Aleš Zapletal

Malířská tvorba Aleše Zapletala vychází z jeho primárně filosoficky, až analyticky založeného myšlení. Zapletalova zobrazivá a figurativní malba často odkazuje na známé filosofické problémy a poučky, apropriuje příběhy národní literatury, odvolává se na modernistickou tradici, kterou systematicky mapuje, reviduje a jejíž kontury ve vnitřním myšlenkovém boji neustále znovu-utváří. V dřívější sérii obrazů Earthworks se Zapletal prostřednictvím anachronistických motivů krajiny (s explicitními citacemi díla Roberta Smithsona), architektury a lidských či zvířecích figur dopracovával k obsáhlým narativním scénám nabitým často specifickým intimním nábojem. Obrazový formát se pro Zapletala stával jakýmsi prostorem „muzeální prezentace“, displejem, který v jednom čase předvádí ve svých vitrínách fragmenty rozličných civilizací, odlišných jak časem, tak i samotným druhem. Zapletal však čím dál tím více podrobuje tento formát “screenu” radikální kritice: rozkládá jej na základní funkční elementy, které mají v znovuvybudované jednotě vytvářet nové, komplexní, životaschopné obrazové systémy.