kubesa