„Letím a dopadám na prdel, lehám si na záda, držkou do bláta. Málokdo tenhle manévr umí…
Jak dnes zobrazit město, které už není jen urbanistickým celkem, ale zároveň psychickou krajinou, datovou infrastrukturou i prostorem permanentního napětí? A jak uchopit metropoli ve chvíli, kdy se její každodennost rozpadá do vrstev osobních projekcí, kolektivních afektů a neviditelných systémů, které formují naše pohyby, vztahy i způsoby vnímání? Mezinárodní výstavní projekt v New Yorku působícího lotyšského umělce Viktora Timofeeva a českého umělce Radka Brousila s názvem The Hammer Strikes the Bell, který spolu s kurátory Borisem Ondreičkou a Pavlem Kubesou připravili pro pražskou Galerii NoD, vstupuje právě do tohoto významového pole. Město se zde neukazuje jako stabilní kulisa, ale jako živý, mnohovrstevnatý organismus, v němž se střetává subjektivní zkušenost s logikou pozdně postmoderních infrastruktur. Společný autorský projekt Brousila a Timofeeva je koncipován jako komplexní výstavní situace, v níž se obrazy, kresby a prostorová site-specific instalace propojují do scénického celku. Výstava reflektuje specifický chronotop metamoderní gigapole, tedy města, které je současně konkrétním místem i mentálním stavem, souborem materiálních struktur i polem imaginace. Autory zajímá spletitý obraz budov, lidí, technologií a kolektivní psychiky, jež vzniká na strukturách dnešních metropolí. Výstava tak nestaví na pouhém dialogu dvou médií nebo dvou autorských rukopisů. Důležitější je samotná povaha jejich setkání: Brousil i Timofeev dlouhodobě rozvíjejí citlivost vůči tomu, co zůstává pod povrchem viditelného světa, ať už jde o mocenské režimy, infrastruktury, kulturní kódy nebo nevyslovené modely identity. The Hammer Strikes the Bell z této perspektivy proměňuje galerijní prostor v situaci, kde se město stává nejen tématem, ale i metodou. Divák nevstupuje do uzavřeného vyprávění, nýbrž do proměnlivé scenérie, v níž se mohou odehrávat nejrůznější individuální i kolektivní dramata. Viktor Timofeev (* 1984), jehož působení zřetelně přesahuje rámec regionu střední a východní Evropy, je mezinárodně etablovaný umělec žijící a tvořící v New Yorku, jehož interdisciplinární praxe propojuje kresbu, malbu, video, zvuk, software i experimentální hry do komplexních environmentů na pomezí autofikce, worldbuildingu a systémového myšlení. V roce 2025 představil svou dosud nejrozsáhlejší muzejní výstavu Other Passengers v Lotyšském národním muzeu umění v Rize, vystavoval v Hessel Museum of Art v New Yorku, centru Bozar v Bruselu či NG v Praze. Radek Brousil (* 1980) do tohoto dialogu vstupuje jako autor, který dlouhodobě promýšlí vztah obrazu, materiálu a společenské reality. Ve svém post-fotografickém uvažování kombinuje fotografii s textilem, objektem, videem, instalací i malbou a soustavně se věnuje společenskopolitickým a environmentálním tématům, postkoloniálním tendencím i otázce „nové citlivosti“. Jeho práce vyrůstá z kritického vztahu ke standardizovaným interpretacím pozdního kapitalismu, antropocénu i globálních mocenských vazeb a stále výrazněji se obrací také k politice času. Brousil patří k výrazným osobnostem české scény se silnou mezinárodní zkušeností, což potvrzují jeho projekty v Londýně, Bruselu, Budapešti, Tokiu i dalších institucích.
