Program
O NoDu
#divadlo #hudba #galerie #kavárna #vernisáž #přednášky #studio #ostatní #free mondays

DIVOCe! - umění v karanténě

Galerie NoD reaguje na situaci celostátního stavu nouze realizací skupinového uměleckého projektu DIVOCe!, který právě probíhající období karantény tematizuje a umělecky zpracovává. Počínaje datem 8. 4. 2020 bude každý den do uzavřené, veřejnosti nepřístupné galerie přibývat vždy jedno umělecké dílo aktivní/ho umělkyně/umělce (či umělecké skupiny). Konkrétní vystavující vždy současně nominuje další současnou a aktivní uměleckou osobnost, která dodá umělecké dílo do Galerie NoD následující den. Řetězová reakce nominování a vystavování potrvá až do konce vládou nařízeného uzavření kulturních institucí. Jednotlivá díla se kumulují v karanténě uzavřené galerie bez reálných návštěvníků. Souběžně s fyzickou realizací vystavování děl probíhá také kontinuální prezentace projektu v prostředí digitálních médii a platforem sociálních sítí. Ke dni ukončení karantény a opětovnému otevření kulturních institucí proběhne vernisáž celého projektu a výstava bude současně zakončena. Prvním nominovaným a vystavujícím umělcem je Martin Zet.  Nominovaní a následně vystavující umělci: Martin Zet Lenka Tyrpeklová Milena Dopitová Tomáš Hlavina Jan Pfeiffer Janek Rous Magdaléna Stanová Šárka Koudelová Jimena Mendoza Lenka Vítková Igor Korpaczewski Matěj Lipavský Petr Stibral Sláva Sobotovičová & David Fesl Ivan Pinkava Ondřej Filípek Jan Uličný Erika Velická Aneta Juklíčková Johana Pošová & Barbora Fastrová Peter Kolárčik Mária Jančová Eva Koťátková Dominik Lang Jiří Kovanda Romana Drdová Tadeáš Podracký David Možný Petr Lysáček Petra Čiklová Vendula Chalánková Umělci do uzavřené Galerie NoD kontinuálně přispívali od 10. 4. do konce trvání karantény a nuceného uzavření výstavních institucí (11. 5. 2020).

BE27 | Julius Reichel / Kůrovčí hnízdo: Requiem za strom

20. narozeniny NoD V pořadí již osmá intervence ve veřejném prostoru, která ozvláštňuje prostor nad křižovatkou Rybná-Dlouhá. Julius Reichel ve své dřevěné, prostorově rozvinuté kresbě tematizuje aktuální krizi "lesů" v místním i globálním kontextu. Jeho instalace problematizuje vztah metropolitní environmentální slepoty a katastrofické situace odehrávající se za hranicemi města ve stínu všudypřítomné postfaktické politické rétoriky.

PRAVDA O 17/11 / 11:55

Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyře&scaron…

Přihlaste se do newsletteru

en

VIDEO NoD: Jana Bernartová - Možnost zobrazení

Video NoD
Jana Bernartová: Možnost zobrazení

Kurátorka: Veronika Zajačiková
22. 2. - 23. 3. 2018

Šedé místo na Zemi 

Od nepaměti je zastávána teorie vnímání světa skrze pět smyslů - patří sem hmat, sluch, čich, chuť a zrak, přičemž zrak hraje v našem kulturním prostředí nejvýznamnější roli. Známe však také tzv. mimosmyslové vnímání, kdy se orientujeme podle impulzů vnitřních skrytých senzorů. Intuitivně vnímáme a snažíme se porozumět signálům našeho těla. Jemné, nelehko definované pocity jako například brnění v prstech, pocit ochlazení či zbystření základních smyslů, nás často upozorňují na změny v okolí. Citlivé pocitové vnímání je doprovázeno senzibilizací, vnímáním jemných (očím skrytých) dějů a vibrací. 
Jana Bernartová ve své práci zkoumá vztah mezi virtuálností digitálního prostoru a jeho materiálními přechody do světa věcí. Středem jejího badatelského až vědeckého zájmu se stává barva (její vnímání či zobrazení). Dalo by se říci, že z fyzikálního hlediska je barva pouze zrakovým vjemem a sama o sobě vlastně neexistuje a definuje ji teprve odraz světla dopadající na sítnici oka. Barvu vidíme díky elektromagnetickému záření, které se od látky odrazilo nebo ji částečně či plně pohltilo. Barva je definovaná vlnovou délkou a frekvencí.

Myšlenku o (ne)přesnosti či způsobu zobrazení barev v digitálním i reálném prostředí rozvíjí autorka od roku 2016 v cyklu Tekuté krystaly RGB. Výchozím parametrem se Bernartové stala počítačová plocha s typickou modrou, která nese digitání označení R0G0B255 a její materiální ekvivalent v podobě barevného pigmentu je ultramarín. Videa zastoupená v projektu Možnost zobrazení se soustředí na samotné technologie a jejich schopnost rozdílného zachycení snímaného. Výslednou barvu plochy povrchu modrého pigmentu jinak digitálně vnímá snímač digitálního fotoaparátu a jinak kamery. Výsledný obraz videa popírá statickou (hmotnou) podstatu barevného materiálu (pigmentu) - kdy čtecí zařízení svým charakterem divákovi předkládá zrnění. V projektu pro galerii Video NoD autorka nechává přirozeně vyznít výslednou ba- revnost ovlivněnou rozdíly v nedokonalosti (nestejnosti) promítacích zařízení. 

Jana Bernartová ve své tvorbě hledá skryté systémy a řády, ať už v digitálním či reálném prostředí, a pracuje s rozdílností a chybami techniky. Sama je autorkou několika počítačových softwarů a ač jde o matematicko- fyzikálně technické záležitosti, svou hrou i ty nejpřesnější technologie dostává do situací, kdy nabývají lidských smyslů a nedokonalostí. 

V plošném virtuálním prostředí monitoru jsme schopni zhmotnit objekty reálného světa. Jaký by byl náš svět bez našich smyslů? Byla by naše mysl jako šedá plocha monitoru v režimu spánku? 

1 Odstíny modré se pohybují v rozmezí ~ 430–500 nm (vlnová délka) ~ 700–600 THz (frekvence). 

Video NoD
Jana Bernartová: Možnost zobrazení

Kurátorka: Veronika Zajačiková
22. 2. - 23. 3. 2018