Program
O NoDu
#divadlo #hudba #galerie #kavárna #vernisáž #přednášky #studio #ostatní #free mondays

TRANSGENIC MYTH / Pavel Příkaský

Sólová výstava jednoho z nejzajímavějších malířů mladé generace. Příkaský připravuje pro Galerii NoD novou sérii hybridních maleb vycházející z jeho pokračujícího zájmu o lidské tělo, tematiku medicínského zkoumání lidského těla a prozkoumávání možností obohacování malířského média o principy vědecko-technologických či laboratorních zobrazovacích metod.

Frutti di Mare / Vladimír Turner

Vladimír Turner svou tvorbu nepojímá jako typicky individuální autorské umělecké projekty, ale spíše jako společenskou situaci či sdílenou zkušenost. Přestože se častokrát v tvůrčím procesu ocitá zcela sám, tak jak klasicky chápané umělecké dílo, tak například aktivistická akce jsou pro něj vždy svým způsobem utvářením sociálních struktur a aplikací společensko-analitických, kritických či environmentálních strategií. V posledních letech se jeho zájem posouvá od dříve akcentované urbánní tematiky spojené s problematikou městské kultury a společnosti k tématům krajiny mimo městké prostředí. "Defekty antropocénu" pozoruje, zkoumá a komentuje prostředky současného vizuálního umění či prostřednictvím filmového jazyka. Logiku své práce obohacuje o strategie mezioborové spolupráce a všímá si například toho, jak mohou být enviromentalistické pozice inspirovány sociální a kulturní ekologií.  Přestože jednotlivé teoretické a praktické vědy a zájmy formující oblast a zacílení Turnerovy činnosti využívají odlišné metody výzkumu a aplikací, pojí je s jeho uměleckými aktivitami společný zájem. Vladimír Turner se mimo svou volnou (i tak převážně environmentálně a kriticky orientovanou) tvorbu věnuje práci na několika ekologických projektech různých neziskových organizací (viz například kampaň recyklujbezjedu.cz pro sdružení Arnika) . Připravovaný projekt zavěšeného objektu nad křižovatkou Dlouhá-Rybná chce vytvářet určitou strukturovanou situaci, v níž se nám před zraky diváká, návštěvníků Experimentálního prostoru NoD a náhodných kolemjdoucích zhmotní v monumentální instalaci plastové "plody moře 21.stoleti", gigantický úlovek spotřebního obalového materiálu v protrhané rybářské síti.  Samotná instalace "Frutti di Mare" se má stát součástí rozsáhlé kampaně artikulující aktuální "plastovou krizi", problémy recyklace a téma lidské zodpovědnosti a vztahu vůči krajině a nerostným zdrojům obživy a energie. Projekt vzniká ve spolupráci s iniciativou Keep It Clean.

PICTURE BINAURALE + DJ Yukimura / SILENT PARTY

Nechte se pohltit 360° projekcí a binaurálním zvukem. O vizuální stránku a rozhýbání vlastn…

KRÁLOVNA VÍL / FAIRY QUEEN / 420people

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

11:55: PRAVDA O 17/11

Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyře&scaron…

11:55: PRAVDA O 17/11

Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyře&scaron…

BIBLE 2 / Janek Lesák & kol.

Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…

FANTASY! / Janek Lesák & kol.

Příběh, odehrávající se ve vaší fantazii. Inscenace Divadla NoD kombinuje technologii binaurálního…

O KRÁSÁCH BEZPILOTNÍHO BOMBARDOVÁNÍ/ 11:55

Dron je válečný nástroj, který nám umožňuje zasáhnout, aniž bychom byli zasaženi, vidět, aniž bychom byli viděni, vz…

ČEKÁNÍ NA KOKOTA / Maso Krůtí

Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch…

Charlie Cunningham | Colours Selection

Londýnský songwriter požehnaný okouzlujícím hlasem, dávající přednost křehkým, zvolna rozkv…

KRÁLOVNA VÍL / FAIRY QUEEN / 420people

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

KRÁLOVNA VÍL / FAIRY QUEEN / 420people

Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…

JADE BIRD (UK)

Z britské písničkářky Jade Bird se rychle stává jeden z nejdiskutovanějších ženských hlasů mladé…

Přihlaste se do newsletteru

en

Filip Dvořák & Martin Kolarov: Kapitola druhá / Chapter Two

Galerie NoD
Filip Dvořák & Martin Kolarov
Kapitola druhá / Chapter Two
Kurátor: Pavel Kubesa
24. 4. – 1. 6. 2018