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Neobvyklé…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Neobvyklé…
Improvizovaný podcast. Na světě existuje více než 50 000 true crime podcastů. Je jenom otázkou času, kdy zásoba krimináln…
Nikdy neporažený šachový mistr světa Garry Kasparov odehrál v roce 1997 zápas proti superpočítači Deep Blue. …
Nová autorská inscenace tvůrčího kolektivu 8lidí. Příjemné horko. Hustá pára. Vůně citrusu. Zá…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Neobvyklé…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Večer absolventských prací studentek 3. ročníku oboru choreografie Hudební a taneční akademie múzických uměn…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Nikdy neporažený šachový mistr světa Garry Kasparov odehrál v roce 1997 zápas proti superpočítači Deep Blue. …
Inscenace může obsahovat střelné zbraně, fyzické i verbální násilí, kouřové efekty, vulgární…
Už po patnácté v řadě se bude předávat titul MISTR IMPROVIZACE a s ním i blyštivý putovní pohár. A…
„Letím a dopadám na prdel, lehám si na záda, držkou do bláta. Málokdo tenhle manévr umí…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Výstavní projekt Útěcha v zírání do děr se soustřeďuje na reflexi soukromých a kolektivních…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
"Mám za sebou patnáct let na chlastu a čtyři roky na kokainu. A já vám něco řeknu… bylo to skvěl…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Improvizovaný podcast. Na světě existuje více než 50 000 true crime podcastů. Je jenom otázkou času, kdy zásoba krimináln…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Improvizovaný podcast. Na světě existuje více než 50 000 true crime podcastů. Je jenom otázkou času, kdy zásoba krimináln…
Nikdy neporažený šachový mistr světa Garry Kasparov odehrál v roce 1997 zápas proti superpočítači Deep Blue. …
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
„Letím a dopadám na prdel, lehám si na záda, držkou do bláta. Málokdo tenhle manévr umí…
Improvizovaný podcast. Na světě existuje více než 50 000 true crime podcastů. Je jenom otázkou času, kdy zásoba krimináln…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Nikdy neporažený šachový mistr světa Garry Kasparov odehrál v roce 1997 zápas proti superpočítači Deep Blue. …
Výstavní projekt Mall Goth je po dlouhých letech první společenou samostanou výstavou dvou výrazných osobností českého vizuálního umění , sourozenců Anežky Hoškové a Jakuba Hoška. Jakub i Anežka se kromě umělecké autorské činnosti dlouhodobě angažují také svými kulturními a pedagogickými aktivitami, kterými kontinuálně přispívají ke zkvalitnění pražské audiovizuální komunity. Tyto zájmy současně přirozeně doplňují a objasňují kontext jejich autorské umělecké práce. Formálně precizní a abstraktně symbolistní charakter jejich tvorby odkazuje k mnoha jak klasickým postupům z poválečných mezinárodních dějin umění, tak i k subkulturním disciplínám, jejichž terén na pražské scéně dlouhodobě profilují. Jejich prací prostupují motivy a tematika "gothic" subkultur, "emo" reminiscence a stylistický i obsahový zájem o novodobé podoby romantismu. --- Anežka Hošková je výraznou postavou současné výtvarné scény, absolventkou ateliéru intermédií Doc. Václava Stratila na Fakultě výtvarných umění v Brně. Tvoří kresby, malby, koláže, objekty, performativní instalace. Hošková se dlouhodobě zajímá o romantismus 21. století a do svých děl často zakomponovává i odlesky zlatých detailů a ornamentů, což jim dodává čarovný vzhled. Je členkou A.M.180 Collective, který provozuje od roku 2003 Galerii A.M.180 v Praze a také spolupořádá každoroční festival současné alternativní hudby Creepy Teepee v Kutné Hoře. Sem přiváží umělce z celého světa, stejně jako během roku na koncerty pořádané v pražských klubech. Sama vystupuje jako Dj Black Dumpling. Anežka je velmi aktivní umělkyně, její tvorba je zastoupena ve státních i soukromých sbírkách. Jakub Hošek vystudoval v ateliéru Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 2011 získal mezinárodní ocenění Strabag Artaward a byl nominován hned na několik dalších prestižních cen, jako jsou Sovereign European Art Prize, StartPoint a Cena Jindřicha Chalupeckého. Absolvoval několik rezidenčních pobytů, mimo jiné v MMCA v Soulu nebo v newyorském institutu ISCP. Jakub je součástí pražského kolektivu A. M. 180 propojujícího hudební a výtvarnou scénu či na uměleckém poli již legendárního festivalu Creepy Teepee, ve kterém hudbu cíleně propojují s vizuálním uměním. Na Akademii výtvarných umění v Praze spoluvede Ateliér malba III (společně s Josefem Bolfem a Nik Timkovou).
