„Letím a dopadám na prdel, lehám si na záda, držkou do bláta. Málokdo tenhle manévr umí…
Jak dnes zobrazit město, které už není jen urbanistickým celkem, ale zároveň psychickou krajinou, datovou infrastrukturou i prostorem permanentního napětí? A jak uchopit metropoli ve chvíli, kdy se její každodennost rozpadá do vrstev osobních projekcí, kolektivních afektů a neviditelných systémů, které formují naše pohyby, vztahy i způsoby vnímání? Mezinárodní výstavní projekt v New Yorku působícího lotyšského umělce Viktora Timofeeva a českého umělce Radka Brousila s názvem The Hammer Strikes the Bell, který spolu s kurátory Borisem Ondreičkou a Pavlem Kubesou připravili pro pražskou Galerii NoD, vstupuje právě do tohoto významového pole. Město se zde neukazuje jako stabilní kulisa, ale jako živý, mnohovrstevnatý organismus, v němž se střetává subjektivní zkušenost s logikou pozdně postmoderních infrastruktur. Společný autorský projekt Brousila a Timofeeva je koncipován jako komplexní výstavní situace, v níž se obrazy, kresby a prostorová site-specific instalace propojují do scénického celku. Výstava reflektuje specifický chronotop metamoderní gigapole, tedy města, které je současně konkrétním místem i mentálním stavem, souborem materiálních struktur i polem imaginace. Autory zajímá spletitý obraz budov, lidí, technologií a kolektivní psychiky, jež vzniká na strukturách dnešních metropolí. Výstava tak nestaví na pouhém dialogu dvou médií nebo dvou autorských rukopisů. Důležitější je samotná povaha jejich setkání: Brousil i Timofeev dlouhodobě rozvíjejí citlivost vůči tomu, co zůstává pod povrchem viditelného světa, ať už jde o mocenské režimy, infrastruktury, kulturní kódy nebo nevyslovené modely identity. The Hammer Strikes the Bell z této perspektivy proměňuje galerijní prostor v situaci, kde se město stává nejen tématem, ale i metodou. Divák nevstupuje do uzavřeného vyprávění, nýbrž do proměnlivé scenérie, v níž se mohou odehrávat nejrůznější individuální i kolektivní dramata. Viktor Timofeev (* 1984), jehož působení zřetelně přesahuje rámec regionu střední a východní Evropy, je mezinárodně etablovaný umělec žijící a tvořící v New Yorku, jehož interdisciplinární praxe propojuje kresbu, malbu, video, zvuk, software i experimentální hry do komplexních environmentů na pomezí autofikce, worldbuildingu a systémového myšlení. V roce 2025 představil svou dosud nejrozsáhlejší muzejní výstavu Other Passengers v Lotyšském národním muzeu umění v Rize, vystavoval v Hessel Museum of Art v New Yorku, centru Bozar v Bruselu či NG v Praze. Radek Brousil (* 1980) do tohoto dialogu vstupuje jako autor, který dlouhodobě promýšlí vztah obrazu, materiálu a společenské reality. Ve svém post-fotografickém uvažování kombinuje fotografii s textilem, objektem, videem, instalací i malbou a soustavně se věnuje společenskopolitickým a environmentálním tématům, postkoloniálním tendencím i otázce „nové citlivosti“. Jeho práce vyrůstá z kritického vztahu ke standardizovaným interpretacím pozdního kapitalismu, antropocénu i globálních mocenských vazeb a stále výrazněji se obrací také k politice času. Brousil patří k výrazným osobnostem české scény se silnou mezinárodní zkušeností, což potvrzují jeho projekty v Londýně, Bruselu, Budapešti, Tokiu i dalších institucích.
