Program
O NoDu
#divadlo #hudba #galerie #kavárna #vernisáž #přednášky #studio #ostatní #free mondays

OSAMĚLOST KOMIKSOVÝCH HRDINŮ / Janek Lesák & kol.

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

VLADIMÍR HOUDEK: Migréna

Nejnovější výstava uznávaného malíře Vladimíra Houdka s názvem Migréna představuje jeho stejnojmennou obrazovou sérii, která vznikala v posledním roce v jeho pražském ateliéru. Vladimír Houdek v sérii zpracovává svou dlouholetou osobní zkušenost s chronickými bolestmi hlavy. Obrazy navazují na jeho poslední série (například Atilis Press), ve kterých rozvíjí přemýšlení o obrazech jako o přebalech fiktivních knih, respektive o malířských sériích jakožto o "edičních řadách". Obrazům nyní dominuje identický grafický motiv černobílé spirály, která při delším pohledu způsobuje bolest očí. Osmačtyřicet obrazů připomíná obálky neexistujícího specializovaného vědeckého časopisu o migréně. Každá barevná variace ústředního motivu pak může působit jako zástupný symbol nějakého nového poznatku o tomto nepříjemném paralyzujícím onemocnění či jako jeho další prožitek.

HEJNO BEZ PTÁKŮ / 11:55

První divadelní adaptace románu Filipa Douška jako rukojmí humoru 11:55. Show o samozřejmosti světa, která se odehr…

SERIÁL S01E04 / 20 000 židů pod mořem

Minulou sezónu vybojovali herci ze souboru 20 000 židů pod mořem v nelítostném formátu “12 úkolů pro židy”…

VŠECHNO, CO V NÁS ZKURVILI KOMUNISTI / Divadlo Maso

Mají problémy, ale nikdo je neposlouchá. Mají pocit, že víc křičet nemůžou. Nechtějí si zničit hlásky, kter…

LOGIKA CHAOSU / Run OpeRUN

Inscenace Logika chaosu z dílny RUN OPERUN zkoumá, jaký vliv mohou mít malé neurotické poruchy, obsese a strach na…

HODNÍ CHLAPCI / 11:55

Kolik agrese a puzení k násilnému chování v sobě musíme potlačit, abychom se stali „kultivovanými“…

HEIMATSCHUSS ANEB MOJE DĚDA TVOJE DĚDA

Moje děda tvoje děda je rekonstrukce příběhů našich rodin pomocí fotek, dokumentů a objektů. Vyprávění našich dědečků…

Kultura v lidech, Lidé v kultuře II. - Autorský zákon

Náš dialog s autory. Co potřebují? Může stát udělat víc? Funguje kolektivní správa? Jak autorské pr…

BIBLE 2 / Janek Lesák & kol.

Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…

TŘI HETERÁNI / Divadlo MASO

Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…

MĚSTEČKO PALERMO USÍNÁ / Janek Lesák & kol.

Přijďte si zahrát největší rozšíření klasické táborové hry "městečko Palermo" v&scaron…

MĚSTEČKO PALERMO USÍNÁ / Janek Lesák & kol.

Přijďte si zahrát největší rozšíření klasické táborové hry "městečko Palermo" v&scaron…

PRAVDA O 17/11 / 11:55

Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyře&scaron…

ČEKÁNÍ NA KOKOTA / Maso Krůtí

Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch…

OSAMĚLOST KOMIKSOVÝCH HRDINŮ / Janek Lesák & kol.

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

HEJNO BEZ PTÁKŮ / 11:55

První divadelní adaptace románu Filipa Douška jako rukojmí humoru 11:55. Show o samozřejmosti světa, která se odehr…

PKF - Prague Philharmonia / Česká hudební expozice 20. století: Viktor Kalabis a Jan Kapr

Letošní sezonu cyklu soudobé hudby s podtitulem Současná komorní scéna zahájíme exkurzí do ned…

SERIÁL S01E05 - Finále / 20 000 židů pod mořem

Minulou sezónu vybojovali herci ze souboru 20 000 židů pod mořem v nelítostném formátu “12 úkolů pro židy”…

JÁ V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NETVRDÍM, ŽE JSEM BŮH / 11:55

Pět režisérů, jedna inscenace. Zábavný náhled do divadelní zkoušky, kde se herci pokoušejí reží…

MĚSTEČKO PALERMO USÍNÁ / Janek Lesák & kol.