Druhá kapitola krajiny

V kolaborativních pracích Filipa Dvořáka a Martina Kolarova (HastagNike, Galerie Jelení, 2015; Mlčení Bouře, Atrium, 2017) jsou iniciovány volné interpretace a formálně-významové hry nad různými projevy přírodních sil a dynamických živlů, které se kodifikovaly v různých kanonizovaných tvaroslovích dějin západního umění. Inspirační potenciál nacházejí nejen v excesivním barokním principu, ale pole výrazu nalézají také v jazyce reklamy, identitách popkultury a formálních tendencích současného vizuálního umění. V systematickém rozpracovávání expandujících strategií obrazového formátu rozvíjejí své niterné úvahy prostřednictvím často až podvědomé sítě emocionálních asociací, které se snaží „zpomalit“ a tím letmo zahlédnout v různých materiálových řešeních. Vzniknuvší archaizující a efemérní atmosféry jsou zapouštěny do prostoru technologického strojového vyhotovení, které bývá doprovázeno již jen základními malířskými gesty redukovanými na minimální jednotku výrazu.

Dřívější zájem o architektonické formy coby reprezentanty přírodních sil je v poslední práci transformován do zaujetí krajinou a její schopnosti být imanentním svědectvím transcendence. Romantizující pocity rozvíjejí Dvořák s Kolarovem v třech obrazo-objektových sériích. Velkoformátové greenscreenové obrazy jsou minimalisticky klíčovány abstrahujícími zásahy barvou, jejich pravidelný prošívaný grid narušuje jen nový „do nekonečna se řasící záhyb“ nového švu. V sérii realistických modelů výseků krajiny jsou do krajinného reliéfu vkládány jakési prostorové typografické elementy odkazující na atmosférické pohyby energie. V nástěnných plastických plechových rámech se na popředí fragmentů greenscreenového plátna vznášejí do epoxidu zalité růže.

Linie jednotlivých průzkumů myšlenkového terénu (tj. texty) konceptualizace krajiny jsou vtkávány do volně vlající tkaniny (tj. textilie), kterou autoři prostřednictvím interakce jednotlivých děl nabízejí divákovi k ohmatávaní, překládání, sklápění, řasení. Objevuje se zde rekurzivita jednotlivých argumentů, transpozice jedné funkce do nových systémů, v níž může obracet původní trajektorie. Jednotlivé formální prvky prostupují třemi různými sériemi a v každé dopomáhají k artikulaci asociativních úvah o vypověditelnosti transcendence médiem krajiny.

Greenscreenová plátna figurují jako kanál infinity, jako projekční plocha neomezené potencionality nekonečna aktualizací, jako neustálý tok, řečiště, pohyb. Jsou jakousi „provizorní krajinou“, která čeká na své zvrásnění a vegetaci. Občasný barevný tah, který vyplňuje několik málo polí v jejich pravidelně prošívané matrici je myšlen jako stopa konkrétní či možné krajiny, jako skutečnost abstrahovaná do jediného pixelu vznikající eventuality.

Miniaturní modely krajin zprostředkovávají určitý shift hlediska, jsou momentem dočasné apoteózy lidských poznávacích mohutností. Jako kdyby pouze zde, ve změně či obrácení měřítka, bylo možné nahlídnout jinak gigantické opuštěné monumenty dynamiky přírodních jevů, tradiční lidské perspektivě ve své úplnosti jinak skryté.

Kovové rámy, kombinující fragmenty greenscreenů v mondrianovských kompozicích s prázdným prostorem uvnitř jednotlivých polí a do pryskyřic zalévanými růžemi zas rozehrávají více romantizující valéry nálad. Růže navozuje pocit zmrazeného dokladu domněle upoutávané lidské situace, spíše je však ale jen falešným znavunastolením původního hlediska: upoutanou a znehybněnou krajinou v člověkem vyhotoveném materiálovém a prostorovém rozvrhu.

Dvořák s Kolarovem tak objevují dichotomii, která se v ohledávání tématu krajiny vynořuje: otázka vnitřního a vnějšího a jejich vzájemná propustnost. Potecionalita krajiny (exteriéru) v greenscreenech imituje haptické kvality jejího opaku – interiéru, čalouněného nábytku, přikrývky. Striktnost kovových konstrukcí simuluje vnější projevy vůle. Interní si přivlastňuje externí, přetváří jej a internalizuje vnější do řádu potřeb a systémů konstruovaných hodnot. Miniaturnost realistických modelů demonstruje toto převrácení rolí. Krajinu je možné libovolně nahlížet, konzervovat, otevírat: je nástrojem vyprávění, médiem realizace moci. Je to druhá kapitola krajiny. Člověk již neobývá krajinu, ale krajina bydlí v člověku.

A proto, byl-li kdysi tento svět „nejlepším z možných“, může se stát, že aktuální tento svět je tím posledním.

Pavel Kubesa