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Neobvyklé…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Neobvyklé…
Improvizovaný podcast. Na světě existuje více než 50 000 true crime podcastů. Je jenom otázkou času, kdy zásoba krimináln…
Nikdy neporažený šachový mistr světa Garry Kasparov odehrál v roce 1997 zápas proti superpočítači Deep Blue. …
Nová autorská inscenace tvůrčího kolektivu 8lidí. Příjemné horko. Hustá pára. Vůně citrusu. Zá…
Dva hosté. Jeden moderátor. A jejich vzájemná interakce. Bez konfliktu, ale s inspirací. Neobvyklé…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Večer absolventských prací studentek 3. ročníku oboru choreografie Hudební a taneční akademie múzických uměn…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Nikdy neporažený šachový mistr světa Garry Kasparov odehrál v roce 1997 zápas proti superpočítači Deep Blue. …
Inscenace může obsahovat střelné zbraně, fyzické i verbální násilí, kouřové efekty, vulgární…
Už po patnácté v řadě se bude předávat titul MISTR IMPROVIZACE a s ním i blyštivý putovní pohár. A…
„Letím a dopadám na prdel, lehám si na záda, držkou do bláta. Málokdo tenhle manévr umí…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Výstavní projekt Útěcha v zírání do děr se soustřeďuje na reflexi soukromých a kolektivních…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
"Mám za sebou patnáct let na chlastu a čtyři roky na kokainu. A já vám něco řeknu… bylo to skvěl…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Improvizovaný podcast. Na světě existuje více než 50 000 true crime podcastů. Je jenom otázkou času, kdy zásoba krimináln…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Improvizovaný podcast. Na světě existuje více než 50 000 true crime podcastů. Je jenom otázkou času, kdy zásoba krimináln…
Nikdy neporažený šachový mistr světa Garry Kasparov odehrál v roce 1997 zápas proti superpočítači Deep Blue. …
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
Živě natáčený béčkový film. Stejně jako sexy lidi v bílym tílku od krve a bláta co vrtaj d…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
V nouzi se k němu modlíme. Pokládáme svíčky na divadelní oltář. Citujeme z paměti. Čapkovo - Jak se dělá…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
„Letím a dopadám na prdel, lehám si na záda, držkou do bláta. Málokdo tenhle manévr umí…
Improvizovaný podcast. Na světě existuje více než 50 000 true crime podcastů. Je jenom otázkou času, kdy zásoba krimináln…
Jejich stand-up známe z Comedy Clubu, známe je i z pořadu na Stream.cz, a teď vystupují pravidelně v NoDu. Dvouhodinová ultim…
Nikdy neporažený šachový mistr světa Garry Kasparov odehrál v roce 1997 zápas proti superpočítači Deep Blue. …
Galerie NoD
Tamara Moyzes & Shlomi Yaffe
LAKTISMUS: Nové monoteistické náboženství uctívající bohyni Laktérii
Kurátor: Pavel Kubesa
Vernisáž: 13. 10. 2022 v 19:00 hod.
Výstava potrvá do 13. 11. 2022
---
LAKTISMUS
(Autorský text Tamary Mozes & Shlomiho Yaffe)
Výstava Laktismus přehodnocuje postavení žen ve vztahu k našemu ekosystému; projekt představuje společnost bez geopolitických hranic, a to prostřednictvím utopického náboženství vzniklého v Jeruzalémě. Pojmy jako „národ“ či „hranice“ s jejich dosavadní systémovou a ekonomickou funkčností nejsou pro vyznavače laktismu relevantní.
Nové monoteistické náboženství laktismus vyznávající bohyni Laktérii coby matku přírodu nahradilo patriarchální řád, který po staletí ignoroval její hlas. Bohyně Laktérie byla stvořena z kolektivu žen, který reflektuje diverzitu a symbolicky poukazuje na sílu jednotlivce v rámci kolektivu – kolektiv se tak stává bohyní.
Technický proces otce eugeniky Francise Galtona nazvaný kompozitní fotografie1 jsme si vědomě přivlastnili (apropriovali) pro vznik vizuálu naší bohyně „Laktérie“. Jeho původně rasistický účel jsme záměrně redefinovali diverzitou žen vytvářející imaginární rozmanitou bohyni.