Přijďte si zahrát největší rozšíření klasické táborové hry "městečko Palermo" v&scaron…

MĚSTEČKO PALERMO USÍNÁ / Janek Lesák & kol.

Přijďte si zahrát největší rozšíření klasické táborové hry "městečko Palermo" v&scaron…

TŘI HETERÁNI / Divadlo MASO

Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…

LOGIKA CHAOSU / Run OpeRUN

Inscenace Logika chaosu z dílny RUN OPERUN zkoumá, jaký vliv mohou mít malé neurotické poruchy, obsese a strach na…

ČEKÁNÍ NA KOKOTA / Maso Krůtí

Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch…

BIBLE 2 / Janek Lesák & kol.

Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…

OSAMĚLOST KOMIKSOVÝCH HRDINŮ / Janek Lesák & kol.

Divadelní comiks-con.  American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…

HEJNO BEZ PTÁKŮ / 11:55

První divadelní adaptace románu Filipa Douška jako rukojmí humoru 11:55. Show o samozřejmosti světa, která se odehr…

TŘI HETERÁNI / Divadlo MASO

Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…

JP Saxe: The Feelings Are Stupid Tour

JP SAXE (Jonathan Percy Starker Saxe), nominovaný letos na Grammy, vystoupí poprvé v České republice. Kanadský hudebn…

Přihlaste se do newsletteru

en

Aleš Zapletal: Permakultura

Galerie NoD
Aleš Zapletal: Permakultura

Kurátor: Pavel Kubesa

12. 9. – 22. 9. 2017

Malířská tvorba Aleše Zapletala vychází z jeho primárně filosoficky, až analyticky založeného myšlení. Zapletalova zobrazivá a figurativní malba často odkazuje na známé filosofické problémy a poučky, apropriuje příběhy národní literatury, odvolává se na modernistickou tradici, kterou systematicky mapuje, reviduje a jejíž kontury ve vnitřním myšlenkovém boji neustále znovu-utváří. V dřívější sérii obrazů Earthworks se Zapletal prostřednictvím anachronistických motivů krajiny (s explicitními citacemi díla Roberta Smithsona), architektury a lidských či zvířecích figur dopracovával k obsáhlým narativním scénám nabitým často specifickým intimním nábojem. Obrazový formát se pro Zapletala stával jakýmsi prostorem „muzeální prezentace“, displejem, který v jednom čase předvádí ve svých vitrínách fragmenty rozličných civilizací, odlišných jak časem, tak i samotným druhem. Zapletal však čím dál tím více podrobuje tento formát “screenu” radikální kritice: rozkládá jej na základní funkční elementy, které mají v znovuvybudované jednotě vytvářet nové, komplexní, životaschopné obrazové systémy.

Právě téma životaschopnosti a udržitelnosti různých kategorií (eko)systémů stojí v centru permakulturního uvažování. Permakultura – coby věda empirická (tj. věda založena na pozorování) a současně věda aplikovaná (tj. věda předepisující určitý typ a procedury jednání za účelem dosažení žádaných cílů) – se sice stala v 70. letech 20. století především teorií dlouhodobě udržitelného přírodního hospodaření, ale rozvinula se také do obsáhlého filosofického postoje a životního stylu, jež byl popularizován v tradičně otevřeněji smýšlejících subkulturách a komunitách. V opozici k dominantním západním růstovým strategiím maximalizace ekonomického zisku z industrializovaného vytěžování zemědělské půdy konstruuje permakulturní perspektiva zcela nové struktury vnímání „vnějšího“ světa krajiny a naších rolí v ní. Permakultura značí změnu konceptuálního schématu Antropocénu.