Výstavní projekt ALTER EGO volně navazuje na kultovní film 90. let režiséra Wiktora Grodeckého. Hlavní postava Marek a jeho představitel Miroslav Čáslavka inspiroval vizuální umělce Epose 257 a Jana Lesáka skrze náhodně nalezený materiál jeho osobních věcí a poznámek k takřka archeologickému průzkumu. Umělecký výzkum archivních materiálů se stal odrazovým můstkem pro rozplétání složité struktury sociálních a subkulturních souvislostí. Projekt přináší specifický vhled do temného období porevoluční Prahy, ve kterém umělci se spoluautorem a protagonistou Miroslavem Čáslavkou zkoumají prostředí sociálních periferií vznikající porevoluční metropole. Projekt se ve svém dúsledku stává živoucím monumentem temného prostředí 90. let.
Nejnovější výstava uznávaného malíře Vladimíra Houdka s názvem Migréna představuje jeho stejnojmennou obrazovou sérii, která vznikala v posledním roce v jeho pražském ateliéru. Vladimír Houdek v sérii zpracovává svou dlouholetou osobní zkušenost s chronickými bolestmi hlavy. Obrazy navazují na jeho poslední série (například Atilis Press), ve kterých rozvíjí přemýšlení o obrazech jako o přebalech fiktivních knih, respektive o malířských sériích jakožto o "edičních řadách". Obrazům nyní dominuje identický grafický motiv černobílé spirály, která při delším pohledu způsobuje bolest očí. Osmačtyřicet obrazů připomíná obálky neexistujícího specializovaného vědeckého časopisu o migréně. Každá barevná variace ústředního motivu pak může působit jako zástupný symbol nějakého nového poznatku o tomto nepříjemném paralyzujícím onemocnění či jako jeho další prožitek.
28. 7. 2021 uvede Galerie NoD dlouho připravovanou výstavu německého umělce Tima Plamepra EXIT II (The Beloved DIes), která byla již dvakrát v posledních dvou letech z důvodů pandemie koronaviru odložena. Tim Plamper je jedním z nejzajímavějších berlínských autorů nastupující generace, pozornost si získal svým širokým uměleckým záběrem: velkoformátovými surrealisticko-hyperrealistickými kresbami, site-specific instalacemi, performance či audiovizuálními díly. Připravovaná výstava EXIT II (The Beloved Dies) je druhým pokračování otevřené výstavní série EXIT II. Zkoumá hlubinné a podvědomé kořeny současné evropské identity stejně tak jako jistou nezachytitelnost tělesné přitažlivosti. --- Tim Plamper EXIT II (The Beloved Dies) Kurátor: Pavel Kubesa 28. 7. - 20. 8. 2021 Galerie NoD Opening Performance: 28. 7. 2021, 18:00-22:00.
Po skončení promítání budeme mít možnost nahlédnout s Mirkem Čáslavkou do tehdejšího zákulisí vzniku samotného filmu i na dobové reálie 90. let z poněkud netradiční a "insiderské" perspektivy. Projekce filmu je součástí připravované výstavy “Alter Ego” - projektu Epose 257 a Miroslava Čáslavky ve spolupráci s Janem Lesákem a kurátorem galerie NoD Pavlem Kubesou. Výstavní projekt se připravuje na podzim tohoto roku.
Sólová výstava oceněného finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého Jakuba Chomy (1995) se prostřednictvím audiovizuální instalace a strategií "rozšířené malby" zaobírá tématem vyčerpání a vyhoření. "Být vyčerpaná znamená víc než být pouze unavená. Unavený člověk má pouze vyčerpané uvědomění, zatímco vyčerpaný člověk vyčerpal všechny své možnosti. Unavený člověk si něco nedovede uvědomit, ale vyčerpaný člověk není schopen uvědomění ani nic koncipovat."
Intimní a emotivní výstava Pavly Malinové (1985) „Tvář s lehkým záchvěvem trápení“ je dalším z introspektivních autoterapeutických momentů v autorčině neustále se vyvíjející „malířské odyseji“. Pavla Malinová ve svých nejnovějších plátnech nadále rozvíjí svou příznačnou síť referencí k různým estetickým kánonům a dílům dějin umění posledních několika tisíců let. Obrazy zkoumají možnosti busty a autoportrétu, jejichž základní tvarosloví derivuje Pavla Malinová jak ze sochařských předloh, tak z vlastních fotografických studií. Její malby jsou charakteristické psychologizující polohou, dynamickou symbolikou, duchovně-ezoterickým nádechem, robustní figurací a vyspělou barevností.