Ústředním principem nového náboženství laktismu je hadíth (mléčná příbuznost – soukojenectví), pojem převzatý z islámu. Rasové a národní hranice, stejně jako stereotypy, jsou v dané komunitě zcela smazány konzumací posvátného mléka z houby – ryzce pravého – jehož latinský název zní Lactarius deliciosus. Tato houba ve svých buňkách obsahuje mléko bohyně Laktérie. Bohyně – matka příroda – komunikuje a kojí své děti tímto výživným mlékem prostřednictvím myceliové sítě. Konzumace těchto hub symbolicky mění členy komunity v soukojence.
Mycelium, obří biologická síť, hraje v tomto imaginativním náboženství roli sociální sítě. V galerii jsme umístili mycelia a houby, abychom mohli sledovat jejich růst. Přitom zároveň sledujeme dopad nového náboženství na sociální sítě, což nám umožňuje srovnávat pokrok technologií řízených člověkem se sítěmi existujícími ve volné přírodě. Tímto porovnáváním poukazujeme na platnost lidského pokroku obecně.
Výstava je koncipována jako fragment imaginárního chrámu k uctívání bohyně Laktérie. Je metamodernistickým pokusem o přepis lidské historie. Pomocí abstraktních obrazů vytvořených růstem mycelií na papíře se pokouší o přepisování lidských dějin a lidských úmluv, které se týkají pití mléka a kojení. Příklady vnímání mateřského mléka v různých kulturách můžeme sledovat na příkladech jako jsou Mléčná jeskyně Panny Marie, Původ mléčné dráhy (Tintoretto), Romulus a Remus, Mojžíš a faraónova dcera, Krišna a Putana, Ísis (Eset), Horus atd.
Slova zvukového doprovodu instalace poukazují na stále přítomné genderové nerovnosti žen migrantek. Text vychází ze Stínové zprávy o stavu genderové rovnosti v České republice v letech 2016–2020.
Dílo přehodnocuje historickou perspektivu a slouží jako platforma pro debatu o obavách ze změny klimatu, genderových nerovnostech a celkovém směřování naší společnosti.
---
Souvislosti:
Tento projekt je inspirován rozhovory s umělcovým dědečkem. Shlomiho dědeček v nich popisuje mikrokosmos života v jeruzalémském Starém Městě. Poukazuje na to, že on jako Žid má muslimského bratra, protože jeho matka spolu s ním kojila také syna muslimských sousedů.
Projekt „Laktismus: Nové monoteistické náboženství uctívající bohyni Laktérii“ byl zahájen v Jeruzalémě roku 2022 jako součást programu hostujících umělců LowRes Jerusalem v The Art Cube Artists' Studios. Kurátorkou mezinárodního rezidenčního programu LowRes je Maayan Sheleff.
---
Výstava vznikla ve spolupráci: Jakub Rajnoch a Jan Mucska © 2046
Audio: Sonja Vectomov
Děkujeme Petře Ezzeddin za její podporu a rady.
Partneři: SONY, Café Hlína, Farma Hlína
Tamara Moyzes (* 1975, Bratislava) je umělkyně žijící a působící v Praze. V současnosti je studentkou doktorského programu Akademie výtvarných umění v Praze, kde rovněž absolvovala magisterský program. Studovala také na Akademii výtvarných umění a designu Bezalel v Jeruzalémě, na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a na Avni Institute of Fine Arts v Tel Avivu. Tamara Moyzes prezentuje ve veřejném prostoru své strategie a reakce na aktuální sociální problémy, přičemž ji zajímá otázka použítí médií jako nástroje politického umění.
Shlomi Yaffe (*1973, Tel Aviv) je umělec žijící a působící v Praze. Je absolventem Fakulty výtvarných umění oboru intermediálních studií na VUT v Brně a Akademie umění a designu Bezalel v Jeruzalémě. Ve své praxi se často zabývá sociálními a politickými otázkami souvisejícími s nevědeckými představami o rase a těle, které jsou odvozovány z předpokladů mýtů a ideologií.