VE DNE V NOCI / Kasha Jandáčková & kol.

Anotace:

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli?

Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killiekrankie.

Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky.

Hrají: Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot, Killie Krankie (Jan Kostera a Jiří Machů)
Režie: Kasha Jandáčková
Dramaturgie: Natálie Preslová
Výprava: Pavla Kamanová
Lightdesign: Tomáš Morávek
Videodesign: Dominik Žižka
Hudba: Killiekrankie
Pohybová spolupráce: Anna Fialová

Tvůrčí tým:

Kasha Jandáčková - Po absolvování Pražské konzervatoře v oboru herectví pokračovala ve studiu divadelní režie na KALD DAMU v ateliéru Jiřího Adámka. Během studia realizovala několik úspěšných klauzurních představení, která završila absolventskou inscenací v divadle Disk - K smrti šťastní, kterou můžete v obnoveném nastudování od září vidět v NoD. Jako dramaturgyně opakovaně spolupracovala s režisérkou Petrou Tejnorovou a její skupinou Sgt Tejnorová & The Commando. Dále jako režisérka spolupracovala s divadlem Letí, Komedie nebo s Martinem Kukučkou (SKUTR) na festivalu francouzského divadla Sněz tu žábu. Ve vlastní tvorbě se zásadně zaměřuje na aktuální osobní i společenská témata a na hledání nových forem skrze předmět, pohyb, nová média a vlastní dramatiku.

Natálie Preslová - Dramaturgyně, překladatelka, ředitelka festivalu francouzského divadla Sněz tu žábu. Pravidelně spolupracuje s Malým divadlem v Českých Budějovicích a od dubna 2016 působí jako divadelní dramaturg Experimentálního prostoru NoD. Studuje doktorské studium divadelní vědy na FF UK, zaměřuje se na francouzské divadlo první poloviny 20. stoletím současné francouzské divadlo a také na francouzskou dramatiku pro děti. S režisérem Jankem Lesákem získala 2. místo v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2014 (za scénář k dokumentárnímu dramatu Plné ruce revoluce).

Pavla Kamanová vystudovala obor scénografie alternativního a loutkového divadla u prof. Petra Matáska na pražské DAMU. Pravidelně spolupracuje s Národním divadlem v Praze, Studiem Rubín, Divadlem Letí, Jihočeským divadlem, Divadelním spolkem Masopust a režiséry Janem Fričem, Štěpánem Páclem, Martinou Schlegelovou, atd.

Killiekrankie - Dvojice rodáků z Opavy prý začala dělat svou elektronickou hudbu víceméně náhodou. “Na podzim 2013 jsme se celkem náhodou strašně sjeli ve Zlíně a tři hodiny nahrávali hrůzy i krásy. Za střízliva jsme si to poslechli a seznali, že to je sice dost na hlavu, ale něco v tom je, tak to děláme doteď. Prostě se snažíme dělat elektroniku s ksichtem a duší a dobře přitom pobavit sebe i lidi okolo.” Jejich první album Binary Land přináší rozverné, optimisticky roztančené i energické hrátky s klávesnicí a tunou efektů, a také prozrazuje oblibu Battles. Spíše než koncert tak očekávejte kombinaci nerdovské performance a party, zahánějící chmury.

Inspirace:

Motýlí efekt (Efekt motýlích křídel)

Vědecká teorie, která říká, že počáteční a zdánlivě nepatrné změny ve vstupních parametrech nějakého jevu mohou mít nečekaně dalekosáhlé následky např. v budoucím chování nějakého systému. Příkladem může být cestovatel v čase, který se vrátí do období druhohor. Pokud při této své cestě zašlápne prehistorického motýla, může se mu stát, že se vrátí do úplně jiného světa, než z jakého odcestoval. Tento pojem poprvé použil Edward Lorenz 29. prosince 1979 na své přednášce “Predictability: Does the flap of a butterfly’s wings in Brazil set off a tornado in Texas?”

Dominový efekt

Řetězová reakce vzájemně se ovlivňujících příčin a následků, která je často spuštěna i malým podnětem. Příklad s řadou padajících dominových kostek “princip padajícího domina” použil poprvé americký prezident Dwight D. Eisenhower na tiskové konferenci 7. dubna 1954, když hovořil o možném vývoji v Indočíně, podléhající komunistické moci.

Metafora schodiště

Koncept, vysvětlující psychologické aspekty přechodu jedinců k teroristické činnosti v rámci teroristické organizace. Pracuje s obrazem pěti pater, přičemž každé je charakteristické určitými psychologickými procesy.

Nejnižším stupněm je přízemí budovy, kde jedinec zažívá pocity nespravedlnosti a deprivace. V prvním patře se tito jedinci snaží nalézt způsob, jak zlepšit svoji životní situaci, pokud se tak nestane, jejich deprivace roste a následuje postup do druhého patra. Jedinci, kteří dosáhnou druhého patra, jsou plni zloby a frustrace. Toho využívají radikální teroristické organizace, které podněcují jejich agresi směrem k „nepříteli“.

Ve třetím patře se tito jedinci seznamují s ideologií teroristických organizací, s myšlením a základními strategiemi. Rekruti jsou přesvědčováni o tom, že terorismus je legitimní strategie boje. Na této úrovni jsou vystavování různým psychickým nátlakům jako izolace jedince, vnucování pocitů podezřívavosti a strachu. Jsou vedeni k tomu, aby vedle „normálního“ života žili i jakýsi paralelní život, tajený před nejbližšími. Následuje přechod do čtvrtého patra (z tohoto patra už není cesta zpět). Na této úrovni se rekruti rozdělují na různé druhy útočníků. Páté patro budovy je samotné provádění jednotlivých teroristických činů.

PRESS:

"Představení nese mnoho hlubokých myšlenek, nutí diváka k přemýšlení, je nápadité, vtipné, jsou v něm určité momenty odlehčení celé tíhy, výborně zahrané, je skoro návodem, jak zpracovat tak smutné a těžké téma. I přesto, že cestou domů moji duši samozřejmě svírá smutek, který ještě dlouho nepřechází, říkám Kashe Jandáčkové – „Bravo“." - Eva Smolíková, Taneční magazín 

"V NoDu se podařilo divadelní představení na aktuální téma, které premiérové publikum přijalo s velkým zájmem a bouřlivým ohlasem. K jeho kladům patří zapojení živé hudby dua Killiekrankie a scénografie kombinující vtipně projekci s hereckou akcí." - Radmila Hrdinová, zdroj Novinky.cz a Právo

"Inscenace osciluje na hraně dnes stále rozšířenějšího žánru dokudramatu, je ovšem divadelně přitažlivá, temporytmicky zvládnutá a bohatá na řadu detailů, které se divákovi dostanou pod kůži. (...) Sto minut bez přestávky nenudilo ani chvilku." - Jan Kerbr, zdroj Kulturní magazín UNI