Mélissa Bertrand: Niternosti / Festival Sněz tu žábu ONLINE

Zpovědi deseti různých žen, pohybujících se na hraně psychické rovnováhy. Říká se jim různě, ale ne všechny jsou tak bláznivé, jak se zvenku může zdát. Hysterky. Divnoženy. Mimoňky. Fňukny. Frontin. Lexaurin. Cipralex. Prozac. Nejméně čtvrtina z nás je dobře zná. Nechte se niterně přesvědčit o tom, že duševní zdraví je relativní věc. 

Režie: Linda Dušková
Hraje: Anežka Rusevová
Živá hudba: Markéta Labusová
Překlad: Natálie Preslová

"Mám to tak od té doby, co umřel Táta. Věděla jsem, že umře. Vždycky to vím, když má někdo umřít. Zbarví se do nějaké zvláštní barvy, do modra nebo do žluta. Pak se mi v noci zdá o tom, že umře, a ráno je skutečně mrtvý. Mám takovou schopnost. Tak to je. Stalo se to už pětkrát. Všechny jsem je viděla. Modré nebo žluté. Pak ten sen. A prásk. Mrtví."  

S video-úvodem autora.

- - - - - - - - - - - -

Mélissa Bertrand: Intérieurs /Festival Mange ta grenouille/

Enquête légèrement absurde sur la vie des super-femmes

Mise en scène: Linda Dušková
Avec: Anežka Rusevová
Live musique: Markéta Labusová
Traduction: Natálie Preslová

Confessions intimes de dix femmes à la limite de l’équilibre mental. Nous les appelons de nombreuses manières, mais elles ne sont pas toutes aussi folles que ça parait de l’extérieur. Hystériques. Harpies. Mégères. Chialeuses. Xanax. Lexomil. Cipralex. Prozac. Nous sommes au moins une personne sur quatre à bien les connaître. Laissez-vous convaincre intérieurement que la santé mentale est relative.

“Tout ça, c’est depuis la mort de Papa. Je savais qu’il allait mourir. Je sais quand les gens vont mourir. Ils prennent une couleur particulière, bleue ou jaune. Alors la nuit je rêve qu’ils meurent et le lendemain ils meurent pour de vrai. J’ai un pouvoir. C’est véridique. C’est arrivé à cinq reprises. Tous je les ai vus. Bleus ou jaunes. Le rêve. Et paf. Morts.”

Introduction par l’auteur.