Permakulturní přístup k budování soběstačných a trvalých samoregulujících se ekosystémů navazuje na potřebu pádu starého, antropocentrického paradigmatu chápání vztahu hmoty a půdy a lidského života. Hledisko permakultury vyžaduje podobný obrat jakým bylo například střídání teorií hoření látek na sklonku 18. století. V polovině 17. století byla navržena a přijímána tzv. flogistonová teorie, která předpokládá existenci jakéhosi základního elementu, tj. flogistonu, který je obsažen v matérii všech hořlavých předmětů a který se v průběhu spalování uvolňuje do okolního prostředí. Flogistón, z řeckého φλόξ (phlóx, tj. plamen), je tak jakýmsi původcem energie: plamenem, iniciátorem tepla a světla. Hoření a spalování je chápáno jako alchymistické uvolňování skrytého vnitřního elementu, jako „dávání“ tohoto elementu okolnímu prostředí, řekněme jako vytěžování látky předmětu. Teprve rozvoj analytické chemie koncem 18. století však objevil pravou podstatu hoření jako spalování kyslíku, tedy jako „braní“, spotřebovávání látky okolí, tedy řekněme jako zavlažování. Tato vědecká revoluce musela procházet ruku v ruce s opuštěním alchymistického pojetí hmoty a se zrodem moderní empirické vědy a jejího přijetí.

Podobné převrácení stojí v jádru permakulturního uvažování, které rozpoznalo neudržitelnost vytěžování živin z matérie půdy a dospělo k designování nehierarchických ekosystémů těžících ze symbiózy a synergie soužití různých živočišných a rostlinných druhů, včetně nedominantní role člověka mezi nimi. Lidská role spočívá v pozorování, napodobování přírody (mimésis) a vytváření přirozených podmínek pro její rozkvět a samozásobování. Půda není již více drancována, ale iniciací počátečního impulsu člověkem znovuzavlažována a obohacována vlastním okolím.

Analogický princip pak následuje i Aleš Zapletal ve své tvorbě: v zájmu o možnosti zobrazení. Zapletal ve svém snažení nedrancuje repertoár osvědčených či trendových forem malířského zobrazení ukrytých jako flogistonová energie v matérii dějin (post)moderního malířství a exprese, ale snaží se o ekologickou obnovu formátu obrazu. Středobodem jeho práce je potřeba vypořádat se s kategorií plochy (čtěme půdy) vůbec: ať už ve formě plošnosti obrazu samotného, tak s plochou coby námětem. Ve svých obrazech tak rozvrhuje různé kulturní symboly (indexy lidské přítomnosti v podobě otisků rukou, primitivních kamenných menhirů, skeletů příbytků či kulturních zahrad a záhonů) společně s archeologickými a geologickými monumenty (v podobě koster prehistorických živočichů) či transformačními momenty lokálních či globálních dějin (jakými jsou výbuchy sopky či atomové bomby). Jednotlivé děje přispívají k fungujícímu, udržitelnému ekosystému narace obrazu. A to i přesto, že jsou vyvedeny redukovaným zobrazením, často tematizujícím hranice naivního a primitivního vidění. Podobným způsobem rozprostírá v rámci plochy obrazu i různě pojatá gesta, která oscilují na hraně reprezentace a ryze neiluzivního malířského tahu.

Plochu však začíná chápat jako 2D index obsáhlejšího 3D objektu – tedy právě jako stopu půdy. U zobrazených plošin odkrývá i jejich hlubší, podpovrchové vrstvy, sedimenty organismů či ryze abstraktních, konkretistických forem. Podobně pak překonává plošnost obrazu sérií dřevěných malovaných desek, které plochou skicu uzavírají do cyklické prostorové malby, jakýchsi „hranatých globů“ virtuálních krajin.

Opakujícím leitmotivem galerijní instalace a obrazů samotných je legendární Spiral Jetty Roberta Smithsona z roku 1970, kterou Zapletal chápe jako završení a modernistických snah o redukované zobrazení a obrat v chápání díla jakožto uzavřeného, neměnného systému jež má podléhat galerijní či muzeální expozici. Šest tisíc tun vápence vytvořilo pochozí spirálu vedoucí do vod Velkého solného jezera ve státě Utah. Dílo je předurčeno k tomu do něj vstupovat, ne jej pouze konzumovat a vytěžovat voyeuristickým pohledem, ale přímo jej aktivně dotvářet svým pohybem v něm. Pro Zapletala se tato spirála stala metaforou vývoje modernistických tendencí, slepým molem, za nímž zůstala již jen postmoderně vytěžována pustina. Aleš Zapletal se chce vydat touto spirálou zpět a přispět k resuscitaci vyprahlé půdy prostřednictvím pozorování (empirií) a napodobováním (jednání, tj. mimésis) zbytků fungujících ekosystémů. Flogiston došel, je třeba rozfoukat oheň imaginace.

Galerie NoD
Aleš Zapletal: Permakultura

Kurátor: Pavel Kubesa